1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Však taky všichni odcházejí, kdo má rozum.

Pokud Vás práce policisty baví, tak tam zůstaňte a hrajte si tu jejich hru na jistý příjem a budoucí výsluhový příspěvek. Pokud máte na víc, než být policistou, tak včas odejděte a nenechte se od šmejdů vykořisťovat.

Civil za 20 a ty?????? Já na to mááááám.

Muzu se zeptat na prumerny plat policisty??? Lidi u policie delaji zasluznou praci. Lidi vzdy pomlouvaji policii,kdyz ji zrovna nepotrebuji,ale kdyz nahodou je jim za potrebi tak to hned,,,,Kde jste ??? Kde jste byli??? Vsichni policiste co si toto ctou tak verte,ze delate dobrou a zasluznou praci!!!! Jen hlupak si mysli neco jineho....

Průměrná mzda policistů a policistek je nad průměrem republikovým, dosahuje 30 000 Kč.

Ano, průměrná ano, ale to máte jak s tím pracháčem a chuďasem co si de do obchodu koupit celé kuře. Pracháč ho sní sám, ale v podstatě mají oba půlku ...

Jinak řečeno u police na základním útvaru pracuji kolem 10 let (tedy necelých) a sloužím denní, noční, soboty, neděle a svátky. Jsem zařazen v 5TT a můj příjem i s odpočtem na daně na jedno dítě činí do 20.000 (čistého) s tím, že měsíčně odpracuji cca 15 -20 hodin na konto státu do neplacených přesčasových hodin ...

Jinak co se týče práce, prostřední na OO (obvodních odděleních), OHS (oddělení hlídkové služby) , PMJ, ŽP, CP, i SKPV vycházejí ze státem daných přesných tabulek ...

tak pro ilustraci, služba 30 roků. 6TT, SO,NE,svátky, noční a neplacené přesčacy jsou samozřejmostí, dnes již s dospělými dětmi (tedy jako bez dětí), plat necelých 24.000,- Kč. Na slušné uživení stačí, ale na něco jako nadprůměr to asi není. A jak vidíš, necelých 10 roků služby s porovnáním s více jak 30 let služby, rozdíl necelé 4.000,.-čístého platu, tedy rozdíl "nicmoc",...

15,9tis

Pokud se týká průměru, tak se obraťte s důvěrou na MV nebo Policejní prezidium, stránky a spojení najdete na internetu. Ale pokud máte zájem o určitou funkci, pak vám doporučuji příslušné předpisy, t. j. zák. č. 361/2003 Sb., dále katalog činností, kde si můžete najít příslušnou funkci, kterou byste třeba vykonávat chtěl (mohlo by to být nařízení vlády č. 104/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů, ale nejsem si jist, zda je to přesné), a nařízení vlády č. 337/2007 Sb., kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro přísl. bezpečnostních sborů pro rok 2008. Mohu vás ubezpečit, že průměrný plat je velmi zavádějící a o ničem nevypovídající informace. Jako vrchní komisař na úrovni kraje jsem před svým odchodem do civilu na počátku letošního roku pobíral cca 35.000,- Kč čistého. Ale to je po mnoha letech praxe, kterou mi mnozí mladí závidí a vytýkají, protože v této praxi jsou i léta vyšetřování trestné činnosti u tehdejší Veřejné bezpečnosti, tedy u složky, kterou by někteří dnešní politikové, ale i policisté, nejraději prohlásili za zločinnou. Takže, jak vidíte, vše je relativní

4 petro nelek
Díky za pochopení. Bohužel je opravdu hodně těch, co si myslí, že policisté jsou tu pouze pro buzeraci lidí.

Co se týká průměrného platu, tak to je velice nepřesné číslo. Plat jako takový je ovlivněn velmi mnoha okolnostmi. V podstatě je bráno od 3TT - 17000 hrubého po 6TT do 30000 hrubého. Nejlépe vše nejdeš tak jak ti to napsal jarda.

Vraťte se nohama na zem. Z vyjádření vašich kolegů nečiší bída. 35 čistého je zhruba 50 hrubého a 24 je 32 hrubého. Zeptejte se svých známých mimo resort zda tam dosahnou a pokud ano, tak za jakou odvedenou práci! I u nás ve firmě pracují maturanti za 15 hrubého a o riziku moc nemluvte, když si tady stěžujete, že pořád papírujete. Ono totiž procento pracovních úrazů u PČR nijak nevybočuje z celostátního průměru.

Pro " Pro všechny fňukající "

Za 1. Nepochopil jsi, že 35.000,- Kč čistého se zde jasně hovořilo o poldovi, který působil ve službě již velmi dlouho, tedy měl dle stupnice započítáno 30 let služby a to je na platě znát oproti elévovi u policie s nějakými odslouženými 3-5 lety a za další se nejednalo o řadového poldu z " ulice ", ale tzv. u nás řečeného " Krajánka ".

Za 2. Já mám čistého 24.000,- ale k této částce jsem se dostal za započítaných 16 let služby a vůbec mě ta výplata nepřipadá nepřiměřená tomu co ve službě " zakouším ". Těžko to vysvětlit omezenci, který o téhle práci nic neví.

4. Ono to nebude asi jen tak, že na plný stav 45.000 policistů ČR je volných kolem 6.500 míst a na plný stav 9.500 profi hasičů je volných jen kolem 80 míst. Je tam trochu rozdíl, né ?
Proč ti hasiči také neodcházejí " vychcaně " na výsluhu, jako ti poldové, když mají hasiči stejné podmínky výsluhy jako policisté. Že by byli méně chytří než ti policisté a neodešli by za stejných podmínek do blahobytu na rentu.

5. Kapánek namáhej rozum a používej mozek. Přemýšlej než něco z té pusy vypustíš. Zatím to byla jen " hniloba " přechytralého pitomce, kterých je na každém rohu spousta a kteří jen mlátí slámu, jak by co udělali, " já bych jim dal, ti se s tím se..rou, ti se s ním párají, odložit případ to jim jde, stejně nic nevyšetřili, stejně nikoho nechytnou, jen sedí v kanceláři u kafe a prdel nezvednou a všichni jistě vědí, jak je to jednoduché prokázat trestnou činnost pachateli, který byl na policii 30 x krát a dobře zná " své možnosti a co má říkat dokola dokolečka, aby s těmi upocenými poldy, kteří se potí z toho, jak mu to prokázat při klasicky časté důkazní nouzi, prostě vydupal.

Takže pane chytrý z těch ještě chytřejších, až budete mluvit o těch nezasloužených penězích " přeplacených " řadových poldů, tak si řekněte, vždyť například takový elektromontér na montážích si měsíčně vydělává více jak takový polda, spousta řadových zaměstnaců si vydělá více jak takový polda a spousta si vydělá méně, to je také pravda. Ale závidět nám není co, jistě né ty různé pachatele ať již toxikomany se žloutenkami a se strachem o píchnutí se jehlou při jejich prohlídkách a spozstě jiných činností s pachateli ať již relativně klidnými, tak s těmi co nám vybourávají dveře na služebnách, skáčou hlavou do zdi, močí a zvracejí na místnostech pro předvedené, vyhrožují našim rodinám, ale spoustě jiných věcí o kterých nemáte ani ponětí.
Loučím se se slovy " Hlupákům těm je hej, když nic nevěděj ". A to bohužel přesně platí na Vaši " osobnost "

Za 3. Nastoupivší polda si může o takových výplatách nechat jen zdát a čekat na takovou výplatu je běh na dlouhou trať.

Rád bych řekl, že sloužím něco málo přes 2 roky. Nastupoval jsem za "starého" služebního zákona, a když srovnám svůj plat, který jsem pobáral v době, kdy byly placeny příplatky za noční, svatky, víkendy, tak můžu říct, že jsem na tom byl v průměru asi tak o 1000-2000,- líp než teď za účinnosti třistašedesátjedničky. Jsem zařazen v 3TT, 1.tarifní stupeň. Můj plat je nyní necelých 21000,- hrubého. K tomu musím dodat, že od začátku roku, tedy za dva a půl měsíce mám odpracovaných něco přes 50 hodin zadarmo na oltář vlasti. No a to je asik tak vše, cobych k tomu dodal.

er

Dobrý den...Chtěl bych se jen zeptat a nevím na koho se obrátit.Chtěl bych se dostat k policii,ale problém je v tom,že nemám maturitu.Je možné,nastoupit jako uchazeč o místo policisty a tím,že bych si maturitu udělal v průběhu školení a práce u policie?Předem děkuji za odpověď

Bez maturity neberou, nejraději by chtěli samé vysokoškoláky, ale horší je to s jejich finančním ohodnocení.

Takové lidi zrovna "potřebujem" co si budou při práci chodit do školy a ostatní za ně budou makat! Už stačí,že je od nás plno ženských na nekonečných mateřských a taky plno kolegů je na odchodu

Nálada pod psa, každý na svém písku a znechucení jako za protektorátu.

Sebevražda nic nevyřeší...zkus psychiatra...

Až se současný kolaps projeví, třeba za 2roky, tak to Ivan velkoryse svede na další vládu. Být příslušníkem teď, je opravdu náročné. Člověk je pro prdel i své rodině... co tam prej ještě dělám...? A to nejen mě už vyčerpává... Výhody stát. zaměstnání spočívají v tom, že na nás okolí víc plive. Co pak nejsme lidi Ivane??? Pojď s náma někdy do služby ať víme, jestli ti vydrží ten úsměv vychcánka v našich podmínkách. Bez peněz na ulici NELEZ. A my za chvíli fakt NEPOLEZEM!...

Máš recht!

A co tam tedy ještě děláš? Vždyť tam přece nejsi "totálně nasazený", ne? Tak nebreč a raději si najdi něco lepšího, když už se ti tam nelíbí...

jenže většině policistů se práce jako taková líbí, ale nelíbí se jim podmínky pro práci, nejen finanční, které připravuje ministerstvo vnitra (zákony), policejní prezidium (výklady k zákonům a interní předpisy) a přímí nadřízení (s přístupem že jsou "papežtější jak papež), proto dochází k tomu, že si "každý hraje na svém píšečku", což u policie v přímém výkonu (OOP, MOP, SKPV, DI,... atd,...), kde se musí spoléhat jeden na druhého nejde...... a proto je policie tam, kde v současné době je, bohužel,....

Můžete někdo poradit jak je placena nemocenská? První tři dni nic a potom kolik procent?

nejdřív prozraď zdali si polda, a jestli ano, tak buď laskav od té dobroty a přečti - spíše nastuduj základní právní normu upravující Tvůj služební poměr, sodoma - gomora to snad ani není možné dávat takové dotazy

Opravdu se nedivím, že to tady nefunguje. Děkuji.

Co je ti do naší nemocenské? Starej se o svojí!

Tvoji otázku upravuje zákon o služební poměru t.j. 361/2003 sb. a následně právní úprava č. a teď tuším 217/2007

Tam najdeš vše potřebné ..

Děkuji PI za ochotu a přeji vše dobré, těm ostatním hovadům nic pěkného.

Koukám, že to tady spěje do pekel. Benzín, peníze, technika, vztahy a celkový kolaps u policie jsou patrné na každém kroku.

Prosím o sdělení zda jde o myšlení okresu KA, nebo v celé republice, zjistilo se že psací stroje nejsou využité a tak nám je sebrali dojednoho. Takže nedepisování pošty, záznamu čelního skla nebo jiných protokolů v případě výpadku elektřiny vše ručně, mám dojem že se někde vracíme ale nevím kde. Vyřešili jsme to tak že jsme se složili po 50 ,- kč a koupili si svůj v zastavárně. Mám jen strach aby nedosšlo na benzín a auta.

Psací stroj je dinosaurus, který v občanech evokuje doby dávno minulé. Nemůžeme přeci dopustit, aby se občanu při pohledu na archaický přístroj asociovala zeleň uniforem příslušníků SNB. Dnes má zelenou výpočetní technika. ……………..tak nějak to asi bude.

Nezlob se, ale jste pěkní trotlové.Proč jste si kupovali psací stroj ? Když jsou počítače, tak se musí vše psát na nich a to v ETŘ a nic mimo. A když nejde elektřina, tak minimálně jeden počítač na oddělení má náhradní zdroj a musí fungovat. No a když nefunguje, tak se občanovi pěkně omluvíš a požádáš ho aby přišel až půjde elektřina, je to úplně mormální a u nás to funguje.

Ještě si můžete pořídit husí brk a kalamář! A jezdíte na koních nebo už máte parní lokomobilu? Je 21. století, tak už se probuďte!

, ale v něčem má pravdu, jak třeba "sešiješ" trestní spis a postoupíš ho dál.. ve starých zelených deskách ty v ETŘ nejsou ...

psací stroj je dle mne stále potřebný, např. při psaní obálek, kdy centrální tiskárna je na obvodu jen jedna a třeba 50 m vzdálená