4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Co takhle k jednomu datu podat hromadnou výpověď? Např. k 31.12.2009, tedy ke konci přechodného období zákona. Stávkovat nesmíme a toto by bylo řešení. Myslel jsem, že se do věci zapojí odbory, ale jim se evidentně nechce a Langer si z nás dělá prdel. Deset důvodů, proč jít k PČR je snůžka lží a polopravd. Kdybych na to někoho lákal, tak poruším etický kodex.

K 31.12.2009 už tady dáááááááááávno nebudu

z policista.cz
Být či nebýt policistou?
Může mi tady někdo opravdu seriozně napsat,co mně čeká po nástupu k policii?Jsem.....

727j:
Rozhodně neudělej stejnou chybu jako já, vzal jsem místo vrchního referenta - tedy místo bez výběrového řízení, pro uchazeče se SŠ vzděláním. Dej si práci a zkus se dostat k firmě přes výběrové řízení. Jinak já jsem už skoro rok na útvaru, doposud nestuduji ZOP a dělám tu nejpodřadnější práci za školní peníze, vedoucí mi doslova řekl: "Kdybys sakra neměl tu vejšku, už jsi mohl mít ZOP hotovou, já za to nemůžu, že jsi zůstal ve 2. platové třídě" Takže pokud bys měl jít na strážmistra, tak se na to raději vykašli.
19:48:59 26. 02. 2008

Čekají Tě samá pozitiva a karierní postupy!!!
Ale teď vážně. Jsem u PČR jen necelé 3 roky ale poradit ti můžu. Zapoměň na Policii a najdi si práci u nějaké solidní firmy. Tady to je o niěem. Pokud nebudeš v 6. třídě a výš,tak jsi chudák. Kontrola na každém kroku, lidí venku na tebe koukají jako na opice v ZOO. Není na to vhodná doba. Snad bude lépe.......

Čekají tě samé přehlídky, parády a hlavně peníze.

překlopeno z UBS:

I já koukám hlavně na to, že jste zveřejnili dosud nezvěřejněné skutečnosti, ale ve čtvrtek mě konečně bude vyslýchat OSK Policejního prezídia, tak jaképak tajnosti, že?

Můj chrabrý kolega, skoro již civilista, má nyní vše na háku a v rámci svého poklidného budoucího žití se odmítá k věci dále komukoliv vyjadřovat. Má na háku i případné postrestání vedení - neboť bude civilista a boj za spravedlnost, který jsme spolu před pár měsíci společně s nejlepším vědomím a svědomím rozjeli, je mu nyní úplně jedno. Měla jsem prý také podat výpověď, prý zřejmě čekám na to, až mě vyhoději, on toto riskovat nebude, takže mi udělal pápá.........

Bude to sice těžké, ale i kdyby mě měli udupat, nevzdám to, protože bych se sama sobě nemohla podívat do tváře.

Petra

ještě doplním, že jde samozřejmě o Petru Lhotákovou

Hrdinů jsou plné hřbitovy a u vás doma bude o jednu histerickou policistku míň!

Kdo to je Petra Lhotáková?

abysesnepo,
ty jsi ale chudák!

abysesnepo
bohužel není od nás, takovou bych tu bral všema deseti.

pro YYY

Myslíš takovou, která už několik měsíců marodí po tom, když s ní zatřepal chlap při neuváženém zákroku? Nechápu na co by ti byla? Myslíš že doma v posteli nebo u počítače zpracovává spisy a při vycházkách se zúčastňuje DBA?

pro ...
rozhodně k něčemu, na rozdíl od takových, jako jsi ty, tečkovaný hrdino!

Ani ve snu by mne nenapadlo, že prošetřování celé věci bude trvat pomalu půl roku. Tedy až teprve nyní se něco prošetřuje, do této doby bylo vše jen protahováno za účelem, který je snad všem jasný. Mohla už jsem tedy pěknou dobu zpracovávat spisy a provádět DBA, jak píšeš.

A pokud mi někdo vytýká špatnou taktiku zákroku v tom smyslu, že by při domácím násilí neměla zakročovat policistka, tak by mne to jedině rozesmálo. Pravidelně víkendy sloužíme ve dvojčlené hlídce 24 hodinové služby na celý rajón, tudíž není z čeho vybírat. Navíc musíš přeci každé oznámení prověřit, než budeš volat posily, a to ze služebny jaksi neprovedeš. Co by se ale dělo v případě, že by páchala domácí násilí žena na muži a zrovna na celém okrese nesloužila žádná policistka, což zrovna u OŘ Benešov není nic vyjímečného? Jeli by pro dvojčlenou ženskou hlídku třeba do Prahy? V současné době, kdy už ani při fyzických prověrkách není rozdílu mezi náročností mezi muži a ženami, si vedení dovolí vytáhnout tuto absurditu?

To, že v současné době staví veškeré argumenty proti mě si obhájím. Nikdo ale neprověřuje kam zmizely komunikační záznamy mezi naší hlídkou a operačním, jak telefonní, tak radiostaniční, nouzi kolega zmáčkl prý omylem a já jen čekám, kdy přijdou s argumentem, že jsme do napadené rodiny jeli jen tak z plezíru a s chutí poprat se.

Věř, že už bych to měla také ráda za sebou a pokud mi kdokoliv prokáže sebemenší pochybení, využiji tolik propírané medializace a veřejně se omluvím celé republice za to, že jsem vůbec kdy nastoupila k policii a dovolila si stěžovat na ty, kteří mi káleli na hlavu.

Petra

Nestačím se divit jak je tady každý chytrý jak měla kolegyně Lhotáková s kolegou postupovat při zákroku. Holt po bitvě je každý generál a každý kritik by to určitě provedl lépe. Chtěl bych vidět každého kritika jejich zákroku na jejich místě jak by tuto situaci zvládl.

Tady snad ani nejde o hodnocení zákroku po bitvě, ale spíš o to, že tady nečteš nic jiného než případ Vlašim, ale jen v podání Lhotákové.Myslíš že toto je profesionáloní? Proč myslíš, že kriminálka některé případy nemedializuje v období vyšetřování? No proto aby nebylo ovlivněno vyšetřování samé. A co udělala Lhotáková? Pokusila se ovlivnit medializací případu vyšetřování samé ve svůj prospěch. Myslíš že je to profesionální? Já myslím že ne. A o tom asi kritika jejího jednání na těchhle i dalších stránkách je. Tak brzdi s hodnocením "že je tady každý chytrý", možná je tady opravdu každý chytřejší než tebou omlouvaná Lhotáková.

pro toho, co odpovídá Robocopovi
Ty jsi ale tukan! Jaké kauzy kriminálka tají? Snad vraždy a sexuální devianty a né "obyčejné" napadení policajtů!!! A jak se Petra pokusila ovlivňovat vyšetřování ve svůj prospěch? Že si nenechá sr.t na hlavu a veřejně si stěžovala na persekuci, která se na policejních stanicích děje dnes a denně, jenže nikdo nemá odvahu poukázat na to, natož to zmedializovat? A jak bys nazval chování vedení ve Vlašimi? Tam je to asi samý profesionál, že? A zapomeň na to, že se k tomu kriminálka nevyjadřuje. Jistě píšou i sem, ale samozřejmě anonymně, profesionálové!

Pouhých 18 procent policistů dostává nějaké odměny. Dnes o tom mluvili v rádiu!

Nemáte někdo zkušenost s ukončením sl. poměru (díky ztrátě bezúhonnosti), v souvislosti se spácháním přestupku (ještě před nástupem k PČR)?

Přestupky jsou vesměs píčoviny a za ty by neměl nikdo z poldů skončit - zejména před nastoupením k policii.
Horší jsou bývalí estébáci, milicionáři, komouši a pachatelé přečinů, kteří slouží doposud!

Jseš horší hnůj než STB, kastuješ lidi a neuznáváš kdo co umí a dělá. S takovým hnusem musí být radost pracovat. Styď se hajzlíku z plenek vylezlý.

Hodnoť lidi podle toho jací jsou, buď dobří, nebo špatní a potom je jedno jestli je to bývalý StB, milicionář,atd. A radši sloužit s někým z těch uvedených bývalých, než s jedním např. bývalým zlodějem s kterým půjdeš dělat OMČ a on tam něco ukradne. Třeba.

Nejhorší pro Policii ČR jsou hloupé, namyšlené, nemyslící nány. S tebou by se mi tedy sloužit nechtělo.

Jana je opět důkazem jak moc šla kritéria náboru k policii směrem dolů a to někam směrem k IQ tahacího kačera.

No, čekal jsem spíše nějaký názor nebo raději osobní zkušenost... Místo toho se do věci vložila nějaká pipina a všichni se toho hned chytli...

pro Bohuša (Bohumila): sorry, já "su" z moravy, ale musím říct, že jsi pěknej chulin

Mně se u policie líbí, není vše tak špatné jak tu prezentujete. U nás na Moravě si neumíme asi tak stěžovat jako ostatní...
Jsme jedna z největších a nejlepších firem v republice, jak tvrdí pan Vaněk, a musím s tím souhlasit.

:-)))))), to je dobře, že jsi spokojený :-)))))))

Pan traktorista vám zřejmě nabízí něco více než v jiných okresech ČR.......

Jiný Kraj, jiný mrav...

Mohl by pan Vaněk sdělit kritéria pro definici "nejlepší" firma.

Pro Bohumila : pane Vaňku nedávejte si pseudo jména jako Bohumil.. pro nás jste tak či tak traktorista, který dobře zaorává policejní sbor na SJmK

6000/2,5/10

Bohumile, nebo Zlíňáku, nebo jak ještě jinak si všelijak říkáš? Je evidentní, že se snažíš na sebe upozornit, ale takto si renomé nevybuduješ! Rektální alpinismus musíš používat při jiných příležitostech a na jiných místech. Taky, na tomto fóru, akorát narazíš! Takže odpluj někam do ústraní a toto fórum raději už jenom čti.

Jak můžeš Vaňka nazvat panem? Ten co rozkrádal zaměstnavateli PHM? To není pan ale zloděj.

Na znamení solidního standartu ( z www.policista ) :

3 měsíce v PRAZE
Zdravím vás kolegové, před nedávnem jsem se vrátil z Prahy, kde jsem absolvoval 3 měsíce služby, které máme nařízeny ze zákona po absolvování ZOP.Práce ušla,ale to ubytování......... Ubytovali nás v panelovém Hostelu na Zahradním městě, kromě nás tam bydleli i narkomani,prostitutky,romové a další vybraná společnost,my jako policisté jsme měli poslední dvě patra. Poprvé jsem tam dokonce viděl i transvestita.Když jste vlezli do pokoje, kde jste měli strávit noc, chtělo se vám zvracet, po podlaze lozili brouci a zdi u okna byly plesnivé, od plísní byli chycené i záclony, můžu vám říci, že nebylo lepší probuzení,než když jste si ráno promnuly očí a na zubním kartáčku před vámi lezl pěkně vypasený šváb. Bydleli jsme po čtyřech, k posledním dvoum klukům nastěhovaly romské spoluobčany,kolega chtěl jít třeba ráno do práce a neměl boty,protože si je asi někdo vypujčil.....nebo ráno vstal,šel do koupelny a tam si jeho zubním kartáčkem čistil obyvatel vedlejšího pokoje zuby....Je to zvláštní, ale postupem času se tomu musím smát, když se mě někdo zepta na Prahu, tak první co si vybavím,je můj kolega jak lozí po kolenou a likviduje svou papučí brouky.............Divím se že tohle nezařadí náš NEJVYŠŠÍ do Náborové Kampaně........

Natočit,vyfotit a předat mediím a nejlépe zahraničním

Takto se stáví naše země a vláda k povolání policisty BÍDA SVRAB A NEŠTOVICE.

Nedávno jsem se také vrátil z Prahy, taktéž ubytován na Zahradním městě a musím s kolegou plně souhlasit

Anketa:
Kolik máte kdo osobní ohodnoce a po kolika letech služby?
Udávejte ve formátu Kč/léta

Já 1900/16

Ještě jsem zapomněl třídu.
Tak že:

1900/16/5

1500/30/6

1400/27/5

1500/18/6

1100/13/5

OOP Severní Čechy

2500/6/7

1000/10/5

300/7

3/0/3

0/3/3

5000/1/9

800/10/5

0/5/5

Stejně jako 50% oddělení...

1600/10/4

1500/15

400/15/5

Severní Čechy

500/11/5

1800/20/5

800/12/5
Severní Čechy

2800/26

1000/13/5

2000/12/5

1100/12/4

0/10/6
SJmk

400/13/5

800/18/5 - před 1.1. 1800

Hoši a dívky, já mám 19200/28/8, zdar, musíte se víc snažit a ne kecat

900/43/6

ty nikdy vzkvétat nebudeš....

500/17

500/17/4

800/7

Já mám 100% osobního.

400/15/5 opravdu jen 400, není to chyba! A jsou na SPJ i takoví, co mají NULU.

2000/8TT/9r

TEĎ UŽ 1700/21/8

mám takový dotaz pracuji u MP 15 let kdybych přešel k pčr kolik by se mi počítalo do renty ???

nic.

.... do renty by se Ti počítalo přesně tolik roků, kolik roků by jsi u PČR, poté co bys přešel k PČR, odsloužil,...