Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Co takhle k jednomu datu podat hromadnou výpověď? Např. k 31.12.2009, tedy ke konci přechodného období zákona. Stávkovat nesmíme a toto by bylo řešení. Myslel jsem, že se do věci zapojí odbory, ale jim se evidentně nechce a Langer si z nás dělá prdel. Deset důvodů, proč jít k PČR je snůžka lží a polopravd. Kdybych na to někoho lákal, tak poruším etický kodex.

K 31.12.2009 už tady dáááááááááávno nebudu

z policista.cz
Být či nebýt policistou?
Může mi tady někdo opravdu seriozně napsat,co mně čeká po nástupu k policii?Jsem.....

727j:
Rozhodně neudělej stejnou chybu jako já, vzal jsem místo vrchního referenta - tedy místo bez výběrového řízení, pro uchazeče se SŠ vzděláním. Dej si práci a zkus se dostat k firmě přes výběrové řízení. Jinak já jsem už skoro rok na útvaru, doposud nestuduji ZOP a dělám tu nejpodřadnější práci za školní peníze, vedoucí mi doslova řekl: "Kdybys sakra neměl tu vejšku, už jsi mohl mít ZOP hotovou, já za to nemůžu, že jsi zůstal ve 2. platové třídě" Takže pokud bys měl jít na strážmistra, tak se na to raději vykašli.
19:48:59 26. 02. 2008

Čekají Tě samá pozitiva a karierní postupy!!!
Ale teď vážně. Jsem u PČR jen necelé 3 roky ale poradit ti můžu. Zapoměň na Policii a najdi si práci u nějaké solidní firmy. Tady to je o niěem. Pokud nebudeš v 6. třídě a výš,tak jsi chudák. Kontrola na každém kroku, lidí venku na tebe koukají jako na opice v ZOO. Není na to vhodná doba. Snad bude lépe.......

Čekají tě samé přehlídky, parády a hlavně peníze.

překlopeno z UBS:

I já koukám hlavně na to, že jste zveřejnili dosud nezvěřejněné skutečnosti, ale ve čtvrtek mě konečně bude vyslýchat OSK Policejního prezídia, tak jaképak tajnosti, že?

Můj chrabrý kolega, skoro již civilista, má nyní vše na háku a v rámci svého poklidného budoucího žití se odmítá k věci dále komukoliv vyjadřovat. Má na háku i případné postrestání vedení - neboť bude civilista a boj za spravedlnost, který jsme spolu před pár měsíci společně s nejlepším vědomím a svědomím rozjeli, je mu nyní úplně jedno. Měla jsem prý také podat výpověď, prý zřejmě čekám na to, až mě vyhoději, on toto riskovat nebude, takže mi udělal pápá.........

Bude to sice těžké, ale i kdyby mě měli udupat, nevzdám to, protože bych se sama sobě nemohla podívat do tváře.

Petra

ještě doplním, že jde samozřejmě o Petru Lhotákovou

Hrdinů jsou plné hřbitovy a u vás doma bude o jednu histerickou policistku míň!

Kdo to je Petra Lhotáková?

abysesnepo,
ty jsi ale chudák!

abysesnepo
bohužel není od nás, takovou bych tu bral všema deseti.

pro YYY

Myslíš takovou, která už několik měsíců marodí po tom, když s ní zatřepal chlap při neuváženém zákroku? Nechápu na co by ti byla? Myslíš že doma v posteli nebo u počítače zpracovává spisy a při vycházkách se zúčastňuje DBA?

pro ...
rozhodně k něčemu, na rozdíl od takových, jako jsi ty, tečkovaný hrdino!

Ani ve snu by mne nenapadlo, že prošetřování celé věci bude trvat pomalu půl roku. Tedy až teprve nyní se něco prošetřuje, do této doby bylo vše jen protahováno za účelem, který je snad všem jasný. Mohla už jsem tedy pěknou dobu zpracovávat spisy a provádět DBA, jak píšeš.

A pokud mi někdo vytýká špatnou taktiku zákroku v tom smyslu, že by při domácím násilí neměla zakročovat policistka, tak by mne to jedině rozesmálo. Pravidelně víkendy sloužíme ve dvojčlené hlídce 24 hodinové služby na celý rajón, tudíž není z čeho vybírat. Navíc musíš přeci každé oznámení prověřit, než budeš volat posily, a to ze služebny jaksi neprovedeš. Co by se ale dělo v případě, že by páchala domácí násilí žena na muži a zrovna na celém okrese nesloužila žádná policistka, což zrovna u OŘ Benešov není nic vyjímečného? Jeli by pro dvojčlenou ženskou hlídku třeba do Prahy? V současné době, kdy už ani při fyzických prověrkách není rozdílu mezi náročností mezi muži a ženami, si vedení dovolí vytáhnout tuto absurditu?

To, že v současné době staví veškeré argumenty proti mě si obhájím. Nikdo ale neprověřuje kam zmizely komunikační záznamy mezi naší hlídkou a operačním, jak telefonní, tak radiostaniční, nouzi kolega zmáčkl prý omylem a já jen čekám, kdy přijdou s argumentem, že jsme do napadené rodiny jeli jen tak z plezíru a s chutí poprat se.

Věř, že už bych to měla také ráda za sebou a pokud mi kdokoliv prokáže sebemenší pochybení, využiji tolik propírané medializace a veřejně se omluvím celé republice za to, že jsem vůbec kdy nastoupila k policii a dovolila si stěžovat na ty, kteří mi káleli na hlavu.

Petra

Nestačím se divit jak je tady každý chytrý jak měla kolegyně Lhotáková s kolegou postupovat při zákroku. Holt po bitvě je každý generál a každý kritik by to určitě provedl lépe. Chtěl bych vidět každého kritika jejich zákroku na jejich místě jak by tuto situaci zvládl.

Tady snad ani nejde o hodnocení zákroku po bitvě, ale spíš o to, že tady nečteš nic jiného než případ Vlašim, ale jen v podání Lhotákové.Myslíš že toto je profesionáloní? Proč myslíš, že kriminálka některé případy nemedializuje v období vyšetřování? No proto aby nebylo ovlivněno vyšetřování samé. A co udělala Lhotáková? Pokusila se ovlivnit medializací případu vyšetřování samé ve svůj prospěch. Myslíš že je to profesionální? Já myslím že ne. A o tom asi kritika jejího jednání na těchhle i dalších stránkách je. Tak brzdi s hodnocením "že je tady každý chytrý", možná je tady opravdu každý chytřejší než tebou omlouvaná Lhotáková.

pro toho, co odpovídá Robocopovi
Ty jsi ale tukan! Jaké kauzy kriminálka tají? Snad vraždy a sexuální devianty a né "obyčejné" napadení policajtů!!! A jak se Petra pokusila ovlivňovat vyšetřování ve svůj prospěch? Že si nenechá sr.t na hlavu a veřejně si stěžovala na persekuci, která se na policejních stanicích děje dnes a denně, jenže nikdo nemá odvahu poukázat na to, natož to zmedializovat? A jak bys nazval chování vedení ve Vlašimi? Tam je to asi samý profesionál, že? A zapomeň na to, že se k tomu kriminálka nevyjadřuje. Jistě píšou i sem, ale samozřejmě anonymně, profesionálové!

Pouhých 18 procent policistů dostává nějaké odměny. Dnes o tom mluvili v rádiu!

Nemáte někdo zkušenost s ukončením sl. poměru (díky ztrátě bezúhonnosti), v souvislosti se spácháním přestupku (ještě před nástupem k PČR)?

Přestupky jsou vesměs píčoviny a za ty by neměl nikdo z poldů skončit - zejména před nastoupením k policii.
Horší jsou bývalí estébáci, milicionáři, komouši a pachatelé přečinů, kteří slouží doposud!

Jseš horší hnůj než STB, kastuješ lidi a neuznáváš kdo co umí a dělá. S takovým hnusem musí být radost pracovat. Styď se hajzlíku z plenek vylezlý.

Hodnoť lidi podle toho jací jsou, buď dobří, nebo špatní a potom je jedno jestli je to bývalý StB, milicionář,atd. A radši sloužit s někým z těch uvedených bývalých, než s jedním např. bývalým zlodějem s kterým půjdeš dělat OMČ a on tam něco ukradne. Třeba.

Nejhorší pro Policii ČR jsou hloupé, namyšlené, nemyslící nány. S tebou by se mi tedy sloužit nechtělo.

Jana je opět důkazem jak moc šla kritéria náboru k policii směrem dolů a to někam směrem k IQ tahacího kačera.

No, čekal jsem spíše nějaký názor nebo raději osobní zkušenost... Místo toho se do věci vložila nějaká pipina a všichni se toho hned chytli...

pro Bohuša (Bohumila): sorry, já "su" z moravy, ale musím říct, že jsi pěknej chulin

Mně se u policie líbí, není vše tak špatné jak tu prezentujete. U nás na Moravě si neumíme asi tak stěžovat jako ostatní...
Jsme jedna z největších a nejlepších firem v republice, jak tvrdí pan Vaněk, a musím s tím souhlasit.

:-)))))), to je dobře, že jsi spokojený :-)))))))

Pan traktorista vám zřejmě nabízí něco více než v jiných okresech ČR.......

Jiný Kraj, jiný mrav...

Mohl by pan Vaněk sdělit kritéria pro definici "nejlepší" firma.

Pro Bohumila : pane Vaňku nedávejte si pseudo jména jako Bohumil.. pro nás jste tak či tak traktorista, který dobře zaorává policejní sbor na SJmK

6000/2,5/10

Bohumile, nebo Zlíňáku, nebo jak ještě jinak si všelijak říkáš? Je evidentní, že se snažíš na sebe upozornit, ale takto si renomé nevybuduješ! Rektální alpinismus musíš používat při jiných příležitostech a na jiných místech. Taky, na tomto fóru, akorát narazíš! Takže odpluj někam do ústraní a toto fórum raději už jenom čti.

Jak můžeš Vaňka nazvat panem? Ten co rozkrádal zaměstnavateli PHM? To není pan ale zloděj.

Na znamení solidního standartu ( z www.policista ) :

3 měsíce v PRAZE
Zdravím vás kolegové, před nedávnem jsem se vrátil z Prahy, kde jsem absolvoval 3 měsíce služby, které máme nařízeny ze zákona po absolvování ZOP.Práce ušla,ale to ubytování......... Ubytovali nás v panelovém Hostelu na Zahradním městě, kromě nás tam bydleli i narkomani,prostitutky,romové a další vybraná společnost,my jako policisté jsme měli poslední dvě patra. Poprvé jsem tam dokonce viděl i transvestita.Když jste vlezli do pokoje, kde jste měli strávit noc, chtělo se vám zvracet, po podlaze lozili brouci a zdi u okna byly plesnivé, od plísní byli chycené i záclony, můžu vám říci, že nebylo lepší probuzení,než když jste si ráno promnuly očí a na zubním kartáčku před vámi lezl pěkně vypasený šváb. Bydleli jsme po čtyřech, k posledním dvoum klukům nastěhovaly romské spoluobčany,kolega chtěl jít třeba ráno do práce a neměl boty,protože si je asi někdo vypujčil.....nebo ráno vstal,šel do koupelny a tam si jeho zubním kartáčkem čistil obyvatel vedlejšího pokoje zuby....Je to zvláštní, ale postupem času se tomu musím smát, když se mě někdo zepta na Prahu, tak první co si vybavím,je můj kolega jak lozí po kolenou a likviduje svou papučí brouky.............Divím se že tohle nezařadí náš NEJVYŠŠÍ do Náborové Kampaně........

Natočit,vyfotit a předat mediím a nejlépe zahraničním

Takto se stáví naše země a vláda k povolání policisty BÍDA SVRAB A NEŠTOVICE.

Nedávno jsem se také vrátil z Prahy, taktéž ubytován na Zahradním městě a musím s kolegou plně souhlasit

Anketa:
Kolik máte kdo osobní ohodnoce a po kolika letech služby?
Udávejte ve formátu Kč/léta

Já 1900/16

Ještě jsem zapomněl třídu.
Tak že:

1900/16/5

1500/30/6

1400/27/5

1500/18/6

1100/13/5

OOP Severní Čechy

2500/6/7

1000/10/5

300/7

3/0/3

0/3/3

5000/1/9

800/10/5

0/5/5

Stejně jako 50% oddělení...

1600/10/4

1500/15

400/15/5

Severní Čechy

500/11/5

1800/20/5

800/12/5
Severní Čechy

2800/26

1000/13/5

2000/12/5

1100/12/4

0/10/6
SJmk

400/13/5

800/18/5 - před 1.1. 1800

Hoši a dívky, já mám 19200/28/8, zdar, musíte se víc snažit a ne kecat

900/43/6

ty nikdy vzkvétat nebudeš....

500/17

500/17/4

800/7

Já mám 100% osobního.

400/15/5 opravdu jen 400, není to chyba! A jsou na SPJ i takoví, co mají NULU.

2000/8TT/9r

TEĎ UŽ 1700/21/8

mám takový dotaz pracuji u MP 15 let kdybych přešel k pčr kolik by se mi počítalo do renty ???

nic.

.... do renty by se Ti počítalo přesně tolik roků, kolik roků by jsi u PČR, poté co bys přešel k PČR, odsloužil,...