Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.09.2008 23:13 George
 
4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu
  02.03.2008 09:54 binec
 
Loupežník Vaněk zřejmě bude více než modrý příznivec a modrý vyznavač!
  02.03.2008 09:03 20
 
A co pan Vaněk - zloděj pohonných hmot ? Bylo mi hned divné, že při výkonu funkce ředitele OŘ zachází až příliš daleko. No jo, ale když měl a má podporu našeho "modrého ptáka" Langra. Je jen podivné, že některé vyhodí hned a někteří slouží dál. Asi platí "Všichni jsme si rovni, ale někteří jsme si rovnější."
  02.03.2008 23:17 Jou
 
Ne všichni modráme a někdo již je fialový.
  02.03.2008 07:51 Stanislav Hronek, Kolín
 
Ty vole Lhotáková, co to bylo za zranění se kterým se léčíš 4 měsíce? Uražená ješitnost? Tvoji nadřízení mají svatou trpělivost. V civilu už by tě každý zaměstnavatel nechtěl ani vidět. Konečně víme jak to bylo doopravdy. Že někam nezalezeš a nejseš zticha po tak posraném zákroku. Děláš sobě a hlavně ostatním policistům jen ostudu.
  02.03.2008 09:17 Lhotáková, vztyk odchod!
 
Souhlasím, vypadá to tak na definitivní invaliditu. Tak dlouho si koledovala, až si vykoledovala. Asi jsou u nich hodnoceni za vyhledané trestné činy a když na to nemají, tak to lepí útoky na VČ!
Lhotáková!!! Vztyk, odchod!!!!!.......................
  02.03.2008 10:20 Jirka
 
To musel být od Lhotákové výkon, když bez ošetření pracovala do konce služby s takovým úrazem, na který se pomalu půl roku léčí. Myslím že vydržela více než hrdinové akčních filmů, nebo je neskutečná simulantka. Být takových lidí u policie více, tak můžou všechny služebny zavřít.
  02.03.2008 11:05 čurbes
 
KDOVÍJAKÉ TAM MAJÍ S VEDENÍM VZTAHY, DNES JE TO ROZLOŽENÉ SKORO VŠUDE.
  02.03.2008 16:01 Ty vole Hronku
 
To ti nedochází, že v případě Lhotákové je její nemocenská asi velice dobře sledovaná a od toho je lékař, aby její zdravotní stav posoudil, ne ty, nebo jiný chytrolín.
A tys byl u jejího zákroku osobně, že konečně víš, jak do doopravdy bylo?
Nepřeji nikomu nic zlého, tudíž ani tobě, ale modli se, abys v nějakém podobném případě nepřišel do rozporu s nadřízenými a nechtěli se po tobě vozit jako po Petře. Pak bys asi zpíval jinou.
  02.03.2008 19:32 Stanislav Hronek, Kolín
 
Tak o objektivnosti hodnocení zranění a následné pracovní neschopnosti v tomto případě ze strany lékařů si snad nemusíme nic nalhávat. Všichni se bojí ji poslat do práce jen když si třeba stěžuje na bolet hlavy. To kdy její pracovní neschopnost skončí rozhodne jen ona sama. A že je důsledně kontrolována je v pořádku. Jen by mne zajímalo, proč ten kdo ji tak surově napadl není stíhán pro těžké ublížení na zdraví, 6 týdnů dávno uběhlo. Nebude to tím, že by se vyšetřovákovi každej soudní znalec vysmál a státní zástupce by s ním pěkně vymetl? Že se vůbec ozývá...
  02.03.2008 20:37 YYY
 
Je stíhán za ublížení na zdraví, tak nemel nesmysly!
  03.03.2008 12:15 pro YYY
 
S těžkou újmou? Čti pořádně ty nesmysle.
  03.03.2008 19:35 F1
 
Myslím, že " YYY " řekl jasně že je stíhán za ublížení na zdraví a nic neříkal o " těžkém ublížení na zdraví ".
Myslím, že kritéria těžkého ublížení na zdraví nejsou jen o 6 týdnech " marodění " a je to krapet složitější, takže zbytečné dohady " chytrých a ještě chytřejších "
Marodit s hnutou páteří a jinými zdr. potížemi způsobené pachatelem při zákroku se může skutečně dosti dlouho a jistě se nemusí jednat o " těžké ublížení na zdraví ", že ?
To jen, aby se neřeklo jen " Á "
  03.03.2008 21:05 YYY
 
děkuji, F1, já už neměl slov!
  03.03.2008 21:31 XXX-pravý
 
Stanislav Hronek,Kolín.

Stando, Stando. Nezlob se na mě, ale jsi neskutečný trouba. Jak si můžeš vůbec hodnotit zdravotní stav Lhotákové. Vždyť ty určitě nejsi její ošetřující lékař, že ano. Myslíš si rovněž, že jsi schopen posoudit to jestli s ní mají její nadřízení svatou trpělivost. Blbost. Myslím si, že je otázkou, jestli Ty nejsi jen velký provokatér bez patřičných informací. Jestli Ty jsi policista, tak si nepřej dostat se do podobné situace jako Lhotáková. Napřed dostaneš po rypáku, a pak místo aby jsi šel k doktorovi, tak budeš psát úřední záznam, použití donucovacích prostředků a případně předvedení když ho zvládneš. Jisté je to, že Lhotáková půjde pracovat až bude zdravá a to zase řekne jen její ošetřující lékař. Ať jsou doktoři jací jsou, ale většina z nich nejsou blbci a dobře vědí co mají dělat. Svatou pravdu ti napsal taky F1. Tak se vrať na zem a zamysli se nad tím co jsi napsal za ptákoviny. Pak se můžeš zastydět a nakonec tady napiš velkou omluvu.
  01.03.2008 15:39 jarda
 
Po udělení nějakých podivných medailí premiéra ČR vrahům si myslím, že by měl ten "představitel" vlády ČR uvážit, zda by nebylo na místě také stejnou medailí ocenit A. Hitlera. Vždyť on také byl bojovníkem za změnu režimu, že? Každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. Z této jednoduché poučky tudíž vyplývá, že musíme být národem magorů, když v čele vlády je něco takového.
  02.03.2008 08:59 Jura
 
To co vyvedl pitomec Topolánek, tak to nemá obdobu ! Nevím co bylo na činu Mašínů tak hrdinské, a nikdy to nepochopím. Jardo, máš pravdu - vyznamenáme Adolfa, Brežněva apod. "hrdiny."
  02.03.2008 09:57 politic
 
On Topolánek taky politikem není a nikdy nebude-oni si na politiky pouze hrají a pomáhají jim k tomu zaplacení přeběhlíci z ČSSD.
  02.03.2008 10:11 XXX
 
Taky bojoval proti komunitům.
  02.03.2008 16:09 "Inteligentnímu Topolánkovi"
 
nedošlo, že "bojovníci za svobodu" mohli také narazit na rodiče pana Topolánka - tatínka, předsedu stranické organizace a maminku, sekretářku krajského tajemníka Mamuly. Kdyby je v rámci boje za svobodu zlikvidovali, nemuseli jsme mít dnes premiérem takové pako.
  02.03.2008 21:28 "Inteligentnímu Topolánkovi"
 
Třeba až teď někdo zabije někoho z rodiny "velkého topolky" tak mu druhý blbec v roli předsedy dá také medaili. Blbců u nás máme jak by nasypal, ale jen málokteří si "dělají radost".
  01.03.2008 14:08 Lhotáková, běž do pryč
 
Lhotáková je ostuda policie! Fňuká před národem jako (píp)
...........................
  01.03.2008 15:40 jarda
 
Pane řediteli OŘ PČR v Benešově, zapomněl jste se podepsat.
  01.03.2008 16:22 Vlašimák
 
Souhlasím, koledovala si už hodně dlouho, aby už konečně dostala přes rypák.
  01.03.2008 19:53 .
 
Hmm ty jsi, ale taky omezený člověk jak má opravdu být. Tady se v poslední době děje ze strany velení Policie teror a když se někdo ozve, tak ho ihned označíte jako by měl dostat přes prsty. Je to opravdu velice smutné. Na všechno se vysrrrr a utéct od Policie.
  01.03.2008 09:19 Vlašim, to je to město!
 
Toto překlopuju z webu UBS:
Po včerejším celodenním bombardování redakce BN deníku to v noci konečně vložili do elektronické podoby na své stránky. Odkaz je zde:

http://benesovsky.denik.cz/cerna_kronika/policistka_lhotakova200 80301.html

Kdyby jste měli čas a chuť, můžete se k této věci vyjádřit i tam. Alespoň budou mít funkcionáři na OŘ Benešov co číst, neboť Váš zájem o věc je neskutečně drtí.

Hezký víkend všem.

Petra
  01.03.2008 09:46 Fuck Lhotáková
 
Chceš být asi hodně zajímavá, že jo?
  01.03.2008 10:55 fuck pro fucka
 
četls to vůbec? Zřejmě ne, protože bys viděl, že to zajímavé rozhodně je hlavně pro obyčejné poldy. Pak bys mohl jedině napsat Fuck vedení policie Vlašim a Benešov, chytráku namyšlenej.
  01.03.2008 22:42 čtenář
 
Ahoj Petro, jak víš, že funkcionáře na OŘ Benešov zájem čtenářů drtí ? Sedíš doma na počítači a píšeš a píšeš svůj příběh. Řekl bych, že na ředitelství teď mají jiné starosti.
27.2.2008 v diskusi píšeš:
"Ani ve snu by mne nenapadlo, že prošetřování celé věci bude trvat pomalu půl roku. Tedy až teprve nyní se něco prošetřuje, do této doby bylo vše jen protahováno za účelem, který je snad všem jasný." Já jsem ale slyšel, že tebe a tvého kolegu na OŘ BN 3x žádali o to, abyste se k věci vyjádřili a vy jste to 3x odmítli. Dokonce to, že se k případu nebudete vyjadřovat, dostali jednou písemně i od tvé advokátky. Tak jaké pak účelové protahování ? Netaháš veřejnost náhodou za nos?
  02.03.2008 10:13 Jirka
 
Jdi už s tou svoují pravdou někam. Už to nikoho nezajímá, ostudo policie.
  01.03.2008 00:09 Jana Kubatova <janakubatova@hotmail.com>
 
Pane ministre, nastal cas, aby se jednalo o zakazu KSCM. Prihlaseni se k unoru 48 je jiste padnym duvodem. Pokud se to nestane, bude to plivnuti spolecnosti na vsechny obeti komunistickeho teroru.
  01.03.2008 09:31 velux
 
Nepiš to sem, buď tak laskavá......
  01.03.2008 11:22 pro Janu
 
Jdi už s únorem. Kdyby nebyl, všechny fabriky, které většinou nesly německá jména Rus rozebral poslal kam? „ Lidu“ to již sebrat nemohl. Že náš premiér rozdává medaile teroristům ti nevadí ? Mohl by jich pár dát i střelcům z IRA, těm šlo také o svobodu………
  02.03.2008 06:00 jarda
 
Vlez ministrovi vnitra třeba do prdele, ale zkus to někde jinde. Tady tyhle kecy málokoho zajímají. Zkus to na stránkách nacistické Národní strany, tam tě jistě vyslyší.
  02.03.2008 08:53 Soudruh
 
Jen se nepokakej porevoluční děvenko. Za tehdejšího režimu jsi tahala kačera po pískovišti a teď budeš kázat morálku ? ? ?
  02.03.2008 09:05 Georg
 
Ty kačeno jedna, ublížil Ti někdo z komunistů ? Nebo lezeš jen ministrovi do prdele ? Nezapomeň se řádně namazat, ať lépe kloužeš, pipino !!!
  29.02.2008 22:19 a neb když je vůle
 
...a tak když se chce všechno jde a u pana Vaňka lze dosazovat na služební místa i Ty, kteří nemají ani požadované vzdělání. Proto mohu napsat, že policejní sbor je plný šašků když je možné, že zákone který má platit pro všechny lze obejít...
  01.03.2008 09:32 SOS
 
Proto je policie v takovém rozkladu, minulost nikoho nezajímá a budoucnost také ne.
  29.02.2008 20:01 divné mravy
 
Tak loupežník benzínu p. Vaněk to dnes vysvětlil v TV.
  29.02.2008 20:13 F1
 
Jistě je vzorem pro své podřízené policisty. Jeho sebekritika ( svého kdysi jednání ) je příkladná, etický kodex ( který si zavedla policie s novým služebním zákonem ) nevyjímaje.
Jen víc takových vrcholných manažérů policie a myslím si, že se najde zdůvodnění i pro ty kritizované úplatky.

Stydět se snad již není ani na místě, neboť otrlost těchto pohlavárů policie je nedozírná a příklady v politice tuto otrlost solidně živí.
  29.02.2008 17:41 ještě k mašínům
 
Cituji a souhlasím :Jaké všechny sabotážní akce byly oprávněné – přepady bank, vykolejování vlaků, zabíjení jakýchkoli „přisluhovačů“, tedy samozřejmě všech členů KSČ, vojáků, esenbáků, učitelů (indoktrinovali přece děti tou ideologií nelegitimního režimu), osob jakkoli veřejně činných, konec konců všech státních zaměstnanců? „Přisluhovači“ jsme samozřejmě byli v určitém smyslu téměř všichni, kteří jsme nijak aktivně neprojevovali odpor, ale většinou se různými způsoby víceméně pasivně či dokonce aktivně podíleli na fungování tehdejší společnosti...
Je mi líto, ale názor, že v době komunistického režimu bylo morálně přípustné zabíjet příslušníky SNB a pokladníky střežící státní peníze, nebo že vzhledem k problematické legitimitě tohoto režimu lidé nemuseli respektovat v zásadě žádná zákonná pravidla, je pro mě prostě skandální asi stejně jako názory násilných rasistů nebo teroristů jakéhokoli ražení.