4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Pro Petru Lhotákovou:
-moc tě obdivuji a tvoje odvaha je úžasná, píši to proto, že jsem byl policistou a chování některých, kteří ochotně práskali i na své sourozence, aby dosáhli vytouženého cíle bylo k blití a raději jsem zvolil cestu z tohoto pochybného spolku odejít. Jinak o tom, co se děje Langr samozřejmě ví, ale je to pro něj nezajímavé, má rozehránu vyšší partii.

Svatá pravda, i takoví byli, že práskli někoho z rodiny, aby se dostali na vyšší post, nebo dostali odměnu. Ale všichni jsme jenom lidi a jak je známo, člověk je tvor chybující. To jim většinou došlo až už pozdě.

Stala se pouze vykonavatelem modrých manažérů, kteří nechtějí přijít o korýtko a vše tutlají.

Bohužel i toto je pravda. V současné době nemůže být nikdo apolitický a pracovat padni komu padni. Kdy by to chtěl zkusit, tak ten se se zlou potáže.

inzerce ´Vlašimská kauza´ opět v centru pozornosti
Pracovní neschopnost zpříjemňuje anglický buldok
Foto: Jiří HrnčířPro spor dvou středočeských policistů s policejními managery na okrese i na kraji se ujal název "Vlašimská kauza". A právě této záležitosti, která se již ocitla i na stole policejního prezidenta, věnoval koncem týdne rozsáhlý prostor Benešovský deník. Obsáhlejší z obou materiálů přinášíme v plném znění. Oba dva články je možné shlédnout ve fotopříloze:Policistka boj nevzdává, nechce s vlky výt
Jsou to již čtyři měsíce, co zájem veřejnosti i policejních kruhů vzbudil případ ve službě napadené a zraněné policistky Petry Lhotákové. Ta po zásahu proti agresorovi u případu domácího násilí přišla nejen k pracovnímu úrazu, ale současně také o ideály a víru ve spravedlnost a pochopení nadřízených. Dost možná ke všemu ještě přijde i o práci, kterou, jak sama uvádí, měla ráda.



Od osudného říjnové dne je totiž stále v pracovní neschopnosti a svůj návrat do služby na místní oddělení PČR ve Vlašimi si po prodělaných zkušenostech představit nedovede. Zatímco mladá policistka se již v médiích několikrát ke kauze vyjádřila, její nadřízení i policejní vyšetřovatelé byli skoupější a až dosud k problému, který označovali za interní, hovořit nechtěli. Teď je ale všechno jinak. Okresní policejní ředitelství případ vyšetřilo a uvolnil informační embargo.



Po prošetření celé události jsme nabyli přesvědčení, že na místě zásahu došlo u hlídky k pochybení v nesprávně zvolené taktice. Policista je školen na to, aby vyhodnotil situaci na místě a rozpoznal, jak by mohl v tomto případě agresivní útočník jednat. Podle toho měla zasahující hlídka zvolit komunikaci,“ uvádí shodně zástupce ředitele OŘ PČR v Benešově Pavel Havránek a velitel služby kriminální policie ČR v Benešově Pavel Mareš s tím, že v případě zásahu u domácího násilí proti ženě není přinejmenším taktické, aby vůči podnapilému agresorovi, který se dopustil násilí na manželce a je o několik váhových kategorií výše, vystupovala opět žena, byť v uniformě.



Útok vedený proti hlídce pracovníci benešovského policejního ředitelství při tom označují za velmi brutální a v žádném případě nechtějí omlouvat útočníka.„Někdy je taktičtější zvolit ústup a vyčkat do příjezdu posily a zákrok uskutečnit třeba za půl hodiny, je třeba si uvědomit, že pachatel našemu zákroku neuteče,“ dodává Pavel Havránek.



Petra Lhotáková oproti tomu namítá, že v žádném případě k pochybení nedošlo. „Taktika zásahu odpovídala vzniklé situaci, kdy podezřelý na hlídku zaútočil bez možnosti vyjednávání,“ říká Lhotáková a své tvrzení opírá o prvotní výslechy oznamovatelky, svědkyně i pachatele násilné činnosti. „To že všichni své výpovědi později několikrát změnili, je běžný jev,“ dodává policistka s tím, že obviněný se k napadení manželky a zasahující hlídky přiznal.







Rozdílné názory mezi vedením OŘ PČR a napadenou hlídkou panují v případě použití tlačítka nouze na vysílačce. Pavel Havránek společně s kolegou shodně tvrdí, že situace je dobře zdokumentovaná vteřinu po vteřině a nikdo z dalších policistů nepochybil. „Operační důstojník okamžitě ověřoval nouzové volání. Neúspěšné pokusy dovolat se zpět trvaly zhruba dvě minuty. Když se operační důstojník dovolal, druhý člen zasahující hlídky oznamuje podrobnosti útoku a žádá o posily. Z hovoru nevyplývá, že by byli členové hlídky zraněni, nebo že použili radiostanici v nouzi vědomě,“ říká benešovský vyšetřovatel. Poněkud jinak ale popisuje situaci Petra Lhotáková. Podle ní byli hrubě osočeni z neoprávněného užití nouzového tlačítka a posily přijely na místo asi po půl hodině. Vyšetřovatelé vypovídají, že operační důstojník reagoval řádově ve vteřinách a dojezd posil závisí na vzdálenosti nejbližšího oddělení, které je v Čechticích.



Tím se mezi zasahující hlídkou a jejich vedením roztáčí následný kolotoč rozdílných pohledů, obviňování, nedorozumění a situace se stává stále nepřehlednější. Tvrzení proti tvrzení. „Po příjezdu jsme oznámili naše zranění operačnímu důstojníkovi a vedoucímu oddělení a žádali příjezd kriminálky,“ uvádí zraněná policistka s tím, že požadovali převezení na ošetření také na vedoucím SKPV. „Vedoucí ale naše požadavky zlehčovali a bagatelizovali s tím, že nevypadáme jako zranění a že si vymýšlíme,“ říká Petra Lhotáková. Ta uvádí, že byla otřesená, pohmožděná v oblasti krku a břicha, že zvracela jak na místě útoku, tak na služebně.



Vedení okresního ředitelství toto rezolutně odmítá s tím, že je to přesně naopak. „To vůbec není pravda,“ ohrazují se proti nařčení oba pracovníci ředitelství s tím, že kam paní Lhotáková míří. „Domníváme se, že důvodem proč to Petra Lhotáková dělá by mohla být určitá nespokojenost, kdy jí byly vytýkány některé profesní postupy,“ vysvětluje Pavel Havránek a dodává, že některý z policistů si to vezme k srdci a jiný se může cítit nepochopený nebo ukřivděný. Každopádně Pavel Havránek s Pavlem Marešem tvrdí, že oběma napadeným policistům byl nabídnut odvoz na ošetření. „To však hlídka odmítla a podrobila se až povinnému formálnímu vyšetření, které ukládají předpisy.



Ještě z nemocničního pokoje však píše Petra první ze série článků do novin nezávislého odborového svazu Naše policie a následuje oslovení dalších periodik, v nichž vlašimská policistka líčí jak to chodí v policejním zákulisí. Tím si evidentně své nadřízené nenaklonila, což ani neměla v úmyslu. Jak sama říká, jde jí o to, aby orgány policie přiznaly chybu. „Oni moc dobře vědí, o co mi jde. Kdyby přiznali chybu, přiznali by i porušení etického kodexu policisty, služební přísahy a policejního zákona,“ usmívá se sebejistě v domácím azylu Petra Lhotáková, kterou prý pravidelně několikrát v týdnu dojíždějí vlašimští policisté zkontrolovat, zda dodržuje léčebný režim a povolené čtyři hodiny vycházek denně. „ Právě pro to, že mám tu práci ráda, chci spravedlnost. Pro takovouhle policii sloužit nebudu. Nepřijmu pravidla ve stylu přísloví kdo chce s vlky žít, musí s nimi výt,“ dodává Lhotáková, která záhadnou ztrátu kamerového záznamu z policejní služebny považuje za zásadní pochybení nadřízených.



Vlašimská policistka, jež se postavila svým nadřízeným chce medializací dosáhnout toho, aby problém nezmizel pod služebním kobercem, se nediví, že nadřízení i ostatní kolegové jsou ve výpovědích zajedno. „Protože si uvědomují, že jim jde o místo,“ říká Lhotáková a dodává, že ohledně nějaké dohody nebyla po celou dobu nikým kontaktována a dokonce jejímu právnímu zástupci není umožněno nahlížet do spisu. „Už se to čtyři měsíce řeší a nic,“ podotýká policistka, která ve svém boji hodlá vydržet až do konce. Proto prostřednictvím své advokátky podala stížnost na vedoucího vlašimského oddělení Milana Macha vedoucího SKPV Benešov, Pavla Mareše a ředitele Středočeské policie Václava Kučeru Policejnímu prezidiu.



„Nemám pocit, že dělám něco špatně. Vím, že mám podporu stovek kolegů po celé republice. Mám i pracovní nabídky vedoucích z jiných krajů, ale nechci utíkat od nevyřešené věci, ač by si to možná někdo přál. Kromě toho jsem při nástupu k policii na něco přísahala a na to nezapomínám,“ říká přesvědčivě vlašimská policistka, kterou její přímí nadřízení označují za příliš horlivou.



Text a foto: Jiří Hrnčíř, Benešovský deník



Publikováno: 01. 03. 2008

inzerce



Komentáře k článku nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravován. Příspěvky však mohou být smazány, pokud budou vulgární, xenofobní, rasistické či budou v rozporu s právním řádem ČR.
Odkazy vkládejte bez "http://", jinak se váš příspěvek z důvodu ochrany proti spamu nezobrazí.


jméno
heslo



Věra: Petro, jsem s Tebou!!!
Všichni, kdož sledujete tuto kauzu, včetně samotné hlavní aktérky! Chci Vám říci, že Petru osobně znám, přesto moje slova nebudou nijak zkreslená. Petra je férový člověk, hodná holka a nemyslete si, že na mě kolikrát "nevyjela", když jsem neměla pravdu, nebo jsem říkala, co se jí nelíbilo. Nikdy ale nebyla nespravedlivá, vždycky pro ní byla důležité, aby se došlo k pravdě, ať už byla jakákoliv. Za celou tu dobu, co jí znám - a znám jí i jako kolegyni - nikdy nic nevzdala, nikdy od žádného problému neutekla a nikdy nikoho křivě neobvinila. Je mi moc líto a skutečně až zůstává rozum stát nad tím, že se k ní nadřízení mohou otočit zády, zatímco by jí měli být alespoň rádci. Je cosi prohnilého v našem státě, když naši nadřízení hledí na svůj čistý stůl, na svůj čistý štít a za jakoukoliv cenu jsou ochotni si to udržet. V tomto případě za cenu toho, že nesmyslně hledají důvody pro spáchání přestupku, neřku-li trestného činu, člověkem - ŽENOU, NAPADENOU A ZBITOU ŽENOU (!!!) - a obhajují skutečného pachatele - nad tím opravdu jen bezmocně kroutím hlavou. Moc bych si přála, aby příslušné orgány dokázaly celou věc zhodnotit a vyšetřit bez veškeré podjatosti, zcela objektivně a podle platných právních norem. Slečně Petře Lhotákové bylo mnohokrát za její službu ve Vlašimi ublíženo na těle, to jistě její nadřízení vědí, ale teď i na duši, což jsou rány hluboké a nevratné. Pracovala svědomitě, ukázněně, podle nepsaného zákona "dala ses na vojnu, tak bojuj". Bila se za pravdu, za čest - svou i svých i svých kolegů, pokud cítila, že je jim ubližováno, a jí samotné se nikdo nezastane ... Nikdo už si nevzpomene, že nemlčela, když se nadřízení naváželi do jejích kolegů - jako by to najednou všichni zapomněli. Smutné. I kdybych Petru neznala, nikdy bych nemohla být na straně jejich nadřízených, kteří stojí proti ní - opravdu, pro mě z nepochopitelných důvodů. Vlastně ano - Vlašim je malé město, přece si nemůžeme znepřátelit pro nás důležité a vlivné osoby ... Petro, jsem s Tebou a spolu se mnou i spousta, vlastně skoro většina, našich společných bývalých kolegů. Já ještě pořád věřím ve spravedlnost a pokud se Ti jí nedostane, přijdu i já sama o mnoho svých ideálů. Jsem s Tebou, prosím, nevzdávej to.
11:00:45 13. 03. 2008 DALŠÍ POLICEJNÍ HISTERKA...

is it "histerka"?

Ty jsi pěkný tukan, histerko?
A proč jsi sem nedal taky příspěvek o tom soudu, který s pachatelem Drobečkem tento týden proběhl, co? Soudkyně je prý manželka jednoho z vedoucích na OŘ BN a je "objektivní" natolik, že zpochybňuje skoro všechny tr. činy spáchané obviněným.
Že by byla taky histerická?

Tady ho máš:
petruna: Drobečkem versus soudcovský talár
Tak jsme dnes měli soud s Drobečkem. Soudkyně, jinak manželka vedoucího jednoho z Obvodního oddělení spadajícího pod ředitelství policie Benešov, byla opravdu svědomitá a věnovala plno času přípravě na dnešní hlavní líčení.
Nebudu Vás tu unavovat tlumočením jejích "zcela objektivních" výlevů nad zřejmě exotickým policejním póvlem, jako jsem já s kolegou, takže se Drobeček mohl jen mile usmívat a jeho sebevědomí rostlo do nebes při poslechu frází v přesném znění jako ve vyjádření vedení OŘ Benešov ve výše uvedeném článku z BN deníku, stejně tak rostlo jeho manželce (oznamovatelce události), která byla v soudní síni přítomná asi pro Drobečkovu morální podporu.
Díky tomu, že jsme nebyli ihned po napadení ošetřeni a vystřídáni, díky tomu, že jsme prováděli další úkony (výslechy, atd), je nejspíš zpochybněno spáchání tr. činu ublížení na zdraví, neboť bychom toho údajně nebyli s otřesem mozku a dalšími zraněními schopni. V potaz se nebraly naše argumenty, že jsme si na postup vedení stěžovali, ale protože zatím není nic vyšetřeno - máme smůlu!
Skutečnost, že jsou ve spise několikrát změněny výpovědi (oznamovatelky a svědkyně, jejich společné kamarádky), které nyní shodně tvrdí, že když 2m vysoký a 160kg vážící Drobeček otevřel dveře bytu, měla jsem na něj já skočit, rozervat mu triko, nazvat ho "sráčem" a tím útok na nás vyprovokovat. Státního zástupce evidentně polévalo horko a tak se mě pro dokreslení situace zeptal, kolik měřím a vážím. Což je 164cm a 70kg. Nezabralo to, takže o prokázání spáchání tr. činu útoku na veřejného činitele si necháme asi jen zdát. Podle všeho jsme si tedy zřejmě namátkově vybrali rodinu s tím, že se pro zábavu poperem.
Dnes bylo odročeno, ale příště povedou v poutech nejspíš nás dva. Mě a kolegu....
Na závěr bych zase použila nějaký trefný citát, ale byl by nejspíš cenzurován šéfredaktorem pro užití vulgarismů...:-) Vtipkuji, neboť se i po tom všem nesnížím na už tak vysokou úroveň mých nadřízených. O výši jejich úrovně jste si už beztak obrázek udělali sami, nemýlím-li se.
Jedině snad: "Dvakrát měř a třikrát převažuj!"
Petra Lhotáková
19:23:19 12. 03. 2008

To se dalo čekat, že to dostane na stůl soudkyně Dufková. Nemá tedy na výběr. Musí zřejmě skákat jak "jistí lidé" pískají, vzhledem k postavení svého manžela a syna, kteří pod OŘ BN slouží jako policisté. Jinak by to taky mohla být její poslední kauza řešená u soudu v Benešově. Jaká další náhodička! Objektivní, zajisté!!

To snad není ani možný! Na čí straně ta soudkyně vůbec je?

Mě spíš zaráží to, co popisuje v jiném příspěvku. Zde jej z www.policista.cz také vkládám. Je to opravdu humus, co se v zákulisí u policie děje!
petruna: Život není žádný "přátelák" !!!
V pátek jsem byla domluvená se svým kolegou "spolubojovníkem" na tom, že se sejdem před naší služebnou (samozřejmě ve vycházkách) a z garáže na nezajištěném dvoře za služebnou si odvezeme tam uložené osobní věci. Měla jsem tam zaparkovanou babetu, parkovala jsem si tam během léta kolo, jiní kolegové také motocykly i auta s plným vědomím vedení. Byla jsem tam s kamarádkou ve 14:15 hod a kolega přijel se svým synem.
Jdeme na oddělení, abychom kolegy o našem plánu radši informovali, i když byla praxe docela jiná, ale oddělení zamčené. Chvilí jsme u oddělení řešili, co budeme tedy dělat, ale nakonec jsme šli tedy na dvůr, odemkli garáž klíčem, který jsme někteří z oddělení měli, (já cca 4 roky) od tehdejšího velitele, nynějšího zástupce velitele. Z garáže jsme vyndali babetu, garáž zpátky zavřeli a uzamkli.
Náhle ze zadního vchodu služebny vyrazil zástupce velitele, oblečený do uniformy, vzteklý jako pes. Bez pozdravu na nás arogantně spustil, že tam nemáme co dělat, kde jsme vzali klíče od té garáže, ať mu je koukáme hned navalit, atd. Byla jsem celá paf, klíč jsem vyndavala z kroužku a ptala se ho, které další klíče ještě tedy chce. Neodpověděl, tak mu kolega řekl, že je zajímavé, že dosud nemáme nový klíč od vstupních dveří na služebnu, kde máme své další osobní věci a na to zástupce řekl, že ještě aby, že to jedině dobře, že tam už nemáme co dělat. Kolega ho tedy vyzval, aby se šel "pro jistotu" podívat do předmětné garáže, na čež odvětil, že už je to jedno, když ty klíče máme po celou dobu a ať vypadneme a odcházel zpět na služebnu. Kolega mu řekl, že má přeci na dvoře kameru, která by případnou manipulaci s věcmi v garáži (nic jiného tam ale nebylo) ukázala. Na to mávl rukou a beze slov za sebou uzamkl dveře oddělení.
Proč neotevřel tedy rovnou, když na služebně byl a evidentně nás viděl na kamerách už ve chvíli, kdy bral kolega za kliku u vstupních dveří u oddělení a když jsme nějakou dobu postávali před oddělením i na dvoře?
Jen takový menší detail. S kolegou jsme stále ve služebním poměru. Na oddělení jsme často zvání ohledně podepisování různých písemností, výslechů, daňového přiznání.....Myslíte, že nám alespoň řekli, abychom si uklidili své věci ze svých stolů z důvodu naší delší nepřítomnosti? Kdepak. Kde jsou věci z mého stolu opravdu nevím. To, že jsou pryč jsem náhodně zjistila po vstupu do své kanceláře za účelem výslechu důstojníky z policejního prezídia koncem února. Kytky v mé kanceláři jsou suché, nikdo je nezalíval. Asi měly VELKÝ podíl na celé této situaci, viďte?
Kamarádka se z toho nemohla vzpamatovat hodně dlouho a do dneška nevěří tomu, že jsem na této služebně pomalu 6 let pracovala a hlavně nejen tohoto pána v uniformě brala jako svého kamaráda. Kdysi.
Jak ale říká jedna moudrost - "Lidé jsou různé, blbé a pitomé!"
Petra Lhotáková
09:59:43 11. 03. 2008

To je fakt síla. Dá se tomu vůbec věřit?

No já nevím co si mám myslet, ale podle délky nemocenské bych zranění Lhotákové tipoval ne na nějaké napadení, ale spíš na těžkou autonehodu. A vhledem, že s takovým zraněním byla schopna dále ten den sloužit, tak to musí být asi zocelené žena bývalého SSSR.

Vážená Petro Lhotáková, jediné co Vám mohu napsat, tak je to, že Vám bezpochyby chybí odpovědnost, slušnost a hlavně loajalita ke svému zaměsnavateli. To co předvádíte svědčí o Vaší policejní tuposti a dobře víte jak to všechno skončí. Podle mě jste obyčejná policejní fraška a už tady nepruďte a hlavně dál vykřikujte na všechny strany, ještě více novin a televize, možná má zájem i maďarská televize, případně až do Bruselu, nemohu Vás brát jako policistku a už se nad sebou konečně zamyslete. Ten Váš socialistický boj zabalte a je Vám doufám jasné, že jako policistka jste už dávno skončila. Vás mít jako podřízenou, tak jsem s Váma hotovej tak do 14 dnů a balíte kufry a jen by se za Váma kouřilo

Polisi,
ty jsi ale kus hovada. Víš vůbec vo čem meleš? Řekl bych, že zrovna u tebe tnula Petra do živýho, žere tě to a sám nevíš kudy kam. Kdyby Petře chyběla odpovědnost a loajalita k zaměstnavateli, co potom chybí právě tomu zaměstnavateli, který radší dopustí zproštění viny pachatele, než aby přiznal svou odpovědnost za zraněné zaměstnance. Tos mi zase hnul žlučí!

Polis, co je to socialistický boj a jak víš, jak to skončí?

Hele, Mazec, hovado nejsem a nikdy jím nebudu, mě se tady hrozně líbí, jak kdejaký strážmistr je chytrý jako hovno, ale myslím, si že kdyby policistka Lhotáková, která je tady brána, jako nějaká bojovnice za pravdu a spravedlnost, řešila svůj problém bez různých novin, novinářů, různých polosocialistických odborů... tak si myslím, vše už bylo dávno vyřešené a kolegyně Lhotáková by dále mohla uplatňovat svoje ambice při ochraně naší demokratické společnosti. Jinak to chápu, že doma sedí na zadku a vypiskuje na všechny strany a naivně si myslí, že je policejní odborová hvězda. Omyl chlapče, takových policejních hrdinů jsem už viděl a pochop , bude otázka času, kdy Lhotáková bude ráda, že odevzdá pytel a Ty její odborové výkřiky jí budou naprosto , ale naprosto úplně k h..... ?Mazec, neznáš, že u policie byla vždy pravda po zásluze potrestána, probuď se !!!!

"ty jsi ale kus hovada. Víš vůbec vo čem meleš?" ..."co potom chybí právě tomu zaměstnavateli, který radší dopustí zproštění viny pachatele, než aby přiznal svou odpovědnost za zraněné zaměstnance." Pokud tady příspěvky dobře čtu, tak pachatel je stíhán krom jiného i pro TČ napadení veřejného činitele a protože slečna je už šestý měsíc se služebním úrazem v PN, tak odpovědnost zaměstnavatele za zraněné zaměstnance je evidentní. Mazec, "Tos mi zase hnul žlučí!"

tak si to přečti ještě jednou. Píše, že se to nedá dokázat, když je včas nepusili k doktorovi.

Mazec, nachystej si žluč, co tady meleš za bláboly, jestliže odborářka Lhotáková byla zraněna, tak byla zraněna tím Drobečkem a pak tedy nechápu, jak může být zato odpovědný zaměstnavatel a za druhé o vině vždy rozhoduje soud a jestliže byl zproštěn viny, tak to není věcí zaměstnavatele, ale já zapoměl on i ten soud je vlastně proti bojovnici za spravedlnost, já mám obavu, aby o Lhotákové nejednala i naše povedená vláda. Hele žluč, jak dlouho sloužíš, že to vůbec nemůžeš pochopit. Říká Ti něco nezávislost soudu, jestliže ne, tak hoď na stůl placku a zmiz, Tebe škoda nebude.

žiješ asi v jiném světě, když věříš v nezávislost soudu. Komu jde o koryto? Jí určitě ne a jak je známo, tonoucí se stébla chytá, že, proto ty podpásovky! Názor, že bez medializace by byla věc dávno vyřešena je taktéž nesmysl. Pokud vývoj celé věci sleduješ od začátku, věděl by jsi, že by se tím nezabýval vůbec nikdo. Proč se to tedy již podruhé řeší, když se podle tebe o nic nejedná? Proč se za ní "polosocialistické" odbory staví, když si tím můžou znatelně uškodit? Podle toho co tu píšeš, jseš jen ambiciózní fracek, který by rád vytloukal klín klínem. Ona veřejně neanonymně bojuje a mě je zle z toho, že i právě za takové fracky, jako jsi ty.

nezapomněl jste se podepsat, pane nadřízený?

"Říká Ti něco nezávislost soudu"
Hele důstojníčku "určitě" s mnoha letitou praxí v terénu :-)Doufám,že těmito bláboly nekrmíš podřízené.Ti co příjdou po nás ti na to možná ještě skočí.

Nabízíme za almužnu nemoci všeho druhu a nejistotu pro svou rodinu.

...prosím, specifikuj jakéže-to "nabízíš za almužnu nemoci všeho druhu" a jakou máš na mysli "nejistotu pro svou rodinu". Sama jsem dosud žádnou nemoc "všeho druhu" (krom pracovního úrazu, který mou rodinu, potažmo mé děti, nijak neohrozil ) domů nedonesla a nejistotou jsme také dosud netrpěli,...

Já jsem měl jenom žloutenku A + B

píšeš "Já jsem měl jenom žloutenku A + B". A to jsi policista? Nevím proč jsi se nenechal proti žloutenkám obou typů A i B očkovat (jedna vakcína, očkována ve třech intervalech) i u nás byli tací, kteří očkování odmítli, většina těch odpovědných se naočkovat nechala a jsme relativně při styku s "feťáky" v klidu.

Je tu druhy klik neserte mna!

Modrá šance pro všechny policisty. Nabízíme Vám za almožnu možnost podávat vyčerpávající výkony.
Je třeba si utahovat opasky! Dobře již bylo. Bude hůř.

Tak jsem právě na TV Nova viděl profesionální eskortu vraha. Sán na zadním sedadle Favorita. Bez dalšího komentáře.

Nejsou lidi všichni už odešli, nebo jsou na odchodu.

Ba ne, je Vás jako much a těch je v našem kraji opravdu hodně. Jste až na vyjímky netáhla!!!!

no jasně, jako much, dnes jsem zrovna doma jednu "jarem probuzenou" mouchu našla, chudinka jedna, už není, umřela po ráně "plácačkou na mouchy",...buď jí země lehká,....

Jdeme po modré ke všem čertům........

Jen by mne zajímalo kolik lidí tu píšících volilo tu modrou chamraď. Socani nestojí taky za moc, ale mají trochu k obyčejným lidem blíže. Modří ptáčkové si obyčejnými lidmi vytírají kaďák!

..to víš, že voličů "modrých" je tady asi dost, ne každému jsou "modří proti srsti". Celý život volím KSČ a volím je i nyní (a teď hurá do mě), ale i ti jsou "lidštější " než modří.

http://www.lidovky.cz/policiste-se-nechali-uplacet-cigaretami-f0 2-/ln_domov.asp?c=A080314_153603_ln_domov_mtr

A další a další policisté odcházejí a další a další nováčci přicházejí-budujeme sbor amatérů.

Ale to je účel celkového nového uspořádání policie. Tato vládní garnitura nemůže potřebovat chytré policisty,ti by jim přeci šlapali na prsty a to by přeci nešlo. Staré skušené nechají odejít, nebo je vyháží a mladé nezkušené naberou a je hotovo.

ne že budete, Vy jste byli a jste banda amatérů.

a jéje, už je tady opět nějaký " zkušený " civilista " hrdě " kritizující něco do čeho vůbec nevidí a zkušeným okem to fundovaně zkritizoval.
Děkujeme za projevenou kritiku pane " znalče " policie a všeho co se službou policie, tedy trestním řízením a jinými činnostmi souvisí.

F1 zase machruje, bež si stěžovat na lampárnu.

Všimli jste si, že F1 je ze všech nejchytřejší? Všemu rozumí, všude byl, každého hned prokoukne... Proč on vlastně navštěvuje tyto stránky? Měl by sedět na nějakém pohodovém místě, dělat třeba krajského ředitele, policejního prezidenta a nebo ministra vnitra či premiéra a nebo ŘEDITELE ZEMĚKOULE. Škoda jeho schopností na tomto fóru a na jeho pracovním místě hlídkaře nebo územáka...

1. Ano souhlasím, přirozenou inteligenci mám dle psychologického vyšetření v hodnotě Raven IQ139, což jsou 2 procenta lidí, takže si na svou " chytrost " a schopnost zdravého úsudku ( včetně úsudku o těch co si nevidí na špičku nosu ) nestěžuji. Nevím jestli Vy, laciní kritici policie máte stejnou hodnotu " zdravého " rozumu. Velmi často zjišťuji, že nikoliv a je to pro mě jen standartní, praktické a časté poznání
2. Ani jednu služební činnost, zde uvedenou nevykonávám, tedy Váš omyl - další.
3. Ve 42 letech jsem jaksi již seznal dosti moudra, třeba to, že hlupák zůstane hlupákem a tak již hodně věcí beru s nadhledem, takže v pohodě kritizujte, i s takových " znalých " je svět složen.

oprava : slova " i s takových " nahrazuji textem " i z takových "

Odůvodnění : Oprava textu byla provedena z důvodu možného šťourání nějakých těch šťouralů.

Včera večer po šťourání, co?

Ty by jsi potřeboval opravit něco jiného málo placený hrdino!!!

F1, nic ve zlém ale sebevědomí Ti nechybí, jen se podivuji, že u firmy s takovým IQ zůstáváš.Také jsem jednoho takového, co vykřikoval jaké má IQ (mimochodem uváděl ještě vyšší) znal, byl to sice šéf, takový "já, já, jenom já" ale ve skutečnosti sám dokázal jen chlastat a dělali za něj druzí na nichž parazitoval. Oni odešli, on až jako přesluhující důchodce. Nesnaž se přesvědčit čtoucí a hlavně sloužící policisty, že jsi něco takového. Máš-li takové IQ jak uvádíš, tak se zcela jistě více uplatníš v civilu a dosáhneš i lepšího sebeuspokojení a vyššího fiančního ohodnocení.

Dříve jsem byl nejchytřejší, ale hrozně namyšlený. Nyní už však nemám žádnou chybu. Proto dělám policajta.

pro 144 pro F1
Předpokládám, že kdo tuhle myšlenku zveřejnil, jen laškoval. Věřím, že pokud jsi policista a přišel jsi na to, co říkáš, tak už neděláš policajta. Já ho dělal v přesvědčení, že bojuji proti zlu, trpěl jsem nad sebou různé nadřízené, dělal za ně. Chodil s nechutí do práce, a dnes ... jsem rád, že jsem se odhodlal k závažnému rozhodnutí odejít. Ale upřímně, jsem sice smutný z toho, že jsem odešel, dokonce z místa, kde jsem plnil svou roli a podřízení mi akceptovali, na to aby jsi ale uspěl v civilním sektoru, na to musíš mít. Každý z vás je mezi kolegami hrdina, vyhrožuje, že odejde, pokud se mu nezvedne plat (ač dnes má roční plat kolem půl milionu). Kdo chce odejít, tak s tím nevyhrožuje, nevydírá neschopné nadřízené, aby mu zvedli neadekvátně plat a pokud ví, že na to má, tak nechť odejde a planě nevyhrožuje, protože na to, aby odešel zkrátka nemá, protože je nemakačenko, jako jeho nadřízení, kteří hjej pak neberou ani vážně. Nakonec si ho tak vychovali, bohužel ti co za nadřízené makali již jsou pryč... a mezi těmi co zůstali jsou bohzužel i vychcánkové, kterých jsem si nikdy nevážil, ale ctím poctivou službu každého policisty, i když se může nechtěně dopustit přehmatů a pochybení. Pokud koná v dobré víře, tak nechť se jeho nadřízení mají odvahu se oprostit od befelu shora a zastat se podřízeného. Jde to vážení funkcionáři, jen na to mít a nehledět jen na svou kariéru. Apropó, vážení funkcionáři, těch vychcánků a podĺejzáků typu ... bych se také zbavil ... a nebo jim dal opravdu práci, nechť ukáží, že na to mají, že něco umí, že nekecají planě jen o např. ETŘ ale že jsou policajti na svém místě, že umí zakročit, provést OMČ, rozhodnout o závažných problémech,dle platové třídy, vníž jsou placeni... Je snadné vystupovat jako makáč krajského formátu a nevědět nic o okresní úpráci a natož práci obvoďáka.

Dobrý den. Může mi někdo prosím vysvětlit proč služební funkcionáři bezpečnostního sboru a ministr vnitra aplikují záko č. 361/2003 Sb. na mou osobu, když jsem nikdy podle tohoto zákona nebyl ve služebním poměru? Děkuji za odpověď.

bejvalko. Starý zákon byl nahrazen novým, který není pravou retroaktivitou - nepůsobí zpětně. Vím, že se Ti jedná o zvyšování renty. Jsi profláknutý. A šlus.

Nejedná se mi o zvyšování renty. Jedná se mi o to, že se mnou vedou služební funkcionáři bezpečenostního sboru řízení podle zákona č. 361/2003 Sb., které sami zahájili vydáním rozhodnutí, přičemž já o žádné takové řízení nestojím. Tak mne zajímá, podle čeho mají k takovému řízení s mou osobou pravomoc.

Neboj už se to připravuje i na dříve zcivilněné personalisty, studenty VŠ - denní studium a i pro další dle 361-tky nikdy nesloužícími. Jedná se o snížení rent za mateřskou dovolenou, základní nebo náhradní voj. službu, které byly platné pro službu stejně jako uvedené studium VŠ. Zkrátka bude měřeno všem stejným metrem.

cestou státního zástupce podal žalobu na tebou uváděné, popřípadě podnět IMV. Zneužití pravomoci jak vyšité. Nééé, tak si nestěžuj.

Podal, ale k ničemu to nevedlo. Pánové z MV mají ale pravděpodobně absolutní imunitu. ze státního zastupitelství mi byly odepsány výmysly a lži a ani se neobtěžovali záhájit úkony v tr. řízení. Absolutní bezpráví!