Jak jsem dostal, prodávám, co je na tom pravdy nevím...
Bída české policie
02.02.2007
Ze zpovědi jednoho obyčejného policisty
Bída české policie
V Haló novinách z 13. 1. 2007 jsem našel článek o pochybné
reorganizaci policejních složek.
Jsem také policista, tak mě moc zaujal. Mně se zdá reorganizace
také pochybná, ale jinak. Možná se jedná i o vyhození několika
starších policistů na vedoucích funkcích. Může jich ale být jen
pár. Už byly troje prověrky, tak jich moc nezbývá. Podle mého
názoru už to mohou být jen čistí lidé, kteří se dalšího výmyslu
nemusí bát. Mají slušné vzdělání, postavení a zkušenosti. Po 16
letech od převratu se dovedou hájit.
Já jsem ale na dolním konci žebříčku a nemám kam couvnout, nemám
ani vliv, ani dobrý plat těch, o kterých se psalo. Je smutné, že
se na ně takhle tlačí, ale mohou odejít na výsluhu za pěkné
odstupné a díky vzdělání a známostem ještě najít slušný pracovní
poměr. Já jsem 25 let u policie, ale protože jsem nebyl v KSČ,
nedostal jsem důstojnickou hodnost. Pak jsem ji nedostal proto,
že jsem nevstoupil do ODS ani OF. Komunistům jsem nic neprovedl,
jen si dělal svou práci. Jak jsem přísahal, sloužil jsem lidem,
ne nějaké straně nebo pánům. Za můj názor jsem nebyl nikdy
povýšen, ale ani vyhozen, natož ve vězení, jak se dnes chlubí
mnozí poslanci a herci. Byl jsem perzekvován, ale protože jsem
nezapálil žádný stoh, kravín, továrnu, ani nezabil žádného
pošťáka nebo hasiče jako bratři Mašínové, tak mi po sametové,
nebo krvavé, dodnes nevím, který termín platí, protože může
platit jen jeden, OF nepřiznalo žádné zásluhy ani odškodnění za
sabotáže proti státu.
Údajně zlí komunisté si za celá ta léta mé služby nedovolili mě
bezdůvodně potrestat, ale teď za údajného práva, lidskosti a
demokracie jsem byl 1. 1. 2007 degradován, a to hned o tři
stupně, bylo mi sebráno osobní hodnocení. Dle § 51, který teď
platí, jde o trest. Já se ale ničeho nedopustil, jen té
hlouposti, že jsem nic neprivatizoval ani neukradl, a na rozdíl
od premiéra jsem pořád poctivě ženatý.
Veřejnosti se v novinách i televizi tvrdí, že jsme dostali
přidáno. Formálně je to pravda, v globálu jsme dostali 10 %.
Nikdo už ale neví, že nám v tom slavném tržním hospodářství
přestali platit příplatky za práci v sobotu, neděli, noci i
svátek. Abych dostal zaplacenou jedinou hodinu přesčasu, musím
jich zadarmo nejdřív odpracovat 150. Rád bych viděl nějakého
manažera nebo poslance, aby za to něco dělal. Vedoucí, i ti, co
píše paní Dubničková, o nic nepřišli. I podle nových tarifů mají
skoro stejné hodnosti a teď navýšené platy. Letos jsem sloužil
na svátky. Lidé se veselili s rodinami a já je chránil. Byl jsem
odtržen od nejbližších v takovou chvíli. Aspoň jsem jim ale za
to mohl něco koupit. Od letoška to bude zadarmo. Poslanci si asi
myslí, že jsem nějaký úchyl a sloužím z rozmaru. Po změně hodnot
v r. 1989 já ale pracuji pro peníze. Žádné kecy mi neuživí
rodinu. Za vše se tvrdě platí. Mně ty příplatky činily velkou
část platu. Těch 10 % navíc možná nahradí jen inflaci, která
vesele roste, zatímco se nový zákon odkládal čtyři roky a s ním
dorovnávání platů. Zato poslanci, také státní zaměstnanci jako
já, si při platech okolo 70 000 vždycky přidali, prý omylem. Ale
ani když jsou prý vláda odborníků, už to nikdy nedokázali
napravit. Podle mne lhali. A kdo lže, ten i krade. Mně připadá
jako nechutný výsměch poslanců, že právě na Nový rok místo
slibovaného přidání peněz a kariérních jistot přišel Etický
kodex policisty, kde se píše, že policisté mají vzorně plnit své
povinnosti, chodit ustrojeni, reprezentovat policii, ba i ve
volném čase být poctiví, slušní, i k zlodějům a vrahům, být
dokonalí jako supermani, nikdy nebýt unaveni. Výše platu,
soustavné snižování vážnosti policistů i jejich pravomocí je ale
k tomuto v příkrém rozporu. Já to tedy dělal poctivě celá léta,
nikdo mi nemusel kázat morálku. Důkazem je, jak dlouho jsem
vydržel u tohoto poslání.
Teď jsem byl degradován na pouhého asistenta, v překladu -
pomocníka. Tak potřebuji mít příklad. Začnu od hlavy. Jaký si
mám vzít příklad, když náš první porevoluční prezident pan Havel
kázal veřejně o vítězství pravdy, lásky a demokracie. Nahrabal
si peníze za divadelní hry, co skončily v trezoru, protože se na
ně nedá dívat, zabavil Lucernu, pustil z vězení policií pracně
pochytaných 20 000 zlodějů a příživníků, a najednou někam
zmizel, asi na svou haciendu v cizině. Další, prý ekonom, nám
tvrdí, že nejlepší podnikatel, a tedy základ státu, je pan
Kožený. Poctivě přišel k miliardám. Jen připravil
Československou republiku o loďstvo, její lid o 1,7 miliardy
korun. Pan Klaus zavedl 500 000 nezaměstnaných, prý rezervoár
pracovních sil. Bohužel je ale musíme živit ze svých daní a oni
nikdy pracovat nebudou. Zato já mám pracovat až do smrti,
protože odchod do důchodu se oddaluje na 62 let. Těch se žádný
policista na ulici nedožije. Generální prokurátor, nejvyšší
světský spravedlivý, pan Šetina, podváděl s byty, zneužil své
postavení, a když se mohl ospravedlnit před televizí, cpal se,
až se mu roztrhla košile a rozeply kalhoty. Biskup pan Graubner,
nejvyšší božská spravedlnost, okradl firmu, kterou měl
propagovat, o mešní víno. Pan Macek dluží za svou neschopnost
podnikat 300 000 000 , ale nesplatil ani
korunu. Ať to zaplatí blbí dělníci. Ministr obrany a navíc
neomylný věštec sestřelil letadlo, ve kterém sám letěl. Tak
nevím, jak takový odborník neumí zacházet se zbraní a věštec
neví, že to spadne? Podle mě to bylo nejméně obecné ohrožení,
ale opět se nic nestalo. Pan ministr vnitra Ruml haněl čestné
doktoráty komunistů, ale jeho VŠ udělal jeho služební řidič v
Plzni. Vzal si mercedes od Helbigů, tučné odchodné a zmizel.
Další pan ministr vnitra Langoš, místo aby prosazoval bezpečnost
lidu, úctu k policii, podporoval vzpoury lidských hyen ve
věznicích. Tak dlouho porušoval dopravní předpisy a pravidla
silničního provozu, ohrožoval ostatní účastníky, až se zabil.
Tak bych mohl pokračovat ještě dlouho, ale ve vězení je jen pan
Svoboda. To jsou ty zářné příklady morálky?
Noví ministři vnitra i poslanci nám 16 let slibovali, že posílí
výkon služby na ulicích a bezpečnost, ale kriminalita několikrát
stoupla. Přibyly jen úřady, kolky, formuláře. Vedoucí nepřenesli
přes srdce, že policista v terénu, který denně nasazuje zdraví,
ba i život, jako teď ten hasič, že si za přesčasy a odloučení od
rodin vysloužil víc peněz, než sice vyšší funkce nebo hodnost,
kteří ale dělají práci jen v teplé místnosti od 7.00 do 15.30,
ve všední dny a riskují jen, že si spálí prsty od kafe nebo
polijí kalhoty. Takoví vydrží do 62 let klidně sedět u počítače.
Se mnou to ale brzy v noci někde sekne, zvlášť teď, když mrzne a
klouže to. Asi se vůbec penze nedožiji. Odkládá se stále déle,
tak nevím, nač ten rezervoár pracovních sil.
My na základních útvarech přišli o hodnosti, úctu lidí a
průměrně o 1000 Kč. Neznám nikoho, kdo by byl vyhozen nebo
dobrovolně odešel z ředitelství, ale z motorizované jednotky
jich odchází šest, od nás tři. Obdobně je to i jinde a já o tom
také uvažuji. Jsem už ale příliš starý na to, abych začínal
jinde znova, po letech obětovaných polici a lidu.
Poslední pan ministr vnitra Langer se sebejistě usmívá, prý se
nic vážného neděje. Jemu ne. Ale až my dole dostaneme ty očesané
výplaty, odejde nás ještě víc. Zůstane nás málo a nevím, zda
budu chtít za takové jednání aktivně pracovat. Pro lháře a lidi,
co si z nás dělají srandu, nebudu nasazovat život. Podle nového
řádu mohu být vyhozen i za přestupek nebo pár vylhaných
stížností. Přitom musím každého zloděje a lumpa, proti kterému
zakročuji, poučit o jeho právech. Pořád se mele, že neznalost
zákona neomlouvá. Přitom když je někdo 15x v base, měl by to
znát. Každého občana musím poučit, že si může stěžovat. Nic se
za to neplatí, tak by byl vůl, kdyby to neudělal. Občas to
vyjde, i když to není pravda.
Lidé nám vyčítají, že málo děláme a bereme moc peněz, jsme zlí a
líní. Není to tak, ale lidi nás k tomu nutí, ba i soudy,
poslanci a tisk. Nemůžeme každého lumpa chytit, protože na
rozdíl od pana Havla a Baudyše nejsme vševědoucí a
všudypřítomní. Nikdo nechce vidět, že policie sice občas, ale
přece někoho chytí. Policie ale o případu nerozhoduje. Stačí
slib 10x soudně trestaného lumpa, ale s čistým štítem, protože
platí, že když má odsezeno, hledí se na něj, jako by nebyl
trestán. Pěkná blbost. Soudce ho pustí. Když se to stane
podesáté, necháme ty zbytečnosti, protože se honíme pořád
dokola. Lidé nevidí, že za to nemůžeme. A když je něco většího,
soudy se táhnou 10 let, policisté zapomínají a právníci
tloustnou. A když už se konečně někdo zavře, má se tam jako v
ráji. I když prý nic neděláme, věznice jsou přeplněné. Lupiči,
vrazi a příživníci se válí v pokojích hotelového typu, bez práce
mají byt, teplo, jídlo, televizi, tělocvičnu, návštěvní
místnost. Policisté se o vše postarají. Já chráním bezpečnost
lidu i státu, ale za vše musím tvrdě platit, vzdělávat se a
starat o rodinu, vychovávat děti. O jejich potomky se stará
stát. Romové se místo trestu vyučí, nejlépe zámečníkem, aby mohl
lépe krást. Všechno platí - dělníci.
Nějak jste všichni zapomněli, že v hrůze z toho, aby někdo
náhodou nedostal omylem pokutu, nebo, nedej bože, dal policista
facku poslanci, který se mu v opilosti směje, uráží ho a napadá,
sebrali všechny pravomoci a respekt? Třeba jste už zapomněli na
pana Rumla. Já ne. Že policista, vyučený cukrář nebo zedník,
nezná tolik o strojařině jako student strojárny, tak je blbec?
Nevšimli jste si, že mezi těmi agresivními policisty a těmi, co
se dopustili krádeží i jiného protiprávního jednání, jsou
převážně mladí policisté? Už to není ta stará poctivá dělnická
třída. K policii nastupují lidé, kteří nemají práci, myslí si,
že je u nás lehárna, nebo si léčí komplexy. Čekají spoustu
peněz, ale omyl. Tak zneužívají dobré jméno policie. A lidi nás
narozdíl od vojáků hází do jednoho pytle.
Jak máme mít vážnost u lidí, když se národním sportem stalo
kradení čepic starším policistům na ulicích? Mladý fracek,
synáček snadno a podvodně zbohatlého podnikatele, poslance či
právníka, stylu pana Koženého, se nudí. Nemá zájem o kroužky, na
sport je líný. Chlastá a fetuje, má spoustu peněz, ani neví, jak
je utratit. Fláká se po městě a vytahuje před dívkami. Je mu 20,
má džíny, sportovní boty Adidas. Jde si klidně na červenou.
Chytí ho starší policista bez protekce. Chce doklady a pokutu.
Fracek se směje, na co doklady, když je demokracie a on si může
dělat, co chce. Vždyť pan biskup Malý prohlásil, že pro něj byla
největší zábava porušovat předpisy a smát se esenbákům. V
policistovi to vře, ale jen trochu zvýší hlas. To ale začne
hulákat i fracek, co si to na něj, slušného člověka, policista
dovoluje. Když policista trvá na svém, strhne mu fracek čepici a
utíká. Poldovi může být podle nových zákonů až 62 let, 12 hodin
ve službě a je ověšen pouty, těžkým opaskem, pistolí, obuškem,
brašnou na spisy, má zimní boty. I když se mine, jak se
policista rozběhne, zákonitě mu stejně spadne čepice. Pro
všechny je to hrozná sranda, zvlášť když mladý fracek lehce
uteče. Už se ale stalo, že polda dělal poctivě prověrky z
tělocviku a fracka doběhl. Hodil mu háka, fracek se natáhl a
odřel hubu i drahé kvádro. Najednou je po srandě. Synáček se
dovolává tisku i tatínka, že se dopustil urážky veřejného
činitele na veřejnosti není pravda, byla to přece jen klukovina.
Polda ale z toho mohl mít i infarkt, když pomineme tu ostudu,
kdyby mu utekl. V každém případě je policista propadající,
protože i když provedl zákrok podle předpisu, nebyl ustrojen.
Neměl, no přece čepici. Tak se nedivte, když radši policisté nic
nevidí, stojí jen na kontrolních bodech a drží si čepici. Teď
vyšly i zkoušky z tělocviku, kde se vůbec nebere v úvahu věk
policisty, i když každý ví, že výkon po 35 letech věku klesá.
Chtějí se na nás úplné nesmysly a nemožnosti. Zamyslete se nad
tím, co chcete. Pořádnou, poctivou policii nebo bandu krásně
ustrojených, ale opatrných policistů?
|