inzerce ´Vlašimská kauza´ opět v centru pozornosti
Pracovní neschopnost zpříjemňuje anglický buldok
Foto: Jiří HrnčířPro spor dvou středočeských policistů s policejními managery na okrese i na kraji se ujal název "Vlašimská kauza". A právě této záležitosti, která se již ocitla i na stole policejního prezidenta, věnoval koncem týdne rozsáhlý prostor Benešovský deník. Obsáhlejší z obou materiálů přinášíme v plném znění. Oba dva články je možné shlédnout ve fotopříloze:Policistka boj nevzdává, nechce s vlky výt
Jsou to již čtyři měsíce, co zájem veřejnosti i policejních kruhů vzbudil případ ve službě napadené a zraněné policistky Petry Lhotákové. Ta po zásahu proti agresorovi u případu domácího násilí přišla nejen k pracovnímu úrazu, ale současně také o ideály a víru ve spravedlnost a pochopení nadřízených. Dost možná ke všemu ještě přijde i o práci, kterou, jak sama uvádí, měla ráda.



Od osudného říjnové dne je totiž stále v pracovní neschopnosti a svůj návrat do služby na místní oddělení PČR ve Vlašimi si po prodělaných zkušenostech představit nedovede. Zatímco mladá policistka se již v médiích několikrát ke kauze vyjádřila, její nadřízení i policejní vyšetřovatelé byli skoupější a až dosud k problému, který označovali za interní, hovořit nechtěli. Teď je ale všechno jinak. Okresní policejní ředitelství případ vyšetřilo a uvolnil informační embargo.



Po prošetření celé události jsme nabyli přesvědčení, že na místě zásahu došlo u hlídky k pochybení v nesprávně zvolené taktice. Policista je školen na to, aby vyhodnotil situaci na místě a rozpoznal, jak by mohl v tomto případě agresivní útočník jednat. Podle toho měla zasahující hlídka zvolit komunikaci,“ uvádí shodně zástupce ředitele OŘ PČR v Benešově Pavel Havránek a velitel služby kriminální policie ČR v Benešově Pavel Mareš s tím, že v případě zásahu u domácího násilí proti ženě není přinejmenším taktické, aby vůči podnapilému agresorovi, který se dopustil násilí na manželce a je o několik váhových kategorií výše, vystupovala opět žena, byť v uniformě.



Útok vedený proti hlídce pracovníci benešovského policejního ředitelství při tom označují za velmi brutální a v žádném případě nechtějí omlouvat útočníka.„Někdy je taktičtější zvolit ústup a vyčkat do příjezdu posily a zákrok uskutečnit třeba za půl hodiny, je třeba si uvědomit, že pachatel našemu zákroku neuteče,“ dodává Pavel Havránek.



Petra Lhotáková oproti tomu namítá, že v žádném případě k pochybení nedošlo. „Taktika zásahu odpovídala vzniklé situaci, kdy podezřelý na hlídku zaútočil bez možnosti vyjednávání,“ říká Lhotáková a své tvrzení opírá o prvotní výslechy oznamovatelky, svědkyně i pachatele násilné činnosti. „To že všichni své výpovědi později několikrát změnili, je běžný jev,“ dodává policistka s tím, že obviněný se k napadení manželky a zasahující hlídky přiznal.







Rozdílné názory mezi vedením OŘ PČR a napadenou hlídkou panují v případě použití tlačítka nouze na vysílačce. Pavel Havránek společně s kolegou shodně tvrdí, že situace je dobře zdokumentovaná vteřinu po vteřině a nikdo z dalších policistů nepochybil. „Operační důstojník okamžitě ověřoval nouzové volání. Neúspěšné pokusy dovolat se zpět trvaly zhruba dvě minuty. Když se operační důstojník dovolal, druhý člen zasahující hlídky oznamuje podrobnosti útoku a žádá o posily. Z hovoru nevyplývá, že by byli členové hlídky zraněni, nebo že použili radiostanici v nouzi vědomě,“ říká benešovský vyšetřovatel. Poněkud jinak ale popisuje situaci Petra Lhotáková. Podle ní byli hrubě osočeni z neoprávněného užití nouzového tlačítka a posily přijely na místo asi po půl hodině. Vyšetřovatelé vypovídají, že operační důstojník reagoval řádově ve vteřinách a dojezd posil závisí na vzdálenosti nejbližšího oddělení, které je v Čechticích.



Tím se mezi zasahující hlídkou a jejich vedením roztáčí následný kolotoč rozdílných pohledů, obviňování, nedorozumění a situace se stává stále nepřehlednější. Tvrzení proti tvrzení. „Po příjezdu jsme oznámili naše zranění operačnímu důstojníkovi a vedoucímu oddělení a žádali příjezd kriminálky,“ uvádí zraněná policistka s tím, že požadovali převezení na ošetření také na vedoucím SKPV. „Vedoucí ale naše požadavky zlehčovali a bagatelizovali s tím, že nevypadáme jako zranění a že si vymýšlíme,“ říká Petra Lhotáková. Ta uvádí, že byla otřesená, pohmožděná v oblasti krku a břicha, že zvracela jak na místě útoku, tak na služebně.



Vedení okresního ředitelství toto rezolutně odmítá s tím, že je to přesně naopak. „To vůbec není pravda,“ ohrazují se proti nařčení oba pracovníci ředitelství s tím, že kam paní Lhotáková míří. „Domníváme se, že důvodem proč to Petra Lhotáková dělá by mohla být určitá nespokojenost, kdy jí byly vytýkány některé profesní postupy,“ vysvětluje Pavel Havránek a dodává, že některý z policistů si to vezme k srdci a jiný se může cítit nepochopený nebo ukřivděný. Každopádně Pavel Havránek s Pavlem Marešem tvrdí, že oběma napadeným policistům byl nabídnut odvoz na ošetření. „To však hlídka odmítla a podrobila se až povinnému formálnímu vyšetření, které ukládají předpisy.



Ještě z nemocničního pokoje však píše Petra první ze série článků do novin nezávislého odborového svazu Naše policie a následuje oslovení dalších periodik, v nichž vlašimská policistka líčí jak to chodí v policejním zákulisí. Tím si evidentně své nadřízené nenaklonila, což ani neměla v úmyslu. Jak sama říká, jde jí o to, aby orgány policie přiznaly chybu. „Oni moc dobře vědí, o co mi jde. Kdyby přiznali chybu, přiznali by i porušení etického kodexu policisty, služební přísahy a policejního zákona,“ usmívá se sebejistě v domácím azylu Petra Lhotáková, kterou prý pravidelně několikrát v týdnu dojíždějí vlašimští policisté zkontrolovat, zda dodržuje léčebný režim a povolené čtyři hodiny vycházek denně. „ Právě pro to, že mám tu práci ráda, chci spravedlnost. Pro takovouhle policii sloužit nebudu. Nepřijmu pravidla ve stylu přísloví kdo chce s vlky žít, musí s nimi výt,“ dodává Lhotáková, která záhadnou ztrátu kamerového záznamu z policejní služebny považuje za zásadní pochybení nadřízených.



Vlašimská policistka, jež se postavila svým nadřízeným chce medializací dosáhnout toho, aby problém nezmizel pod služebním kobercem, se nediví, že nadřízení i ostatní kolegové jsou ve výpovědích zajedno. „Protože si uvědomují, že jim jde o místo,“ říká Lhotáková a dodává, že ohledně nějaké dohody nebyla po celou dobu nikým kontaktována a dokonce jejímu právnímu zástupci není umožněno nahlížet do spisu. „Už se to čtyři měsíce řeší a nic,“ podotýká policistka, která ve svém boji hodlá vydržet až do konce. Proto prostřednictvím své advokátky podala stížnost na vedoucího vlašimského oddělení Milana Macha vedoucího SKPV Benešov, Pavla Mareše a ředitele Středočeské policie Václava Kučeru Policejnímu prezidiu.



„Nemám pocit, že dělám něco špatně. Vím, že mám podporu stovek kolegů po celé republice. Mám i pracovní nabídky vedoucích z jiných krajů, ale nechci utíkat od nevyřešené věci, ač by si to možná někdo přál. Kromě toho jsem při nástupu k policii na něco přísahala a na to nezapomínám,“ říká přesvědčivě vlašimská policistka, kterou její přímí nadřízení označují za příliš horlivou.



Text a foto: Jiří Hrnčíř, Benešovský deník



Publikováno: 01. 03. 2008

inzerce



Komentáře k článku nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravován. Příspěvky však mohou být smazány, pokud budou vulgární, xenofobní, rasistické či budou v rozporu s právním řádem ČR.
Odkazy vkládejte bez "http://", jinak se váš příspěvek z důvodu ochrany proti spamu nezobrazí.


jméno
heslo



Věra: Petro, jsem s Tebou!!!
Všichni, kdož sledujete tuto kauzu, včetně samotné hlavní aktérky! Chci Vám říci, že Petru osobně znám, přesto moje slova nebudou nijak zkreslená. Petra je férový člověk, hodná holka a nemyslete si, že na mě kolikrát "nevyjela", když jsem neměla pravdu, nebo jsem říkala, co se jí nelíbilo. Nikdy ale nebyla nespravedlivá, vždycky pro ní byla důležité, aby se došlo k pravdě, ať už byla jakákoliv. Za celou tu dobu, co jí znám - a znám jí i jako kolegyni - nikdy nic nevzdala, nikdy od žádného problému neutekla a nikdy nikoho křivě neobvinila. Je mi moc líto a skutečně až zůstává rozum stát nad tím, že se k ní nadřízení mohou otočit zády, zatímco by jí měli být alespoň rádci. Je cosi prohnilého v našem státě, když naši nadřízení hledí na svůj čistý stůl, na svůj čistý štít a za jakoukoliv cenu jsou ochotni si to udržet. V tomto případě za cenu toho, že nesmyslně hledají důvody pro spáchání přestupku, neřku-li trestného činu, člověkem - ŽENOU, NAPADENOU A ZBITOU ŽENOU (!!!) - a obhajují skutečného pachatele - nad tím opravdu jen bezmocně kroutím hlavou. Moc bych si přála, aby příslušné orgány dokázaly celou věc zhodnotit a vyšetřit bez veškeré podjatosti, zcela objektivně a podle platných právních norem. Slečně Petře Lhotákové bylo mnohokrát za její službu ve Vlašimi ublíženo na těle, to jistě její nadřízení vědí, ale teď i na duši, což jsou rány hluboké a nevratné. Pracovala svědomitě, ukázněně, podle nepsaného zákona "dala ses na vojnu, tak bojuj". Bila se za pravdu, za čest - svou i svých i svých kolegů, pokud cítila, že je jim ubližováno, a jí samotné se nikdo nezastane ... Nikdo už si nevzpomene, že nemlčela, když se nadřízení naváželi do jejích kolegů - jako by to najednou všichni zapomněli. Smutné. I kdybych Petru neznala, nikdy bych nemohla být na straně jejich nadřízených, kteří stojí proti ní - opravdu, pro mě z nepochopitelných důvodů. Vlastně ano - Vlašim je malé město, přece si nemůžeme znepřátelit pro nás důležité a vlivné osoby ... Petro, jsem s Tebou a spolu se mnou i spousta, vlastně skoro většina, našich společných bývalých kolegů. Já ještě pořád věřím ve spravedlnost a pokud se Ti jí nedostane, přijdu i já sama o mnoho svých ideálů. Jsem s Tebou, prosím, nevzdávej to.
11:00:45 13. 03. 2008 DALŠÍ POLICEJNÍ HISTERKA...

Zkus číst i zpětně! 16.2. - 18:43 :-((
Možná pak nebudeš kopírovat kopírované...:-)čusík....

Opakování je matka moudrosti a jak zde čteš je to móc, móc potřebné!

KONEČNĚ PROJEV HODNÝ PRESIDENTA A MĚLA JEJ KANDIDÁTKA NA PRESIDENTKU.

VŠICHNI PÁNOVÉ, ZELENÍ, RUDÍ, MODŘÍ I RŮŽOVÍ BY SE MĚLI, ZA SVOJE PROJEVY A HLAVNĚ VIZE, PŘED TOUTO DÁMOU VELMI, ALE VELMI SKLONIT. POSUĎTE JAKO LIDÉ TOHOTO STÁTU A NA CHVÍLI ZAPOMEŇTE NA SVOJE ŽABOMYŠÍ POLICEJNÍ A CIVILO-POLICEJNÍ HÁDKY:


Jana Bobošíková: Jsme krok od mafiánského režimu
Jana Bobošíková u KSČM

11:45 | 15.2.2008 | Jana Bobošíková

Dobrý den dámy a pánové,

ve Španělském sále nehovořím poprvé. Před třemi lety jsem zde na pozvání Českého svazu bojovníků za svobodu četla Přísahu buchenwaldského vězně. Bylo to začátkem dubna 2005. Stejně jako každý rok se tehdy vzpomínalo na ty, kterým nebylo souzeno žít jako lidé. Na ty, kterým divoké politické, společenské a válečné turbulence dvacátého století nedovolily prožívat běžné radosti i starosti každodenního života. Ta dubnová vzpomínka se vztahuje k Mezinárodnímu dni politických vězňů a dnes patří všem. Bez ohledu na to, zda zemřeli jako hrdinové v boji za svobodu své země nebo jako bezmocné oběti, odvlečené od svých blízkých a umučené v nelidských podmínkách. Svornost ve smrti tak činí tyto vzpomínkové akty důstojnými. Přesto nebylo lehké k ní po roce 1989 dospět. Hladina emocí ve společnosti, rozjitřené spoustou těžkých historických křivd, potřebovala čas, aby nechala promluvit rozum.

A já se Vás dámy a pánové ptám: Kolik let ještě budeme potřebovat, abychom dokázali nalézt svornost v životě? A tím vůbec nemyslím falešnou jednotu názorů a postojů. Naopak - čím pestřejší jsou, tím vytvářejí lepší podmínky pro společnou sílu a prosperitu. Svorností rozumím schopnost se domluvit na tom základním, co činí společnost společností lidskou. To je svoboda a z ní plynoucí odpovědnost, tolerance a ochota vyslechnout jiný názor, úcta jeden k druhému a ochrana slabých před případnou svévolí silných. Co nám brání dohodnout se na těchto hodnotách, respektovat je a tak si navzájem dopřát daru důstojnosti? Proč má být právě tento pamětihodný sál degradován na pouhé tržiště, kde se kupčí s lidským strachem? Nepatří sem spíš debaty a spory o myšlenky? Nepatří sem souboj kvalifikovaných argumentů těch, kterým dali občané důvěru, aby zastupovali jejich a nikoliv své vlastní zájmy?

Asi namítnete, že tento sál v polistopadové historii už zažil ledacos. Jenomže když jsme se v roce 1998 při volbě Václava Havla pohoršovali nad pískající první dámou, netušili jsme, čeho můžeme být svědky při prezidentské volbě deset let poté. Sprosté výhrůžky, vydírání, střelivo v dopisech...

Dámy a pánové, jsme na hranici. Nikoliv krok, ale pouhý krůček stačí a zřítíme se do propasti mafiánského režimu, kde nevládne skutečná demokratická volba, svoboda, tolerance, ani úcta. Do režimu, kde není místo pro normálního slušného člověka. Do systému, který bude pod taktovkou zlovůle silných pošlapávat práva těch nejslabších.

Vydali jsme se špatnou cestou. Stejně rychle, jako mizí myšlenky a demokratické politické soupeření, nastupuje korupce a hrubá síla. Zájem mocných o osudy lidí této země se vytrácí. Před volbami si pak politické strany nechají udělat drahé průzkumy veřejného mínění. To aby věděly, co mají naslibovat a co vesměs nikdy nesplní. Jak si jinak vysvětlit, že tu dnes máme zákony, které vyhánějí nemocná batolata z léčeben? Platí dítě i jeho matka. A dohromady více jak tři tisíce za měsíc. Jsou rodiny a není jich málo, pro které je to náklad neúnosný. Věřím, že alespoň někoho z Vás to právě v této chvíli zajímá víc než špehování kolegů a fotky či videa z rádoby tajných schůzek.

Možná namítnete, že hlava státu s tím, vzhledem ke svým kompetencím, mnoho nezmůže. Proč tedy ten lítý boj? Není potom lhostejné, kdo tou hlavou bude? Ne, není a Vy to víte.

Hlava státu zmůže mnohé, když se nebude bát hlasitě hájit hodnoty a principy civilizované společnosti. Když bude připravena sloužit lidem a ne posluhovat mocnostem. Pokud bude mít stále na paměti, že stát musí především chránit slabé. Že musí trestat viníky a ne jejich oběti. A že musí zajistit všem rovnost před zákonem, ať už se liší v barvě pleti nebo politické příslušnosti. A to v našem právním systému ještě zdaleka není samozřejmostí.

Ten, komu svěříte prezidentský úřad, má jedinečnou možnost snímat hloupé nálepky, které staví nebezpečné bariéry mezi lidmi i myšlenkami. Proč například mezi demokraticky smýšlejícími politiky vzniká hráz kvůli referendu? Proč mají být jeho zastánci automaticky označeni za populisty, když jde o demokratický nástroj jako každý jiný? Proč každý, kdo mluví o solidaritě, hned dostane na čelo razítko nebezpečného bolševika? Vždyť solidarita se slabými je jednou ze základních vlastností, která odlišuje lidskou společnost od džungle, kde platí "zabij, nebo budeš zabit"!

Ten, kdo se bude dívat v příštích pěti letech na svět z výšky Pražského hradu, by měl vidět dál než ostatní. A udělat všechno pro to, aby každá lidská bytost mohla plně využít své schopnosti a nadání. Protože budoucnost nám chystá tvrdou výzvu. Obstojíme jen tehdy, když si začneme vážit kvalitního vzdělání. Nejen proto, že přináší konkrétní dovednosti. Kvalitní vzdělání otevírá mysl a tím i dveře do světa úspěšných. Do světa velkých ambicí, které se díky tvrdé práci proměňují v konkrétní hodnoty, sloužící celému lidstvu. Nikdy nerezignujme na velké cíle. S hrdostí a noblesou lva, kterého máme ve státním znaku, pojďme zápasit o místo na slunci v globální konkurenci. Potenciál občanů České republiky je obrovský a my máme šanci uspět. Jenom to nesmíme vzdát. Je to jediná cesta k zachování vlastní identity, jako hodnoty plynoucí ze zdravého sebevědomí a nikoliv jako stébla, kterého se marně chytá tonoucí.

Právě teď je před námi velká šance. Zanedlouho budeme předsedat Evropské Unii. A budoucí hlava státu by měla s veškerým úsilím přimět vládu i opozici, aby zanechaly planého hašteření, využily jedinečné možnosti udávat tón a nespokojily se s rolí pouhého údržbáře evropských procesů. Hlava státu prostě musí mít vizi a znát cíle pro budoucnost.
Vím, že bych toho chtěla příliš po jednom člověku. Hlava státu hodná svého titulu to ale může zvládnout. I když - jenom tehdy, pokud jí víc, než na osobním prospěchu bude záležet na osudu naší historicky těžce zkoušené země a lidí, kteří se tu narodili či usadili s nadějí, že tu najdou domov.

Dámy a pánové, nejsem jen kandidátka na prezidentku České republiky a europoslankyně. Jsem také dcera, manželka a matka. A moc dobře vím, že žádný domov se neobejde bez vzájemné úcty, pokory a již zmiňované svornosti a solidarity. Stvořit domov dokážou jen lidé, kteří vědí, že žádný strom neroste do nebe, a že i ti dnes nejsilnější se lehce mohou stát zítra těmi nejslabšími.
Vytvořme proto domov. Bez ohledu na různost názorů a postojů. Vytvořme domov hlavně těm, kteří jsou teď na prahu života. V nich je klíč k úspěchu. Bez nich nebude budoucnost ani naděje. Chraňme je. Pečujme o rodiny, ve kterých vyrůstají. Dopřejme jim ekonomicky důstojnou existenci a bezpečí. Jsou mnohem cennější než kariéry nás všech, kteří jsme dnes v tomto sále. A přesto jsme to právě my, komu reformní kroky vlády přihrály měsíčně navíc tisíce korun, zatímco dětem přikázaly platit za lékařskou péči a jejich matkám snížily mateřskou. Takhle se domov nestaví.

Naše země přitom v minulosti domovem byla. Jinak by pro ni lidé neumírali. Vraťme jí tu podobu. A lidem ochotu bránit ji i za cenu nejvyšší.

Na závěr mi dovolte poděkovat všem, kteří mi touto kandidaturou umožnili promluvit do volby hlavy státu. Státu, jehož osud mi nikdy nebyl, není a nikdy nebude lhostejný.

Děkuji Vám.
reagovat
17.02.2008 21:39 LIVIC

Jane nic proti paní Bobošíkové, ale co mohla od komunistů čekat. Všichni dobře věděli, že právo na funkci prezidenta má jedině pan Václav Klaus a je úplně jedno co říkala paní Bobošíková, nebo pan profesor Švejnar. Já osobně jsem rád tomu, že to tak dopadlo a že prezidentem je pan Václav Klaus. Jsem také rád že rudí socani dostali na zadek a že zelení utřeli nos. Chlapci od socanů a od zelených se musí ještě hodně učit.
17.02.2008 22:59 bezbarvý

Soudě podle výroků a gest pana Topolánka tuším, v jakém období naší historie čerpají inspiraci ti tví modří. Ale nejde o barvy , ale o moc. Tu prý nemá smysl mít, když jí nezneužíváš. A v tom jsou naší politici všichni stejně dobří. Na tom se asi shodneme.
18.02.2008 17:25 Jolana

To víte
ženská na to jde s citem pro věc, pro život, tak jak to má být.

Bez politiky a jejich mantinelů.

Jenže to se těm, kteří presidenta volili krajně nelíbí.

Jen více Bobošíkových, jen více žen, které to s celou českou populací myslí dobře, ne jen pro zbohatlíky modře!

BOBOBO.

Degradace policejní práce pokračuje vesele dál, nejistoty pomalu přibývá a z kdysi zajímavého zaměstnání se stává pochybovačný podnik.

Je pravda, že o nějakém navýšení nemůže být řeč. Lidé zůstávají převážně na stejných financích již od roku 2006. Jediné zvýšení pociťují pouze topmanažéři, ale z těch je otrávená převážná většina policistů a často bývají i příčinou odchodů od tohoto rozpadajícího spolku.

kolegové ve služebním poměru, co říkáte na výplatní pásky za leden 2008? co Vám přinesla jednotná daň z příjmů? mně osobně 200,- Kč čistého navíc....:-), inflaci v lednu 7,5 % to rozhodně nepokryje. Říkám si, jestli je vůbec morální odvádět dań z příjmů ze superhrubé mzdy, tj i z dávek sociálního a zdravotního pojištění, vždyť to přece není můj příjem, jakožto příjem fyzické osoby, tyto peníze přeci nikdy nedostanu, tak proč daň z příjmu fyz. osob. Nějak tomu nemůžu porozumět. Co tak výsluhový příspěvek ze superhrubé mzdy?, když jde daň z příjmů z této částky, mohlo by jít i to druhé, ne?

A ti, kteří mohli uplatnit společné zdanění, jsou ve výsledku v mínusu ...

Ještě, kdyby se z té tzv. super mzdy počítalo odchodné co?

Čím to je, že se tahle práce tak odcizila? Bývala to zajímavá a různorodá práce s mnoha klady i zápory, ale nějak to padá za poslední měsíce na držku.

Souhlas s civilem. Standa Huml byl Pan policista. Narozdíl od většiny ostatních funkcionářů mu i po letech služby funguje zdravý rozum. Což je v dnešní době u managementu P ČR jev spíše výjimečný. A proti větru se ch*át vážně nedá...

jen mít pro strach uděláno....:-))))

http://www.ct24.cz/vysilani/2008/02/19/208452801290218-05:31-pre d-pulnoci/
Dokud takoví lidé jako pan Huml budou odcházet od policie, tak nebudeme patřit na západ, ale na východ (ne Evropy, ale snad i Asie). Než Červíček, Martinů a Langer dorostou jeho formátu, tak budeme mít všichni vousy až na zem.

Civile nevykopávej pravěk, každý je nahraditelný, ono to je myslím jak s tím panem Kubicem, jestli si včera koukal na bednu, tak poslední traktorista musel pochopit, že to s tím Peťou a spol. a váženým panem architektem nebylo až tak podle práva a pokud to tak bylo, jak to vyznělo v televizi, tak bych si ty neustále ječící a zakuklené hochy od čtyř písmen pěkně vychutnal. A on pan Huml, po pravdě, taky uměl pěkné kousky.

Takových nenahraditelných Humlů už bylo..Je vidět, že jsi k policajtštině asi nepřičuchl, jinak bys nepsal takovné srandičky Civiile.

Vy jste ale troubové. Sere vás, že člověk, který je profesionál to zabalil u neschopné firmy a dokáže se živit jinde a určitě lépe. To vy totiž nedokážete, tak tady jen fňukáte, jak vám ubližují. Jinak k "policajtštině" jsem čuchal 20 let, ale právě kvůli takovým jako jste vy dva ji nyní nemůžu ani cítit.

Civile, Civile. Nadarmo se neříká "Jednou policajt, navždy policajt". Myslím si, že jestli jsi k "Policajtštině" čuchal 20 let, jak píšeš, tak nemluvíš pravdu v tom, že tu praci dnes nemůžeš ani cítit. Co se týká pana Humla, tak jsem psal již dříve, že ten se jako jeden z mála z vyššího vedení nebál vystoupit a odejít od firmy, která se pod vedením našeho (Ne) ministra vnitra a jeho přisluhovačů docela rychle potápí. Sloužím taky již delší dobu, tak vím o čem mluvím. Máš pravdu v tom, že někteří kolegové a kolegyně zde jen fňukají a stěžují si, jak je všechno špatné. Pravdou ale je, že z toho dobrého u Policie už nezůstalo skoro nic "LÉPE UŽ BYLO".

Nechci se Tě, XXX, dotknout, ale pokud vím, p.Huml neodcházel kvůli Langerovi, ale kvůli svému postoji v cause "policejní Mondea", v níž se zastal kolegů, kteří si dovolili říci otevřeně svůj názor, za což byl "odměněn" snížením hodnosti. To ale bylo ještě za Bublana...

Pan Kubice byl za totáče taxikář a jak se vypracoval, i volbami hýbal.

To byla ta správná předpříprava.

taky by me to zajímalo

chlapi máml. kontakt na kompetentní odbor v Praze...jsou zavalení odchodami poliocistů..jsou tam přijemní lidé a odbor soc.věcí a zabezpečeníé vám napoví..viz net...

Být Vámi, tak bych se s něma vůbec nerdil a vše byhc si dobře nastudoval v paskvilu 361/2003 Sb. Na odboru soc. zabezpečení MV mají zřízenou informační linku a tam vám budou velice příjemně a přátelsky lhát, až se budou hory zelenat. Až odejdete, tak Vás budou chtít co nejvíce okrást, neboť po odchodu budete ten, kdo užírá z jejich chlebíčku.