4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Bohužel se z této "diskuze" poslední dobou stává, kromě několika věcných, slušných příspěvků a odpovědí, hromáda blábolů soustředěných do jednoho místa :o( že to Michal?!:-P

Bohužel, máte pravdu. Bídou této diskuze je, že na jedné straně diskutují policisté a pár civilistů, které opravdu trápí problémy policie a něco o tom vědí, na druhé straně je napadají jedinci, kterým smysl diskuze zcela uniká a vyjadřují se k věcem, o nichž nemají ani tušení. Docela by mě zajímala výše IQ u obou skupin.

Vzkaz ministru vnitra:
Všechny policajti bez vyjímky přeřadit na zkoušku k pořádné práci. Má to několik důvodů, musejí poznat co je práce a aby si začli vážit toho, co mají. Jestli se jim to nelíbí, ať to jdou předvést do civilu a poznají, kolik jsou 4%. Zájemci na doplnění jsou, není se čeho obávat. Jinak není cesta ven a neustále budou tlachat!!!

Na uklidnění pistaele tohodle,promiňte mi ten výraz, zakoplexovaně-adolescentního příspěvku, můžu jen říct,že jsem v civilu taky normálně pracoval,stýkám se ve volném čase s lidmi různých profesí a povolání,takže běžné problémy z civilních profesí jsou mi známy.Pokud máte skutečně ten pocit,že je potřeba vyměnit zkušené lidi zájemci z řad úřadu práce,nebo lidmi toužící býti novodobým kovbojem na ulici za každou cenu, prosím.Langer to tak taky chtěl.Říkal tomu odstranění generačního šputnu.Nabízím vám exkurzi po těch "nováčcích" co nahradili ty překážející generační špunty.Ten humor by vás přešel stejně jako přešel mě.S pozdravem

teď jsi mě rozesmál. Až do poslední náborové akce Langera si policie na základě určitých kritérií vybírala, koho přijme a koho ne. A věř tomu, že nefachčenka to nebyla a nějaký rok před nástupem se všichni poctivě živili ve svých civilních profesích. Je mi líto, že policie zastavila nábor. Jinak bych ti doporučil, abys jim osobně šel předvést co je to práce. A neboj se, každý maturant u policie si 4% dovede spočítat.
Tobě tady tlachání také jde, tak proč je upíráš jiným?

Michale, řeknu vám to asi takto: je evidentní, že na to, abyste mohl u PČR pracovat, nemáte. Oni totiž při přijímacím řízení dělají psychologické, fyzické a zdravotní testy. Za mých časů prošel tak každý 9. až 10. Dnes vám to již asi neřeknou, protože další přijímání bylo pozastaveno z finančních důvodu. A já se vás ptám: Jste si jist, že byste prošel po všech stránkách tak, abyste mohl být přijat? Zkoušel jste to? Nebo jen nadáváte na něco, o čem nemáte ani páru? Když to vezmu ze svého pohledu, tak vám řeknu, že po střední škole, než jsem nastoupil k PČR, tehdy SNB, jsem pracoval na šachtě, resp. pod zemí. Pokud si myslíte, že to není poctivá práce, tak to napište. Víte, není dobře hodnotit jiné lidi podle sebe. A pokud to děláte, musím si myslet že jste ohráblo, lenoch, netáhlo, které jiným závidí, že jsou schopnější.

Michal má pravdu a to co bylo před dvaceti lety jsi dávno zapoměl, dnes je hošánku jiná doba a to by jsi koukal jak péro z gauče, co je všechno možné. Máte se opravdu jak prasata.

Hmm Franto, to znamená, že se žádný policista se zaměstnancem,podnikatelem, etc. nestýká? Že neznáme problémy řádových lidí? Kde žiješ?Ba naopak!Takže čemu bych se jako měl divit?Chceš snad říct něco všem,co není obecně známo a děje se?Asi těžko,že?!práci čest-Jeden z těch "prasat v žitě"...

Právě proto, že to známe a když se chvíli bavíš s policajtem, tak na co on si stěžuje je ubohost, malichernost a většina nakonec řekne, no jo já ještě zůstanu, kde bych si vydělal takový prachy!!!!! Takže se prober!!!

http://www.policista.cz/clanky/reportaz/demonstrace-policistu-ha sicu-a-zamestnancu-rozpoctove-sfery-643/#comments

a názor qvido: obajsněnost
velice pravdivé čtení!!!!!

Plat soudce je v průměru 75000 Kč + odměny a 13-14 plat.To jen pro pořádek Marku. Kdybys třeba z lítosti nad jejich bědným životem vyhlásil sbírku, dej vědět. Také bych si utrhl "od huby" a kačkou přispěl.

ZTUŠTE CIZINU A BUDE PENĚZ VŠUDE.NIC NEDĚLAJÍ JEN SE VÁLEJÍ A BEROU PRACHY.FLÁKAČI.SLOŽKA NA HOVNO.

Také to tak vidím, redukce a posílení Pha by byla nejlepším řešením!!!!!

Nebudu záměrně říkat město, ale my na obvodech v podstavu, můžeme se z toho po... a dvě obrovský oddělení ciziny to mají trošku jinak(velmi slušně řečeno).

Když je taková nevraživost mezi policistama je třeba všechny zrušit. Svědčí to o morálním úpadku celé PCR. Jeden druhému závidí. Fuj.

Takhle to ale brát nemůžete. Vždyť vám nic nebrání, abyste se také stal soudcem. Pokud jste ale policajt, tak se musíte smířit s platem, který v tom ranku je. Soudci se holt soudí, resp. soudit budou, protože zdůvodnění o tom, že musí pochopit finanční situaci státu, už nemůže obstát, když další státní zaměstnanci to pochopit nechtějí a nemusí. A že soudci případnou soudní při vyhrají, o tom nepochybuji.

k uvedení průměrných platů + 13. a 14.platu mně nevede závist. Jen mně nadzvedla argumentace Marka níže.

zrušte dopravku a pořádkovou službu, to co dělají oni lépe děla CIZINA a k tomu se stará o cizince aby se u nás měli fajn.

Co to zase plácáš!!! Jedinej kdo se tady nudí jsi ty. Už je unavující číst ty bláboly typu nikdo Vám nic nedá, právě dá a až moc. Kde je spravedlnost, že soudcům a st. zástupcům vzali 4% bez pardónu a obyčejní policajti se jim budou chechtat, nehledě na to, že vzdělání soudců je úplně někde jinde. Mimojiné se hlásí do služby tolik lidí, že je nemůže PČR pojmout (10t.) a to ti je málo!!! Asi tak náročné to není, že je takový zájem. Plánované ukončení sl.p. mělo být dle odhadu 3000 a je to polovina!!! Mě na tom nejvíce štve, že takovejhle st. aparát a počet policajtů na občana je alarmující a to je ta nespravedlnost. Všude úředník a průmysl žádný. Proč třeba ty neděláš??? Byl jsi přeci také policajt a práci není problém sehnat ne? Tak jednoduché!!! Měli vzít všem 4% nebo nikomu a to se spoustě lidem nelíbí. Zrušit fary a přidat peníze těm, co si to zaslouží!! Ty to nevidíš kolem sebe nebo jsi slepý. Nikdo z těch lidí nemá podíl na tom, že se firmě nedaří a stějně přicházejí kolikrát o vše co mají a takové řeči, že nebudou mít na splátky, když vezmou 4% policajtům je na jednu přes tvář!! Strach o pracovní místa je obrovský a 4% je malichernost. Já být soukromníkem, tak za toto nezaplatím ani korunu daní, protože to nehodlám podporovat. Jen doufám, že se to během roku změní a rozpočet se přehodnotí, jinak to bude se všema velice zlé, protože ti tu rentu smáznou raz dva a pak budeš přemýšlet, jestli nebylo náhodou lepší, škrtat rozpočet.

zklidněte hormony. Ti chudáci soudci si mohou v pohodě oželet 4%, když si vybojovali 13 plat i se zpětnou platností stížností až u ústavního soudu. Ten zase bez pardónu sebrali jak policistům, tak mně a možná i vám.
Co je platné, že se hlásí tolik lidí k policii, když ta je nemůže přijmout, protože nemá na jejich platy. A buďte klidný, policistům sice zůstane nezměněn základ platu podle tarifu, ale orube se jim něco jiného, třeba příplatek za riziko.Nevím kde žijete vy, ale u nás byste práci musel hledat se svíčkou a ještě zbytečně. Proč lidi dělají u firmy, které se nedaří možná proto, že její majitel je neschopný a neumí rychle reagovat na změny, nebo majitelé hrabou pro sebe stále stejně a zaměstnanci jsou jim úplně volní? Vždyť za branou jich je stále dost. Proč neodejdou, když je podle vás práce dost.
I bych souhlasil, kdyby ta 4% vzali opravdu všem, ale proč jen určité skupině zaměstnanců a té se to právem nelíbí?
A k těm soukromníkům, těm poctivým se předem omlouvám, ale znám jich dost, kteří si do nákladů napíší i vlastní trenýrky jen aby daně co nejvíce ošulili.
Stačí jet na dovolenou a mít tu smůlu, že máte za sousedy 2 rodinky takových podnikatelů, kterým nedojde, že jejich sousedi přes balkon mohou být z Česka a rozumět každé slovo. Lezly by vám oči z důlků, jak se v Česku dá okrádat stát a potažmo i já a možná i vy.
Já, na rozdíl od vás zase doufám, že schválený rozpočet bude dodržen, naši páni poslanci a ministerští úředníci nebudou přihrávat za všimné zakázky kamarádům z rodných hnízd, odpustí si studijní výlety do exotických zemí a konečně si uvědomí, že šetřit se má už od koruny, ne až od miliard.
Jsme asi na jedné lodi, oba jsme zaměstnanci někoho jiného. Rozdíl mezi námi je v tom, že s vámi budou vláda i poslanci vždycky spokojeni, protože jim bezmezně věříte každé slovo. Já na rozdíl od vás každé jejich slovo vážím a porovnávám je s jejich skutečnými činy.
A co vidím se mi vůbec nelíbí jako vám - jen z jiných důvodů.

zajímavý příspěvek, to ano a máš v něčem pravdu. Jenže já se obávám toho, že se má novelizovat zákon o sl.p. a můžou nadělat takovou paseku, že je mě z toho předem zle. Víme, že to prošlo sněmovnou o pár hlasů, snad jeden. No a příště to může být naopak. Volby dopadnou zase všelijak. Sice se vyhrála bitva, ale kdo ví, jak dopadne válka. Další strašák je obávané propouštění. Můžeme si nalhávat co chceme, ale nikoho nezájímá, že stavy u PČR budou v mínusu. Kdo by tušil, že budou propouštět u armády a najednou bum. Já chci jenom říci, že bych raději mě svého kolegu u sebe, než na ÚP jen proto, že se ponechaly 4%. Mám zlé tušení, že to nebude růžové. Také ti přeji hezké svátky.

Jsem rád Marku, že jste odpověděl tak, jak jste odpověděl. Ač civilista, obavy z propouštění u policie nemám. Kde totiž nic není, ani čert nebere. Podstavy stále ještě trvají a stále ještě není konec roku a tím i konečné číslo těch, kteří se už vzdali všech nadějí.
Co se týče služebního zákona a vašich obav z případných zásahů. Jsem svou podstatou "šťoura" a když se vede k polici tak vyostřená diskuse začal jsem se pídit po pramenech. Zkuste si na internetu najít původní znění zákona a porovnejte jej s tím, co z něj zbylo díky
především ODS a KDU-ČSL. Ony politické strany, jejich poslanci, přeci "nejlépe vědí" jak funguje policie a co ke zlepšení své práce potřebuje. O tom rozhoduje vystudovaný chemik, "brilantní ministr financí" a na slovo vzatý odborník na policejní problematiku Kalousek a spol.
Kde jsou ty porevoluční sliby, že tomuto státu budou vládnout odborníci. Nevěřím, že je nemáme. Jen je nemůžeme dát na ona řídící místa, protože by se nedali opít rohlíkem a příliš by viděli do karet.
K těm ponechaným 4%. Jde o celkovou sumu ponechanou vnitru. Tarify budou zachovány a peníze se dají ušetřit jinde. Nebudou se nakupovat pro "věrchnušku" věšáky za 20 tisíc, když stejnou službu udělá i ten za tisícovku. Sami vědí, kde se peníze vyhazují a kde se dají ušetřit.
Policii přeji, aby mohla být skutečně apolitická, řídili ji skuteční odborníci a mohla vykonávat v klidu to, k čemu je určena.
I vám přeji hezké svátky.

Pochopitelně jsem měl na mysli pana Voliči ODS, aby nedošlo k záměně. Tedy na reakci ze dne 12.12.2009 v O7.O5 hodin. S pozdravem občan.

Rádo se stalo rentiére.

Pro pana volič ODS.Děkuji za Vaši podporu, tedy i uvedené skupině občanů a prostých lidí. Řekl jste jim to jasně, velice slušně, zřetelně. Na tento web již nediskutuji, ale na nechutnosti jsem musel reagovat ze dne 11.12.2009. Nenechám se na tomto webu anonymně urážet, též uvedenou skupinu občanů a nejen ty. Mějte se dobře, hodně zdraví, příjemné svátky, Silvestra, a spokojennosti v novém roce, přeje prostý občan.

Ty chytráku Marek. Žádný kusy. Ale oslovovat pane občane, pane policisto, pane bachař, pane hasiči, pane justičko, pane BIS. To je slušnost . Pane bezdomáči, vždy chytráku slušně.Strašný chudák ten pán pod nickem Marek.Policisté neodcházejí kvůli rentám,ale kvůli bordelu ve společnosti. Běž kritizovat někam jinam, asi ti chybí vojna a slušné vychování a podobně. Takových chytráků jsem zažil .Kritizovat umí každý. Hlavně anonymně.Doufám,že změníš nick, abys mohl dále kritizovat, protože se nudíš. Doufám,, pánové rejpalové, že se připojíte.Když něco k diskusi, tak věcně, ne bláboly. Každému rejpalovi, jestli neb yl na vojně,tak aspoň půlroční výcvik velice vřele doporučuji. Je to nesmírná škoda, aby z Vás byli vojáci, chlapi, jinak samé děti.To není jen můj názor, ale rodičů, je to velká škoda.Jinak se rejpalové nenavážejte do policistů, jednou jsem Vám to řekl, též kolegové, nepřísluší Vám posuzovat a hodnotit záslužnou práci policistů, bachařů, hasičů, a dalších složek, když o tom nic nevíte.14 dny to sleduji, pořád se nemístně bavíte.Jste anomyně opravdu chudáci, jemom tyto webovky pro pobavení. Mne neuražíte, a ani ostátní ,protože vím, že jste anonymní chudáci..Když řekne něco normální člověk, poté třeba policista, bachař, celník, kdokoli, tak máte pořád přiblblé řeči. Každý soudní člověk, ví jaká bije. Toto je názor občana, Pápá pání rejpalové. Nechci Vás několikrát urážet, bolí mne z toho srdce, ale když diskuse, tak podnětná, bez urážek, slušnost by Vám slušela. Ne proti policistům, hasičům, bachařům, justičce, BIS a dalším slušným lidem na tomto webu.Každému vřele doporučuji i bývalí kolegové, běžtě rozšířit řady a debilní a nemístní řeči Vás po první šichtě ve službě ve víru události, v kolotoči kriminálního prostředí brzy a rychle přejdou. Nikomu názory neberu, ale slušnost, je slušnost. Jinak jsem se Vám několikrát za slovo rejpalové omluvil , ale berto to, že urážet se nemá. S pozdravem jenom, občan, též rentiér. Doufám, že jste dosti soudní, inteligentní, a nebudete znovu mít nemístní poznámky do naší skupiny občanů. Několikrát jsem uvedl rejpal, za to se velice omlouvám,ale slušnost je slušnost. Nikomu nechci kázat o morálce, ale byl bych rád, neurážejte uvedenou skupinu občanu, ani další poctivé občany, nezasloží si to. Doufám, že chápete, pánové, jaká bije. Doufám, že rozvinete podnětnou diskusi, bez urážet na policisty a na další poctivé občany.S pozdravem jenom, občan, rentiér pánové.

Vážený pane občane rentiére.Nemohu si to odpustit, ale Vám z této diskuse, promiňte, doslova jebe.

nedivím se občanu rentierovi, že mu z některých názorů,jak hezky říkáte, "jebe".
Někteří diskutující se naváží do práce policie o níž nic neví a to docela nevybíravým způsobem, aniž by se snažili zjistit, jak to doopravdy je. Zapomínají na to, že policie může jen to, co jí zákony dovolí a ty zákony dělá a schvaluje někdo docela jiný. Mezi jinými i vaše ODS. Zcela vám uniklo, že za stav policie v současné době může především exministr Ivan Langer a jeho souputníci. A neříkejte, že zákon 361 o policii je dílo ČSSD. Návrh ano, ale to, co z něj zbylo, je dílem ODS a lidovců.
Vede to k otázce, komu takový stav vyhovuje. Občanům tohoto státu určitě ne.
Nezdá se vám poněkud zvláštní, že ministry a poslanci tohoto státu se mohou stát lidé hned po absolvování střední, nebo vysoké školy, aniž by odpracovali jediný den, o životě, řízení státu a úkolech ministerstav které mají řídit nic neví a přesto o něm a nás rozhodují?
Rentiér má pravdu v tom, aby si kritici nejdříve zkusili práci policisty na tom nejnižším stupni, tedy na ulici a potom se k ní mohou vyjadřovat. Asi by rychle změnili názory.
A pro úplnost. Nejsem policista a nejsem ani člen žádné politické strany. Pouze používám to, co mám mezi ušima.

Kolik odešlo policajtů? Já mám dojem , že to je kolem 1500 kusů. Oni je skutečně nikde nechtějí!!! Já bych se nebál jim po volbách stáhnout gatě. Na většině oddělení je veget a nekteré složky bych zrušil. Víme jaké že?

ochranná služba se soudruhem generálem Kvíčalou a análním hovadem Kehárem

pravda, že se k policii vždy hlásili tupouni co nic neuměly a v civilu by se neuživili a dnešní doba tupounům nahrává.

když nevím jaké napsat i x ym tak to střídám...

je zvláštní, že se k policii hlásí lidé hodně kolem 30 let, takže to asi byly celou dobu bez práce :-). Opravdu skvělý článek hodný inteligenta .... hmmmm