Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Vážený pane ministře, rád bych vědel, kdo podle vás půjde bručet????
A co EURO, kdo to vyhraje??? Vy přece víte všechno, ne??? pan j.

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=129917&238p=TNOVINY&238d=20.02 .2008&238o=

A co jsi tímto odkazem chtěl říct. Podle mě udělali dobře i když ten co střílel asi bude mít problémy aby střelbu obhájil. Jestli má člověk čisté svědomí, tak nemusí před policií utíkat a to i když byl varovný výstřel. Jak někde psali,že to byl cikán a již několikrát trestaný, tak to je mi jedno.Každý ať je to černý, žlutý, zelený nebo bílý musí počítat s tím, že ty pistole nenosíme na parádu nebo jako závaží proti větru. Nás kdysi učili oficiálně střílet na spodní část těla, ale neoficiálně nám hned říkali, že darebák po kterém vystřelím nesmí promluvit, protože situace je taková, že se bude věřit darebákovi a ne policistovi (toto dne platí dvojnásob).

Naprostý souhlas s XXX

Souhlas s XXX, nám to stejné říkali taky a je to pravda.

Asi vzal zrovna nohy na ramena a přestože se trefil do černýho tak to přežil. No ale nebezpečnej to asi nebyl takže problém.

Z toho plyne zásadní věc, že pokladní v lepším marketu má stejný plat jako nastupující policista. Děkujeme našemu vedení a ministru Hurvínkovi.

To je panečku názor!!!!!! Neblázni brachu.

Má pravdu je to tady o žebrotě.

Pro ty, kteří se chystají k PČR posílám pár řádek z náboru. Průměrná mzda policistů a policistek je nad průměrem republikovým, dosahuje 30 000 Kč. Služební příjem je tvořen základním tarifem, který je doplněn o osobní příplatek, zvláštní příplatek, příplatek za vedení a také o odměny. Policisté a policistky mají nárok na 6 týdnů dovolené. Mohou využívat rekreační zařízení Policie ČR, dostávají příspěvky na stravování, na penzijní připojištění, nabídku finančně zvýhodněných zájezdů, vstupenek na kulturní a sportovní akce.
P.S: NEVĚŘTE VŠEMU CO ČTETE !!!!!

4 Jirka.
Kolego nepiš v hádankách a rovnou napiš, že nastupující policista má ve 3TT/1 stupeň =17.710,-Kč hrubého a k tomu rizikový podle místa kde slouží a osobní (to ale asi žádný nováček nemá, musel by to být hodně velký řitní alpinista aby ho měl) a možná nějaká ta odměna. V průměru to dělá +/- =20.000,-Kč hrubého měsíčně. Každý si dokáže lehce spočítat kolik to dělá čistého - JE TO POD REPUBLIKOVÝM PRÚMĚREM. Když má tolik kolega bez dětí, tak jeho čistý příjem činí +/- =15.480,-Kč, když má jedno dítě tak to dělá čistého +/- =15.980,-Kč a když má dvě děti tak to dělá +/- =16.480,-Kč
Potom při nějakém povedeném zákroku šlápneš někomu vlivnému na kuří oko a nebo do sračky a je vymalováno (nechcí být sprostý, ale jseš v p....i, tedy v civilu s § na krku.

pro XXX
realita je krutá a doufám, že než se někdo přihlásí k PČR, tak si to ověří :)) Jinak škola v Brně prý praská návalem nováčků :) Máme se na co těšit, berou každýho :(

4 XXX: nastupující policista je zařazen do 2 TT :-)

Tak ohledne toho Brna, jak jsem se od nastupivsich (novacku na obvode) dozvedel, uz se dokonce prijmaji i lide, kteri byli na opacne strane zakona. V tom lepsim prestupci v doprave (mysleno alkohol) a v tom horsim lidi co maji na krku kradeze (jenom doufam ze orestupkove). A takovy lidi se budou producirovat po satne, budou mit bloky, zbran........

Jirka to napsal pěkně, podle něho soužím asi tak 2 roky, ale skutečost je taková, že mám odsloženo 21 let jsem na OOP a teď to přesně opíši z výplatní pásky 5 TT/8, tarifní plat 26990, zvl. příplatek 2000, osobní 1600, tj. celkem 30590,--.Kč. hrubého a to mám jeden z největších osobních příplatků na oddělení a ty odměny maximálne dvě do roka po 1500,--Kč. Příspěvek na stravování je 9 Kč a na ten jim kašlu, Jirka zapoměl napsat jednou za dva roky příspěvek na rekreaci 10000,--.Kč. ale z toho se odečítá částka kterou dostanu za ty dva roky na penzijní připojištění. To je asi vše.

4 sniper

Měl jsem na mysli policistu, který je už tzv "svéprávný" a je zařazen v přímém výkonu a ne ve škole. Nepotkal jsem policistu v přímém výkonu, který by byl ve 2TT.

4 Petr.

Kolego zavři oči a mysli na to jak bývalo dobře, protože líp už nebude.
Na druhou stranu ber to tak, že takoví policisti, kteří stáli na druhé straně zákona budou mít proti tobě výhodu, že budou znát prostředí a to je to pozitivní ne? I.L.se zdá drží hesla "Čím huře, tím lépe" musíš si už přebrat pro koho.

Odpověď pro -Petr- 20.02.2008 20:24
Výňatek z 361/2003 Sb.
§ 14 Bezúhonnost

(1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje občan, který byl

a) v posledních 10 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody nepřevyšující 2 roky,

b) v posledních 15 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody převyšující 2 roky, avšak nepřevyšující 5 let,

c) pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody vyšší než 5 let nebo k výjimečnému trestu, nebo

d) v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže jeho jednání, kterým spáchal trestný čin, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka.

(2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje též občan,

a) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno, a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, je-li jednání, kterým spáchal trestný čin, v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka,

b) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby nebo lhůty, v níž má být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynulo ještě 10 let, nebo bylo v trestním řízení, které bylo proti němu vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, je-li jednání, kterým spáchal trestný čin, v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka,

c) který byl v posledních 5 letech pravomocně uznán vinným z přestupku nebo jiného správního deliktu, je-li jednání, kterým spáchal přestupek nebo jiný správní delikt, v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, nebo

d) který vykazuje znaky závislosti na alkoholu či jiných psychotropních látkách nebo činnostech.

(3) Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu nebo k rozhodnutí prezidenta republiky, v jejichž důsledku se na občana hledí, jako by odsouzen nebyl.

-----------------------------
Myslím, že takoví, co popisuješ, u Policie sloužit nemohou, i když
NYNÍ UŽ JE VŠE MOŽNÉ

... "Myslím, že takoví, co popisuješ, u Policie sloužit nemohou, i když NYNÍ UŽ JE VŠE MOŽNÉ",....no a dnes je už opravdu vše možné,...a o to pravděpodobně jde,....

pro xxx
ve 2TT jsou např. řidiči, třeba u výjezdu SKPV. a to je přímý výkon

... a kdeže na SKPV jsou takoví řidiči ?? co mám zkušenost "u nás", tak řidiči OŘ jsou civilové a na SKPV si k případům jede výjezd a řídí jeden pracovník (řidič- referent, který samozřejmě má ve výjezdu i své další odborné místo)... a že by u vás byli tito odborní pracovníci SKPV zařazeni ve 2 TT??? no pravda, dnes je všechno možné,...

jo jo, ten zakon uz jsem taky cetl, akorat nevim jestli se na to mam u vedeni rovnou zeptat :-). Ted je u nas stejne veselo az dost, ale jinak to asi nezjistim. Kazdopadne §14/2c je vec pekna, ale jestli funguje v praxi je vec druha. Jestli neco zjistim, dam vedet. Uvidime.

Před pár lety v Praze nabízeli třeba zájezdy typu 27000 Kč do Egypta 23000 Kč do Chorvatska pravda vše letecky. Ale i po max příspěvku 10 tis. bych se 2 dětma musel vyhrát v bingu. Asi to vybírali podle toho kde vedení ještě nebylo. A docela rád bych takovou cestovku provozoval. Ti co to schválili tak určitě neplatili nic.

Situace je vážná nikoli však zoufalá, proto je třeba se sebrat a hledat práci. Žít ve stresu a presu se nedá pořád.

SJmk Brno
Ze strany pana ředitele nám bylo řečeno že od 1.3.2008 nám bude sníženo rizikové na 2.000,- Kč a to pro celý okres. Dále nás ještě upozornil, že kdo by se chtěl proti tomuto rozhodnutí odvolat tak s ním "zatočí". Takže to nejsou žádné chodbové řeči, ale je to potvrzeno. Takže v současné době činíme kroky které by tohle zvrátili. Dle mého názoru uvedené nelze provést, jelikož zákon č. 361 o služebním poměru řeší pouze dva druhy rizikového a to pro přímý výkon 3.000-6.000,- Kč a nepřímý výkon 1.000-4.000,- Kč. Takže se uvidí. !!!????

Sice nejsem ze SJmk , ale myslím , že Vás můžu alespoň slovem podpořit. Nenechte se zastrašit a pan ředitel ať klidně točí. Myslím , dokonce jsem o tom přesvědčen , že snížit osobní není až tak úplně jednoduché. 1) musí mít důvod , 2) s tím musíš souhlasit. Na konci roku se dělalo na každého průběžné hodnocení a pokud se toto nezměnilo tak není důvod Vám odebrat osobní ohodnocení.

kolega se ale baví o rizikovém, ne o osobním.

Jestli to pan ředitel řekl (o možnosti odvolání) na veřejnosti, co to je víte páni policisté, tak s ním zatočte vy!

Sorry . Blbě jsem četl. Ale stejně : hlavu vzhůru.

Pane kolego, je třeba si přečíst řádně ZP PP, číslo si přesně nepamatuji, který uvádí výši ryzikového. V žádném případě
zde není, že pro přímý výkon je 3- 6 tis. a nepřímý 1 - 4 tis,
ale útvary jsou rozděleny do kategorií a tak např. Praha je 3 - 6 tis., většina policistů běžného okresu je 1 - 4 tis.. Vím, že nepřesné informace jako zde, uváděl i předseda NOS ing. Burda a to je chyba. Není třeba mást lidi. A že se míra ryzika vyvíjí je určitě pravda, ale záleží od úhlu pohledu, kterýn směrem ...

Kolego, ryziko se píše s měkkým i, jako riziko, jinak jsi to napsal pěkně.

Kolego, v přímém výkonu v okrese ČB je rizikové 2.000,-Kč. Vtipné je, že není rozlišeno, jestli sloužíš na OOP "vesnice" (nic ve zlém proti venkovským kolegům), kde máš max. dvě události denně, nebo v krajském městě, kde máš na obvodě běžně i 10x větší nápad. Vivat Ivan a jeho spolupracovníci! :-(

milý pražáci a hlavy pomazaný, tak jak to vypadá se změnou zákona 361 (výsluhy atd.). I.L měl v těchto dnech předložit nějakou 80 stránkovu zprávu (asi nějaké změny), ale nic jsem zatím neviděl.

Tvůj pravopis je také mylí...

Pane prap,
až to bude aktuální, dozvíš se to z projednávání v Parlamentu ČR

http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw

pak ze Senátu ČR a pak ti to musí podepsat pan president.
Takže žij v klidu a sleduj internet a ČT 24.

Taky jde o to,že přílepky k zákonům jsou ÚS zrušeny,ale ještě nyní se,sem tam používají.Ne sice,tak často,ale POUŽÍVAJÍ.Není nic jednouduššího pro zákonodárce,když ho někde použije.A,když jim o něco jde,tak to mají přes "víkend" hotové.
Je to možná půr roku,když jeden zákon na kterém jim opravdu záleželo měl Klaus na stole už za týden od schválení v PS.S účinností v den podpisu prezidentem.

A věř tomu,když se bude jednat o bezpečnost státu a to se jim bude hodit (ohromná odchodovost,podstav a okleštění výhod ),tak to bude ,ještě větší fofr.

Když budou chtít,tak to možná nestačíš ani podat !!!!!
NEPODCEŃUJ JE

Účinnost nelze podpisem prezidenta, ale nejdříve vyhlášením ve sbírce zákonů. Obdobně proces schvalování zákonů ve sněmovně není otázkou víkendu, ale má jasná pravidla. Vyjímkou je stav legislativní nouze, ale ten v tomto případě jen těžko někdo obhájí. Po splnění všech výše uvedených skutečností nezbytných ke schválení zákona do jeho účinnosti trvá nejméně 45 dní. Určitě nejde o víkend a současnou situaci sleduje takové množství lidí a média k tomu, že by se změna ani přílepkem neututlala....

pro Jobíčka: tak doufám, že se to neututlá a dozvíme se to co nejdříve, jakmile to bude aktuální

No,mezi podpisem prezidenta a vyhlášením ve sbírce zákonů není zase taková prodleva,jen pár dnů.A co je ti to platné,když to sledují media a plno kolegů a ty stejně nemůžeš odejít na dohodu,protože i těch tvých 45 dnů je pro tebe málo.Na dohodu stihnout odejít jen manažéři s tebou se nikdo párat nebude.Ty tady ztvrdneš 2 měsíce ve výpovědní lhůtě.Tak to vidím já.

"Taky jde o to,že přílepky k zákonům jsou ÚS zrušeny,ale ještě nyní se,sem tam používají.Ne sice,tak často,ale POUŽÍVAJÍ.Není nic jednouduššího pro zákonodárce,když ho někde použije.A,když jim o něco jde,tak to mají přes "víkend" hotové.
Je to možná půr roku,když jeden zákon na kterém jim opravdu záleželo měl Klaus na stole už za týden od schválení v PS.S účinností v den podpisu prezidentem.
A věř tomu,když se bude jednat o bezpečnost státu a to se jim
bude hodit (ohromná odchodovost,podstav a okleštění výhod ),tak to bude ,ještě větší fofr.
Když budou chtít,tak to možná nestačíš ani podat !!!!!"
"No,mezi podpisem prezidenta a vyhlášením ve sbírce zákonů není zase taková prodleva,jen pár dnů.A co je ti to platné,když to sledují media a plno kolegů a ty stejně nemůžeš odejít na dohodu,protože i těch tvých 45 dnů je pro tebe málo.Na dohodu stihnout odejít jen manažéři s tebou se nikdo párat nebude.Ty tady ztvrdneš 2 měsíce ve výpovědní lhůtě.Tak to vidím já."
K těmto dvěma podnětům bych chtěla uvést, že policistovi končí služební poměr za podmínek zákona, který je účinný k datu podání žádosti o propuštění ze služebního poměru. Vzhledem k tomu je, myslím, na podání žádosti skutečně dost času,.... Vlasta

pro Vlastu: tak doufám, Vlasto, že máš pravdu, jinak těch 45 dni je orpavdu na nic, když je výpovědní lhůtě 2 měsíce

.... no na 100% se na to spolehnout nedá, můžou vymyslet "nějakou kličku", něco podobného jako změna příspěvku za službu dle zákona 186 na výsluhový příspěvek dle zákona 361,... Tak nejlépe spoléhat jen na sebe,... Vlasta

Máš pravdu je jich dost a věřím tomu,že už dlouho na tom pracují,jak s náma vydrbat jen,aby měli pro sebe úspory.Nevěřím jim ani slovo a taky spoléhám jen a jen na sebe.Ale možná se mýlím a kormidelník to s náma myslí jen dobře :-) a ani by ho nenapadlo nám vzít nějakou výhodu :-) ba naopak

no tomu co jsi napsal : "kormidelník to s náma myslí jen dobře :-) a ani by ho nenapadlo nám vzít nějakou výhodu :-) ba naopak" ,...sice moc nevěřím, ale VĚŘ a VÍRA TVÁ TĚ UZDRAVÍ, tak uvidíš za nějaký čas jak se "věci vyvinou" zda k lepšímu či horšímu, no a .... za dva roky, budou volby,... změnit můžou všichni, pokud vydržíš, potom se uvidí,.....

Zdravím. Před několika dny jsme kontrolovali jednoho pána, který pracuje jako dělník v jednom konkrétním podniku na severu Čech. Říkal, že děljí 12-ky. Měsíčně má 16 čistého. V úkole je možné si vydělat běžně 20.000,-Kč. A když je potřeba můžou si v úkole i přivydělat více.

Ba se ptám: CO SI MŮŽOU PŘIVYDĚLAT POLICISTÉ ??? :-(

Zkuste těm dělníkům říct, když si budou chtít přivydělat, že si musejí nejdříve odpracovat 150 hod. !!!

Myslíte, že by v takovém podniku udržely dobré zaměstnance ???

Policista si může rovněž přivydělat.Musí mu to ovšem povolit jeho nadřízený, nesmí to být v rozporu s morálním kodexem policisty a rovněž přijde o 10 % navýšení základu. Možná by se to mohlo i někomu vyplatit.
Kdyby se 150-ti hodinama zadarmo přišli za dobrým dělníkem (nejen za dobrým, ale za každým), tak je pošle tam kde sluníčko nesvítí. Když chtějí práci tak musí platit, nic jiného nezbývá a jinak to ani v civilu nejde, protože dohra by byla u soudu.

běž pracovat jako dělník na sever Čech a nezkuhrej tady, ty pomahači a ochránce!

Na severu Moravy je to ještě horší jak na severu Čech, tak nevím o co ti jde, To není skuhrání nebo nějaké fňukání, to je holá a krutá skutečnost.

Kolik takových pánů potkáš za službu?

Rozkaz zněl jasně, zadržet muže s brašnou. Dvě dávky a bylo to...
http://zpravy.idnes.cz/policiste-pri-zatykani-postrelili-mladika -bojuje-o-zivot-pmb-/krimi.asp?c=A080219_190030_krimi_mad

Ó lidé český! Co sis do svého čela ve volbách v roce 2006 postavil, to tam nyní je. Já se nemám zač stydět, modré, černé ani zelené hajzlíky jsem nevolil, takže mé svědomí je čisté.

No jestli jsi volil rudé nebo oranžové hajzlíky, taky se nemáš čím chlubit. Nevybereš si.

Ale to proto, že ze 3 růžovek se stali modráci!!!!!!!!!!!
A pokud je dále povoleno modrání je houbeles platné volit růžovky.
V tom si nejdříve paroubci musí udělat jasno!