4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

A třešničkou na dortu bylo, když pan dozorčí v Rožnově p. Radhoštěm sděloval panu nadřízenému dozorčímu, že má tady nějakého oznamovatele, který má IQ tykve. Z takového jenání jsem byl tak nadšen, že ještě nyní se z toho nemohu vzpamatovat.

Chudák tykev!!!!!

Opět jsem zhnusen postupem policistů a opět se stydím za to, že jsem kdy byl policistou.
Včerejšího dne jsem byl hlídkou Mě. Policie Rožnov pod Radhoštěm vyzván k prokázání totožnosti, kdy jsem vzhledem k podnapilosti nebyl schopen tuto totožnost prokázat. Nicméně panáčci v černých montérkách se rozhodli, že by mohli zažít nějaký akční film, tak se rozhodli, že použijí k donucení prokázání mé totožnosti donucovací prostředek ve formě přiložení pout na mé zápěstí a poté se mnou začali mlátiti o zdivo.
Dnešního dne jsem obdržel jeden dopis od dvou služebních funkcionářů, přičemž vlastně nakonec nevím kdo ten dopis nakonec psal, protože jsou pod ním popdepsáni dva lidé pan plk. RNDr. Jaroslav Skříčil a pan z r mjr. Bc. Josef Dworok. Dle tohoto sdělení a dopisu se mne snaží příslušníci bezpečenostního sboru přesvědčit o tom, že dne 8. 11. 2007 vydali potvrzení o zaměstnání podle zrušeného zákona č. 186/1992 Sb. a že vše je takto v pořádku i když toto potvrzení o zaměstnání vydal člověk, který vůbec nebyl služební funkcionář a že tento člověk byl ustanoven do funkce služebního funkcionáře rozkazem ředitele Správy Sm. kraje Ostrava č. 139 ze dne 15. 11. 2006. Z tohoto plyne, že kdykoliv můžete udělat z uklízečky příslušníka bezpečenostního sboru a vše bude v souladu se zákonem.

Chtělo by si to poslechnout ještě verzi té hlídky, jestli jsi třeba nebyl hustej.... Aby si člověk udělal objektivní názor.

Tak to jsi byl určitě ožralý jak to hovado, když jsi vzhledem k podnapilosti nebyl ani schopen prokázat totožnost a tím se chlubíš?

Nějak Tvému článku nerozumím

je nalitej ještě teď.

Napřed si pořádně nafackuj,pak se zakopej alespoň 2 metry do země a styď se. Jsi obyčejný trouba a ještě se tím chlubíš. Naopak já jsem smutný z toho, že u policie pracovali takoví jako ty, ale na druhou strany jsem rád, že jsi již pryč a ostudu neděláš policii, ale jen sobě.

Hej Ty chytrý z Nitry - Ty se skutečně styď, ale pouze za Ty Tvé výplody. A kluci z MP Rožnov pod Radhoštěm Ti měli do hlavy vtlouct, to co jsi asi v činné službě nevěděl. Nebo jsi vůbec u PČR nebyl? Proč Tě asi vyhodili, někde asi zjistili, že na "TO" nemáš. OSTUDO.

VRAH ZŮSTANE VRAHEM

AHOJ

Chtěl bych poděkovat tomu, kdo vymyslel heslo pomáhat a chránit a ještě to dal nalepit na naše služební vozidla. Némůžu si pomoc, ale skoro každý z toho má legraci a jsme zase cílem narážek a posměšků, kdy není pomalu dne, kdy bych se s tím nesetkal. Kdyby se radši někdo zamyslel proč se těm klukům na obvodech i jinde u PČR nelíbí udělal by lépe. Pro všechny kolegy hezký den.

Nevím jak ty, ale zaznamenal jsem, že pokud někdo kritizuje tento nápis, tak u PČR nemá co dělat. Zapomeň na to, že by se někdo zajímal o to, zda-li se ti u PČR líbí nebo nelíbí. Mají jenom jednu odpověď. Pokud se ti nelíbí, tak můžeš odejít.

Napsal pouze svůj názor což je v pořádku, ale proč takto polepovat auta-řidiči už nyní jezdí s nálepkami pomáhejte mi a ochraňujte mne a bude z toho pouze šaškárna.

Navrhuji, aby šel pan ministr příkladem a na své služební vozidlo si nechal dát nápis POMÁHAT A CHRÁNIT - zkráceně PACH

pro darka je to pouze můj názor a nevím proč bych proto opouštěl policii, ale jestli se Ti to tak zamlová, tak si to našij třeba na bundu a třeba se budeš cítit ještě líp

a sedíš vůbec v autě s takovými nápisy? Vidíš kolem sebe lidi, jak se jim smějí? Asi ne, z kanceláře ty pošklebky jen těžko uvidíš, tak zvedni zadek a běž se podívat.... a pak ty, co s tím nesouhlasí vyhazuj od PČR....

Dobrý krásný večer, pro papaláše už noc !
Po dlouhé době jsem se rozhodl napsat něco na podporu policistů ve výkonu služby. Myslím tím řadové policisty od OO PČR do OO PČR. Za těch posledních pár měsíců, co jsem nepsal, se mi podařilo převést z řad poctivých policistů sloužících déle než 13 let cca 6 bývalých kolegů do řad naší soukromé firmy.
Všichni jsou spokojeni, nechápou, že existuje zákoník práce a že mají placené so-ne, noční , svátky a přesčasy. Pokud jsou schopní a poctivě pracující, což si myslím jsou většina policistů , nemohli již dále pracovat pod politickýma hovadama tohoto státu.
A malý příklad ? Recepce na OO PCR " někde " vyjde jen základní deska na 16.000,-Kč !! Každá solidní firma jí udělá za 2.000-5.000,-Kč !!
Kde se pak ztrácí peníze, pro Vás obyčejné " poldy " ? Teď se ozvěte, pokud víte, co tím myslím.
Všem Vám přeji klidnou službu.

O tomto rozhodují prasata nahoře, kteří tento resort likvidují.

Ceny recepcí se pohybovaly v průměru okolo 3 mega. Ta naše 3,5 mega. Ten, kdo se právě pohybuje ve stavebninách může si ověřit ceny dodaných stavebních prvků na recepci. Započítám práci a jsem někde na 0,5 mega ať nežeru. Já osobně bych za 3,5 mega postavil luxusní vilu s komletní zahradou. .....to si zase někdo namastil kapsičku.

...nám udělali na oddělení 2 sprchové kouty a firma za to vzala 700 000 kč, za to by měl jít někdo sedět, né?

nezbývá než plakat...za 3,5mega opravdu postavím luxusní barák a mám ho i s pozemkem. Když si vezmu, že tato cena je za sádrokarton v modré barvě, pár nápisů, pár monitorů, které v dnešní době seženeš za pár tisíc....k tomu nové kachličky u umyvadla nalepené na starých....chce se mi opravdu plakat......

Tohle je motivující -

Cikánka ve věku 23 až 26 let, svobodná nebo rozvedená, popřípadě manžel
v kriminále, tři děti, ona sama na mateřské dovolené nebo bez práce. V tu
chvíli dostává od nás všech, z našich kapes:

7.400 Kč příspěvek na bydlení
8.700 Kč sociální dávky
1.700 Kč přídavky na děti - pokud má "pouze" 3 děti
7.600 Kč rodičovský příspěvek do 3 let věku dítěte

K tomu můžeme pro pořádek přičíst 13.000 Kč příspěvek při narození
dítěte a jednorázové podpory na nákup "potravin" ve výši cca 6.000 Kč při každé
návštěvě cikánské famílie s hordou uřvaných děcek v prostorách úřadu.

Rodičovský příspěvek se vyplácí pouze do čtyř let věku dítěte, ale je
nastaven na tři "rychlosti vyplácení" a může být vyplácen se do dvou,
tří nebo čtyř let dítěte. Pokud si je "Rómka" jistá, že bude mít za dva roky
další děcko, může si vybrat vysokorychlostní nastavení příspěvků a v
tom případě od nás dostane měsíčně 11.400 Kč. Pokud bude mít další dítě až
za tři roky, bude pobírat výše kalkulovaných 7.600 Kč a pokud trpí u Cikánů
nevídaně nízkou plodností, pak si může pobírání příspěvku rozvrhnout na čtyři roky a pobírat 3.800 Kč měsíčně. Ať tak nebo tak, má po dobu výchovy dětí od nás všech zajištěn solidní měsíční příjem jen za to, že vychová dalšího pouličního zlodějíčka, flákače a kriminálníka v horším případě, v lepším případě pak kopáče kanálů nebo přidavače na stavbě.
Celková suma, kolik nás stojí jedna "Rómka" každý měsíc, se tedy vyšplhá na asi 25.400 Kč v závislosti na počtu dětí a jejím zařazení v tabulkách, ale může to být taky třeba 30.000 Kč nebo i víc, záleží na vychytralosti, hlučnosti a sprostotě konkrétní žadatelky. Tuto sumu dostává většina u nás žijících Cikánů, ať už formou podpor v nezaměstnanosti, invalidních důchodů, sociálních dávek nebo dávek v pracovní neschopnosti.
Jak dlouho na tento finanční obnos pracujete právě vy?

To je pravda a chce se mi z toho blejt pane Lager.

K této částce peněz můžeš připočíst ještě 36.000,- korun měsíčně,která nás stojí za každého,který je v kriminále

Zaměstnavatelé motivují zaměstnance příspěvky

---------------------------------------------------------------- ----------------
zpět na rubriku přeposlat e-mailem tisknout článek zobrazit komentáře přidat komentář

---------------------------------------------------------------- ----------------

[PRAHA, 27. února 2008] - Mezi hojně využívané zaměstnanecké výhody patří příspěvky zaměstnavatele placené zaměstnancům na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem a na soukromé životní pojištění. Jaké novinky v této oblasti přinesl rok 2008?

Převzato ze serveru Finance.cz

Poslední statistiky ukazují, že nezaměstnaných stále ubývá. Pro mnoho zaměstnavatelů začíná být shánění vhodných zaměstnanců černou můrou. Stále více profesí se dostává na seznam těch povolání, o které je mezi zaměstnavateli zájem, ale na pracovním trhu chybí.

Jedním z řešení, jak přilákat nové zaměstnance může být zvýšení mzdy. Existují i jiné možnosti, kterými zaměstnavatelé mohou získat nové zaměstnance a co víc, své současné zaměstnance si udržet a zajistit si jejich loajálnost. Jednou z využívaných zaměstnaneckých výhod, které zaměstnavatelé svým zaměstnancům nabízí jsou příspěvky na finanční produkty. V současné době mohou takto zaměstnavatelé přispívat na soukromé životní pojištění a na penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Především penzijní připojištění, ale částečně také životní pojištění, patří mezi produkty, které klient může v budoucnu, po odchodu do důchodového věku, využít ke zlepšení své životní úrovně po ukončení produktivního života. Již z tohoto pohledu je tedy příspěvek zaměstnavatele více než vítaným.

Zaměstnavatelé v současné době raději využívají možnosti příspěvku na tyto produkty, než navyšování mzdy. Výhoda oproti navýšení mzdy je zřejmá, zatímco v případě, kdy zaměstnavatel přispívá zaměstnanci například 500 Kč měsíčně na penzijní připojištění, je tato částka pro něj daňově uznatelná a pro zaměstnance představuje čistý příjem, pokud by zaměstnavatel zaměstnanci zvýšil mzdu zaplatí z tohoto navýšení zaměstnanec sociální a zdravotní pojištění a také daň. Z výše uvedeného je zřejmé, že rozhodne-li se zaměstnavatel přispívat svým zaměstnancům v rámci životního pojištění nebo penzijního připojištění dostane zaměstnanec plnou výši příspěvku.

V příspěvcích zaměstnavatele od roku 2008 změna
Rok 2008 přišel s řadou změn. Jednou z nich je také změna ve výši přispívaní na životní pojištění a penzijní připojištění. U penzijního připojištění byl do konce roku 2007 osvobozen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění u zaměstnance do limitu 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení, tj. zjednodušeně z hrubé mzdy. Pro zaměstnavatele byl přípěvek, který hradí na penzijní připojištění zaměstnance automaticky považován za daňový náklad, maximálně však do limitu 3% úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení za zdaňovací období nebo jeho část. U životního pojištění byl osvobozen příspěvek zaměstnavatele, který platí pojištění svým zaměstnancům, až do výše 8000 korun za zdaňovací období nebo jeho část.
Od nového roku, díky reformě veřejných financí došlo ke změně. Maximální výše limitu příjmu z příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění je stanoven na 24.000 korun ročně. Je zcela na zaměstnavateli v jakém poměru se rozhodne svým zaměstnancům na oba produkty přispívat. Je tedy stanoven pouze jeden limit a je pouze na zaměstnavateli, jak s ním naloží. Nově tak může zaměstnanci zaplatit třeba celých 24 tisíc na penzijní připojištění, nebo celých 24 tisíc jako pojistné na soukromé životní pojištění a nebo do třetice tuto sumu rozdělit v jakémkoli poměru mezi tyto dva produkty.

Pokud bude zaměstnavatel přispívat více než 24.000 Kč, což může, nebude již tento příjem pro zaměstnance daňově osvobozen a bude podléhat i povinným odvodům.

Příspěvek je daňovým nákladem zaměstnavatele, ale…
Do konce roku 2007 byly v zákoně o daních z příjmů uvedeny limity příspěvků, a pokud zaměstnavatel přispíval v rámci jejich výše, byly tyto příspěvky automaticky považovány za daňově uznatelné. Reforma tyto ustanovení zrušila. Pokud v současné době chce i nadále zaměstnavatel přispívat a uplatnit si své příspěvky do daňových nákladů, může tak učinit s využitím § 24 odst. 2. písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů, tzn. že musí mít daňovou uznatelnost podloženu zakotvením nároku zaměstnance vyplývajícím z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní či jiné smlouvy.

Včera jsem se se zájmem podíval na TV NOVA na tu nešťastnou ženu jak omámila toho svého údajně známého poldu. Ponechám stranou její příběh. Jako býv. policista jsem sledoval "zákrok" dřívějších "kolegů" a skutečně jsem nevyšel z údivu. Jako osobě znalé taktiky zákroku (22 roků pilované na ulici) se mi to vůbec nelíbilo a svědčí to o současném rozkladu policie. Policisté byli jak "váhající střelci", byť to lze přičíst současné nejistotě a z velké části i přítomným médiím. Když jsem ale viděl jak jeden z mladých policistů tam při používání donucovacích prostředků a poutání vykřikl ..podle paragrafu.. :-)) (naštěstí nedořekl, asi nevěděl) to jsem šel už "do kolen" a řval vzteky. Tohle je teď pane Langer učíte??? Místo jasné a stručné výzvy s konstatováním co bude, když osoba neuposlechne?? No a ten starší policista (možná jejich vedoucí) tam směšně poskakoval před nima a tou ženou v předklonu, s pouty v rukou a dle toho jak byl zjevně nerozhodný si musel říkat "poutat, nepoutat?".. Ten byl určitě z kanceláře, možná "kapacita" vysokoškolsky vykvašená a dosazená po půl roce praxe do velící pozice. Vrátím-li se kousek zpět, tak když ta žena neotevírala policistům dveře do bytu, už jsem očekával, že si tam dotyční u dveří kleknou a rozplakají se jen aby otevřela.. Zvláště potom, co měli informace od zdravotnického personálu, co se uvnitř děje. Proč nebyl hned zpočátku vyklizen prostor od médií, když to bylo místo závažného trestného činu?? Prostě bomba, takhle si nějak představuju boj o lepší jméno policie. Možná někdo řekne, že jsem po boji generál.. Na to chci říct, že nikoliv. Jen sem tam viděl nezkušenost mladých policistů, kteří nemohou za to, že jsou Langerem hozeni "do vody" a což dříve nebo později někdo z nich "odnese".. To co se tam dělo se okecat prostě nedá a já už sem rád, že jsem pryč, takovéto "nové a reorganizované" policie jsem se dočkat v uniformě rozhodně nechtěl. Pane Langer gratuluji, Vámi odstraněný generační špunt nese první výsledky. Bravo!

Bohužel Ivan nemá ani páru o tom, že současné složení běžného oddělení je 10% déle sloužících kolegů, 50% nováčků, a zbytek jsou volná místa (u celé PČR cca 6.500 volných míst). Mladí se nemají od koho učit, mnohdy ani nemají vztah k policejní práci. Už jsem od pár mladších slyšel "No a co, když mě vyhodí, tak v civilu tu práci za tyhle peníze taky seženu". Ale hlavně že na oko bude PČR vypadat dobře (auta, bundy, recepce).

Bohužel kluci už mají strach i oprávněně zakročit, jak to tady všechno propracovali panáčci z vedení.

tys tam byl?

sorry překlik jsem se. tak ještě jednou. tys tam byl?znáš situaci? znáš ty lidi na místě?já tam nebyl ale všechny zůčastněné znám a to moc dobře.a znám i situaci. takže za 1. ty chytrolíne.ano ten starší co dle tebe tam poskakoval je opravdu funkce a to ZVO pro TŘ a mimochodem slouží již o dost delší dobu než ty. a není to žádná VŠ rychlokvaška jak tvrdíš ale starý praktik který zná a který umí a můžu tě ujistit, že i SZ se s ním raději moc do právních přestřelk nepouští neboť ví, že by taky mohli zjistit, že nemají pravdu. a mimochodem je to fajn chlap a super ZVO, který se za své lidi vžycky postavil a vžycky bil. a takových je málo. a že tam poskakoval s pouty? no moc neposkakoval ale chtěl pomoct ale kluci to nepotřebovali sami si věděli rady. ano je kancelářský ale je to jeho práce být kancelářský a v tom je machr a že tam byl -no bohužel tam musel být jakožto za vedení. 2. že dle tebe nevyrazily dveře? a proboha proč? ničí život nebyl bezprostřdně ohrožen-jak jsi správně podokl byli tam zdravotníci a menclová kromě toho(to ted neřeším) že jednoto poldu uspala a RZS zamkla tak v tu chvíli nikoho jiného neohrožovala. a buď v klidu-jak ty kluky znám , kdyby to bylo na ostří nože tak bez pardonu dveře letí z pantu a menclová je v mžiku na zemi. asi dveře nevyrazili protože věděli on-line co se za dveřmi děje. proto se s ní při poutání svým způsobem párali-chtěli ji sebrat ale ne zbytečně ublížit . a taky neslouží týden jak se snažíš tady tvrdit. a výkřik paragrafu? viděl jsi celý záznam zákroku? ne tak víš houby jak to bylo celé-jo stříh je hezká věc. a za
3. to se týče médií na místě resp na chodbě tak znáš to pořekadlo -vyhodíš dveřmi vleze oknem? tak to přesně sedí. budu ti vděčný když nebudeš psát blbosti o věcech o kterých nic nevíš. hlavně příště ti budu vděčný když nbudeš urážet lidi které neznáš a o kterých nic nevíš.

Jo to se nedivte, modrý režim je jenom o penězích a hromadění majetku. Buď se tady zchází skutční policisté, převážně pěšáci, kteří mají hluboko do kapsy nebo všelijací provokatéři a rýpalové, kteří s tímto sborem nemají co do činění.