Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Kdo se ozve ? Myslím si ( soudě podle vlastních zkušeností ), že nikdo. Každý bude akorát tak hulákat v kanceláři a když dojde na věc, tak každý stáhne ocas, sklopí uši a podpora Tebe bude v pr.... A nakonec budeš sám se sebou proti rohatým volům kteří na rohy nabírají každého kdo se jim postaví na zadní a nakonec Tě zadupou do země. Kolegové Tě pak ani nevyhrabou. Naopak, ještě Tě přihrábnou víc. A víš proč ? Protože každý se bojí, že by došel o to své místo a raději poleze nadřízenému do konečníku. Jenomže v civilu se dá uchytit, jen chtít. Jak jsem psal, po dvaceti jsem odešel a konečně jsem spokojený a klidný. Jsem svářeč, odpracuji si své, nikdo mi nestojí za zadkem, nebuzeruje mě, nikdo mě nesleduje dalekohledem ukryt za kontejnerem na odpadky apod. Už spím klidně, nic mě nerozháže a službu u firmy P ČR beru jako blbý sen, pravdou je, že s výsluhou na konci po probuzení. Za odevednou práci svářeče dostanu zaplaceno ANO.

Kolegové 06.03.2008 je Langer v Olomouci. Vypravují se za ním zájezdové autobusy. Pokud někdo pojedete nachystejte si pro něj nějaké otázečky, ať se trochu zapotí a pozná jaká je nálada na ulici a nejen nahoře ve vedení. To je bezpečně ověřená informace.

Zeptej se ho,proč jsi nikde v nové naborové kampani nečetl nic o 150 hodinách,víkendech a svátcích zadarmo.

A platech, které jsou na hranici únosnosti ozbrojené složky EU.

Kolegové z Moravy, vysvětlete mu, jaká je realita. Díky

A co se konečně ozvat. Donuti odbory a jít klidně k soudu. Práce za kterou nedostaneme zaplaceno NE!

Heslo "Chránit a pomáhat" na vozidlech Policie ČR je pěkná hovadina. To už opravdu ti pitomci nahoře nevědí kam vrazit peníze ? Armádní veterinární základna Grabštejn má ve znaku heslo "Bránit a pomáhat". Ta podoba .... Že by snad Policie kopírovala a vhodně upravovala cizí nápady ? Jsem šťastný, že jsem po dvaceti letech vypadl a že už nesloužím pod takovýma volama !!!

Barvy na auta?? když už kopírujeme označení aut z jinejch zemí, skopírujme i jejich platy. Nebo možná by stačilo jen vyřadit felície, ze kterejch se stávaj plynový komory s více jak 300tis kilometry, a nahradit je bílejma aspoň fabiema. Další kravina jsou ty nový bundy za ty peníze, to snad neměl na sobě ani ten blb, kterýho podmázli aby to schválil. Stoupněte si 5 hodin k silnici. Sice pěkný, ale jinak nic moc.

4 .
Poslechni kolego. Co se týká nových bund, tak ty nejsou pro službu, ale proto aby jsi byl vidět, aby tě náhodou nepřehlédl kontrolní orgán když ti přijde na kontrolu a samozřejmě aby tě viděl i občan kterému musíš pomáhat a chránit ho.

Na co nové bundy, které jsou stejně jenom pro dopraváky? Máme přeci firemní dresy (pro méně chápavé myslím reflexní vesty.

Ronine, můžu Tě ubezpečit, že ty nové bundy nebudou mít jen dopraváci, ale bude Ti umožněno si jí zakoupit za svých krásných 4.500,-Kč (bodů) ve výstrojním skladu v tmavém provedení (jen dopravka bude mít reflexní). V Praze už jsou běžně k dostání a někteří kolegové už v nich slouží. A pokud na kontě tolik nemáš, klidně Ti na Tvojí žádost strhnou požadovanou částku z platu. ÓÓÓ-jak prozíravé ze strany Policie!!! Žádné takové, že by mělo být navýšeno konto o tuto částku, pěkně si to kupte panáčkové za bodíky, tak zní doporučení.
Možná by to byla vhodná otázka pro Ivana na jeho "kongresu" v Holomóóci. (bez urážky hanáků)

pro Nespokojený Policista
U nás jsi jí také dva kolegové co byli na výletě v Liberci koupili a tak jsem měl možnost si jí vyzkoušet a můj závěr je takový, že obě bundy jsou šité na kolegy konfekční velikosti. Nejsem žádný kulturista, ale musel bych si vzít bundu o dvě velikosti větší, abych se v ní mohl pohybovat. Dále nevím, proč firemní označení na zádech má bílé provedení a ne žluté, kdy tím pádem bude lehce zaměnitelné s konkurencí. Suma sumárum nová uniforma mě osobně zklamala a i když mám dost bodů tak si jí nekoupím a zůstanu u té staré.

A je to tady.Není to,tak dávno,kdy odbory prohlašovaly,že se žádná novela zákona nechystá a jedná se zase o další fámu.A teď ostře protestují:

z policista.cz

Všiml jste si někdo menšího odstavce v odborových novinách NOSPu,kde se hovoří o tom,že odbory ostře protestují proti novelizaci zákona,která odebírá policistům 10% příplatek za směnnost?

Máte,někdo možnost sem hodit celé znění toho článku?

tak už to asi začíná..... to budou příplatky, výsluhy, ochodný... , tak to je opravdu asi konec. je lepší dát pápálálá

Žádná novela se nechystá (29.01.08)


"Žádná novelizace zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, se v současné době nechystá, byť to někteří naši kolegové tvrdí a pregnantně odůvodňují. Těžko říci, zda je za šířením takových zpráv pouhá hloupost autora, cílený záměr nebo smrtelné vyděšení. Chci na Vás apelovat jednoduchou výzvou. Používejte vlastní rozum. Jste přece policisté! Kolik takových fám se počínaje rokem 1990 naplnilo?"

Celý článek tady - http://www.nosp.cz/index.php?co=180

A najednou ostře protestují proti novelizaci zákona !!!

Docela v tom mají odbory chaos co? A potom někomu věřte.

To nemá ani cenu se rozčilovat...
Zajímalo by mě kdo bude sloužit ty noční, víkendy, svátky a pátky? Že by Langer???

...pánové, neplašte sebe ani okolí, "článek" uvedený v časopise "NAŚE POLICIE", je STANOVISKO K NOVELIZACI SLUŹEBNÍHO ZÁKONA. Jde o stanovisko NOSPu k návrhu novely zákona č.361/2003 Sb. a návrh zákona je zatím pouze pracovní verzí určenou k diskusi uvnitř Policie ČR. Já se domnívám, že jde o totožný návrh uvedený již delší dobu na stránkách UBS. Takže "ZATÍM TO TADY NENÍ" a návrh je jistě k diskusi i na vašich součástech, zkuste požádat o jeho předložení. Takže ano, jak uvedl NOSP v nedávné minulosti, jde zatím o fámy. Zdraví a pevné nervy Vlasta

4 vlasta.

Nevím, nevím. Nadarmo se neříká "na každém šprochu, je pravdy trochu". V žádném případě to ale nepřispěje ke zlepšení nálady u policie.

Vlasto

Nikdo tady neplaší,pouze hledáme fakta,které nám nikdo neřekne.
Ať mi nikdo neříká,že tato pracovní verze novelizace k 361 se nedostala dřív k odborům,než k UBS.Proč až teď protestují proti některým z paragrafů,když novelu k 361 mají určitě už několik měsíců? Je už to na spadnutí,nebo co?Proč jejich vyjádření k novele 361 nevypadá asi takto:

"Žádná novelizace zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, se v současné době nechystá,ale je již připravena pracovní verze tohoto zákona ke,které se můžete vyjádřit a její plné znění stáhnout na www.................... Tato novela bude účinná pravděpodobně.......................... asi tak."

A ne si hrát na mrtvého brouka,že se nic NECHYSTÁ, kde to jsme? Nevím,jak ty,ale já chci JEN KOMPLETNÍ INFORMACE !!!

V novém roce nové "informace"

Krátce Vás tímto informuji v reakci na velké množství dotazů v posledních dnech, které se týkají „rychlé novelizace“ zákona o služebním poměru. Ta by měla spočívat ve zvýšení hranice pro vznik výsluhových nároků na 20 let trvání služebního poměru a jejich omezení maximální částkou cca 12.500,-- Kč.



Tato zpráva, která se nyní šíří v policii, má stejnou váhu jako všechny podobné, které proběhly v roce 2007. Žádná podobná novela se aktuálně nechystá ani neprojednává.



JUDr. Milan Štěpánek, předseda NOS PČR

Tak zde je uvedeno ze stránek NOSP, kde uvádí předseda, JUDr.Štěpánek, že žádná "rychlá novelizace" zákona 361/2003 Sb.se aktuálně nechystá. No a v časopise "Naše Policie" je stanovisko NOSP k pracovní verzi návrhu novely zákona. Jak bude vypadat skutečný návrh, po zapracování stanovisek a připomínek, dnes nejspíš nikdo neví, tedy asi ani odbory. Takže NOSP nemá "novelu", ale návrh, ke kterému se vyjádřil mimo dalšího takto: "NEPŘIJATELNÉ je v současné době také zrušení zvýšeného základního tarifu pro příslušníky vykonávající službu ve směnném režimu". No a kdy a v jakém znění bude zpracována novela zákona, která bude následně předložena do vlády to asi fakt neví nikdo ani odbory,.... (mimochodem možná ani ministr), ale jak zde již někdo uvedl, až se dostane k projednání do vlády, jistě se dozvíme z medií a i NOSP (tuším, že i UBS) přislíbil, že tyto informace prostřednictvím internetu dá na vědomí široké policejní veřejnosti,.... nevím co víc dodat, ale "co platí dnes, nemusí platit zítra", jenže to neovlivním já, Ty, ani odbory,....tak pevné nervy a alespoň trochu optimismu,... Vlasta

Ještě že tě, Pavlíku, máme. Kdo by nás jinak zásoboval jedinými pravdivými, zaručenými a 3x ověřenými informacemi? Kde a kdo to tedy předložil, kdo a kde to projednává? Nebo že by byla pravda jinde? Třeba u Vlasty?

4 Tumba Johansson

Hele ty hrdino bez vlastního názoru.Tady je DF k problémům o kterých nic nevíme a které se snažíme rozlousknout.
O co ti jde? Vidíš v nějakém mém příspěvku problém,který tě nazvedl? Nebo,který není pravdivý?

Pavle,
ty už jsi tu několikrát předvedl, jak se dělá panika. Když tě ale pak někdo přitlačí ke zdi, přestaneš argumentovat a zmlkneš. Ty jsi hrdina, nikdo jiný! Přestaň tady psát neověřený a nepodložený kraviny, který bez tak ty rozhodně nerozlouskneš. Jdi radši louskat ořechy :-)))))

pro YYY

Co to tady plácáš? Kdo tady šíří paniku,nebo dokonce neověřené a nepodložené kraviny.Tak proč na tyto stránky chodíš ty? Aby jsi se něco dozvěděl né? Je zajímavé,že ještě před účinností pasvilu 361 o těchto stránkách nevědělo 99% z vás a já tady byl,stejně jako F1 a pár dalších,kteří už tady možná nejsou.To jen pro pořádek,že nezmlknu ani jsem nikdy nezmlknul a ke zdi mě nikdo nepřitlačil.
Najdi jediný příspěvek,kde šířím paniku,nebo dokonce neověřené a nepodložené kraviny?
A za další nikdo tě nenutí moje příspěvky číst. Můžeš je přeskakovat,jako já nečtu Pfedova.

Pavlíku, to, že má někdo názor odlišný od tvého, rozhodně neznamená, že je bez vlastního názoru. Trošku popřemýšlej, než něco plácneš.

Chlapi, u nás v práci se šušká, že od roku 2009 bude nový sl. zákon (změnu k lepšímu nikdo z nás nečeká). Ivan prý také chystá rušení hodně míst o. z., dále prý budou slučovány okresy do tzv. oblastí = propouštění (takové poloviční kraje). Ale o přidání peněz nikdo nic neslyšel...

Školy praskají ve švech, chudáci naivní ani tušení do čeho to lezou. Do 2 let jich polovina uteče kvůli penězům a jednání s okolím.

To už jsem viděl. Přišel kluk po škole na OOP do krajského města a za tři měsíce šel do C. Nedivím se mu.

Máš pravdu je jich dost a věřím tomu,že už dlouho na tom pracují,jak s náma vydrbat jen,aby měli pro sebe úspory.Nevěřím jim ani slovo a taky spoléhám jen a jen na sebe.Ale možná se mýlím a kormidelník to s náma myslí jen dobře :-) a ani by ho nenapadlo nám vzít nějakou výhodu :-)

...... jo myslí to dobře, mladí budou zařazeni do 2TT, po škole snad do 3TT, ale obojí do 1.stupně, tedy úspory peněz, pokud nahradí více jak 5000 "déle sloužících policistů", jsou nemalé,.... no a o tom to je,....vždy jde o peníze "až v první řadě",...., tak pravda, "kormidelník to s náma myslí jen dobře :-) a ani by ho nenapadlo nám vzít nějakou výhodu :-)"
..... hezký večer a iluze nechte iluzionistům,....

Tak pánové, co srážky ze supermzdy? Jsem - 150,- Kč oproti loňskému roku.

Kolegové... Máte někdo ve služebím vozidle auto-lékarničku? Jak jsem hledal, tak jsem hledal v našich 5 policejních vozech se nikde nevyskytuje...

Mam. A taky hever, rezervní kolo a trojúhelník (výstražnej!).

co já vím tak taky nic a kyž se náhodou objeví, tak jsou všechny prošlé, lano, co to je??? už jsem seděl v hodně pol. autech , ale lano nemělo ani jedno!

a co takhle nahlásit a nafasovat?

Máme v každým autě jednu a pravidelně to kontrolujem si nedovdu představit, že nějak dojedeš na nedhoud a bdueš na zraněnýho kokuta jak trotl jen proto, že nemáš lékarničku, normálně zmrd.. šefa ať Vám ji sežene na ekonomickým

Tak to jen u nás asi neni ve vozidle auto-lékarnička, lano a žárovka na světlo? Tak to vůbec...

A kdo myslíte, že to rozkradl? Šéfové? Pochybuji...

Já osobně na našem oddělení mám přiděleno jedno služební vozidlo na starost a je zajímavé, že v něm je všechno tj auto-lékarnička, tažné lano, trojúhelník, pixla na biologický odpad, černá folie na mrtvolu a páska. Stačí jenom napsat požadavek, protože v současné době na tyto věci prachy jsou.