Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

xx

zítra podávám žádost do C po 18 letech..renta 9.500 Kč, raději nějaká..než případně možná nic?
reagovat
28.02.2008 19:22 DRZTE HUBY

Dle 186 jsi musel brát více jak 32tis. hrubého. Já se ptám za co, furt tady bulíte, že máte málo a přitom bere nehorázný prachy. DRŽTE TADY HUBY, ŽE NEMÁTE PRACHY. Zkus to v c vydělat, budeš mít pořádnou honičku.

Jo jo, souhlas!!!!!!!!

Tady si stěžuje jen pár hlupáků, já jsem u PČR velice spokojen a vážím si této práce.

umíš se hodně dobře vyjadřovat, Tvé IQ je zřejmě dost vysoké asi tak na hranici 35... proto víc peněz mít asi nebudeš, ale nebreč, krabicové víno za 25 kč a ubytovnu za 100 kč taky seženeš.

Zdravím GRU tvůj modrý vzor a přestavitel naší vlády, který vystudoval vojenskou školu za pomoci KSČ ocenil lidi, kteří si to moc nezasloužili.

..co je ale podstatné náš premiér nemá vychování a státníkem nebude ani za 15 let.

Nazdar komunisti!!!!!!!!! Jak jinak si mám vysvětlit, že plivete takový hnus na Mašíny. Kdo z Vás zažil padesátá léta?? Jak vidím, politické vraždy zinscenovaných politických procesů Vám nikomu asi nevadí. Kdo z Vás ví, že na rozsudku Dr.Horákové bylo napsáno-popravu vykonat trýznivým způsobem! Jste obyčejná banda ubožáků. Popravení váleční hrdinové, kteří bojovali za to, aby jste se vy, měli dobře, ti jsou vám u prdele, co? Pro mě jsou Mašínové hrdinové. V tomoto případě Topolánkovi děkuji. Ať si starý pán na hradě, který nemůže Mašíny vystát, trhne nohou!!! Nemám bývalého lampasáka Topolánka rád, ani ptáky z ODS, ale v tomto případě mu fandím. Sám jsem po 20-ti letech sundal v lednu uniformu. To znamená, že jsem sloužil za tzv. bývalého režimu. Jistě, každý máte plnou hubu demokracie a slušnosti. Tak začněte nejdříve každý sám u sebe. Kdo z Vás by se k něčemu odhodlal, kdyby mu komunisti někoho popravili za politicky jiný názor, nebo jenom proto, že je válečný hrdina!! Plivete na lidi, kteří na rozdíl od Vás mají svou čest. To vám nevadí, že v Parlamentu a Senátu jsou poslanci politické strany, která v minulosti popravovala své politické odpůrce!! Proto bych Vám radil, navlečte se do své propocené uniformy, nazujte sešmajdané polobotky, přehoďte si přehazovačku pod brigadýrku a jděte buzerovat bezdomovce a děti na kolech bez přilby. Závěrem se tímto omlouvám všem slušným a čestným policistům, kteří svoji práci vykonávají přes všechny problémy, které jim náročnou službu znepříjemňují. Vás si dámy a pánové hluboce vážím. Ale z takových šmejdů, o kterých jsem psal, tak z těch mi je na blití!!!

Člověk, který podřízne spoutaného člověka, který mu tím pádem nemůže ublížit, je u mě prachsprostý vrah. Takhle likvidují své zajatce snad jen talibanci. To nemá s odbojem nic společného. A člověk, který se takového vraha zastává je u mě buďto psychicky narušený nabo úplný pitomec. Odboj je jedna věc a vražda druhá. A za tímto si stojím i přesto, že nemalá část mé rodiny seděla za politiku v komunistických kriminálech v 50. letech. Zločin schovaný za politikou, nic víc Mašínové nejsou.

kdyby mu komunisti někoho popravili ? Co prosim? Mašínové to za kopečky zabalili v roce 1953. První poprava rbyla v roce 1955 (strejda Ctibor Novák). Matka Mašúnů zemřela v roce 1956. Takže co sem sakra meleš nějakou odplatu za popravy někoho!!?? A k té cti....zastřelit svázanýho člověka...to snad nepotřebuje komentář.

Máte pravdu GRU, například vzor a základ KDU-ČSL, křesťanská církev v minulosti brutálně , pro majetek a z podlosti popravila např. úpálením zaživa tisíce lidí. A ty
" křížové " výpravy šířicí křesťansví ohněm a mečem za sebou zanechaly rovněž desetiticíce mrtvol. Jejich pohrobci v parlamentu a senátu nemají co dělat.

Ty jsi fakt úplný debil. Psal jsi, že jsi po 20-ti letech sundal uniformu. Já nastupoval také před dvaceti lety, ale že berou i hovada, která schvalují trestné činy vraždy jsem si nemyslel. Kdyby tak Mašín podřízl tvého tátu, také bys jej opěvoval ? Nebo kdyby někdo jiný před 20-ti léty, kdy jsi nastoupil k SNB z rádoby odbojářských a politických důvodů zastřelil třeba tebe. Třeba coby doprovod pancéřového vozu kterými se převážely výplaty a SNB jim dělala ozbrojený doprovod, a to jen proto, aby měl na úplatky pro útěk za hranice. Fakt pro takové inteligenty jako jsi ty nemám slov.

Já rozhodně komunista nejsem a na rozdíl od tebe můžu s klidným svědomím říct, že moje rodina zažila jejich perzekuci. Možná se snížíš ke lži, že i tvoje rodina byla také perzekuovaná komunisty, ale každý ví, že by tě pak nevzali k SNB. Mašínové podle tebe byli hrdinové, ale pro mě jsou stejný vrazi jako komunisti z 50 let, kteří mají na svědomí tebou zmiňované procesy.
A jinak nevím jak jsi mohl dělat poldu, když vidíš hrdinství ve sprosté vraždě na bezmocném a omameném člověku, kterého podřízli jako prase na porážce.

GRU máš 100% - ní pravdu. Plně s tebou spuhlasím. Souhlasit a mít stejný názor má jistě každý trochu civilizovaný člověk, který si tříbí názory na základě reality a nepodléhá nastrčeným názorům slaboduchých. V tomhle je p. Topolánek frajer a nikdo na něj nemá. I když mám stejné výhrady k ODS jako ty. Přesto s komunisty nikdy, nikdy nebudu sympatizovat!!! Ty ať o tom drží pusy a jsou rádi, že je tenkrát Havel svou humánností podržel, šmejdi vypočítavý.
Bratři Mašínové patří mezi lidi 3. odboje, kteří pro lepší časy opravdu něco udělali. Většina dneštní generace jen chce, ale naprosto nic nejsou ochotni udělat pro druhého!!! V tom je ten rozdíl mezi úspěšnými a těmi co jen kritizují. GRU díky za příspěvek. Jsem 14 let sloužící ve VS ČR a stále váhám, jestli je dnes ještě důstojné sloužit a nosit uniformu.

Píšeš : "Bratři Mašínové patří mezi lidi 3. odboje, kteří pro lepší časy opravdu něco udělali. Většina dneštní generace jen chce, ale naprosto nic nejsou ochotni udělat pro druhého!!!" a proto se ptám, zda můžeš nějak ozřejmit, co že ti bratři Mašínové ve 3.odboji pro lepší časy v naší republice udělali? tedy krom toho, že při útěku za sebou nechali dost mrtvých. Myslíš, že vrah je hrdina? Utekla spousta dalších a mrtví za nimi nezůstali. No nic, třeba se "heparinový" Zelenka také dočká metálu za to, že bojoval za lepší časy v ČR.Takže trocha soudnosti by neškodila VRAH ZůSTANE VRAHEM a na tom nic nezměníš ani ty, ani Topolánek s medailemi.(nebo s gulemi??)

Jistě :

Podříznutí svázaného policisty je hrdinský čin, výrazně se projevující destabilizací totalitního režimu. Komu pomohli ? Jen sobě. Ale za jakou cenu ? Že to odnesl řadový polda, nástroj vladnoucí třídy ?

Vždyť jste pane GRU jen hlupák říznutý fanatismem. Do disentu uteklo spoustu lidí včetně z mé rodiny. Tito " jiní " lidé nikoho vraždit nemuseli a vybrali si nenásilnou formu. Tihle hošánci Mašínové se rozhodnuli pro násilnou formu a evidentně pro splnění svých představ a cílů udělali cokoliv.

Směle se mohou zařadit vedle sériového vraha " Mrázka " Rozdíl je pramalý a jejich činy neměly absolutně žádný vliv na politiku státu.
Takže já se jako občan ČR stydím za " Topola ", který vyznamenal útěk z nesvobody za doprovodu několika zbytečných vražd a prachsprosté loupeže. Je to pohrdání lidským životem a tohle bylo jasné Havlovi i Klausovi. Proto se neodhodlali k " medajlování "

Na první pohled obyčejná, věcná informace. Pro staromódně nepostmoderního člověka, který zná pouze základní fakta, je to ovšem zpráva absolutně zavádějící. Skupina bratří Mašínů nezabila všechny tyto osoby při útěku z Československa. Mašínové a Milan Paumer se prostříleli do Západního Berlína až v roce 1953, přičemž zabili tři příslušníky východoněmecké policie.
Události, o kterých se v článku hovoří, se odehrály mezi lety 1951 a 1952 a byly uskutečněny v rámci pečlivě naplánovaných akcí. Jednalo se o přepadení stanice SNB v Chlumci nad Cidlinou (13. září 1951) a v Čelákovicích (28. září 1951), kdy byli usmrceni dva policisté.Svázaný policista byl pak podříznut "hrdinou" Ctiradem Mašínem. Pokladník byl pak zastřelen Josefem Mašínem 2. srpna 1952 při přepadu vozidla s penězmi na výplaty dělníkům státního podniku Kovolis.
A k tomu podpálili pár stohů.
Je jen dobře, že s vašimi názory již nejste policistou.

zítra podávám žádost do C po 18 letech..renta 9.500 Kč, raději nějaká..než případně možná nic?

Dle 186 jsi musel brát více jak 32tis. hrubého. Já se ptám za co, furt tady bulíte, že máte málo a přitom bere nehorázný prachy. DRŽTE TADY HUBY, ŽE NEMÁTE PRACHY. Zkus to v c vydělat, budeš mít pořádnou honičku.

Ty jsi asi úplný kokot. Zmontuj se a vypláchni si hubu, jinak bys tady nemohl blít takový nesmysly.

Tak jen čekám až se najde někdo kdo si řekne, že nynější režim je taky totalitní, vletí na nějakou policejní služebnu a povraždí pár policajtů. Předpokládám, že ho osobně vyznamená pan Langer neboť jak je vidět není vražda jako vražda. Ostuda, hanba, hnus. Vyznamenat sprosté vrahy, to tu ještě nebylo. Zejména podříznutí spoutaného, a v té chvíli již bezbranného člověka, je čin hodný hrdinů bojujících proti režimu

no a co jste čekali, vždyť v 1989, když se drali k moci, tak proletářsky se heslem "nebudeme jako oni", no a to přeci splnili, "nejsou jako oni", JSOU HORŠÍ NEŽ ONIi. Takže co jste si zvolili to máte, jenže to máme i my co jsme si je nezvolili. No tak další volby jsou za 2 roky,...

datum, místo: 13.9. 1951, Chlumec nad Cidlinou
oběť: příslušník SNB Oldřich Kašík
akce: přepad stanice SNB za účelem získání zbraní
plán: nechat se taxíkem zavést na místo, omámit a svázat taxikáře, vylákat příslušníka SNB ze stanice, venku ho udeřit železnou tyčí a tím zneškodnit (konkrétní postup nebyl přesně stanoven, mělo se postupovat dle situace na místě)
provedení: když se příslušník otočil zády, aby si zašel pro cosi zpět do stanice, Ctirad Mašín vytáhl z rukávu ocel a praštil ho po zátylku. Příslušník se otřesen pomalu otočil zpět a pokusil se vytáhnout pistoli. Josef Mašín ho okamžitě dvěma výstřely zastřelil.
výsledek: Přepad se nezdařil, střelba mohla vyburcovat celou stanici a proto bratři Mašínové okamžitě rychle ujeli.

datum, místo: 28.9. 1951, Čelákovice
oběť: příslušník SNB četař Jaroslav Honzátko
akce: přepad stanice SNB za účelem získání zbraní
plán: přivolat sanitku k fingované nehodě, zmocnit se jí (taxík nepřipadal po přechozím nezdaru v úvahu), řidiče a zdravotníka omámit a přivázat ke stromu (běžná praxe Mašínů), sanitkou se dopravit k policejní stanici v Čelákovicích, vylákat příslušníka, omámit ho a svázat, sebrat mu klíče a zmocnit se zbraní
provedení: podle plánu, příslušník vylákán k fingované nehodě, odzbrojen a spoután, zavezen zpět na stanici, přinucen vydat klíče a ukázat ukryté zbraně, následně omámen a po vyhodnocení nebezpečí (příslušník byl evidentně velmi zkušený a celou dobu si bratry Mašínovy pozorně prohlížel), rozhodnuto že musí být zabit, aby nemohl vypovídat a podat popis pachatelů, jež si zjevně velmi dobře zapamatoval. Ctirad Mašín ho tedy podřezal.
výsledek: Přepad byl úspěšný, zbraně byly získány.

datum, místo:2.8. 1952, mezi Čáslaví a Hedvíkovem
oběť: pokladník Kovolisu Josef Rošický
akce: přepad vozu vezoucí výplaty do Hedvíkova za účelem získání většího finančního obnosu na úplatky pro akci na osvobození Ctirada Mašína, který byl toho času ve věznici v Jýchymově
plán: zastavit vůz převážející hotovost v stejnokroji lidových milicí, předstírat vyšetřování, posádku vylákat z auta, omámit a svázat
provedení: V autě cestovaly čtyři osoby - řidič, bezpečák, pokladní a vedoucí závodní kuchyně, která zde byla shodou okolností (požádala kolegy o svezení). Proti nim stáli Josef Mašín a Václav Švéda. Václav zastavil vůz, vyzval řidiče aby se legitimoval, když bezpečák protestoval, přistoupil z druhé strany Josef Mašín a s namířenou pistolí jim oběma přikázal vydat zbraně a vystoupit, což se také stalo. Josef Mašín si sedl za volant, zatímco Václav vedl oba zajatce pěšky. Josef s autem odbočil k lesíku, když se pokladník pokusil zezadu zasáhnout do řízení. Josef zastavil a přikázal oběma vystoupit, aby je odvedl k lesíku, kde je chtěli svázat, taktéž pěšky. Během cesty pokladník vytáhl pistoli, kterou měl dosud ukrytou, a namířil na Josefa. Ten zjistil, že jeho vlastní pistole mu vypadla v autě, a tak se chladnokrevně vrhl na pokladníka, který stál asi 2m od něj, sebral mu pistoli a, poněvadž pokladník stále kladl odpor, během potyčky ho zastřelil jeho vlastní zbraní. Zbylí tři byli zavedeni do lesíka a tam ponecháni.
výsledek: Přepad byl úspěšný, peníze byly získány.

Dále je bratrům Mašínům někdy vyčítána akce, kdy založili požár jedenácti stohů slámy na jižní Moravě, a následné zranění člena Pomocné stráže VB a velitele hasičů z Mořic Leciana. Účelem akce bylo narušit socialistické hospodářství (družstva soustředila slámu na jednom místě a její ztráty znamenala značné problémy) a morálku (po každé takové akci, která oficiálně nebyla nijak komentována ve snaze ji před obyvatelstvem utajit, se vyrojily divoké zvěsti o partyzánech). Když všechny stohy hořely a Ctirad Mašín a Václav Švéda se vraceli na kolech domů (podle plánu už měli být v bezpečí, ale vlivem technické závady na kole se zdrželi), upozornil na sebe Ctirad Mašín svým českým dialektem. Poněvadž měl problémy s padajícím řetězem, zůstával pozadu, a když je za vesnicí zastavili dva muži, nedokázal tak jako Václav Švéda včas ujet. Když mu Lecian zahradil cestu a pokusil se ho legitimovat, vytáhl Ctirad pistoli a vypálil dvě rány. Lecián se zasažen svalil na zem, muž kteý ho doprovázel se dal na útěk - Ctirad Mašín po něm taktéž dvakrát vystřelil, ale nezasáhl. Lecián byl poměrně těžce zraněn, ale vyléčil se (někde se uvádí že zranění zanechalo trvalé následky, čímž je patrně myšleno to, že přišel o jedno oko).

Tak jsem si naivně myslel, že ODS včele s Topolánkem mě už nemůže svojí vulgaritou překvapit, ale opak je pravdou. Už jenom čekám až budou in memoriam předávat medaile Banderovcům.

Těm chlapcům zcela jednoznačně nešlo o nějaký odpor vůči režimu, jim šlo pouze o jedno, získat peníze a zdrhnout. Za lepším, za svobodou. Pokud budou při tom muset někoho zlikvidovat, je to jedno, stejně byli všichni komunisti, tak co. Z popisovaného jednání bylo vždy patrné , že se jednalo o zbabělou a úkladnou vraždu.
Pokud by se skutečně chtěli zviditelnit politicky, jak nyní vehementně tvrdí,měli si vybrat k přepadení oficielní představitele tehdejšího režimu, kteří měli moc něco ovládat, o něčem podstatném rozhodovat. Tímto jejich teroristickým způsobem, kdy úkladně zneuživali situace,které navíc sami připravovali a vytvářeli, si mohou vysloužit pouze opovržení. To, že je oceňuje právě Topolánek, je zcela příznačné. Úklady a podvody má zjevně v krvi. Ma místě Mašínů bych ale " vyznamenání" předané takovým člověkem odmítl převzít. Není to totiž uznání za něco navíc, za něco na výsost správného , vyžadujícího osobní oběť, za něco, pro co by si je měli ostatní vážit, ale pouze servilní akt jednoho hloupého arogantního politika, který už neví jak by si dokázal, že on si to prostě může dovolit , že má stále ještě ty " gule"
Jinak je patrné, že byl " stažen" z veřejného života a místo něj začal vystupovat Bém. I v zaslepené ODS si zřejmě již uvědomují, že takový hlupák v čele jim bere ty ostře sledované body.

Kolegáčkové, když to u vás stojí tak za hovno, jděte sloužit k nám na městskou. Už tam máme dva z PČR a jsou úplně vysmátí. Výsluha + slušnej plat= cca 30 000 Kč čistota

No tak třeba v našem okresním městě bývalé policisty velitel MP nechce. Prý mají rentu......je to magor, co více dodat.

Tak to je fakt magor. Takové praktiky ( teda většinou ) by měli brát všemi deseti. Je to hnus, co se u PČR v poslední době děje. Není to tak dlouho, co jsem chtěl sám přestoupit k PČR, ale po shlédnutí této diskuse jsem si to v poslední chvíli rozmyslel. Máte sice výsluhu ( zatím), ale to je jediná výhoda oproti MP. Jinak držím palce a ať se to zlepší.

4 Libek

"No tak třeba v našem okresním městě bývalé policisty velitel MP nechce. Prý mají rentu......je to magor, co více dodat."

No,tak to by mě řekl velite MP jenom jednou.To je diskriminace,jak vyšitá.Mít u sebe diktafon nebo svědka,tak bych to rozjel až by se z toho měšťáček pos... Menšině by nic podobného určitě neřekl.

Tak jsem dnes hodil do polenice medaili za věrnost věnovanou IL, neboť nechci mít doma medaili od vlády, která je rozdává prachsprostým vrahům. Nejsem totiž jako oni.

" A komu tím prospějete, co !!" :-))

Mě u této sebranky gaunerů nepřekvapí už nic. Topolánek by dal medaili i AH, kdyby žil.
Tím svým obdorováním Mašínů u mne spadl na samé dno.

Pan Topolánek je snad opravdu na hlavu jinak by neodměnil lidi ,kteří se prostříleli na západ za cenu mnoha životů.
Opravdu je vidět, že absolvent komunistické vojenské školy se mění podle režimu jako korouhev.

Vyznamenání Josefa Mašína je výsměchem demokracii a všem zákonům ať platili dříve nebo nyní. Při jejich údajném protikomunistickém odboji když opouštěli republiku zemřeli neviní lidé a to je vražda. A pokud mě paměť neklame tak tak VRAŽDA byla vždy TRESTNÝM ČINEM.
DÍKY PANE PREMIÉRE TOPOLÁNKU DĚLÁTE ČESKÉ REPUBLICE PĚKNOU OSTUDU A TO NEJEN DOMA ( viz presidentské volby), ALE JIŽ I V ZAHRANIČÍ.

s tím do řiti. Topol ani neví, že tyto stránky diskuze vůbec existují