4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Pro UK : To je loupeš jak vyšitá.

Prosít Tě Karle co loupeš, ořechy ?

Co bych loupal. Řikám jenom, že to nebyla kradeš, ale loupeš.

VÝZVA

Vzhledem k tomu, že se na těchto stránkách nachází plno schopných, vzdělaných a především nedoceněných policistů, tak by mě velmi zajímalo (za předpokladu, že uváděné údaje v článku odpovídají skutečnosti), zda-li souhlasíte se zvolenou právní kvalifikací spáchaného skutku.

http://kolinsky.denik.cz/cerna_kronika/ko2003_slovaci20080320.ht ml

Loupež

Nejsou lidi a bude rozhodně hůř.

Pracuji na SKPV na jednom okrese na severu . U policie jsem bezmála 15 let. V současné době zde probíhá tkzv. "Váš generační špunt". Aspoň tak to nazýváte ! Spouta lidí odchází a skoro nikdo nepřichází . Na poradě v bžeznu nám bylo řečeno, že přišli peníze na odměny. Celkem něco okolo 14.000,-Kč . Když si to vydělím počtem lidí, tak to znamená, že každý poctivě pracující policista, co se snaží ještě něco dělat pro tuhle společnost dostane za svoji práci 300-400,-kč čtvrdletní odměny. To myslíte vážně ???? Vy a váš rezort z nás děláte akorát bandu blbečků , co snesou všechno !!!!!. Takhle odměníte lidi , co pracují pro stát ? Co by jste řekl Vy kdyby jste dostal za tři měsíce práce 300,-Kč odměny . Co by jste si za to koupil? Párátka do zubů a cukr do kafe . Vy se mám normálně smějete do ksichtu a ještě nám budete říkat , že není tak zle, že se to změní k lepšímu!!!!! Neříkal jste náhodou, že navýšení 1,5% finančních prostředků je hlavně na odměňování policistů za odvedenou práci ? Až skončíte jako ministr a to už nebude díky bohu tak dlouho trvat, zbude z policie banda zoufalců .
Ještě bych podotkl, že stejně budou ohodnoceni i policisté v uniformách . Tolik peněz na odměnách si nevydělá ani popelář ve zkušební době . Jen tak dál pane ministře!!!!! Hlavně že máme recepce , ty opravdu strašně potřebujem .
Docela by mě zajímalo kolik slibujete těm novým chudákům,co se chytli na tu náborovou kampaň , jak se balí malý holky ve škole. Nebo o čem to je ?!!? Řekne jim pracovník na náboru, že bude brát čtvrdletní odměnu ve výši 300,-Kč ? Nebo jim lže , tak jak to děláte vy nám ? Práci zdar !!!!! Při vašem rychlém odpovídání na dotazy , až budete číst tenhle, tak už ministr nebudete .

Asi tam mají jiný trestní zákon. Chtělo by se podívat jak kvalifikují hospodářské tr. činy, možná bychom tam něco vydělali.

je to v pořádku, krádež dle § 247/1a,b tr.z. (pokud škoda činí více jak 5.000,- Kč) a to, že se jedná o Slováky na věci nic nemění, TČ byl spáchán v Kolíně (předpokládám v ČR)

No, to není zřejmé, neboť dle článku byl muž nejprve okraden a po té napaden, pak je kvalifikace správná!
Jestliže by byl prvně napaden (stačí výhružka) pak je to Loupež!
P.S. 1. Jinak všem nezúčastněným radím, aby se nepletli do věcí, kterým nerozumí a do kterých nevidí a nemají ani tušení jak se věci staly!
2. Určitě o teto kvalifiaci rozhodla fundovaná osoba. -:)

pro vlastu. Proč tam dávaš písm. b). Tak to tam přidej i § 238/1,2 ať´ to máš úplné.

vlasta

blbý co? a jdeště § 257/1...pro úplnost??? hahaha...

no a na to, že jsem civil tak docela dobrý, ne? co vy na to policisti?

Vlasto nic moc, píšeš jak zkušená KZO.

zkušený KZO,..no nějaké zkušenosti tady jsou,.... a nemalé

Pokud článek odpovídá skutečnosti tak ten kdo určoval právní kvalifikaci je blázen. I když..... Každý má právo na vlastní právní vědomí. A mé právní vědomí je takové že se jedná o loupež (§ 234/1,2 a TZ) .

Pro PI
No to zřejmé je. Muž byl nejprve povalen na zem a poté mu bylo odcizeno ........ tím to neskončilo ...... atd. To je jasná loupež nebo snad máš jiný názor?

No jedná se o to v které fázy byly poškozenému peníze vytrženy, potažmo řečeno zdali zloděj peníze vytrhl a pak jej povalil na zem a mlatil nebo to bylo naopak. Navíc to co píší noviny je nepodstatné, neboť v tomto konkrétním případě zaleží na sledu událostí, které poškozený vypový. -:)

Pane ministře, nenechte se otrávit, jste nejlepčí ministr, jakého jsme kdy my policisté měly. Ja Vám fandím a přeji Vám mnoho úspjěchů do Vaší další náročné práce. Vjeřím, že za Vás se budeme mít stále líp. Děkuji Vám moc.

Karle, kup si " PRAVIDLA ČESKÉHO PRAVOPISU", než začneš pochlebovat tomu modré šmloulovi z ODS.

Karle snad jste chtěl napsat .......my KZO měli. Ale pokud jste policista, tak bůch chraň naší zemi (a to jsem ateista) a já děkuji bohu, že již nesloužím.

Karle Ty jsi taky nejlepčí a taky vjeřím , ale v to že ODS padne.

To viš že jsem policista. Sloužím už tři roky a jsem na naši skupině skoro nejlepši. A česky umim dost dobře. Chibička se ale někdy vloudi.

Tak to bych chtěl vidět ty nejhorší. To musí být zážitek.

Karle po 3 letech služby nejste ještě žádný policista - pouze jste u policie a kdo o sobě říká, že je nejlepší tak je většinou nejhorší, ale je jediný, který to neví.

Karle, měl by si se spojit se Zlíňákem, to je taky takový vlezdoprdelista

Bylo prokázáno, že u Policie České republiky je mezi policisty rozdělováno směšně málo financí na odměny, které se čtvrtletně pohybují v řádech stokorun!
Odměňováno je údajně u policie nejmenší množství lidí v tomto státě-18%.

Tak se podívej na šéfíčky, šéfy, zástupce, okresáky, krajánky a jejich zástupce a do presidia. A pozor, ať se ti z jejich odměn nezatočí hlava!

V dnešním tisku byly zveřejněny prohýřené milióny za nesmyslné potěmkinovské recepce pana modrého ministra Langera a velký odliv financí, které zmizely v rámci projektu P 1000.
Lituji všechny policisty, kteří při této inflaci musejí pracovat za stejné peníze jako před rokem.

Senát schválil zvláštní protikorupční agenty

[Praha, 20. března] - Policie bude zřejmě moct při odhalování korupce používat zvláštní agenty. Počítá s tím vládní novela trestního řádu, kterou schválil Senát. Návrh nyní čeká na posouzení prezidenta.
Doufám a věřím, že výše uvedené bude mít i zpětnou působnost tak, jako z.č. 361/2003 Sb., ve věcech výsluhového příspěvku, potažmo příspěvku za službu. Už aby se někdo podíval pořádně na skutečnosti týkající se vrtulníků SOKOL a jejich výměny za MIGY, dále GRIPENY a transportéry PANDUR. Porcování medvědů by také bylo zajímavé.

Je to legrace

Nedá mi to a po delší době reaguji na této části DF. Vážený pane ministře, rok se sešel s rokem a je čas bilancovat co nám přinesl. Opravdu nevím co si mám myslet o destruktivní politice, které je vedena vůči policii a jaký je její důvod. Věřte, že se často zamýšlím na tím, kam policie spěje a jaký to má účel. Vaše vize o moderním a fungujícím policejním sboru se mi rozplývá před očima a nemohu najít v sobě tu pozitivní motivaci k další práci u této spol. s r.o. Váš tolik proklamovaný projekt P-1000, na kterém tolik stavíte, se stává potěmkinskou vesnicí, neboť na vlastní oči jsem se o tom na několika útvarech přesvědčil. Jak se stalo módou, rekonstruují se vstupy do budov OŘ s tvz. recepcí, krásnou čekárnou, pánem v kravatě a plazmovou televizí, ale stačí vystoupat po schodech o patro výš a zde se občan, který před tím seděl v pohádkové čekárně, setkává s realitou, kdy je vyšetřovatelem uveden do špinavé kanceláře a poté je třeba případně převezen k provedení nějakého úkonu orezlou Felicií s třista tisíci najetými kilometry. Chápu, že někde se začít musí, ale vchody s novou recepcí mohly počkat, když už to vydrželo taková léta, a místo toho vynaložené peníze investovat do prostředků, které poslouží zejména pro boj s kriminalitou. Na co je mi přepychová čekárna, kterou občan stejně neocení, protože policii navštěvuje stejně většinou kvůli nepříjemným věcem, když bych raději ocenil jako kriminalista sl. mobilní telefon, víc aut, počítač alespoň s Win XP a další prostředky, které mi usnadní každodenní práci v boji se zločinem. Nehledě na to, že je lepší, než sflikovat několik recepcí, tj. kombinovat nové se starým, opravit jednu budovu pořádně než vytvořit dvacet potěmkinových vesnic. Nízká objasněnost nikoho nezajímá, ale hlavně že se slavnostně otevírají potěmkinovy recepce. Je to asi rok, co jsem se vás ptal, co hodláte učinit pro policisty s 10 – 15 odslouženými léty a jak nás budete motivovat k další službě. Nestalo se vůbec nic a tak nás většina v přechodném období odejde a zůstanou zde policejní důchodci, mladí začínající a generační vakuum. Přemlouvat nás abychom zůstali, že to bude lepší, je trochu málo, zdá se mi. To zde poslouchám již více než deset let a ono je to pořád více méně stejné. To můžete jedině tvrdit těm mladým, ti vám to budou tak první dva tři roky věřit. Jinak jsem se ještě pořád nedověděl, jak si představujete moderní a fungující policejní sbor. Když mě přesvědčíte, dám vám ještě rok, ale už teď sháním novou práci, tak nevím jestli to stihnete.


Dobrý den, děkuji za Váš podnět. Vím že zanedbanost policejních služeben i vybavení je skutečně obrovská. A právě proto jsem odstartoval projekt P1000, který má tuto vnitřní zadluženost policie v příštích letech odstranit. Jen v roce 2006 bylo investováno více jak 600.mil.Kč nejen do úprav služeben, ale i jejich vybavení (připojení na internet – z 9,5% na téměř 100%, počítače, tiskárny, digitální fotoaparáty, …). Podobná částka to byla v loňském roce. Na mnoha místech se kromě budování recepcí opravují i prostory pro policisty. V letošním roce nakoupíme prvních 700 nových aut z plánovaných 3000 za 1,5 miliardy. Jak jsem zde již mnohokrát uvedl, celkové investice dosáhnou cca 3,6 miliardy a za poslední roky (ne-li vůbec) jsou to největší investice, co policie pamatuje. Bohužel to, co bylo zanedbáváno desítky let, nelze přivést k dokonalosti během jednoho roku.
Generační obměna, kterou policie v současné době vlivem nastavení nového služebního zákona prochází, má mj. i ten pozitivní efekt, že policisté, kteří sloužili 25, 30 let a více, již neměli v mnoha případech policii čím obohatit, často nesplňovali potřebné vzdělání, uvolnili svá místa mladším, kteří mají vůli měnit zaběhnuté praktiky, dát policii novou tvář. To slibuje řadě policistům, které právě zmiňujete (10 – 15 let služby) kariérní růst, nastoupit na tato uvolněná místa a realizovat své představy. To je velmi důležitý prvek motivace, po které voláte.
Jinak pokud se zmiňujete o destruktivní politice, buďte prosím, konkrétní, kterými svými kroky tak mám činit, abych i já mohl konkrétně reagovat.
Pokud píšete, že jste se ještě nedozvěděl, jak si představuji moderní a fungující policejní sbor, již z této odpovědi mnohé vyplývá – sbor policistů motivovaných pracovat na sobě a profesionálně odvádět svou práci, sbor s dobrými pracovními podmínkami (finančními i pokud jde o vybavení), sbor, který má jasně definováno, co má dělat a umí to dělat, sbor, pro který je služba občanům na prvním místě a tak bych mohl pokračovat přesně v duchu zásad reformy Policie ČR, se kterou máte stále možnost seznámit se na intranetu, ale i v mnoha mým reakcích na tomto webu. A vydržte. Není to lehká doba, ale jsem si jist, že oproti stojaté minulosti se potřebné věci začaly hýbat, a to správným směrem. Nejde to ale ze dne na den, chce to trpělivost. S pozdravem, Ivan Langer

http://www.novinky.cz/clanek/135753-nove-policejni-sluzebny-audi t-odhalil-obrovske-plytvani.html

A tak je to všude ..... asi selhání jednotlivce...... Místo pomáhat a chránit, bych navrhoval: "Napakuj se a uteč."

http://www.novinky.cz/diskuse?id=134634&articleId=/clanek/135753 -nove-policejni-sluzebny-audit-odhalil-obrovske-plytvani.html&se ctionId=8

Článek

http://www.novinky.cz/clanek/135753-nove-policejni-sluzebny-audi t-odhalil-obrovske-plytvani.html

. . to je pouze tradiční a klasické hospodaření s penězi daňových poplatníků, vždy když se MODŘÍ šafáři z ODS dostanou k moci . . nic nového, ani nic jiného přeci v 90.letech nepředvedli a neuměli . .

Vážení diskutující, přátelé, spolupracovníci, kolegové. Toto diskuzní fórum je jedna velká špína a lež. Jsem přesvědčen o tom, že se většina zaměstnanců u policie má dobře, díky panu Langrovi jsme zabezpečeni jak finančně, tak i z hlediska technického vybavení. Udělalo se toho mnoho za jeho éry a patří mu zato dík. Ještě jednou děkuji, pane ministře Langře. Nejsme všichni takoví, jak se tu někteří prezentují. Díky.

4 Zlíňák
Tak tobě to nestačilo po 16.02.2008, že jsi dostal vynadáno snad od každého přispívajícího, ty musíš lézt do zadku Langerovi zase? Bože, bože kdy ty dostaneš rozum to teda nevím. Byl jsem 06.03.2008 na setkání s Langerem v Olomouci. Když jsem slyšel jak to Salivar linkoval (více jak hodinu přednášel o 10-ti pilířích policie), tak se mi ježili všechny chlupy na těle. No on Langer se tam taky teda zrovna moc nepochlapil, on taky nemá s čím. Opět prohlásil, že není ministrem policie v čemž nemá pravdu. O je ministrem policie, ale nejen policie, ale i dalších pracovníků ve státní správě.
Ty jsi asi slepý, hluchý a nechápavý když nevidíš kam to pod jeho vedením spěje. KONEČNĚ SE UŽ PROBER.

for zlíňák
no... jestli ty nebudeš jeden z těch zlíňáků, co se začínají roztahovat na jižní Moravě a ještě více znechucovat normální poldy. IQ tykve zrcadlící se v obsahu Tvého článku by tomu plně odpovídalo...

Tak musíš konkretizovat, co se za vlády ODS zlepšilo. Jsi moc obecný. Zrovna dneska vyplodil pan ministr vnitra pěknom blbost za dopravní přestupky zdražit povinné ručení jako prevenci proti neslušným řidičům. Nemám nic, aby se bojovalo proti neslušným řidičům. Ale to se snad bojuje již pokutami a odebráním bodům. Dvojí trest je protiprávní, rovněž, tak mu nic neříká ochrana osobních údajů. Tohle si nedovolili ani komunisti (nikdy jsem jim nefandil). Jak mu jde o boj s řidiči je patrné, když nechce , aby policie jezdila k dopravním nehodám (další výplozený nesmysl), kde já vidím problém, protože když někdo způsobí dopravní nehodu, tak se dopustil většího dopravního přestupku než, když někde špatně zaparkuje nebo se dopustí obdobného malého přestupku.

souhlas

Vážení, nechte Zlíňáka v klidu. Copak nevíte, že je to pracovník kanceláře MV a sekretariátu ODS? Kdo jiný by se měl smějící se bestie zastat?

Ty už to nepij Zlíňáku. Leze ti to na mozek.

Ivan Langer z kola ven. Je to nejvic zkorumpovany politik !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Ze mu to vsichni zerete :-)

zkus být konkrétnější