Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Všichni kdo nebudete volit KLAUSE a budete o mě nepěkně
psát a mlvit půjdete BRUČET!!! Váš Ivan.

Každý soudný člověk uzná:
lepší Švejnar než ta buzna.
Až už nebude Klaus v čele,
bude Ivan sedět v cele.

Administrator ODS - Ertzio buď slušný a neurážej prezidenta republiky, nehodí se to.

Tam vypadáš mladě,zde také jsi trochu omládnul---jaký vlastně jsi?

Myslím si, že se pro Policii dělá celkem dost. Většina z Vás má opravdu větší plat než spoustu Vašich blízkých. A úroveň policejních služeben se raketovým tempem zlepšuje.
Kdo je objektivní, ten to potvrdí. A můžu srovnávat - když jsem začínal, měl jsem kolem tří tisícovek a můj otec v družstvu skoro pět tisíc. Víte kolik mají zemědělci dnes?

Doufám, že tvůj příspěvek je jen ironie. Jinak nevím co se dělá pro PČR tak pozitivního. To že někde vyměnili ojeté Felicie za nové Fábie je snad samozřejmost jako oprava budov ve kterých se vše rozpadá. Přechod na ETŘ tedy vedení administrativy počítači je snad v 21 století nutnost a ne něco navíc. Jinak jsem si nevšiml, že by se vzhled služeben v našem okrese zlepšoval raketovým tempem. U nás na oddělení byla zřízena v rámci projektu P1000 nová recepce, která se má za dva roky zase předělat. Na toto peníze jsou, ale třeba na nové židle ne a ty co máme se rozpadají. Jestli to půjde takhle dál nebudeme mít za chvíli na čem sedět, protože staré se nemají opravovat a čeká se na nové. Pro tvojí informovanost na novou skříňku já osobně čekám již 5 let a do dnešního dne jsem neviděl ani poličku.
A upřimně, když jsi začínal tak jsi za rok udělal to stejné jako dnes za 14 dní a nelži, protože toto u nás tvoji vrstevníci klidně přiznají a naštěstí nikdo z nich takhle nemluví.

A víš kdo ty zemědělce poslal ke dnu a zrujnoval naše vlastní hospodářství??? Zemědělci říkají, že k takové zemědělské závislosti na okolních státech nemuselo dojít. Měli jsme dobré základy samoobživy..., ale nějak se to teď všechno zdražuje neúměrně rychle... nevíme proč? Pravdu máš, že se pro policii dělá dost, ale více v očích veřejnosti, než pro poctivě sloužící za almužnu... Skus si to - budeš jásat. Služba totiž obnáší mnoho nepopulárního o čem se civilistům, ani nezdá... promiň, ale Tvá slova jsou tvrdá, povrchní a rychle a snadno vystřelená...!!! Pokrok platů nezastavíš, protože platy ozbroj. složek stojí už dlouho..., dříve jsme taky měli dřevěné záchodky a teď už jsou jiné...
Zemědělce lituji všechny, naše rodiče a vůbec všichni pracijící nejen v zemědělství se nadřeli na polích a jinde a teď nedostanou a nebo nedožijí ani duchod - zasloužený, oproti nemakačenkům, zjm. těch co nikdy dělat nebudou. A ty nerozhýbe ani snaživý NEČAS...

pro Ronina
Musím souhlasit s Polišem, také jsem přesvědčen, že se pro PČR dělá dost, resp. má dostatek prostředků.To jak s nimi naloží, jak rozdělí i mzdové prostředky, to je věcí Policie. I přesto na tom policisté nejsou tak špatně. Jsou i jiní státní úředníci, kteří rovněž nastavují krk a i více než někteří policisté a přesto musí vyjít s platem, který jim vychází z platových tříd a ten je daleko nižší než policejní. Také si nesmějí přivydělat, nesmějí podnikat a také mají rodiny, děti. A k tomu ještě často potkávají arogantního policistu s nápisem na dveřích auta, jako že pomáhá... a přitom se snaží za každou cenu najít důvod, jak někomu uložit pokutu. Kolikrát za svou službu jsi někomu pomohl a kolikrát jsi hledal záminku jak někoho "zkásnout" a ještě se pak na úkor takto účelově pokutovaných lidech bavit u piva. Víte, každé povolání a zejména to vaše vyžaduje morální kodex (ne ten blábol co máte), mravnost,slušnost, nekompromisnost ale i lidskost a pak si nemusíte dávat na dveře lživý nápis, jak jste tu proto, abyste pomáhali. Lidé vnímají velmi dobře jestli pomáháte a nebo si kompenzujete své problémy na nich. Rovněž tak uvádění, že co dříve udělal policista za rok dnes musí udělat za 14 dnů je subjektivní dojem jednotlivce. Pokud děláš na spisech tak si spočti kolik jich zpracuješ za rok, za jakých podmínek a dojdi do archivu a vytáhni si spisy konkrétního vyšetřováka z doby co nejvzdálenější, pokud budou zkartovány, tak si projdi deník vyšetřovacích spisů a nebo alespoň v DTS i když tam tak staré spisy nejsou.A to tehdy nebylo 150 hodin, tehdy se neplatil vůbec žádný přesčas a nikdo neremcal jako nyní, nikdo neměl PC a musel psát bez překlepů na stroji, neměl zapisovatelku, diktafony na ohledačky atd., atd. a šlo to.

Pane kolego, co chceš srovnávat? Jeden můj učitel vždy říkal: " Srovnávej srovnatelné". A to se neděje, ty také nesrovnáváš srovnatelné. Pokud jsi začínal se 3.000,- platem, tak to mohlo být tak v polovině 80. let. Tehdy houska stála 40 hal, litr mléka 3,60 Kčs, 10 dkg turisty 5,- Kč, v hospodě guláš se šesti 22,- Kč. Tak co chceš srovnávat? Že tvůj táta bral v JZD 5.000,- Kčs? Taky už měl něco odpracováno, že? Můj táta v uhelně měl v té době necelých 5.500,- Kč měsíčně. A to jsem jako horník-brigádník v šachtě při studiu 4. ročníku gymplu vydělal taky. Je ale nutno hledět dopředu, ne na to, že tehdy 10 dkg salámu bylo nějakýho salámu. A ta tma jaká tehdy byla! To né. Je možné srovnávat současnou úroveň naší policie a úrovní policie v okolních státech, její vybavení, zařízení služeben (a to nemyslím jen "recepce"), funkčnost PC a sítí, kompatibilitu techniky se sítěmi, platové podmínky atd. atd. Ale je možno srovnávat mezi sbory. Nelze srovnávat policajta s metařem či s ministrem. To jsou jablka, hrušky a ananas.

pro jardu
Napřed srovnávej kvalitu a výkon lidí u PČR a v zahraničí. Pardon, nemá se srovnávat nesrovnatelné ...

Pro Jardu
Kolego uznávám, že bych to lépe nenapsal a se vším musím souhlasit.

Pro Civila
Než tady budeš někoho kritizovat tak si laskavě o práci policie v okolních zemí něco přečti nebo si tam zajeď. Je patrné, že nic nevíš a jenom tady hloupě kritizuješ. Nikde ve světě neposkytuje policie takový servis jako u nás. Vždy jsem mile překvapen jak si náš postup chválí cizinci oproti naší veřejnosti.
Upřimně ti přeji zažít na vlastní kůži tu pomoc od zahraničních poldů jako třeba zažil jeden kolega od nás v Chorvatsku.

Pro Honzu
Docela jsi mě pobavil svým výrokem, že pro PČR se toho dělá docela dost, ale s financemi se plýtvá. Nezlob se na mě, ale nepřipadá mi normální na jedné straně plýtvat penězi na nákup nevhodných pouzder na zbraň a na druhé pak šetřit na PHM. Takových kopanců už u našeho spolku bylo nepočítaně a nedivím se pak veřejnosti, že v PČR nemá důvěru.
Pro tvojí informovanost ty keci o pokutách si nech pro ty kolegy s bílou čepicí nebo hlídkaře. Já osobně za blbosti tipu propadlá nebo chybějící lékarnička, nesvítící osvětlení zadní RZ pokuty nedávám.

Otázka na Honzu :

Prosím o konkretizování osob, kterých se týký tato okopírovaná věta :

" Jsou i jiní státní úředníci, kteří rovněž nastavují krk a i více než někteří policisté a přesto musí vyjít s platem, který jim vychází z platových tříd a ten je daleko nižší než policejní. Také si nesmějí přivydělat, nesmějí podnikat a také mají rodiny, děti. "

Tedy otázka. Kteří státní úředníci riskují více než někteří policisté a mají " daleko nižší plat " ???????
Jinak zde se bavíme o lidech s přímým výkonem nebo přesněji, kteří v jsou přímém styku s různými grázlíky a grázly.

Jsem zvědav na odpověď , ale kluky hasičský nejmenuj, jejich riziko je známé a platový rozdíl zde jistě také nehledej.

ty jsi ale vůl, jak tohle můžeš tvrdit, tobě bych teda ještě ubral, když se máš tak dobře, kde složíš???

F1 musím se připojit, kamarád je státní úředník, řídí se zákonem o státní kontrole a nemá peníze jako já a kdy až já potkám nějakého recidivistu. Mohu marodit měsíc aniž jsem krácen na platu jako on, mám jiné platové tarify - mnohem vyšší, přitom on musí jednat s kdejakými lidmi a tím, že má pravomoc udělovat vysoké pokuty, statisícové, jde mu o krk určitě více než mě. Nezlob se kolego, musím být objektivní, nakonec i Ty by jsi měl vědět s jakými orgány spolupracuješ a co dělají, jakou mají odpovědnost, jak jsou placeni, vždyť to vše najdeš na ASPI, tak nešiř nezdravé vášně. Každý si zastává své zaměstnání ale my bychom měli na věc pohlížet s nadhledem a s větším rozhledem, zejména k těm, kteří mají oproti nám daleko nižží platy a při srovnání se západem jsou v daleko větším propadu než strovnání policistů.

pro */*

Cituji: "Mohu marodit měsíc aniž jsem krácen na platu jako on"
no ta věta se ti povedla,máš docela "přehled".Tak se zeptej toho svého kamaráda,když se má tak špatně v civilu,jestli nechce jít k nám? A potom nám napiš jeho reakce.
Chtěl bych ti jenom připomenout,že jsme "firma",která má největší podstav ze všech zaměstnání v celé ČR.

Pro */*

Já ale přeci " nešířím " žádné vášně. Jen jsem se věcně zeptal. Mě skutečně zajímají státní úředníci, kteří riskují více než někteří policisté a mají " daleko nižší plat ".

Jen by mě zajímalo kolik jich při výkonu své státní činnosti a ukládání vysokých pokut zahynulo, jako například pro ukázku tito :
---------------------------------------------------------------- -----
15. června 1997 - při policejním zásahu v tramvaji v Praze 4 byl smrtelně postřelen šestadvacetiletý podporučík policie Michal Braniš, jeho kolega vyvázl se zraněním.
---------------------------------------------------------------- -----
17. dubna 1998 byl mezi Hájem a Dobroslavicemi ve Slezsku při výkonu služby zastřelen samopalem AK-47 vedoucí referátu cizinecké policie 27letý policista poručík René Vitásek. Vraždu provedli 3 pachatelé, kteří se právě připravovali na ozbrojenou loupež pošty. Jednoho z nich - Tibora Slíže později jeho kumpáni zavraždili a zakopali u Zvolena. Před vraždou policisty RenéhoVitáska vrazi provedli sérii ozbrojených přepadů pošt s téměř půl milionovou kořistí.
---------------------------------------------------------------- -----
23. dubna 1998 - v Táboritské ulici v Praze 3 zastřelil pachatel, jehož se policisté chystali zatknout, třicetiletého kriminalistu Jiřího Linharta a dalšího policistu postřelil.
---------------------------------------------------------------- -----
13. června 1998 se pachatelé Hanuša a syn dostali do konfliktu s mužem, který na něj zavolal policisty. Hanuša se synem ujížděli z Plzně. U obce Letkov zastavili a začali střílet na policejní hlídku, která je pronásledovala. Třiadvacetiletý policista Jiří Hrubý byl zastřelen ranou do srdce, druhý policista byl postřelen. Hanuša a syn byli postřeleni. V září 2000 jim plzeňský soud vyměřil trest za vraždu a nedovolené ozbrojování - Fehimu Hanušovi 18 let a jeho synovi Fatmirovi 12 let. Vrchní soud jim tresty zpřísnil na 25 a 14 let.
---------------------------------------------------------------- ----
17. dubna 2001 tragicky zahynuli při výkonu služby v Protivíně poručíci im memoriam Daniel Stýblo, Ivo Marek. Oba policisté byli zastřelení při provádění policejních úkonů spojených s oznámením o znásilnění, ke kterému mělo dojít v rodinné vile v Protivíně. Znásilnění se měl dopustit na své rozvedené manželce 45letý František Jůza. Po příjezdu pětičlenné policejní skupiny začal František Jůza nejdříve střílet ze své legálně držené zbraně na bývalou manželku, které se podařilo utéci, pak na policisty a nakonec obrátil zbraň proti sobě. Písecký kriminalista Daniel Stýblo (31) zemřel na místě, policista z Obvodního oddělení Policie ČR v Protivíně Ivo Marek (29) o šest hodin později v českobudějovické nemocnici. Třetí zakročující policista byl střelbou rovněž zasažen, ale útok přežil.
---------------------------------------------------------------- -----
2. srpna 2002 byl v Praze 2 zavražděn Ján Mato, poručík im memoriam. V pátek druhého srpna 2002 krátce před osmnáctou hodinou byl ve stanici metra Muzeum na trase C při výkonu služby zavražděn ve věku 39 let praporčík Ján Mato - policejní inspektor oddělení Metro správy hlavního města Prahy Policie ČR. Zemřel poté, co se rozhodl čelit útoku nebezpečného ozbrojeného pachatele.
---------------------------------------------------------------- -----
22.11.2006 Soud poslal řidiče za smrt 43 letého policisty Petra Stani na tři roky do vězení Ostravský okresní soud potrestal řidiče, který v opilosti srazil policejního důstojníka. Ten zraněním podlehl. Viník nehody má jít na tři roky do vězení s dohledem. Za volant sedl opilý a jel vysokou rychlostí.
František Dulínek a Petr Staňa - opilý řidič a policista, který ho chtěl zkontrolovat. Jejich osudy se střetly v části Nová Ves na ulici u Hrůbků. Policista nehodu s rychle jedoucím autem nepřežil. Jeho dospělý syn Radim Staňa s dojetím říká, jak mu otec chybí. "Už nás nikdo nepodrží. Když ho potřebujeme, už není." Řidič si blikajícího červeného světla policejní hlídky nevšiml a najížděl do policejního auta. Jeden strážce zákona uskočil do příkopu, jeho kolega na druhou stranu. Tam na něj najel obžalovaný. V krvi měl 2,6 promile alkoholu.
---------------------------------------------------------------- -----
- tři mrtví policisté - opilecká jízda Bulawa
---------------------------------------------------------------- -----
- postřelený policista xy.................. atd.

A kolik jich mělo namále při výkonu služby ( to se ale nikde neuvádí ) a naštěstí to dopadlo dobře - pachateli se nepodařilo vystřelit, bodnout a podobně. Jenom na našem oddělení : kolega bodnutý do břicha, další měl přeříznutou šlachu na ruce od útočníka s nožem. Ty situace jsou a ne že nejsou a to že dopadají většinou tak, že se člověk " Jen " zapotí a zamyslí se, co se mohlo stát, je jen dobře. Člověk nestojí o invaliditu, či o funus, takže dávat si bacha je normální a jen naivka, který ještě do takových situací nepřišel, žije možná v naivitě, že " se mi to nemůže stát ".

Takže opatrně s tím " bezpečným povoláním policisty " přeplaceného za tuto práci ".

Máš pravdu, F1, z toho seznamu zamrazí. Ovšem v rámci objektivity bych doplnil, že Ján Mato brutálně zpackal zákrok a doplatil na to, navíc se předtím zapletl s "orlickými vrahy" a jen shodou náhod se pak nestal jednou z jejich obětí, když L.Černý zametal stopy. Takže v případě J. Mata se jedná o dost rozporuplnou osobu.

Pan MUDr. má věčný a naivní úsměv, vůbec není obeznámen s problematikou a financemi u policie. Vidí jenom ty své potěmkinovy vesnice a ve skutečnosti se policie rozpadá od základů.

I.L. je trapnej, trapnej, trapnej. Je to marný, je to marný, je to marný.

Pane ministře,
doufám, že jste si přečetl článek v MF dnes ze dne 12.2.2008 po názvem V ČESKÉM PARLAMENTU SE SETKÁVÁME S ĎÁBLEM od pana Jakuba Čermína bývalého předsedy Čes. svazu bojovníků za svobodu.

http://www.impuls.cz/ivan-langer-v-impulsech-vaclava-moravce/art icle.html?id=218897
Tato adresa je správná Radio Impulz a rozhovor I.Langera

On fakt může všechno... a nikdo nic nezmůže...

Žádám vaši demisi

A jako daňový poplatník Vás pane Ivane Langře vyzývám, abyste vysvětlit co jste myslel svými výroky, že půjde někdo bručet. Každopádně mám pro Vás vzkaz, svůj daňový základ budu optimalizovat takovým způsobem, aby TLUPA jménem ODS dostala z mých vydělaných peněz úplné minimum.

Svazák Ivan Langer se při prezidentské volbě zcela odkopal. Nevolit TO, to je jediná možnost jak TOHLE dostat na smetiště dějin.