Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Vážený pane ministře, rád bych vědel, kdo podle vás půjde bručet????
A co EURO, kdo to vyhraje??? Vy přece víte všechno, ne??? pan j.

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=129917&238p=TNOVINY&238d=20.02 .2008&238o=

A co jsi tímto odkazem chtěl říct. Podle mě udělali dobře i když ten co střílel asi bude mít problémy aby střelbu obhájil. Jestli má člověk čisté svědomí, tak nemusí před policií utíkat a to i když byl varovný výstřel. Jak někde psali,že to byl cikán a již několikrát trestaný, tak to je mi jedno.Každý ať je to černý, žlutý, zelený nebo bílý musí počítat s tím, že ty pistole nenosíme na parádu nebo jako závaží proti větru. Nás kdysi učili oficiálně střílet na spodní část těla, ale neoficiálně nám hned říkali, že darebák po kterém vystřelím nesmí promluvit, protože situace je taková, že se bude věřit darebákovi a ne policistovi (toto dne platí dvojnásob).

Naprostý souhlas s XXX

Souhlas s XXX, nám to stejné říkali taky a je to pravda.

Asi vzal zrovna nohy na ramena a přestože se trefil do černýho tak to přežil. No ale nebezpečnej to asi nebyl takže problém.

Z toho plyne zásadní věc, že pokladní v lepším marketu má stejný plat jako nastupující policista. Děkujeme našemu vedení a ministru Hurvínkovi.

To je panečku názor!!!!!! Neblázni brachu.

Má pravdu je to tady o žebrotě.

Pro ty, kteří se chystají k PČR posílám pár řádek z náboru. Průměrná mzda policistů a policistek je nad průměrem republikovým, dosahuje 30 000 Kč. Služební příjem je tvořen základním tarifem, který je doplněn o osobní příplatek, zvláštní příplatek, příplatek za vedení a také o odměny. Policisté a policistky mají nárok na 6 týdnů dovolené. Mohou využívat rekreační zařízení Policie ČR, dostávají příspěvky na stravování, na penzijní připojištění, nabídku finančně zvýhodněných zájezdů, vstupenek na kulturní a sportovní akce.
P.S: NEVĚŘTE VŠEMU CO ČTETE !!!!!

4 Jirka.
Kolego nepiš v hádankách a rovnou napiš, že nastupující policista má ve 3TT/1 stupeň =17.710,-Kč hrubého a k tomu rizikový podle místa kde slouží a osobní (to ale asi žádný nováček nemá, musel by to být hodně velký řitní alpinista aby ho měl) a možná nějaká ta odměna. V průměru to dělá +/- =20.000,-Kč hrubého měsíčně. Každý si dokáže lehce spočítat kolik to dělá čistého - JE TO POD REPUBLIKOVÝM PRÚMĚREM. Když má tolik kolega bez dětí, tak jeho čistý příjem činí +/- =15.480,-Kč, když má jedno dítě tak to dělá čistého +/- =15.980,-Kč a když má dvě děti tak to dělá +/- =16.480,-Kč
Potom při nějakém povedeném zákroku šlápneš někomu vlivnému na kuří oko a nebo do sračky a je vymalováno (nechcí být sprostý, ale jseš v p....i, tedy v civilu s § na krku.

pro XXX
realita je krutá a doufám, že než se někdo přihlásí k PČR, tak si to ověří :)) Jinak škola v Brně prý praská návalem nováčků :) Máme se na co těšit, berou každýho :(

4 XXX: nastupující policista je zařazen do 2 TT :-)

Tak ohledne toho Brna, jak jsem se od nastupivsich (novacku na obvode) dozvedel, uz se dokonce prijmaji i lide, kteri byli na opacne strane zakona. V tom lepsim prestupci v doprave (mysleno alkohol) a v tom horsim lidi co maji na krku kradeze (jenom doufam ze orestupkove). A takovy lidi se budou producirovat po satne, budou mit bloky, zbran........

Jirka to napsal pěkně, podle něho soužím asi tak 2 roky, ale skutečost je taková, že mám odsloženo 21 let jsem na OOP a teď to přesně opíši z výplatní pásky 5 TT/8, tarifní plat 26990, zvl. příplatek 2000, osobní 1600, tj. celkem 30590,--.Kč. hrubého a to mám jeden z největších osobních příplatků na oddělení a ty odměny maximálne dvě do roka po 1500,--Kč. Příspěvek na stravování je 9 Kč a na ten jim kašlu, Jirka zapoměl napsat jednou za dva roky příspěvek na rekreaci 10000,--.Kč. ale z toho se odečítá částka kterou dostanu za ty dva roky na penzijní připojištění. To je asi vše.

4 sniper

Měl jsem na mysli policistu, který je už tzv "svéprávný" a je zařazen v přímém výkonu a ne ve škole. Nepotkal jsem policistu v přímém výkonu, který by byl ve 2TT.

4 Petr.

Kolego zavři oči a mysli na to jak bývalo dobře, protože líp už nebude.
Na druhou stranu ber to tak, že takoví policisti, kteří stáli na druhé straně zákona budou mít proti tobě výhodu, že budou znát prostředí a to je to pozitivní ne? I.L.se zdá drží hesla "Čím huře, tím lépe" musíš si už přebrat pro koho.

Odpověď pro -Petr- 20.02.2008 20:24
Výňatek z 361/2003 Sb.
§ 14 Bezúhonnost

(1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje občan, který byl

a) v posledních 10 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody nepřevyšující 2 roky,

b) v posledních 15 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody převyšující 2 roky, avšak nepřevyšující 5 let,

c) pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody vyšší než 5 let nebo k výjimečnému trestu, nebo

d) v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže jeho jednání, kterým spáchal trestný čin, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka.

(2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje též občan,

a) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno, a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, je-li jednání, kterým spáchal trestný čin, v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka,

b) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby nebo lhůty, v níž má být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynulo ještě 10 let, nebo bylo v trestním řízení, které bylo proti němu vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, je-li jednání, kterým spáchal trestný čin, v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka,

c) který byl v posledních 5 letech pravomocně uznán vinným z přestupku nebo jiného správního deliktu, je-li jednání, kterým spáchal přestupek nebo jiný správní delikt, v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, nebo

d) který vykazuje znaky závislosti na alkoholu či jiných psychotropních látkách nebo činnostech.

(3) Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu nebo k rozhodnutí prezidenta republiky, v jejichž důsledku se na občana hledí, jako by odsouzen nebyl.

-----------------------------
Myslím, že takoví, co popisuješ, u Policie sloužit nemohou, i když
NYNÍ UŽ JE VŠE MOŽNÉ

... "Myslím, že takoví, co popisuješ, u Policie sloužit nemohou, i když NYNÍ UŽ JE VŠE MOŽNÉ",....no a dnes je už opravdu vše možné,...a o to pravděpodobně jde,....

pro xxx
ve 2TT jsou např. řidiči, třeba u výjezdu SKPV. a to je přímý výkon

... a kdeže na SKPV jsou takoví řidiči ?? co mám zkušenost "u nás", tak řidiči OŘ jsou civilové a na SKPV si k případům jede výjezd a řídí jeden pracovník (řidič- referent, který samozřejmě má ve výjezdu i své další odborné místo)... a že by u vás byli tito odborní pracovníci SKPV zařazeni ve 2 TT??? no pravda, dnes je všechno možné,...

jo jo, ten zakon uz jsem taky cetl, akorat nevim jestli se na to mam u vedeni rovnou zeptat :-). Ted je u nas stejne veselo az dost, ale jinak to asi nezjistim. Kazdopadne §14/2c je vec pekna, ale jestli funguje v praxi je vec druha. Jestli neco zjistim, dam vedet. Uvidime.

Před pár lety v Praze nabízeli třeba zájezdy typu 27000 Kč do Egypta 23000 Kč do Chorvatska pravda vše letecky. Ale i po max příspěvku 10 tis. bych se 2 dětma musel vyhrát v bingu. Asi to vybírali podle toho kde vedení ještě nebylo. A docela rád bych takovou cestovku provozoval. Ti co to schválili tak určitě neplatili nic.

Situace je vážná nikoli však zoufalá, proto je třeba se sebrat a hledat práci. Žít ve stresu a presu se nedá pořád.

SJmk Brno
Ze strany pana ředitele nám bylo řečeno že od 1.3.2008 nám bude sníženo rizikové na 2.000,- Kč a to pro celý okres. Dále nás ještě upozornil, že kdo by se chtěl proti tomuto rozhodnutí odvolat tak s ním "zatočí". Takže to nejsou žádné chodbové řeči, ale je to potvrzeno. Takže v současné době činíme kroky které by tohle zvrátili. Dle mého názoru uvedené nelze provést, jelikož zákon č. 361 o služebním poměru řeší pouze dva druhy rizikového a to pro přímý výkon 3.000-6.000,- Kč a nepřímý výkon 1.000-4.000,- Kč. Takže se uvidí. !!!????

Sice nejsem ze SJmk , ale myslím , že Vás můžu alespoň slovem podpořit. Nenechte se zastrašit a pan ředitel ať klidně točí. Myslím , dokonce jsem o tom přesvědčen , že snížit osobní není až tak úplně jednoduché. 1) musí mít důvod , 2) s tím musíš souhlasit. Na konci roku se dělalo na každého průběžné hodnocení a pokud se toto nezměnilo tak není důvod Vám odebrat osobní ohodnocení.

kolega se ale baví o rizikovém, ne o osobním.

Jestli to pan ředitel řekl (o možnosti odvolání) na veřejnosti, co to je víte páni policisté, tak s ním zatočte vy!

Sorry . Blbě jsem četl. Ale stejně : hlavu vzhůru.

Pane kolego, je třeba si přečíst řádně ZP PP, číslo si přesně nepamatuji, který uvádí výši ryzikového. V žádném případě
zde není, že pro přímý výkon je 3- 6 tis. a nepřímý 1 - 4 tis,
ale útvary jsou rozděleny do kategorií a tak např. Praha je 3 - 6 tis., většina policistů běžného okresu je 1 - 4 tis.. Vím, že nepřesné informace jako zde, uváděl i předseda NOS ing. Burda a to je chyba. Není třeba mást lidi. A že se míra ryzika vyvíjí je určitě pravda, ale záleží od úhlu pohledu, kterýn směrem ...

Kolego, ryziko se píše s měkkým i, jako riziko, jinak jsi to napsal pěkně.

Kolego, v přímém výkonu v okrese ČB je rizikové 2.000,-Kč. Vtipné je, že není rozlišeno, jestli sloužíš na OOP "vesnice" (nic ve zlém proti venkovským kolegům), kde máš max. dvě události denně, nebo v krajském městě, kde máš na obvodě běžně i 10x větší nápad. Vivat Ivan a jeho spolupracovníci! :-(

milý pražáci a hlavy pomazaný, tak jak to vypadá se změnou zákona 361 (výsluhy atd.). I.L měl v těchto dnech předložit nějakou 80 stránkovu zprávu (asi nějaké změny), ale nic jsem zatím neviděl.

Tvůj pravopis je také mylí...

Pane prap,
až to bude aktuální, dozvíš se to z projednávání v Parlamentu ČR

http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw

pak ze Senátu ČR a pak ti to musí podepsat pan president.
Takže žij v klidu a sleduj internet a ČT 24.

Taky jde o to,že přílepky k zákonům jsou ÚS zrušeny,ale ještě nyní se,sem tam používají.Ne sice,tak často,ale POUŽÍVAJÍ.Není nic jednouduššího pro zákonodárce,když ho někde použije.A,když jim o něco jde,tak to mají přes "víkend" hotové.
Je to možná půr roku,když jeden zákon na kterém jim opravdu záleželo měl Klaus na stole už za týden od schválení v PS.S účinností v den podpisu prezidentem.

A věř tomu,když se bude jednat o bezpečnost státu a to se jim bude hodit (ohromná odchodovost,podstav a okleštění výhod ),tak to bude ,ještě větší fofr.

Když budou chtít,tak to možná nestačíš ani podat !!!!!
NEPODCEŃUJ JE

Účinnost nelze podpisem prezidenta, ale nejdříve vyhlášením ve sbírce zákonů. Obdobně proces schvalování zákonů ve sněmovně není otázkou víkendu, ale má jasná pravidla. Vyjímkou je stav legislativní nouze, ale ten v tomto případě jen těžko někdo obhájí. Po splnění všech výše uvedených skutečností nezbytných ke schválení zákona do jeho účinnosti trvá nejméně 45 dní. Určitě nejde o víkend a současnou situaci sleduje takové množství lidí a média k tomu, že by se změna ani přílepkem neututlala....

pro Jobíčka: tak doufám, že se to neututlá a dozvíme se to co nejdříve, jakmile to bude aktuální

No,mezi podpisem prezidenta a vyhlášením ve sbírce zákonů není zase taková prodleva,jen pár dnů.A co je ti to platné,když to sledují media a plno kolegů a ty stejně nemůžeš odejít na dohodu,protože i těch tvých 45 dnů je pro tebe málo.Na dohodu stihnout odejít jen manažéři s tebou se nikdo párat nebude.Ty tady ztvrdneš 2 měsíce ve výpovědní lhůtě.Tak to vidím já.

"Taky jde o to,že přílepky k zákonům jsou ÚS zrušeny,ale ještě nyní se,sem tam používají.Ne sice,tak často,ale POUŽÍVAJÍ.Není nic jednouduššího pro zákonodárce,když ho někde použije.A,když jim o něco jde,tak to mají přes "víkend" hotové.
Je to možná půr roku,když jeden zákon na kterém jim opravdu záleželo měl Klaus na stole už za týden od schválení v PS.S účinností v den podpisu prezidentem.
A věř tomu,když se bude jednat o bezpečnost státu a to se jim
bude hodit (ohromná odchodovost,podstav a okleštění výhod ),tak to bude ,ještě větší fofr.
Když budou chtít,tak to možná nestačíš ani podat !!!!!"
"No,mezi podpisem prezidenta a vyhlášením ve sbírce zákonů není zase taková prodleva,jen pár dnů.A co je ti to platné,když to sledují media a plno kolegů a ty stejně nemůžeš odejít na dohodu,protože i těch tvých 45 dnů je pro tebe málo.Na dohodu stihnout odejít jen manažéři s tebou se nikdo párat nebude.Ty tady ztvrdneš 2 měsíce ve výpovědní lhůtě.Tak to vidím já."
K těmto dvěma podnětům bych chtěla uvést, že policistovi končí služební poměr za podmínek zákona, který je účinný k datu podání žádosti o propuštění ze služebního poměru. Vzhledem k tomu je, myslím, na podání žádosti skutečně dost času,.... Vlasta

pro Vlastu: tak doufám, Vlasto, že máš pravdu, jinak těch 45 dni je orpavdu na nic, když je výpovědní lhůtě 2 měsíce

.... no na 100% se na to spolehnout nedá, můžou vymyslet "nějakou kličku", něco podobného jako změna příspěvku za službu dle zákona 186 na výsluhový příspěvek dle zákona 361,... Tak nejlépe spoléhat jen na sebe,... Vlasta

Máš pravdu je jich dost a věřím tomu,že už dlouho na tom pracují,jak s náma vydrbat jen,aby měli pro sebe úspory.Nevěřím jim ani slovo a taky spoléhám jen a jen na sebe.Ale možná se mýlím a kormidelník to s náma myslí jen dobře :-) a ani by ho nenapadlo nám vzít nějakou výhodu :-) ba naopak

no tomu co jsi napsal : "kormidelník to s náma myslí jen dobře :-) a ani by ho nenapadlo nám vzít nějakou výhodu :-) ba naopak" ,...sice moc nevěřím, ale VĚŘ a VÍRA TVÁ TĚ UZDRAVÍ, tak uvidíš za nějaký čas jak se "věci vyvinou" zda k lepšímu či horšímu, no a .... za dva roky, budou volby,... změnit můžou všichni, pokud vydržíš, potom se uvidí,.....

Zdravím. Před několika dny jsme kontrolovali jednoho pána, který pracuje jako dělník v jednom konkrétním podniku na severu Čech. Říkal, že děljí 12-ky. Měsíčně má 16 čistého. V úkole je možné si vydělat běžně 20.000,-Kč. A když je potřeba můžou si v úkole i přivydělat více.

Ba se ptám: CO SI MŮŽOU PŘIVYDĚLAT POLICISTÉ ??? :-(

Zkuste těm dělníkům říct, když si budou chtít přivydělat, že si musejí nejdříve odpracovat 150 hod. !!!

Myslíte, že by v takovém podniku udržely dobré zaměstnance ???

Policista si může rovněž přivydělat.Musí mu to ovšem povolit jeho nadřízený, nesmí to být v rozporu s morálním kodexem policisty a rovněž přijde o 10 % navýšení základu. Možná by se to mohlo i někomu vyplatit.
Kdyby se 150-ti hodinama zadarmo přišli za dobrým dělníkem (nejen za dobrým, ale za každým), tak je pošle tam kde sluníčko nesvítí. Když chtějí práci tak musí platit, nic jiného nezbývá a jinak to ani v civilu nejde, protože dohra by byla u soudu.

běž pracovat jako dělník na sever Čech a nezkuhrej tady, ty pomahači a ochránce!

Na severu Moravy je to ještě horší jak na severu Čech, tak nevím o co ti jde, To není skuhrání nebo nějaké fňukání, to je holá a krutá skutečnost.

Kolik takových pánů potkáš za službu?

Rozkaz zněl jasně, zadržet muže s brašnou. Dvě dávky a bylo to...
http://zpravy.idnes.cz/policiste-pri-zatykani-postrelili-mladika -bojuje-o-zivot-pmb-/krimi.asp?c=A080219_190030_krimi_mad

Ó lidé český! Co sis do svého čela ve volbách v roce 2006 postavil, to tam nyní je. Já se nemám zač stydět, modré, černé ani zelené hajzlíky jsem nevolil, takže mé svědomí je čisté.

No jestli jsi volil rudé nebo oranžové hajzlíky, taky se nemáš čím chlubit. Nevybereš si.

Ale to proto, že ze 3 růžovek se stali modráci!!!!!!!!!!!
A pokud je dále povoleno modrání je houbeles platné volit růžovky.
V tom si nejdříve paroubci musí udělat jasno!