Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

No, pěkně jste se projevili, jeden závistivec vedle druhého. Jsem z jižních Čech, ale to, že v Praze jsou platy policajtů podhodnoceny, s tím souhlasím. U nás bych to naopak o 30% snížil a přidal to do té Prahy, severních Čech, severní Moravy, protože ani v Budějcích nemají šajn o nápadu v těchto lokalitách. (Pro rejpaly: 20 let u PČR, z toho jen 2 v Praze, jinak Jč)

Pro všechny burany z venkova:
PRAŽŠTÍ POLICISTÉ MUSÍ MÍT NEJMÉNĚ O 50% VYŠŠÍ PLAT NEŽ VENKOVANI, VĚTŠINA Z VÁS SE FLÁKÁ, DOKONCE JSEM SLYŠEL, ŽE MORAVÁCI VE SLUŽBĚ MAKAJÍ NA SVÝCH VINOHRADECH.

Pepíku :-))))

hlavo vypatlaná, přeji Ti reorganizaci, kterou chystá vedení PP nejen zde na SJmK Brno. Oni totiž ty ceny bytů a ostatních služeb se až tak neodlišují od těch pepíkovských a pokud jsi si při své inteligenci všiml tak většina moraváků utekla do Prahy protože bakšiš na Václaváu od taxálů a štětek je pořád lepší než lůza od vinařů prodělávajícíh našim vstupem do EU ... tak čau pepíku

Pro Pepana
Najednou je na tom Praha nejhůře, ale před měsícem byl nejnebezpečnějším městem nad 25.000 tisíc obyvatel Chomutov a na druhém místě byl Most. Pro neznalé zeměpisu naší vlasti tyto města se nacházejí v Severních Čechách a jsou od sebe vzdálená 25 Km.
Dále musím uvést, že nejnebezpečnějším městem do 25.000 obyvatel je Jirkov, který se nachází u Chomutova.
Máme srovnatelný nápad TČ jako Praha, ale s daleko vyšší objasněností a kvalitou zpracovávání spisů. A než tady budeš někoho urážet a povyšovat se nad něho tak si uvědom, že polovinu průserů co se u PČR stane mají na svědomí poldové z Prahy a Středních Čech.

Jinak si myslím, že by se mimopražským kolegům co musí do práce dojíždět měl proplácet cesťák, ubytovna by měla být bezplatná a dále by měli mít také nárok na diety. Toto určitě nikomu nebude vadit oproti faktu zvýšení třeba rizikového příplatku oproti zbytku republiky.

Ronine, trefil jsi přímo hlavičku hřebíku. Jinak, než tak jak popisuješ, do Prahy více dojíždějících kolegů nedostanou. Když můžou poslanci a kdejaká hovada placená podle zák.č. 236/1995 Sb. pobírat paušální náhrady na cestovné ve výši 20 až 40 tisíc měsíčně, které ani nemusí prokazovat, proč by nemohli příslušníci BS přiměřené cestovní náhrady mít také.

je státem ve státě, je specifická v mnoha směrech a prostě se s tím budou muset ostatní smířit. Je hlavním městem země a ty rozdíly jsou nutné. Kdo to chápat nechce, ať si hudruje, kdo vyzkoušel obojí službu, ať vyjádří své názory a vysvětlí rozdíly, kdo závidí, jiný nebude, čau.

Pepo ! Ty jsi právě ten zářný příklad jak velké blbce lze k policii znáborovat.

Pepa ale není polda. Je to pražský Pepík z diskuzí novinek. P.S.: a všichni ho mají rádi :-))))

Kolegové vždyť je to tak jednoduché. Vykašlete se na pražáky a utečte jim. Pak můžou něco vykládat. Bez policistů nejen z Moravy ale i z ostatních částí Čech a Slezka by si tam ani neprdli. Takže pojďme všichni sloužit jinam než do Prahy a padne i slavný (Ne)ministr I.L a se svými přisluhovači na PP. Nemusíme ani organizovat žádnou demonstraci.

a ty jsi kolego další z těch naivních, který si myslí, že z Prahy někoho pustí? Jediná cesta je civil.

A V ČEM JE PROBLÉM???????????

Proboha v čem asi? Zeptej se lidí, co si roky psali XXX zádostí o přeložení ven z Prahy. Oni ti vysvětlí, v čem byl problém a proč se domů nedostali....

Znám jednu pohádku o tem jak pustili poliša z Prahe na Moravu. Vydržel tam ani né rok bo tam byla buzerace a vrátil se do Prahe. Tady pak vydržál ještě rok a pol a šel.

Ty PRAŽSKÝ PEPÍKU, já už jsem dávno venku ! Na rozdíl od Tebe. A zpět bych nešel vůbec. Služ dál a měj se :-))

a nejsem pražský pepík, jsem z Moravy, ty EXperte....

petr apofis

včera jsem si přečetl na teletextu ČT1 , že vedení policie v Praze v čele s panem Želáskem uvažuje o tom, že policistům v Praze bude navýšena výplata o 40% . Jestli pánové vážně chcete vrazit klín mezi policisty, tak to tedy udělejte. Argumet , že v Praze je nejhorší bezpečností situace z celé ČR je jen alibismus vedení policie. Myslíte si, že jinde se nasazuje život míň . Že policisti v jiných krajích neriskují stejně , že se z práce už taky nemusí vrátit ??!!! To,že je u policie v současné době málo lidí,je pánové z ministerstva a prezídia především vaše zásluha a nesvádějte to na generační špunt . To jaký podmínky jste nám svojí lajdáckostí při prosazování zákona 361 připravili ,teď nazýváte generační výměnou . Ostuda !!!!!


tak pojď do Prahy ty klíne, uvidíš, jak se tu lidi válí v penězích....práci ne, prachy ano co? To by se ti líbilo. Nic než závist. Jestli něco podobného udělají, bude konečně v Praze plno a budou si moci vybírat kvalitu na d kvantitou a klást mnohem vyšší nároky.

Cajzlům v Cajzlově se vždy nadržovalo !!! A blbci z Moravy a odjinud si utřou usoplený rypák do rukávu.

Pan Želázko a podobná verbež ve vedení policie prý uvažuje o 40% navýšení platů policistům sloužícím v Praze. Že by se na Moravě nebo na jihu Čech sloužilo lehčeji?
Oni opravdu ten rezort chtějí úplně rozložit a zničit.

To nebude tak horké,to by nejdřív musel někdo novelizovat 361.Preferák a tabulky jsou tam jasně dané od-do,ale zbývá ještě osobní a to o 8000 tisíc určitě nikdo nezvedne.Podle mě je to jen další náborová kachna, už jim docházejí lidi.

No, já bych to nezveličoval! V poslední době se objevily zaručené "fámy" o snížení rizikového příplatku na některých správách, viz některé předešlé příspěvky do diskuse. Pokládám si otázku, proč tak najednou? Co za tím vším je? Co zase na nás kujou za pikle? Má to něco společného se včerejším textem na teletextu?

za hovado, že urážíš a napadáš ostatní a chrlíš ze sebe závist? Pojď si pro ty prachy (které beztak nepřidají) do Prahy, ale budeš tu muset makat, jestli máš přehled, co to je.

bych se nedivil, že jsi jeden z těch, který tu sáhodlouze píší o mizérii, co přichází po náboru k firmě, že nejsi zaplacen, že se nabírá kvantita a ne kvalita apod. Ale jak nepřidají zrovna tobě na venkovské faře, tak to je oheň na střeše.... no comment. Ti chlapi, co dělají v Praze, mají o pár (1-2.000,-Kč) víc na rizikáči a mnohem víc (80% mimopražských) zaplatí za cestovném a ubytovny. Tak zvedni svůj zadek a podej žádost o přeložení, dojížděj do Praglu a služ tu, frajere. Podobných exotů, jako jsi ty už mám u firmy plné zuby. Funguje to a bude fungovat jako v soukromé sféře, nabídka x poptávka

Dojíždění a ubytování sem netahejte, když už jde někdo pracovat daleko od svého bydliště, musí s tím počítat! Ať už dojíždí do Prahy, Brna, Ostravy, Olomouce nebo kamkoliv jinam... A s tím pražským rizikem: Jen se pochlubte, kolik se tam sjede motohlídek třeba na rvačku! A kolik se nás sjede na tutéž věc někde na venkově??? Někdy tam jedu i sám!!!

nabídka x poptávka, zaměstnanost x nezaměstnanost aj. Hlavní město a nenaděláš nic. A hádat se tu s tebou o tom, že jedeš 1 za měsíc na rvačku sám nebudu. Odbočujeme stejně mimo. Kriminalita je v Praze největší, to je bez debat a je tak velká, že se zbytek republiky může poskládat dohromady, aby jí stíhal. Tak chci argumenty, proč nezaplatit, proč tímto způsobem nedocílit konečně plných stavů v hl.m.po už XX desítkách let.

Ale pánové klídek.Přece by jste jim neskočili na takový špek o 40% navýšení platů.Uvažujte logicky,co zvednou z výplaty? Opravdu můžou podle zákona nyní zvednout,jen to osobní.
Nedávno mě volal kamarád,který sloužil v Praze na nehodovce,kde byl vždy největší podstav a koncem roku jim tam odešlo do "C" skoro 50 !!! a další se chystají. A tak to vypadá skoro všude v Praze mimo SPJ.
Vedení už muselo něco pustit mezi řadové,aby se jim to nerozuteklo všechno.

SLIBEM NEURAZÍŠ a on to není ani slib,ale uvažuje se o tom !

mimo SPJ? A kde jsi k tomuto přišel? Jen za loňský rok odešlo ze jednoho oddělení (ze 4) 20 lidí. To, že nejsou podstavy, je logické, kdo může, jde z obvodu do výběrovky a chce o třídu výš. Proto ten posun, nikdo tu už ale nenapíše, co na to SPJ chodí (bez tvrdých přijímaček, jako dřív, bez psychotestů apod.).

já osobně nevím o nikom, kdo by z lidí do cca 6-7TT měl osobní nad 5%. Maximum je 60%. Takže možnost navýšení tu je. Rizikové taky nemají v Praze 6.000,-, tedy na maximu (snad jen URNa). Prostor tady je.

"já osobně nevím o nikom, kdo by z lidí do cca 6-7TT měl osobní nad 5%. Maximum je 60%. Takže možnost navýšení tu je. Rizikové taky nemají v Praze 6.000,-, tedy na maximu (snad jen URNa). Prostor tady je."

No dobře,ať je klidně po tvém mě je to víceméně jedno. Ale po dlouholetých zkušenostech u policie moc dobře vím,jak to dopadne,ale možná se taky pletu.Jen čas ukaže,jak to dopadne. A o ten čas jde manažerům v Praze především.

Je to také o letoucí nadřazenosti Prahy nad vším a nad všemi, o pupkatosti pupkatého, který se myslí, že se musí vše točit jen kolem něj.
Ale kolegové sloužící v v tom obhajovaném pupku problémů, tedy v té Praze.
Prosím opatrně s tím, že nej a znovu nej musí být jen v Praze, opatrně s tím. Jsou totiž i jiná místa, než jen ta " Praha " , kde jsou jedny z největších sraček a možná i větší než v té Praze. Posuďte sami :

Chomutov je nejnebezpečnější město v ČR

Informace vyplynula z tabulky rizikovosti, kterou vypracovalo ministerstvo vnitra * Druhý je Most

Chomutov je nejnebezpečnější město v zemi. Smutné prvenství mu udělilo ministerstvo vnitra, které shrnulo rizikovost sídel s více než 25 tisíci obyvatel do tabulky se 47 položkami. Přestože v absolutních počtech krádeží a násilností Chomutov předstihla jiná města, v poměru k počtu obyvatel jasně zvítězil. Na paty mu šlape sousední Most, následuje Příbram, Ostrava a Orlová. „Zcela jistě to souvisí se sociální a vzdělanostní strukturou obyvatelstva,“ usoudila chomutovská primátorka Ivana Řápková (ODS).
Chomutov dostal index nebezpečnosti 579, druhému Mostu patří 453. Například sedminásobně početnější Brno skončilo na jedenáctém místě a jeho index nebezpečnosti přesáhl stěží dvě stovky. Z tabulky, která doplňuje usnesení vlády o změně přístupu k programu prevence kriminality, také vyplývá, že v Chomutově se sice hodně krade, ale například v Ostravě se lidé víc perou a loupí.

Čtyři v první desítce

V první desítce nejnebezpečnějších lokalit je Ústecký kraj zastoupen čtyřikrát, žádný jiný region tak silné zastoupení nemá. I problémové Ostravsko má jen dvě pozice.

Takže opatrně s tím názorem, že všechno musí dostat Praha. To je jen čistá sobeckost, nabubřelost velikášství, nadřazenost stylu Burani z " vesnic " kdo je víc.

Na našem oddělení byl před krátkým časem kolega sloužící před tím v Praze na PMJ ( z našeho oddělení tam také slouží bývalí kolegové ). Když zjistil, že si bude muset u nás v konfliktech vystačit bez " síly několika sjetých hlídek na místo rvačky " jak je to běžné v Praze, nemohl se z toho vzpamatovat. Při jeho prvním zákroku
na našem obvodě, mě pobavil, když se ptal kolik že tam přijede hlídek a já jsem mu odpověděl, že nikdo jiný tam již nejede, tak na mě nevěřícně koukal, doslova v údivu se spadlou čelistí. Výsledek ? Vrátil se do Prahy.

Takže znovu !!! Pozor s tou Prahou. Mohou být i horší místa bez podpory, která je v Praze samozřejmá.

a je v té studii MV započítán počet policistů na Prahu, podstavy a počet obyvatel Prahy a dojíždějících za prací apod.? Pokud ne, tak je to zase jen nic nevypovídající statistika a v těch si libují kteří? Hádej. Taky máte na severu 20 let podstavy? Nebo tam máte vysokou nezaměstnanost a více lidí se hlásí ke sboru, jsou "jemnější kritéria pro výběr - expersonální pražák, máte-li tam takového by ti mohl povídat", rozdíl platu mezi poldou a ostatními lidmi ze soukromého sektoru je odlišný od Prahy atd. Nebudu se tu rozepisovat, nechtěl jsem svým příspěvkem upozornit na to, že vy nemáte nic dostat. Nechtěl jsem příspěvkem upozornit na to, že jedině Praha si zaslouží, reaguji na toho expoldu, kterému strašně vadí, že mají v Praze dostat "možná" přidáno, což já osobně považuji za dosti motivující prvek pro většinu lidí (i praháčů, aby nastoupili). Nic víc, nic méně. Když chtějí někteří srovnávat, srovnávejte srovnatelné, zatím tak nečiníte....

hlavně nesrovnávat hrušky s jablkama, jak prohlašuje s oblibou náš NEministr Policie

srovnával 186 s 361, tak polovinu z těch jeho věcí ani nevysloví. To ví lidí z výkonu i on, ale média a civilisté nikoliv, tak toho jednoduše využívá.

Je to vyplatanej jézéďák, jeho jednání s lidmi musí být opravdu na úrovni. Ale bude tam asi nějaká ochranná ručka.

To je zvláštní, že se jedná o Jižní Moravu. Vím o několika případech kdy se zloděj a vloupač stal policistou. Dokonce v JM kraji byl jeden vloupač do vozidel příslušníkem StB. V tomtéž kraji jeden policista, zařazen jako velitel služby, má zajímavé zkušenosti s krádežemi peněz na pracovišti. Ale vyhozen byl někdo jiný. Jak vlastně funguje nábor ? Úplatky vyšších funkcionářů jen sviští, těm se ale v podstatě nic nestane. Navíc mají prsty v různých podnikatelských činnostech, no proč si nepřilepšit. Kde je morálka a přesvědčení ? NIKDE ! Řešení - Langra kopnout do prdele, včetně celé ODS !

Tak koukám, že na Jižní Moravě mají etický kodex policisty pevně v rukou, když současný ředitel PČR MŘ Brno Vaněk byl kdysi " povoláním " zloděj. Tedy abych mu nekřivdil, když byl v dnešních zprávách tak obhajován. On vlastně nic nekradl, jen rozkrádal majetek v socialistickém vlastnictví. Dle něj by měl zřejmě za toto obdržet ještě medaili, že tím v podstatě podkopával komunistům režim, že jo ? No řeknu Vám, klici brněnští, že se asi po této reportáži musíte před slušnými občany na ulici hodně stydět za svého nadřízeného.

Doporučuji všem při návštěvách ředitele Vaňka na podřízených útvarech si vždy řádně uzamknout skříně s osobními věcmi. Ono jeden nikdy neví, kdy se to v člověku opět probudí.

To asi bude kůň ODS........, nebo ,že by šel BRUČET?

Dost dobře si pamatuji,když v roce 92 k nám přišel nováček,který u nás vydržel max. 1/2 roku a šel na hodinu do C. Přišlo se na to,že v 80 letech,jako záklaďák prodával benzín lampasákům pod cenou a byl taky odsouzen.Jaká zajímavá shoda,až na ten konec a zase dvojí metr pro tažné a chovné.
Otázkou je,proč se na to přišlo až teď? Jak je možné,že se dostal k policii? A kdo to celou tu dobu kryl,než se to promlčelo a opravdu se to promlčelo i vůči etickému kodexu policisty,který je ještě k tomu ve vysoké manažerské funkci?

Pavle, ono se o tom vědělo už velmi dlouho, už i tehdy, když byl zástupcem ve Zlíně, jen tehdy asi někomu mocnějšímu nevadil, tak jako nyní. Je to boj o koryta a na to místo je asi více adeptů. Znáš to, špinavé prádlo se pere až těsně před volbama, a pro odstranění nepohodlné osoby (jakékoliv) se vytahuje špína na veřejnost vždy ve správný čas. Já bych tu jeho činnost kdysi dávno přirovnal k mladické nerozvážnosti, on tehdy určitě nepočítal s tím, že by mu to mohlo v budoucnu uškodit. Tímto ho nechci obhajovat, ale stále si stojím za svým, že je to boj o koryta, a MAFIE prorůstá do státní správy a nepohodlné osoby odstraňuje z vlivných postů! Potřebuje tam své loajální lidi a jsem si jistý, že napojení ministra na tyto struktury se jednou prokáže! Nic jiného za touto současnou destabilizací Policie si nedokážu představit!!!

Opravdu znáborují kdejakého gaunera a výlupka. Kredit a prestiž nikomu nic neříká. Copak se s tímto sborem stane za takových 5 let?

Teď jsem sledovala TV Nova a zde jsem se dozvěděla, že i policejní management bude složen z tzv. gaunerů, kdy v Jihomoravském kraji je v nejvyšším managementu, pan plukovník Vaněk, který byl před rokem 1990 zlodějem, ale byl to jenom chudák, který "kradl jenom benzin a bylo to ještě za komunistů",.... tak proč je mu to nyní vytýkáno, když trest již má zahlazen, takže vlastně "o co komu jde"?? Takže pánové a dámy, nechte zloděje krást, nevíte dnes, kdo vám za nějaký čas bude velet.,.... no kam ta policie spěje, potažmo ta naše banánová republika..... Odešla jsem do "C", myslím, v ten nejsprávnější čas,... Dobré nervy a nechť vás zloději nezničí,.... Vlasta

Co to tady plácáš? V našem městě bylo 70 uchazečů k PČR a byl přijat pouze jeden. Asi u nás hledají supermany, jinak to nechápu.