Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Pro Petru Lhotákovou:
-moc tě obdivuji a tvoje odvaha je úžasná, píši to proto, že jsem byl policistou a chování některých, kteří ochotně práskali i na své sourozence, aby dosáhli vytouženého cíle bylo k blití a raději jsem zvolil cestu z tohoto pochybného spolku odejít. Jinak o tom, co se děje Langr samozřejmě ví, ale je to pro něj nezajímavé, má rozehránu vyšší partii.

Svatá pravda, i takoví byli, že práskli někoho z rodiny, aby se dostali na vyšší post, nebo dostali odměnu. Ale všichni jsme jenom lidi a jak je známo, člověk je tvor chybující. To jim většinou došlo až už pozdě.

Stala se pouze vykonavatelem modrých manažérů, kteří nechtějí přijít o korýtko a vše tutlají.

Bohužel i toto je pravda. V současné době nemůže být nikdo apolitický a pracovat padni komu padni. Kdy by to chtěl zkusit, tak ten se se zlou potáže.

inzerce ´Vlašimská kauza´ opět v centru pozornosti
Pracovní neschopnost zpříjemňuje anglický buldok
Foto: Jiří HrnčířPro spor dvou středočeských policistů s policejními managery na okrese i na kraji se ujal název "Vlašimská kauza". A právě této záležitosti, která se již ocitla i na stole policejního prezidenta, věnoval koncem týdne rozsáhlý prostor Benešovský deník. Obsáhlejší z obou materiálů přinášíme v plném znění. Oba dva články je možné shlédnout ve fotopříloze:Policistka boj nevzdává, nechce s vlky výt
Jsou to již čtyři měsíce, co zájem veřejnosti i policejních kruhů vzbudil případ ve službě napadené a zraněné policistky Petry Lhotákové. Ta po zásahu proti agresorovi u případu domácího násilí přišla nejen k pracovnímu úrazu, ale současně také o ideály a víru ve spravedlnost a pochopení nadřízených. Dost možná ke všemu ještě přijde i o práci, kterou, jak sama uvádí, měla ráda.



Od osudného říjnové dne je totiž stále v pracovní neschopnosti a svůj návrat do služby na místní oddělení PČR ve Vlašimi si po prodělaných zkušenostech představit nedovede. Zatímco mladá policistka se již v médiích několikrát ke kauze vyjádřila, její nadřízení i policejní vyšetřovatelé byli skoupější a až dosud k problému, který označovali za interní, hovořit nechtěli. Teď je ale všechno jinak. Okresní policejní ředitelství případ vyšetřilo a uvolnil informační embargo.



Po prošetření celé události jsme nabyli přesvědčení, že na místě zásahu došlo u hlídky k pochybení v nesprávně zvolené taktice. Policista je školen na to, aby vyhodnotil situaci na místě a rozpoznal, jak by mohl v tomto případě agresivní útočník jednat. Podle toho měla zasahující hlídka zvolit komunikaci,“ uvádí shodně zástupce ředitele OŘ PČR v Benešově Pavel Havránek a velitel služby kriminální policie ČR v Benešově Pavel Mareš s tím, že v případě zásahu u domácího násilí proti ženě není přinejmenším taktické, aby vůči podnapilému agresorovi, který se dopustil násilí na manželce a je o několik váhových kategorií výše, vystupovala opět žena, byť v uniformě.



Útok vedený proti hlídce pracovníci benešovského policejního ředitelství při tom označují za velmi brutální a v žádném případě nechtějí omlouvat útočníka.„Někdy je taktičtější zvolit ústup a vyčkat do příjezdu posily a zákrok uskutečnit třeba za půl hodiny, je třeba si uvědomit, že pachatel našemu zákroku neuteče,“ dodává Pavel Havránek.



Petra Lhotáková oproti tomu namítá, že v žádném případě k pochybení nedošlo. „Taktika zásahu odpovídala vzniklé situaci, kdy podezřelý na hlídku zaútočil bez možnosti vyjednávání,“ říká Lhotáková a své tvrzení opírá o prvotní výslechy oznamovatelky, svědkyně i pachatele násilné činnosti. „To že všichni své výpovědi později několikrát změnili, je běžný jev,“ dodává policistka s tím, že obviněný se k napadení manželky a zasahující hlídky přiznal.







Rozdílné názory mezi vedením OŘ PČR a napadenou hlídkou panují v případě použití tlačítka nouze na vysílačce. Pavel Havránek společně s kolegou shodně tvrdí, že situace je dobře zdokumentovaná vteřinu po vteřině a nikdo z dalších policistů nepochybil. „Operační důstojník okamžitě ověřoval nouzové volání. Neúspěšné pokusy dovolat se zpět trvaly zhruba dvě minuty. Když se operační důstojník dovolal, druhý člen zasahující hlídky oznamuje podrobnosti útoku a žádá o posily. Z hovoru nevyplývá, že by byli členové hlídky zraněni, nebo že použili radiostanici v nouzi vědomě,“ říká benešovský vyšetřovatel. Poněkud jinak ale popisuje situaci Petra Lhotáková. Podle ní byli hrubě osočeni z neoprávněného užití nouzového tlačítka a posily přijely na místo asi po půl hodině. Vyšetřovatelé vypovídají, že operační důstojník reagoval řádově ve vteřinách a dojezd posil závisí na vzdálenosti nejbližšího oddělení, které je v Čechticích.



Tím se mezi zasahující hlídkou a jejich vedením roztáčí následný kolotoč rozdílných pohledů, obviňování, nedorozumění a situace se stává stále nepřehlednější. Tvrzení proti tvrzení. „Po příjezdu jsme oznámili naše zranění operačnímu důstojníkovi a vedoucímu oddělení a žádali příjezd kriminálky,“ uvádí zraněná policistka s tím, že požadovali převezení na ošetření také na vedoucím SKPV. „Vedoucí ale naše požadavky zlehčovali a bagatelizovali s tím, že nevypadáme jako zranění a že si vymýšlíme,“ říká Petra Lhotáková. Ta uvádí, že byla otřesená, pohmožděná v oblasti krku a břicha, že zvracela jak na místě útoku, tak na služebně.



Vedení okresního ředitelství toto rezolutně odmítá s tím, že je to přesně naopak. „To vůbec není pravda,“ ohrazují se proti nařčení oba pracovníci ředitelství s tím, že kam paní Lhotáková míří. „Domníváme se, že důvodem proč to Petra Lhotáková dělá by mohla být určitá nespokojenost, kdy jí byly vytýkány některé profesní postupy,“ vysvětluje Pavel Havránek a dodává, že některý z policistů si to vezme k srdci a jiný se může cítit nepochopený nebo ukřivděný. Každopádně Pavel Havránek s Pavlem Marešem tvrdí, že oběma napadeným policistům byl nabídnut odvoz na ošetření. „To však hlídka odmítla a podrobila se až povinnému formálnímu vyšetření, které ukládají předpisy.



Ještě z nemocničního pokoje však píše Petra první ze série článků do novin nezávislého odborového svazu Naše policie a následuje oslovení dalších periodik, v nichž vlašimská policistka líčí jak to chodí v policejním zákulisí. Tím si evidentně své nadřízené nenaklonila, což ani neměla v úmyslu. Jak sama říká, jde jí o to, aby orgány policie přiznaly chybu. „Oni moc dobře vědí, o co mi jde. Kdyby přiznali chybu, přiznali by i porušení etického kodexu policisty, služební přísahy a policejního zákona,“ usmívá se sebejistě v domácím azylu Petra Lhotáková, kterou prý pravidelně několikrát v týdnu dojíždějí vlašimští policisté zkontrolovat, zda dodržuje léčebný režim a povolené čtyři hodiny vycházek denně. „ Právě pro to, že mám tu práci ráda, chci spravedlnost. Pro takovouhle policii sloužit nebudu. Nepřijmu pravidla ve stylu přísloví kdo chce s vlky žít, musí s nimi výt,“ dodává Lhotáková, která záhadnou ztrátu kamerového záznamu z policejní služebny považuje za zásadní pochybení nadřízených.



Vlašimská policistka, jež se postavila svým nadřízeným chce medializací dosáhnout toho, aby problém nezmizel pod služebním kobercem, se nediví, že nadřízení i ostatní kolegové jsou ve výpovědích zajedno. „Protože si uvědomují, že jim jde o místo,“ říká Lhotáková a dodává, že ohledně nějaké dohody nebyla po celou dobu nikým kontaktována a dokonce jejímu právnímu zástupci není umožněno nahlížet do spisu. „Už se to čtyři měsíce řeší a nic,“ podotýká policistka, která ve svém boji hodlá vydržet až do konce. Proto prostřednictvím své advokátky podala stížnost na vedoucího vlašimského oddělení Milana Macha vedoucího SKPV Benešov, Pavla Mareše a ředitele Středočeské policie Václava Kučeru Policejnímu prezidiu.



„Nemám pocit, že dělám něco špatně. Vím, že mám podporu stovek kolegů po celé republice. Mám i pracovní nabídky vedoucích z jiných krajů, ale nechci utíkat od nevyřešené věci, ač by si to možná někdo přál. Kromě toho jsem při nástupu k policii na něco přísahala a na to nezapomínám,“ říká přesvědčivě vlašimská policistka, kterou její přímí nadřízení označují za příliš horlivou.



Text a foto: Jiří Hrnčíř, Benešovský deník



Publikováno: 01. 03. 2008

inzerce



Komentáře k článku nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravován. Příspěvky však mohou být smazány, pokud budou vulgární, xenofobní, rasistické či budou v rozporu s právním řádem ČR.
Odkazy vkládejte bez "http://", jinak se váš příspěvek z důvodu ochrany proti spamu nezobrazí.


jméno
heslo



Věra: Petro, jsem s Tebou!!!
Všichni, kdož sledujete tuto kauzu, včetně samotné hlavní aktérky! Chci Vám říci, že Petru osobně znám, přesto moje slova nebudou nijak zkreslená. Petra je férový člověk, hodná holka a nemyslete si, že na mě kolikrát "nevyjela", když jsem neměla pravdu, nebo jsem říkala, co se jí nelíbilo. Nikdy ale nebyla nespravedlivá, vždycky pro ní byla důležité, aby se došlo k pravdě, ať už byla jakákoliv. Za celou tu dobu, co jí znám - a znám jí i jako kolegyni - nikdy nic nevzdala, nikdy od žádného problému neutekla a nikdy nikoho křivě neobvinila. Je mi moc líto a skutečně až zůstává rozum stát nad tím, že se k ní nadřízení mohou otočit zády, zatímco by jí měli být alespoň rádci. Je cosi prohnilého v našem státě, když naši nadřízení hledí na svůj čistý stůl, na svůj čistý štít a za jakoukoliv cenu jsou ochotni si to udržet. V tomto případě za cenu toho, že nesmyslně hledají důvody pro spáchání přestupku, neřku-li trestného činu, člověkem - ŽENOU, NAPADENOU A ZBITOU ŽENOU (!!!) - a obhajují skutečného pachatele - nad tím opravdu jen bezmocně kroutím hlavou. Moc bych si přála, aby příslušné orgány dokázaly celou věc zhodnotit a vyšetřit bez veškeré podjatosti, zcela objektivně a podle platných právních norem. Slečně Petře Lhotákové bylo mnohokrát za její službu ve Vlašimi ublíženo na těle, to jistě její nadřízení vědí, ale teď i na duši, což jsou rány hluboké a nevratné. Pracovala svědomitě, ukázněně, podle nepsaného zákona "dala ses na vojnu, tak bojuj". Bila se za pravdu, za čest - svou i svých i svých kolegů, pokud cítila, že je jim ubližováno, a jí samotné se nikdo nezastane ... Nikdo už si nevzpomene, že nemlčela, když se nadřízení naváželi do jejích kolegů - jako by to najednou všichni zapomněli. Smutné. I kdybych Petru neznala, nikdy bych nemohla být na straně jejich nadřízených, kteří stojí proti ní - opravdu, pro mě z nepochopitelných důvodů. Vlastně ano - Vlašim je malé město, přece si nemůžeme znepřátelit pro nás důležité a vlivné osoby ... Petro, jsem s Tebou a spolu se mnou i spousta, vlastně skoro většina, našich společných bývalých kolegů. Já ještě pořád věřím ve spravedlnost a pokud se Ti jí nedostane, přijdu i já sama o mnoho svých ideálů. Jsem s Tebou, prosím, nevzdávej to.
11:00:45 13. 03. 2008 DALŠÍ POLICEJNÍ HISTERKA...

is it "histerka"?

Ty jsi pěkný tukan, histerko?
A proč jsi sem nedal taky příspěvek o tom soudu, který s pachatelem Drobečkem tento týden proběhl, co? Soudkyně je prý manželka jednoho z vedoucích na OŘ BN a je "objektivní" natolik, že zpochybňuje skoro všechny tr. činy spáchané obviněným.
Že by byla taky histerická?

Tady ho máš:
petruna: Drobečkem versus soudcovský talár
Tak jsme dnes měli soud s Drobečkem. Soudkyně, jinak manželka vedoucího jednoho z Obvodního oddělení spadajícího pod ředitelství policie Benešov, byla opravdu svědomitá a věnovala plno času přípravě na dnešní hlavní líčení.
Nebudu Vás tu unavovat tlumočením jejích "zcela objektivních" výlevů nad zřejmě exotickým policejním póvlem, jako jsem já s kolegou, takže se Drobeček mohl jen mile usmívat a jeho sebevědomí rostlo do nebes při poslechu frází v přesném znění jako ve vyjádření vedení OŘ Benešov ve výše uvedeném článku z BN deníku, stejně tak rostlo jeho manželce (oznamovatelce události), která byla v soudní síni přítomná asi pro Drobečkovu morální podporu.
Díky tomu, že jsme nebyli ihned po napadení ošetřeni a vystřídáni, díky tomu, že jsme prováděli další úkony (výslechy, atd), je nejspíš zpochybněno spáchání tr. činu ublížení na zdraví, neboť bychom toho údajně nebyli s otřesem mozku a dalšími zraněními schopni. V potaz se nebraly naše argumenty, že jsme si na postup vedení stěžovali, ale protože zatím není nic vyšetřeno - máme smůlu!
Skutečnost, že jsou ve spise několikrát změněny výpovědi (oznamovatelky a svědkyně, jejich společné kamarádky), které nyní shodně tvrdí, že když 2m vysoký a 160kg vážící Drobeček otevřel dveře bytu, měla jsem na něj já skočit, rozervat mu triko, nazvat ho "sráčem" a tím útok na nás vyprovokovat. Státního zástupce evidentně polévalo horko a tak se mě pro dokreslení situace zeptal, kolik měřím a vážím. Což je 164cm a 70kg. Nezabralo to, takže o prokázání spáchání tr. činu útoku na veřejného činitele si necháme asi jen zdát. Podle všeho jsme si tedy zřejmě namátkově vybrali rodinu s tím, že se pro zábavu poperem.
Dnes bylo odročeno, ale příště povedou v poutech nejspíš nás dva. Mě a kolegu....
Na závěr bych zase použila nějaký trefný citát, ale byl by nejspíš cenzurován šéfredaktorem pro užití vulgarismů...:-) Vtipkuji, neboť se i po tom všem nesnížím na už tak vysokou úroveň mých nadřízených. O výši jejich úrovně jste si už beztak obrázek udělali sami, nemýlím-li se.
Jedině snad: "Dvakrát měř a třikrát převažuj!"
Petra Lhotáková
19:23:19 12. 03. 2008

To se dalo čekat, že to dostane na stůl soudkyně Dufková. Nemá tedy na výběr. Musí zřejmě skákat jak "jistí lidé" pískají, vzhledem k postavení svého manžela a syna, kteří pod OŘ BN slouží jako policisté. Jinak by to taky mohla být její poslední kauza řešená u soudu v Benešově. Jaká další náhodička! Objektivní, zajisté!!

To snad není ani možný! Na čí straně ta soudkyně vůbec je?

Mě spíš zaráží to, co popisuje v jiném příspěvku. Zde jej z www.policista.cz také vkládám. Je to opravdu humus, co se v zákulisí u policie děje!
petruna: Život není žádný "přátelák" !!!
V pátek jsem byla domluvená se svým kolegou "spolubojovníkem" na tom, že se sejdem před naší služebnou (samozřejmě ve vycházkách) a z garáže na nezajištěném dvoře za služebnou si odvezeme tam uložené osobní věci. Měla jsem tam zaparkovanou babetu, parkovala jsem si tam během léta kolo, jiní kolegové také motocykly i auta s plným vědomím vedení. Byla jsem tam s kamarádkou ve 14:15 hod a kolega přijel se svým synem.
Jdeme na oddělení, abychom kolegy o našem plánu radši informovali, i když byla praxe docela jiná, ale oddělení zamčené. Chvilí jsme u oddělení řešili, co budeme tedy dělat, ale nakonec jsme šli tedy na dvůr, odemkli garáž klíčem, který jsme někteří z oddělení měli, (já cca 4 roky) od tehdejšího velitele, nynějšího zástupce velitele. Z garáže jsme vyndali babetu, garáž zpátky zavřeli a uzamkli.
Náhle ze zadního vchodu služebny vyrazil zástupce velitele, oblečený do uniformy, vzteklý jako pes. Bez pozdravu na nás arogantně spustil, že tam nemáme co dělat, kde jsme vzali klíče od té garáže, ať mu je koukáme hned navalit, atd. Byla jsem celá paf, klíč jsem vyndavala z kroužku a ptala se ho, které další klíče ještě tedy chce. Neodpověděl, tak mu kolega řekl, že je zajímavé, že dosud nemáme nový klíč od vstupních dveří na služebnu, kde máme své další osobní věci a na to zástupce řekl, že ještě aby, že to jedině dobře, že tam už nemáme co dělat. Kolega ho tedy vyzval, aby se šel "pro jistotu" podívat do předmětné garáže, na čež odvětil, že už je to jedno, když ty klíče máme po celou dobu a ať vypadneme a odcházel zpět na služebnu. Kolega mu řekl, že má přeci na dvoře kameru, která by případnou manipulaci s věcmi v garáži (nic jiného tam ale nebylo) ukázala. Na to mávl rukou a beze slov za sebou uzamkl dveře oddělení.
Proč neotevřel tedy rovnou, když na služebně byl a evidentně nás viděl na kamerách už ve chvíli, kdy bral kolega za kliku u vstupních dveří u oddělení a když jsme nějakou dobu postávali před oddělením i na dvoře?
Jen takový menší detail. S kolegou jsme stále ve služebním poměru. Na oddělení jsme často zvání ohledně podepisování různých písemností, výslechů, daňového přiznání.....Myslíte, že nám alespoň řekli, abychom si uklidili své věci ze svých stolů z důvodu naší delší nepřítomnosti? Kdepak. Kde jsou věci z mého stolu opravdu nevím. To, že jsou pryč jsem náhodně zjistila po vstupu do své kanceláře za účelem výslechu důstojníky z policejního prezídia koncem února. Kytky v mé kanceláři jsou suché, nikdo je nezalíval. Asi měly VELKÝ podíl na celé této situaci, viďte?
Kamarádka se z toho nemohla vzpamatovat hodně dlouho a do dneška nevěří tomu, že jsem na této služebně pomalu 6 let pracovala a hlavně nejen tohoto pána v uniformě brala jako svého kamaráda. Kdysi.
Jak ale říká jedna moudrost - "Lidé jsou různé, blbé a pitomé!"
Petra Lhotáková
09:59:43 11. 03. 2008

To je fakt síla. Dá se tomu vůbec věřit?

No já nevím co si mám myslet, ale podle délky nemocenské bych zranění Lhotákové tipoval ne na nějaké napadení, ale spíš na těžkou autonehodu. A vhledem, že s takovým zraněním byla schopna dále ten den sloužit, tak to musí být asi zocelené žena bývalého SSSR.

Vážená Petro Lhotáková, jediné co Vám mohu napsat, tak je to, že Vám bezpochyby chybí odpovědnost, slušnost a hlavně loajalita ke svému zaměsnavateli. To co předvádíte svědčí o Vaší policejní tuposti a dobře víte jak to všechno skončí. Podle mě jste obyčejná policejní fraška a už tady nepruďte a hlavně dál vykřikujte na všechny strany, ještě více novin a televize, možná má zájem i maďarská televize, případně až do Bruselu, nemohu Vás brát jako policistku a už se nad sebou konečně zamyslete. Ten Váš socialistický boj zabalte a je Vám doufám jasné, že jako policistka jste už dávno skončila. Vás mít jako podřízenou, tak jsem s Váma hotovej tak do 14 dnů a balíte kufry a jen by se za Váma kouřilo

Polisi,
ty jsi ale kus hovada. Víš vůbec vo čem meleš? Řekl bych, že zrovna u tebe tnula Petra do živýho, žere tě to a sám nevíš kudy kam. Kdyby Petře chyběla odpovědnost a loajalita k zaměstnavateli, co potom chybí právě tomu zaměstnavateli, který radší dopustí zproštění viny pachatele, než aby přiznal svou odpovědnost za zraněné zaměstnance. Tos mi zase hnul žlučí!

Polis, co je to socialistický boj a jak víš, jak to skončí?

Hele, Mazec, hovado nejsem a nikdy jím nebudu, mě se tady hrozně líbí, jak kdejaký strážmistr je chytrý jako hovno, ale myslím, si že kdyby policistka Lhotáková, která je tady brána, jako nějaká bojovnice za pravdu a spravedlnost, řešila svůj problém bez různých novin, novinářů, různých polosocialistických odborů... tak si myslím, vše už bylo dávno vyřešené a kolegyně Lhotáková by dále mohla uplatňovat svoje ambice při ochraně naší demokratické společnosti. Jinak to chápu, že doma sedí na zadku a vypiskuje na všechny strany a naivně si myslí, že je policejní odborová hvězda. Omyl chlapče, takových policejních hrdinů jsem už viděl a pochop , bude otázka času, kdy Lhotáková bude ráda, že odevzdá pytel a Ty její odborové výkřiky jí budou naprosto , ale naprosto úplně k h..... ?Mazec, neznáš, že u policie byla vždy pravda po zásluze potrestána, probuď se !!!!

"ty jsi ale kus hovada. Víš vůbec vo čem meleš?" ..."co potom chybí právě tomu zaměstnavateli, který radší dopustí zproštění viny pachatele, než aby přiznal svou odpovědnost za zraněné zaměstnance." Pokud tady příspěvky dobře čtu, tak pachatel je stíhán krom jiného i pro TČ napadení veřejného činitele a protože slečna je už šestý měsíc se služebním úrazem v PN, tak odpovědnost zaměstnavatele za zraněné zaměstnance je evidentní. Mazec, "Tos mi zase hnul žlučí!"

tak si to přečti ještě jednou. Píše, že se to nedá dokázat, když je včas nepusili k doktorovi.

Mazec, nachystej si žluč, co tady meleš za bláboly, jestliže odborářka Lhotáková byla zraněna, tak byla zraněna tím Drobečkem a pak tedy nechápu, jak může být zato odpovědný zaměstnavatel a za druhé o vině vždy rozhoduje soud a jestliže byl zproštěn viny, tak to není věcí zaměstnavatele, ale já zapoměl on i ten soud je vlastně proti bojovnici za spravedlnost, já mám obavu, aby o Lhotákové nejednala i naše povedená vláda. Hele žluč, jak dlouho sloužíš, že to vůbec nemůžeš pochopit. Říká Ti něco nezávislost soudu, jestliže ne, tak hoď na stůl placku a zmiz, Tebe škoda nebude.

žiješ asi v jiném světě, když věříš v nezávislost soudu. Komu jde o koryto? Jí určitě ne a jak je známo, tonoucí se stébla chytá, že, proto ty podpásovky! Názor, že bez medializace by byla věc dávno vyřešena je taktéž nesmysl. Pokud vývoj celé věci sleduješ od začátku, věděl by jsi, že by se tím nezabýval vůbec nikdo. Proč se to tedy již podruhé řeší, když se podle tebe o nic nejedná? Proč se za ní "polosocialistické" odbory staví, když si tím můžou znatelně uškodit? Podle toho co tu píšeš, jseš jen ambiciózní fracek, který by rád vytloukal klín klínem. Ona veřejně neanonymně bojuje a mě je zle z toho, že i právě za takové fracky, jako jsi ty.

nezapomněl jste se podepsat, pane nadřízený?

"Říká Ti něco nezávislost soudu"
Hele důstojníčku "určitě" s mnoha letitou praxí v terénu :-)Doufám,že těmito bláboly nekrmíš podřízené.Ti co příjdou po nás ti na to možná ještě skočí.

Nabízíme za almužnu nemoci všeho druhu a nejistotu pro svou rodinu.

...prosím, specifikuj jakéže-to "nabízíš za almužnu nemoci všeho druhu" a jakou máš na mysli "nejistotu pro svou rodinu". Sama jsem dosud žádnou nemoc "všeho druhu" (krom pracovního úrazu, který mou rodinu, potažmo mé děti, nijak neohrozil ) domů nedonesla a nejistotou jsme také dosud netrpěli,...

Já jsem měl jenom žloutenku A + B

píšeš "Já jsem měl jenom žloutenku A + B". A to jsi policista? Nevím proč jsi se nenechal proti žloutenkám obou typů A i B očkovat (jedna vakcína, očkována ve třech intervalech) i u nás byli tací, kteří očkování odmítli, většina těch odpovědných se naočkovat nechala a jsme relativně při styku s "feťáky" v klidu.

Je tu druhy klik neserte mna!

Modrá šance pro všechny policisty. Nabízíme Vám za almožnu možnost podávat vyčerpávající výkony.
Je třeba si utahovat opasky! Dobře již bylo. Bude hůř.

Tak jsem právě na TV Nova viděl profesionální eskortu vraha. Sán na zadním sedadle Favorita. Bez dalšího komentáře.

Nejsou lidi všichni už odešli, nebo jsou na odchodu.

Ba ne, je Vás jako much a těch je v našem kraji opravdu hodně. Jste až na vyjímky netáhla!!!!

no jasně, jako much, dnes jsem zrovna doma jednu "jarem probuzenou" mouchu našla, chudinka jedna, už není, umřela po ráně "plácačkou na mouchy",...buď jí země lehká,....

Jdeme po modré ke všem čertům........

Jen by mne zajímalo kolik lidí tu píšících volilo tu modrou chamraď. Socani nestojí taky za moc, ale mají trochu k obyčejným lidem blíže. Modří ptáčkové si obyčejnými lidmi vytírají kaďák!

..to víš, že voličů "modrých" je tady asi dost, ne každému jsou "modří proti srsti". Celý život volím KSČ a volím je i nyní (a teď hurá do mě), ale i ti jsou "lidštější " než modří.

http://www.lidovky.cz/policiste-se-nechali-uplacet-cigaretami-f0 2-/ln_domov.asp?c=A080314_153603_ln_domov_mtr

A další a další policisté odcházejí a další a další nováčci přicházejí-budujeme sbor amatérů.

Ale to je účel celkového nového uspořádání policie. Tato vládní garnitura nemůže potřebovat chytré policisty,ti by jim přeci šlapali na prsty a to by přeci nešlo. Staré skušené nechají odejít, nebo je vyháží a mladé nezkušené naberou a je hotovo.

ne že budete, Vy jste byli a jste banda amatérů.

a jéje, už je tady opět nějaký " zkušený " civilista " hrdě " kritizující něco do čeho vůbec nevidí a zkušeným okem to fundovaně zkritizoval.
Děkujeme za projevenou kritiku pane " znalče " policie a všeho co se službou policie, tedy trestním řízením a jinými činnostmi souvisí.

F1 zase machruje, bež si stěžovat na lampárnu.

Všimli jste si, že F1 je ze všech nejchytřejší? Všemu rozumí, všude byl, každého hned prokoukne... Proč on vlastně navštěvuje tyto stránky? Měl by sedět na nějakém pohodovém místě, dělat třeba krajského ředitele, policejního prezidenta a nebo ministra vnitra či premiéra a nebo ŘEDITELE ZEMĚKOULE. Škoda jeho schopností na tomto fóru a na jeho pracovním místě hlídkaře nebo územáka...

1. Ano souhlasím, přirozenou inteligenci mám dle psychologického vyšetření v hodnotě Raven IQ139, což jsou 2 procenta lidí, takže si na svou " chytrost " a schopnost zdravého úsudku ( včetně úsudku o těch co si nevidí na špičku nosu ) nestěžuji. Nevím jestli Vy, laciní kritici policie máte stejnou hodnotu " zdravého " rozumu. Velmi často zjišťuji, že nikoliv a je to pro mě jen standartní, praktické a časté poznání
2. Ani jednu služební činnost, zde uvedenou nevykonávám, tedy Váš omyl - další.
3. Ve 42 letech jsem jaksi již seznal dosti moudra, třeba to, že hlupák zůstane hlupákem a tak již hodně věcí beru s nadhledem, takže v pohodě kritizujte, i s takových " znalých " je svět složen.

oprava : slova " i s takových " nahrazuji textem " i z takových "

Odůvodnění : Oprava textu byla provedena z důvodu možného šťourání nějakých těch šťouralů.

Včera večer po šťourání, co?

Ty by jsi potřeboval opravit něco jiného málo placený hrdino!!!

F1, nic ve zlém ale sebevědomí Ti nechybí, jen se podivuji, že u firmy s takovým IQ zůstáváš.Také jsem jednoho takového, co vykřikoval jaké má IQ (mimochodem uváděl ještě vyšší) znal, byl to sice šéf, takový "já, já, jenom já" ale ve skutečnosti sám dokázal jen chlastat a dělali za něj druzí na nichž parazitoval. Oni odešli, on až jako přesluhující důchodce. Nesnaž se přesvědčit čtoucí a hlavně sloužící policisty, že jsi něco takového. Máš-li takové IQ jak uvádíš, tak se zcela jistě více uplatníš v civilu a dosáhneš i lepšího sebeuspokojení a vyššího fiančního ohodnocení.

Dříve jsem byl nejchytřejší, ale hrozně namyšlený. Nyní už však nemám žádnou chybu. Proto dělám policajta.

pro 144 pro F1
Předpokládám, že kdo tuhle myšlenku zveřejnil, jen laškoval. Věřím, že pokud jsi policista a přišel jsi na to, co říkáš, tak už neděláš policajta. Já ho dělal v přesvědčení, že bojuji proti zlu, trpěl jsem nad sebou různé nadřízené, dělal za ně. Chodil s nechutí do práce, a dnes ... jsem rád, že jsem se odhodlal k závažnému rozhodnutí odejít. Ale upřímně, jsem sice smutný z toho, že jsem odešel, dokonce z místa, kde jsem plnil svou roli a podřízení mi akceptovali, na to aby jsi ale uspěl v civilním sektoru, na to musíš mít. Každý z vás je mezi kolegami hrdina, vyhrožuje, že odejde, pokud se mu nezvedne plat (ač dnes má roční plat kolem půl milionu). Kdo chce odejít, tak s tím nevyhrožuje, nevydírá neschopné nadřízené, aby mu zvedli neadekvátně plat a pokud ví, že na to má, tak nechť odejde a planě nevyhrožuje, protože na to, aby odešel zkrátka nemá, protože je nemakačenko, jako jeho nadřízení, kteří hjej pak neberou ani vážně. Nakonec si ho tak vychovali, bohužel ti co za nadřízené makali již jsou pryč... a mezi těmi co zůstali jsou bohzužel i vychcánkové, kterých jsem si nikdy nevážil, ale ctím poctivou službu každého policisty, i když se může nechtěně dopustit přehmatů a pochybení. Pokud koná v dobré víře, tak nechť se jeho nadřízení mají odvahu se oprostit od befelu shora a zastat se podřízeného. Jde to vážení funkcionáři, jen na to mít a nehledět jen na svou kariéru. Apropó, vážení funkcionáři, těch vychcánků a podĺejzáků typu ... bych se také zbavil ... a nebo jim dal opravdu práci, nechť ukáží, že na to mají, že něco umí, že nekecají planě jen o např. ETŘ ale že jsou policajti na svém místě, že umí zakročit, provést OMČ, rozhodnout o závažných problémech,dle platové třídy, vníž jsou placeni... Je snadné vystupovat jako makáč krajského formátu a nevědět nic o okresní úpráci a natož práci obvoďáka.

Dobrý den. Může mi někdo prosím vysvětlit proč služební funkcionáři bezpečnostního sboru a ministr vnitra aplikují záko č. 361/2003 Sb. na mou osobu, když jsem nikdy podle tohoto zákona nebyl ve služebním poměru? Děkuji za odpověď.

bejvalko. Starý zákon byl nahrazen novým, který není pravou retroaktivitou - nepůsobí zpětně. Vím, že se Ti jedná o zvyšování renty. Jsi profláknutý. A šlus.

Nejedná se mi o zvyšování renty. Jedná se mi o to, že se mnou vedou služební funkcionáři bezpečenostního sboru řízení podle zákona č. 361/2003 Sb., které sami zahájili vydáním rozhodnutí, přičemž já o žádné takové řízení nestojím. Tak mne zajímá, podle čeho mají k takovému řízení s mou osobou pravomoc.

Neboj už se to připravuje i na dříve zcivilněné personalisty, studenty VŠ - denní studium a i pro další dle 361-tky nikdy nesloužícími. Jedná se o snížení rent za mateřskou dovolenou, základní nebo náhradní voj. službu, které byly platné pro službu stejně jako uvedené studium VŠ. Zkrátka bude měřeno všem stejným metrem.

cestou státního zástupce podal žalobu na tebou uváděné, popřípadě podnět IMV. Zneužití pravomoci jak vyšité. Nééé, tak si nestěžuj.

Podal, ale k ničemu to nevedlo. Pánové z MV mají ale pravděpodobně absolutní imunitu. ze státního zastupitelství mi byly odepsány výmysly a lži a ani se neobtěžovali záhájit úkony v tr. řízení. Absolutní bezpráví!