4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Všichni kdo nebudete volit KLAUSE a budete o mě nepěkně
psát a mlvit půjdete BRUČET!!! Váš Ivan.

Každý soudný člověk uzná:
lepší Švejnar než ta buzna.
Až už nebude Klaus v čele,
bude Ivan sedět v cele.

Administrator ODS - Ertzio buď slušný a neurážej prezidenta republiky, nehodí se to.

Tam vypadáš mladě,zde také jsi trochu omládnul---jaký vlastně jsi?

Myslím si, že se pro Policii dělá celkem dost. Většina z Vás má opravdu větší plat než spoustu Vašich blízkých. A úroveň policejních služeben se raketovým tempem zlepšuje.
Kdo je objektivní, ten to potvrdí. A můžu srovnávat - když jsem začínal, měl jsem kolem tří tisícovek a můj otec v družstvu skoro pět tisíc. Víte kolik mají zemědělci dnes?

Doufám, že tvůj příspěvek je jen ironie. Jinak nevím co se dělá pro PČR tak pozitivního. To že někde vyměnili ojeté Felicie za nové Fábie je snad samozřejmost jako oprava budov ve kterých se vše rozpadá. Přechod na ETŘ tedy vedení administrativy počítači je snad v 21 století nutnost a ne něco navíc. Jinak jsem si nevšiml, že by se vzhled služeben v našem okrese zlepšoval raketovým tempem. U nás na oddělení byla zřízena v rámci projektu P1000 nová recepce, která se má za dva roky zase předělat. Na toto peníze jsou, ale třeba na nové židle ne a ty co máme se rozpadají. Jestli to půjde takhle dál nebudeme mít za chvíli na čem sedět, protože staré se nemají opravovat a čeká se na nové. Pro tvojí informovanost na novou skříňku já osobně čekám již 5 let a do dnešního dne jsem neviděl ani poličku.
A upřimně, když jsi začínal tak jsi za rok udělal to stejné jako dnes za 14 dní a nelži, protože toto u nás tvoji vrstevníci klidně přiznají a naštěstí nikdo z nich takhle nemluví.

A víš kdo ty zemědělce poslal ke dnu a zrujnoval naše vlastní hospodářství??? Zemědělci říkají, že k takové zemědělské závislosti na okolních státech nemuselo dojít. Měli jsme dobré základy samoobživy..., ale nějak se to teď všechno zdražuje neúměrně rychle... nevíme proč? Pravdu máš, že se pro policii dělá dost, ale více v očích veřejnosti, než pro poctivě sloužící za almužnu... Skus si to - budeš jásat. Služba totiž obnáší mnoho nepopulárního o čem se civilistům, ani nezdá... promiň, ale Tvá slova jsou tvrdá, povrchní a rychle a snadno vystřelená...!!! Pokrok platů nezastavíš, protože platy ozbroj. složek stojí už dlouho..., dříve jsme taky měli dřevěné záchodky a teď už jsou jiné...
Zemědělce lituji všechny, naše rodiče a vůbec všichni pracijící nejen v zemědělství se nadřeli na polích a jinde a teď nedostanou a nebo nedožijí ani duchod - zasloužený, oproti nemakačenkům, zjm. těch co nikdy dělat nebudou. A ty nerozhýbe ani snaživý NEČAS...

pro Ronina
Musím souhlasit s Polišem, také jsem přesvědčen, že se pro PČR dělá dost, resp. má dostatek prostředků.To jak s nimi naloží, jak rozdělí i mzdové prostředky, to je věcí Policie. I přesto na tom policisté nejsou tak špatně. Jsou i jiní státní úředníci, kteří rovněž nastavují krk a i více než někteří policisté a přesto musí vyjít s platem, který jim vychází z platových tříd a ten je daleko nižší než policejní. Také si nesmějí přivydělat, nesmějí podnikat a také mají rodiny, děti. A k tomu ještě často potkávají arogantního policistu s nápisem na dveřích auta, jako že pomáhá... a přitom se snaží za každou cenu najít důvod, jak někomu uložit pokutu. Kolikrát za svou službu jsi někomu pomohl a kolikrát jsi hledal záminku jak někoho "zkásnout" a ještě se pak na úkor takto účelově pokutovaných lidech bavit u piva. Víte, každé povolání a zejména to vaše vyžaduje morální kodex (ne ten blábol co máte), mravnost,slušnost, nekompromisnost ale i lidskost a pak si nemusíte dávat na dveře lživý nápis, jak jste tu proto, abyste pomáhali. Lidé vnímají velmi dobře jestli pomáháte a nebo si kompenzujete své problémy na nich. Rovněž tak uvádění, že co dříve udělal policista za rok dnes musí udělat za 14 dnů je subjektivní dojem jednotlivce. Pokud děláš na spisech tak si spočti kolik jich zpracuješ za rok, za jakých podmínek a dojdi do archivu a vytáhni si spisy konkrétního vyšetřováka z doby co nejvzdálenější, pokud budou zkartovány, tak si projdi deník vyšetřovacích spisů a nebo alespoň v DTS i když tam tak staré spisy nejsou.A to tehdy nebylo 150 hodin, tehdy se neplatil vůbec žádný přesčas a nikdo neremcal jako nyní, nikdo neměl PC a musel psát bez překlepů na stroji, neměl zapisovatelku, diktafony na ohledačky atd., atd. a šlo to.

Pane kolego, co chceš srovnávat? Jeden můj učitel vždy říkal: " Srovnávej srovnatelné". A to se neděje, ty také nesrovnáváš srovnatelné. Pokud jsi začínal se 3.000,- platem, tak to mohlo být tak v polovině 80. let. Tehdy houska stála 40 hal, litr mléka 3,60 Kčs, 10 dkg turisty 5,- Kč, v hospodě guláš se šesti 22,- Kč. Tak co chceš srovnávat? Že tvůj táta bral v JZD 5.000,- Kčs? Taky už měl něco odpracováno, že? Můj táta v uhelně měl v té době necelých 5.500,- Kč měsíčně. A to jsem jako horník-brigádník v šachtě při studiu 4. ročníku gymplu vydělal taky. Je ale nutno hledět dopředu, ne na to, že tehdy 10 dkg salámu bylo nějakýho salámu. A ta tma jaká tehdy byla! To né. Je možné srovnávat současnou úroveň naší policie a úrovní policie v okolních státech, její vybavení, zařízení služeben (a to nemyslím jen "recepce"), funkčnost PC a sítí, kompatibilitu techniky se sítěmi, platové podmínky atd. atd. Ale je možno srovnávat mezi sbory. Nelze srovnávat policajta s metařem či s ministrem. To jsou jablka, hrušky a ananas.

pro jardu
Napřed srovnávej kvalitu a výkon lidí u PČR a v zahraničí. Pardon, nemá se srovnávat nesrovnatelné ...

Pro Jardu
Kolego uznávám, že bych to lépe nenapsal a se vším musím souhlasit.

Pro Civila
Než tady budeš někoho kritizovat tak si laskavě o práci policie v okolních zemí něco přečti nebo si tam zajeď. Je patrné, že nic nevíš a jenom tady hloupě kritizuješ. Nikde ve světě neposkytuje policie takový servis jako u nás. Vždy jsem mile překvapen jak si náš postup chválí cizinci oproti naší veřejnosti.
Upřimně ti přeji zažít na vlastní kůži tu pomoc od zahraničních poldů jako třeba zažil jeden kolega od nás v Chorvatsku.

Pro Honzu
Docela jsi mě pobavil svým výrokem, že pro PČR se toho dělá docela dost, ale s financemi se plýtvá. Nezlob se na mě, ale nepřipadá mi normální na jedné straně plýtvat penězi na nákup nevhodných pouzder na zbraň a na druhé pak šetřit na PHM. Takových kopanců už u našeho spolku bylo nepočítaně a nedivím se pak veřejnosti, že v PČR nemá důvěru.
Pro tvojí informovanost ty keci o pokutách si nech pro ty kolegy s bílou čepicí nebo hlídkaře. Já osobně za blbosti tipu propadlá nebo chybějící lékarnička, nesvítící osvětlení zadní RZ pokuty nedávám.

Otázka na Honzu :

Prosím o konkretizování osob, kterých se týký tato okopírovaná věta :

" Jsou i jiní státní úředníci, kteří rovněž nastavují krk a i více než někteří policisté a přesto musí vyjít s platem, který jim vychází z platových tříd a ten je daleko nižší než policejní. Také si nesmějí přivydělat, nesmějí podnikat a také mají rodiny, děti. "

Tedy otázka. Kteří státní úředníci riskují více než někteří policisté a mají " daleko nižší plat " ???????
Jinak zde se bavíme o lidech s přímým výkonem nebo přesněji, kteří v jsou přímém styku s různými grázlíky a grázly.

Jsem zvědav na odpověď , ale kluky hasičský nejmenuj, jejich riziko je známé a platový rozdíl zde jistě také nehledej.

ty jsi ale vůl, jak tohle můžeš tvrdit, tobě bych teda ještě ubral, když se máš tak dobře, kde složíš???

F1 musím se připojit, kamarád je státní úředník, řídí se zákonem o státní kontrole a nemá peníze jako já a kdy až já potkám nějakého recidivistu. Mohu marodit měsíc aniž jsem krácen na platu jako on, mám jiné platové tarify - mnohem vyšší, přitom on musí jednat s kdejakými lidmi a tím, že má pravomoc udělovat vysoké pokuty, statisícové, jde mu o krk určitě více než mě. Nezlob se kolego, musím být objektivní, nakonec i Ty by jsi měl vědět s jakými orgány spolupracuješ a co dělají, jakou mají odpovědnost, jak jsou placeni, vždyť to vše najdeš na ASPI, tak nešiř nezdravé vášně. Každý si zastává své zaměstnání ale my bychom měli na věc pohlížet s nadhledem a s větším rozhledem, zejména k těm, kteří mají oproti nám daleko nižží platy a při srovnání se západem jsou v daleko větším propadu než strovnání policistů.

pro */*

Cituji: "Mohu marodit měsíc aniž jsem krácen na platu jako on"
no ta věta se ti povedla,máš docela "přehled".Tak se zeptej toho svého kamaráda,když se má tak špatně v civilu,jestli nechce jít k nám? A potom nám napiš jeho reakce.
Chtěl bych ti jenom připomenout,že jsme "firma",která má největší podstav ze všech zaměstnání v celé ČR.

Pro */*

Já ale přeci " nešířím " žádné vášně. Jen jsem se věcně zeptal. Mě skutečně zajímají státní úředníci, kteří riskují více než někteří policisté a mají " daleko nižší plat ".

Jen by mě zajímalo kolik jich při výkonu své státní činnosti a ukládání vysokých pokut zahynulo, jako například pro ukázku tito :
---------------------------------------------------------------- -----
15. června 1997 - při policejním zásahu v tramvaji v Praze 4 byl smrtelně postřelen šestadvacetiletý podporučík policie Michal Braniš, jeho kolega vyvázl se zraněním.
---------------------------------------------------------------- -----
17. dubna 1998 byl mezi Hájem a Dobroslavicemi ve Slezsku při výkonu služby zastřelen samopalem AK-47 vedoucí referátu cizinecké policie 27letý policista poručík René Vitásek. Vraždu provedli 3 pachatelé, kteří se právě připravovali na ozbrojenou loupež pošty. Jednoho z nich - Tibora Slíže později jeho kumpáni zavraždili a zakopali u Zvolena. Před vraždou policisty RenéhoVitáska vrazi provedli sérii ozbrojených přepadů pošt s téměř půl milionovou kořistí.
---------------------------------------------------------------- -----
23. dubna 1998 - v Táboritské ulici v Praze 3 zastřelil pachatel, jehož se policisté chystali zatknout, třicetiletého kriminalistu Jiřího Linharta a dalšího policistu postřelil.
---------------------------------------------------------------- -----
13. června 1998 se pachatelé Hanuša a syn dostali do konfliktu s mužem, který na něj zavolal policisty. Hanuša se synem ujížděli z Plzně. U obce Letkov zastavili a začali střílet na policejní hlídku, která je pronásledovala. Třiadvacetiletý policista Jiří Hrubý byl zastřelen ranou do srdce, druhý policista byl postřelen. Hanuša a syn byli postřeleni. V září 2000 jim plzeňský soud vyměřil trest za vraždu a nedovolené ozbrojování - Fehimu Hanušovi 18 let a jeho synovi Fatmirovi 12 let. Vrchní soud jim tresty zpřísnil na 25 a 14 let.
---------------------------------------------------------------- ----
17. dubna 2001 tragicky zahynuli při výkonu služby v Protivíně poručíci im memoriam Daniel Stýblo, Ivo Marek. Oba policisté byli zastřelení při provádění policejních úkonů spojených s oznámením o znásilnění, ke kterému mělo dojít v rodinné vile v Protivíně. Znásilnění se měl dopustit na své rozvedené manželce 45letý František Jůza. Po příjezdu pětičlenné policejní skupiny začal František Jůza nejdříve střílet ze své legálně držené zbraně na bývalou manželku, které se podařilo utéci, pak na policisty a nakonec obrátil zbraň proti sobě. Písecký kriminalista Daniel Stýblo (31) zemřel na místě, policista z Obvodního oddělení Policie ČR v Protivíně Ivo Marek (29) o šest hodin později v českobudějovické nemocnici. Třetí zakročující policista byl střelbou rovněž zasažen, ale útok přežil.
---------------------------------------------------------------- -----
2. srpna 2002 byl v Praze 2 zavražděn Ján Mato, poručík im memoriam. V pátek druhého srpna 2002 krátce před osmnáctou hodinou byl ve stanici metra Muzeum na trase C při výkonu služby zavražděn ve věku 39 let praporčík Ján Mato - policejní inspektor oddělení Metro správy hlavního města Prahy Policie ČR. Zemřel poté, co se rozhodl čelit útoku nebezpečného ozbrojeného pachatele.
---------------------------------------------------------------- -----
22.11.2006 Soud poslal řidiče za smrt 43 letého policisty Petra Stani na tři roky do vězení Ostravský okresní soud potrestal řidiče, který v opilosti srazil policejního důstojníka. Ten zraněním podlehl. Viník nehody má jít na tři roky do vězení s dohledem. Za volant sedl opilý a jel vysokou rychlostí.
František Dulínek a Petr Staňa - opilý řidič a policista, který ho chtěl zkontrolovat. Jejich osudy se střetly v části Nová Ves na ulici u Hrůbků. Policista nehodu s rychle jedoucím autem nepřežil. Jeho dospělý syn Radim Staňa s dojetím říká, jak mu otec chybí. "Už nás nikdo nepodrží. Když ho potřebujeme, už není." Řidič si blikajícího červeného světla policejní hlídky nevšiml a najížděl do policejního auta. Jeden strážce zákona uskočil do příkopu, jeho kolega na druhou stranu. Tam na něj najel obžalovaný. V krvi měl 2,6 promile alkoholu.
---------------------------------------------------------------- -----
- tři mrtví policisté - opilecká jízda Bulawa
---------------------------------------------------------------- -----
- postřelený policista xy.................. atd.

A kolik jich mělo namále při výkonu služby ( to se ale nikde neuvádí ) a naštěstí to dopadlo dobře - pachateli se nepodařilo vystřelit, bodnout a podobně. Jenom na našem oddělení : kolega bodnutý do břicha, další měl přeříznutou šlachu na ruce od útočníka s nožem. Ty situace jsou a ne že nejsou a to že dopadají většinou tak, že se člověk " Jen " zapotí a zamyslí se, co se mohlo stát, je jen dobře. Člověk nestojí o invaliditu, či o funus, takže dávat si bacha je normální a jen naivka, který ještě do takových situací nepřišel, žije možná v naivitě, že " se mi to nemůže stát ".

Takže opatrně s tím " bezpečným povoláním policisty " přeplaceného za tuto práci ".

Máš pravdu, F1, z toho seznamu zamrazí. Ovšem v rámci objektivity bych doplnil, že Ján Mato brutálně zpackal zákrok a doplatil na to, navíc se předtím zapletl s "orlickými vrahy" a jen shodou náhod se pak nestal jednou z jejich obětí, když L.Černý zametal stopy. Takže v případě J. Mata se jedná o dost rozporuplnou osobu.

Pan MUDr. má věčný a naivní úsměv, vůbec není obeznámen s problematikou a financemi u policie. Vidí jenom ty své potěmkinovy vesnice a ve skutečnosti se policie rozpadá od základů.

I.L. je trapnej, trapnej, trapnej. Je to marný, je to marný, je to marný.

Pane ministře,
doufám, že jste si přečetl článek v MF dnes ze dne 12.2.2008 po názvem V ČESKÉM PARLAMENTU SE SETKÁVÁME S ĎÁBLEM od pana Jakuba Čermína bývalého předsedy Čes. svazu bojovníků za svobodu.

http://www.impuls.cz/ivan-langer-v-impulsech-vaclava-moravce/art icle.html?id=218897
Tato adresa je správná Radio Impulz a rozhovor I.Langera

On fakt může všechno... a nikdo nic nezmůže...

Žádám vaši demisi

A jako daňový poplatník Vás pane Ivane Langře vyzývám, abyste vysvětlit co jste myslel svými výroky, že půjde někdo bručet. Každopádně mám pro Vás vzkaz, svůj daňový základ budu optimalizovat takovým způsobem, aby TLUPA jménem ODS dostala z mých vydělaných peněz úplné minimum.

Svazák Ivan Langer se při prezidentské volbě zcela odkopal. Nevolit TO, to je jediná možnost jak TOHLE dostat na smetiště dějin.