POVÍDKA ZE ŽIVOTA POLICISTŮ - určeno zejména pro běžné občany
( Policista je člověk jako každý jiný, má cit, má problémy a specifickou práci, která z něj dělá policistu )

Jednoho dne na jednom nejmenovaném policejním oddělení je oznámeno vkročení osoby do kolejiště a jeho sražení vlakem na jednom nejmenovaném úseku železniční trati. Na místo je ihned poslána hlídka dvou policistů z obvodního oddělení. Hlídka přijíždí asi za 10 minut na oznámené místo, kde již stojí v oblouku železniční tratě lokomotiva s osobními vágóny, ze kterých tu a tam vykukují zvědavě lidé pozorujíc, co se to stalo. Při příchodu k lokomotivě se zde nachází strojvedoucí, který sděluje hlídce policie, že při vjetí do oblouku železniční trati, vystoupil 50 metru před lokomotivou z křoví najednou nějaký muž, který si stoupnul do cesty lokomotivě a on, jako strojvedoucí již nemohl nic dělat. Jak řekl, jezdí již dlouho, ale taková věc se mu stala poprvé. Hlídka jej lidsky povzbuzuje, aby si to nebral osobně, že této tragedii nemohl žádným způsobem zabránit , což sám dobře jistě ví vzhledem k nemožnosti zabrzdit na krátké vzdálenosti vlak
Následně policisté procházejí kolem vlaku a v určité vzdálenosti za vlakem nalézají lidské tělo, které je v nepřirozeném tvaru po zlomení páteře a je shoulené zády k zadní části stehen. Mrtvola muže má obličej vražený do vnitřní části lebky a nelze ani zhodnotit podobiznu tohoto muže. Z celkového pohledu je jasné, že je toto lidská tragedie nějakého člověka, který se rozhodnul, že na světe již nechce byt.
Na místo doráží policejní výjezd, který provádí ohledání mrtvoly muže, kdy v místě je nalezena igelitová taška s doklady, které zřejmě patří mrtvému muži. Přítomná hlídka je požádána, aby proveřila dle dokladů zda se jedná o mrtvého muže. Nálezem dalších písemností v igelitové tašce je zjištěn určitý zaměstnavatel a na nalezené telefonní číslo je voláno, kdy v jeho zaměstnání je zjištěno, že muž na nalezných dokladech byl v den jeho ukončení života propuštěn ze zaměstnání. Dále je v jeho zaměstnání ověřen popis jeho oblečení, který se shoduje se zemřelým mužem a jako další informace k jeho osobě je zjišťováno, že se jednalo muže, který žije ve společné domácnosti se svou ženou, přičemž se jedná o osoby, které by měly mít i nějaké nezaplacené dluhy, tedy by se mělo jednat o osoby, které mají větší finační problémy.
Po těchto zjištěních odjíždí hlídka do bydliště, které je uvedeno na dokladu muže, kde je ale zjištěno, že manželé na této adrese již delší dobu nebydlí a obyvateli byla hlídce předána pravděpodobná další adresa pobytu, kam ihned hlídka odjíždí a zde není zjištěna jmenovka, kdy šetřením po domě se nakonec hlídka dozvídá, že manželé již nebydlí ani zde a je jasné, že se jedná o manžele, kteří jsou sociálně u dna. Ochotný člověk po náznacích policie, že se jedná o velmi vážnou věc nasedá do policejního vozidla a s hlídkou jede na další místo, které tento člověk zná a kde měli manželé bydlet. Informace je ale hrubého rázu a pouze k pravděpodobnému vchodu. Hlídka tedy ochotného člověka odváží zpět k jeho bydlišti a vrací se hledat mnaželku mrtvého muže. V pravděpodobném vchodě se ptá v přízemí, zda někdo nezná jméto této ženy, kdy ji neznají. Dále hlídka vyhledala v domě domovníka, který připouští, že by tam někdo takový měl bydlet, ale již se měli odstěhovat. Po této informaci není již mnoho přesvědčení, že se podaří ženu dohledat. Hlídka ale jako poslední pokus jde poctivě od nejhornějšího patra směrem dolů po jednotlivých bytových jednotkách a ve 2 patře nachází ženu, která pláče na shodech, kdy žena sděluje, že jsou s manželem v pronájmu a že majitel bytu pro nezaplacení nájemného vyměnil vložku zámku a ona se nemůže dostat do bytu, kde má své věci, kdy neví co má dělat a zda by ji hlídka poradila co má dělat, kdy nemá ani kam jít neboť příbuzné má daleko několik stovek kilometrů. Na to je ženě poskytnuta rada, aby věc oznámila na policii, ale že hlídka nyní hledá jednu ženu a tak ji nemůže více pomoci. Potom ale vznikne v mysli nepříjemné tušení : “ To je asi ta žena co ji hledáme “. Dalším hovorem s touto ženou, aniž by věděla o trágédii se hlídka dozvídá, že se to snad s tím bytem vyřeší, neboť ona zde čeká na svého manžela, který přinese peníze, přičemž měl manžel již dávno přijít a přinést ty peníze, kterými by zaplatili nájem majiteli bytu. Za okolností, kdy žena pláče a je psychicky na dně ze ztráty bydlení si hlídka od ženy vyžádá doklady, ze kterých je již jasné, že je to ta žena, kterou hlídka hledá. Zároveň je to ale hrozné zjištění, že této ženě, která je ve velmi špatném psychickém stavu musí hlídka sdělit zprávu o tom, že manžel skočil pod vlak a již nikdy nepřijde, peníze za podnájem nezaplatí a zůstala sama. Hlídka se dále ještě při rozhovoru se ženou opatrně ptá jaké má manžel na sobě věci v případě, že by se nedostali do bytu, kdy dostává odpověď oblečení, které se shoduje s mrtvým mužem sraženým vlakem. Policisté, kteří těchto nepříjemných sdělení mají za sebou již více jdou stranou a domlouvají se, jak budou dál postupovat, kdy se naprosto shodnou, že to není běžný případ, kdy se tyto věci sdělují osobám, které tuto zprávu nějakým způsobem po psychiscké stránce “ ustojí “. Této ženě ale tuto tragedii sdělit nyní ještě nemohou z obavy totálního duševního kolapsu.
Domlouvají se, že se ženou zajedou do nemocnice pod nějakou záminkou a zde ji v blízkosti lékařů s možností okamžitého podání tlumích léků pomalu připraví na „ špatnou “ zprávu a potom ji sdělí hroznou zprávu.
Následně tedy hlídka odjiždí do nemocnice, kde vyhledá lékaře kterému vylíčí situaci a psychický stav ženy, kdy je domluveno, že paní počká na interně a zde se ji ujme lékařka. Na interně tedy hlídka sedí se ženou a čeká až budou odbaveni předchozí pacienti, kdy hlídka se ženou vede hovor a uklidňuje ji, že se všcehno nějak vyřeší, ale při tom ví, jak bude těžké říci této ženě tu hnusnou pravdu a udělat posla této zprávy, kterou nikdo nechce slyšet. Asi po hodině sezení a promlouvání se ženou se nám začíná věnovat lékařka, kdy této je situace znovu vysvětlena a je domluveno, že by ji píchla injekci na uklidnění a že hlídka vezme ženu stranou ven před internu do soukromí mimo okolní pacienty a zde ji tuto tregedii sdělí s tím, že případně za lékařkou doběhne jeden z policistů, pokud bude situace skutečně problémová a bude zapotřebí užití injekce ke zklidnění.
Hlídka odchází se ženou ven do služebního vozidla, kde si žena sedne a hlídka se sní dále baví, kdy ji již naznačuje, že má pro ni špatnou zprávu, kdy to není náhoda, že ji vyhledali - potom to přijde, když jeden z policistů sděluje ženě, že se její muž již domů nevrátí. Na to žena nechápavě kouká na policisty, kdy je jí již sděleno, že manžel je mrtvý. Žena na to nijak zvlášť nereaguje, až znejistí hlídku, zda to není jen projev vzápětí nastoupivšího záchvatu depresivního stavu, ale žena je jakoby opilá a asi vnitřně unavená, není schopna si v této chvíli asi uvědomit plný rozsah této zprávy. Dalším hovorem vyplývá, že žena měla trochu tušení „ něčeho špatného “. Dalším hovorem se ženou a vyzvídání co bude teď dělat a kam půjde, odpověděla, že by mohla jít k její známé a ta by ji snad nechala přespat a trochu by ji pomohla se jí z toho nějak dostat. Jeden z policistů odchází za lékařkou, kdy ji sděluje, že asi nebude potřeba injekce na zklidnění. O situaci podává zprávu hlídka na své oddělení odkud ostává pokyn, aby ženu odvezla předběžně k vyšetřovateli, který bude případ zpracovávat, kdy po odvozu k vyšetřovateli byly ženě ukázány svršky zemřelého manžela k ujištění se, že je skutečně mrtvý muž hodnověrně ztotožněn a po krátké domluvě o dalších úkonech k zemřelému policií, je žena odvezena ke své známé.

Tímto končí služba dvou policistů v jeden den nejmenovaného roku a nejmenovaného oddělení, kdy oba se vracejí domů ke svým rodinám, ale při tom mají v hlavě živě zapsanou tragedii, kterou byli zčásti nuceni prožívat s ženou, které se zhroutil život.
Život policisty je, ale spousta podobných neštěstí a rizik, které jsou zase z jiného soudku, který jsem zde neotevřel.

TOTO JE PRO VŠECHNY SLUŠNÉ OBČANY, KTEŘÍ NÁM FANDÍ V NAŠI PRÁCI A UVĚDOMUJÍ SI ŽE TO NENÍ O JEŽDĚNÍ AUTEM SE ZELENÝM PRUHEM - TI CO MÁLO CHÁPOU VČETNĚ JURŮ, NOVÁKŮ A DALŠÍCH, OCENĚNÍ TÉTO PRÁCE NEČEKÁME, NEB JEJICH ZPŮSOB PŘEMÝŠLENÍ TOTO VYLUČUJE.

je-li zde někdo z obvodu Praha 1 nebo z Prahy, tak ať mi laskavě sdělí, z jakého důvodu se u Vás dávají hromadné výpovědi. Že by jste v Praze věděli víc, než my "křupky" z moravy? Tak od kdy má platit novela (ochodné po 20letech....) a jaké jsou změny... sem s tím a honem :-)

POMÁHAT A CHRÁNIT - to by se dalo dělat za slušných podmínek, ale určitě né za těch současných. Když se podívám na výplatní pásku, vybavení, uniformu šitou na míru, byrokracii, tak bych to viděl tak, že přes den budu postávat a přes noc chrápat. Takže bych Vás chtěl pane ministře poprosit o novou image služebních vozidel - POSTÁVAT A CHRÁPAT. ........Viva PČR.

S tímhle mottem si to piš do civilu - oni už tě z toho postávání a chrápání vyléčí. A někde ti dají i 5 min. přestávku na záchod (nutno napracovat) a 25 min. na oběd. On je totiž všude chleba o dvou kůrkách.

Je to v pěkných sračkách tahle policie, chlácholí se, tutlá se ale skutečnost je nezvratná, že odcházejí lidé a další jsou ve značné míře znechuceni podmínkami které tu za poslední měsíce panují. Platy jsou na hranici možného uživení a stres a odpovědnost obrovská na všech stupních.

Generační špunt????? Velký ho....... Sloužím 10 let na obvodě, ale už stříhám metr:) Nebudu sloužit za současných podmínek. Je to otročina a buzerace pane ministře. ...když se k tomu přidá arogance a zlomyslnost vedoucího, tak by zůstal jen hlupák. Podotýkám, že zesměšňující náborová kampaň nakopla další vlnu odchodů. Dávám tomuto cirkusu páááááááááá. Chlapi držte se, přeju pevné nervy při setrvání u PČR.

konečně

Máš recht. Ale Ivan to do teď nepochopil. A i kdyby, jsme mu úplně někde.

Souhlasím, jdu taky. Civil je jediný způsob, jak zůstat bez psychické újmy z nadměrné byrokracie a zůstat solidním člověkem z tohoto loutkového divadla.

Dost dobrý,ale dlouhý

http://www.literarky.cz/?p=clanek&id=4836

Pane ministře, stojím za Vámi, jsem rád, že se nedáte a že pro policii děláte maximum. Jste první ministr, který se snaží zlepšit pracovní podmínky obyčejným policistům. Ještě jednou díky. Na rozdíl od jiných jsou za Vámi výsledky vidět.

Hele,ty ten svůj stále se opakující blábol píšeš z nějakého sklípku ne?

Velmi povedení ironie. Nobo sarkasmus?

Ivane, nepiš si sem kladná hodnocení. Ze Zlína tě taky nikdo nemá rád.

Čau Ivane "Zlíňáku". Tobě už změkl mozek, že.

já s tím souhlasím, vzpomeňte si, jak to bylo dřív, za ebily jjsme byli stejně a ministři i papaláši na nás kašlali, teď se to sice pomalu, ale přece jen mění

To píše nějaký drban, který je velmi rád, že je Íčko u kormidla, protože ví, že dokud tam bude, tak budou mít všichni grázlove vysmáté obličeje, protože je nebude mít možnost nikdo odhalit a chytit při páchání trestné činnosti. Jen tak dál Ivane, zločin díky Vám kvete!

Další a další kolegové si podávají žádosti do civilu. Okresní ředitelství se pomalu začínají rozpadat a budoucnost žádná.

Ahoj F1. Píšeš, že jsi byl u MP a teď u PČR. Jsi spokojen, nebo občas lituješ? Co peníze: lepší, nebo naopak. Díky za odpověď

Pokud vezmu nynější pracovní záběr, nápor na psychiku, byrokracii, stále hrozící nějaký průser za " ledabylé šetření ", které se nedá dělat tak jak by bylo potřeba pro zatíženost ( lépe řečeno přetíženost ) spoustou oznámení, tak to zhodnotím srovnáním, že nyní jsem ve stavu 100 % a na městské policii jsem byl " vytížen " tak maximálně na 10 %, psychika v pohodě, z dovolené jsem se těšil do práce, minimálně stresu, tedy úplný opak v čem se nyní nacházím. Mzda je obdobná, navíc nyní neplatí svátky, sloužíme 150 zdarma, vztahy lidí zhoršené oproti dřívější době. U MP chodíš z práce většinou včas a v pohodě u PČR často opožděně a s doslova vymytou hlavou z úmorných výslechů a obsahlého psaní. Vždyť jsem ti dole dával příklad jeden z mnoha, jak to funguje. Nějaký pan chytrý mě tam tak trochu napadá, ale já vím svoje - z praxe a můžu hodnotit. U MP jsou určitá zanedbání, která jsi ani nechtěl způsobit " vyšumělá ". U PČR si průser uděláš raz dva. Nějaké stížnostní, inspekce u MP ? A to neskutečné kvantum resortních předpisů, které tady ročně člověk podepíše po " seznámení ", že už člověk neví co platí a co ne. K Policii ČR jsem šel z přesvědčení, ale každý tady po čase vystřízliví, protože je to o topení se v papírech.
A jseš děvečka pro všechny, často pisatelka občansko právních věcí. Často dělá člověk natolik nesmyslnou práci, že to je pocitu té zneužívané děvky. Často přijdou lidi s naprosto jasným civilním problémem, nejde o trestní věc, ale protože soudy něco stojí, nejsou rychlé, tak to nejdříve proženeme přes Policii ČR a také často za doporučení advokáta, který své klienty pro něj v nevhodnou dobu odešle na PČR. A když se ještě jedná navíc o arogantní lidi, kteří v uvozovkách dupou do země a trvají na přidělení zapisovatelky v uniformě, tak člověk sepisuje jak ta děvka zneužívaná věc o které ví, že bude dělat doplňující formální nesmyslné výslechy, aby to potom odložil.

Prostě v současné době bych k PČR, tak jak funguje a vzhledem k tomu celkovému stavu, jednání s podřízenými, arogance mocných, vytírání s důstojností lidí, spousta nesmlyslné papírové práce, kterou i přes proklamace o odpapírování naopak přidávají - nenastoupil.

Jestli ale cheš vyzkoušet co je " skutečná policie ", tak to zkus. Je to zážitek na celý život, už to to nikdo nesebere.

Díky moc za odpověď. Asi se na to opravdu vykašlu a zůstanu u MP. 80% lidí mi to rozmlouvá. Čau

Jinak, to co jsem napsal skutečně platí a nebylo v úmyslu tě odradit. U MP jsem byl od jejího vzniku do jara 1995 a od té doby jsem u PČR. Myslím ale, že to co jsem napsal obecně platí i dnes. Sice přibyly MP nějaké pravomoce, ale stále mám vnímání, kterým vidím jak to u MP dneska chodí ( s malými změnami stejně ). Mám tu výhodu pohledu z mezipatra - vidím co je dole, ale znám to i nahoře. Jinak je mi 42 let, sloužím na zatíženém ( přetíženém ) oddělení na Severu Čech, kde se často k vůli parchantům v klidu člověk nenaobědvá a při pohledu na kolegáčky od MP jen tak v duchu vzpomínám na tu pohodu - procházky po městě a v duchu si říkám " jó hoši, kdyby jste to viděli v plné parádě ( ne jen z venčí ), jak to chodí u PČR, dost často na blití " ( jen obrazně ). Už jsem se chtěl i vrátit zpět k MP, ale početní stavy jsou plné a v mém " regionu " není u MP o poldy ČR zájem. Co si pamatuji, tak kdysi byl o poldy ČR u MP velký zájem, neboť sebou tito lidé přinesli zkušenosti jak co dělat. Dnes je to ale jiné - kromě Prahy.

Zdar - pomáhat a chránit.

viz. také http://zpravy.idnes.cz/jsi-schopny-jit-pres-mrtvoly-hrimal-lange r-na-bursika-pfi-/domaci.asp?c=A080211_094156_domaci_itu

V neděli Langer označil nahrávku za výsek dlouhého rozhovoru, kdy si "dva chlapi mohou dovolit i taková slova."

Tak to vidíš Božka. Zase máme ty na zámku, kteří si mohou dovolit téměř vše a ty v podzámčí, kteří nenenene . Chce se mi bučet…..

Ministr vnitra ja takový malý haj...........