Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Uvědomte si, že jste nástrojem mocipánů, kteří nemají zájem na tom, aby jste byli dostatečně finančně zajištěni a aby jste byli spokojeni. Moc peněz by vám příliš zvedlo sebevědomí a to by se jim s Váma špatně manipulovalo. Rovněž nemají zájem na tom, aby jste měli na pracovišti příjemné pracovní prostředí, dobrý kolektiv, aby jste byli jednotni atd., to by jim taky nebylo pochuti. Proto ty rozdíly v platových třídách, osobní ohodnocení, odměny, bonzacké dotazníky a jiné podobné nespravedlnosti. Nemluvě o tom, k čemu slouží falešný příslib doživotního pobírání vysluhového příspěvku. Proto, aby měli nad Vámi absolutní moc a aby jste bezmyšlenkovitě skákali tak, jak oni budou písklat.

A jak že vlastně ti "mocipáni" (fuj, to to ale smrdí bolševickou mluvou) PÍSKLAJÍ?

Držte se toho co máte, nebo zabrečíte. Peněz nemáte málo.

das ist recht. Nebo rechts? Už nevím, slavím totiž V E L I K O N O C E. Duvenblejt. Hezké Velikonoce. Modrá je dobrá, takže po modré.

Není to jen těch penězích. Je to i o motivaci, seberealizaci, pracovních podmínkách, technickém vybavení a chuti něco pro obyčejné lidi ještě dělat. Ti nahoře jsou tu od toho, aby toto vše svým podřízeným zajistili. Realita ?? Přebujelá administrativa, řízení stylem pokus – omyl, generační čistky, loajalita nad rozum a mrhání finančních prostředků na projekty v naších podmínkách neuskutečnitelné. Policisté jsou veskrze inteligentní lidé a pro většinu nemusí být peníze jen tím jediným důvodem k odchodu. Ostatně Velikonoční svátky taky nejsou jen o vejcích. Tak si je užij.

Je to tím, že nás u fontány bylo strašně málo a necháme si kálet na hlavu. Podívejme se na armádu, platy nesrovnatelně vyšší, odbornost a vzdělání není až tak prioritní a chodí domů s čistou hlavou a zaplaceni jak se náleží a patří.

Kariérní řád je prostě takový malý kapitalistický řád pod taktovkou modrých likvidátorů policie!

To čtení zde je skutečně k blití. Nový zák. o služ. poměru a ten slavný karierní řád udělal vnitřně v policii takového zla mezi lidmi, že hrůza. Proč ten má 5TT, proč ten má 4 TT, proč ten má jen 3 TT atd. Ten dělá hodně, ten málo, ten se z toho může posr.. Mezilidské vztahy - strašné, více vlezprdelistů, kteří nemají ani úctu sami k sobě, více arogance nadřízených namísto přirozené autority a schopnosti říkat lidem pravdu s " pěstováním slušnosti ". Pomalu každý druhý přemýšlí jak si udělá VŠ a v lepším případě dá vale policii. Do služby nástupy s nechutí co " nahoře " zase vymyslí za chytrosti. Ale ty vnitřní nekvality některých jedinců jsou v těchto dobách " vyplaveny " na povrch tak překotně, že skutečně je to k blití pro lidi, kteří mají slušnost v krvi. Zlaté časy bonzáků, kteří pochopily o čem je ten karierní řád.

" pochopili "

Nesystémové až nahodilé rozdělení policistů do platebních tříd cítí někteří policisté jako křivdu. Nedivím se. Řečmi o poslání svou rodinu neuživí. V marastu, ve kterém se naše společnost potácí, již navíc drtivá většina nějakému poslání přestává věřit. Jen je otázkou, zda navození takovéto situace byl cílený záměr vedení, kdy se s rozhádanou masou lépe manipuluje. Či se jim pro jejich nekompetentnost, kdy politické zájmy válcují ty celospolečenské, pouze vymkla z ruky. V |každém případě danou skutečnost pociťují nejen samotní policisté, ale velmi brzo si jí uvědomí i naši spoluobčané. Bohužel pozdě. Já zbraň vlastním. Ostatním doporučuji GLOCK 21.

Jen je otázkou, zda navození takovéto situace byl cílený záměr vedení, kdy se s rozhádanou masou lépe manipuluje. BINGO,...tak je to správně, rozhádaní se nikdy nesjednotí,.... mnohokrát ověřená pravda

líto lidí, kteří jsou díky nové systemizaci ve 3TT a s rizikem, jaké mají. Ty jsi ve vedoucí funkci, tak mi prozraď,co jsi pro ně udělal v době, kdy SPJ bojovala o statut speciální jednotky. Co jsi udělal pro své podřízené v době, kdy se schvaloval zákon č. 361/2003Sb. a jeho následující novely. Co jsi udělal pro své podřízené v době, kdy PP rozhodoval o nové systemizaci služebních míst. Co jsi udělal? Piš, až pak nadávej na ostatní. Na druhou stranu jsem potěšen, když mohu psát s lidmi i z PMJ, jakými jsou Lukáš Heinz, který se dokáže opravdu bít za ostatní a snaží se prosadit nejen ve vedení správy hl. m. Prahy výhody a vyšší ocenění práce. Jedná o případném postupu v TT pro kluky na PMJ a další. Čím jsi mu ty pomohl v jeho vyjednávání? Tím, že napadáš poldy z jiných součástí? Tím, že jsi napsal tři sprosté a špinavé řádky na kluky z SPJ, kteří slouží po Praze stejně jako lidi od vás? Nemají ani halíř zadarmo, každá koruna je poctivě a něco za něco, tak to zkus pochopit i ty. Napíši ještě jednu a opravdu poslední větu. Stydím se za takové, jako jsi ty....

lžeš a můžeš se stydět tak leda za svého "nejvyššího" alkoholika a jemu neschopné podržtažky, a za to jak jste během turnusu "využití". Anebo nevyužití? :D

jediný důvod lhát, dále s tebou přestávám komunikovat, je to pod mou úroveň.

chceš psát A, piš i B, to jsem tu za tebe krátce rozepsal. Člověk, který bude chtít jít na SPJ si obrázek udělá, srovná si pro a proti, výhody, nevýhody, rizika a další okolnosti a rozhodne se i bez tvé závisti...

INFLACE JAKO PRASE, ŽIVOTNÍ NÁKLADY STOUPAJÍ A POLICEJNÍ PLATY SE DÁLE PROPADAJÍ.

A myslíš si, že to vůbec někoho zajímá? Každému politikovi a to včetne ministra vnitra, je to ukradené.

v á m tak, daňoví vyžírkové!!!!!!!!!!ALELUJááááááááááá

Mně přidali a to dělám 1/2 práce co dle 186...:-)))))))) Halelujááááááááááá

na SPJ, tam je peněz dost. Místo noční florball na Kongresce, posilka ve službě, sem tam nějaké opatření, demonstrace, samé prohlídky, pohotovosti, paráda, ale hlavně, hlavně peníze.

"Běžte" píše pravdu. Místo noční 4x (slovy čtyřikrát) za rok Kongreska, střelby 1 x za rok, když je čas. Posilovna v pohotovosti, ve službě jen se souhlasem nadřízeného a v době služ. výcviku, sem tam nějaké opatření (někdy 2-3 denně), často 1-3x z aměsíc z volna, demonstrace a stávky (někdy i 8 hodin zavřený v autě v kompletní výstroji a výzbroji), prohlídky několikrát ročně, ale u lékaře po zranění a prevence, pohotovosti o které se budete muset soudit (viz.MF 20.3.2008) a peníze o 1-2000,-menší než dle 186/1992Sb. Fyzické testy každý rok a minimum bodů 76. Zdravotní skupina A/I. Měsíčně v práci kolem 300 - 320hodin. Tak šup šup na SPJ.

neříkej, že se máš špatně, i kdyby jsi byl černá ovce, tak se máš přesto dobře, tak toho nech brepto. Přiznej se, ¨jsi Ačkař nebo Béčkař? Proč je u vás tolik sloužících skoro důchodců a mrzáků, ikdyž se skupinou "A"?

Kdepak, ty tu startuješ do lidí na SPJ, další z anonymních hrdinů. Zdravotní klasifikace se ty brepto od 2007 kapku změnila a na SPJ je blaze, proto odchází desítky lidí do civilu. Ty vypadáš, že jsi si docela slušně na nějaké akcičce naběhl a dostal na šišku. Mohu ti jen doporučit, pokud jsi takový geroj, pojď na SPJ, budeš se tu flákat a brát neuvěřitelné peníze za nic....

chceš psát A, piš i B, to jsem tu za tebe krátce rozepsal. Člověk, který bude chtít jít na SPJ si obrázek udělá, srovná si pro a proti, výhody, nevýhody, rizika a další okolnosti a rozhodne se i bez tvé závisti...

ty jsi ten "přesně tak", co mu nebyly zaplaceny pohotovosti do 31.4.2001 v 50 a 100%-tech, jak se mu patřilo. Ten chudáček ukřivděnéj z dalších dvoustů, co v té době sloužili a byli připosraní a posrali se, když jen 40 z vás odvážných podali žalobu na doplatech mzdy, kteří v loňském roce své peníze dostali. Lžeš tady všem o službě na SPJ, máš pohotovosti a přesčasy, a co ti na obvodech?Drž hubu, protože jsi 4 dny v práci, 4 dny doma, a když tě zavolají máš všcechno zaplacené, a jsi v klidu. Skialpinistou to začíná, skialpinistou to končí. Nic nevysoudíte!

jen tu tvou závist trochu poopravím: peníze i úroky mám dávno utracené, duben má 30 dní, na SPJ v té době nebylo 200 poldů a těch, co se nelekli nebylo 40, ale 44 + 1, co ho omylem zapoměli vyhodit. Ty se nechovej jako buran, když pozoruji tvé vyjadřování, jsem rád, že jsi řady PČR opustil (snad nejsi na MOP, bylo by mi líto oznamovatelů a obětí). Je totiž pravdou, že takových hulvátů tu bývalo dříve spousta, až se za ně ostatní museli stydět. Když už jsi tu nedokázal vyjít s lidmi, tak alespoň nenapadej ostatní, co poctivě slouží. Ano, na SPJ jsou pohotovosti, to jest těch uváděných 320 hodin měsíčně v práci (tedy cca 160 hodin pohotovostí měsíčně navíc - zadarmo by ti tu zavřený nikdo nezůstal, jak logické a pochopitelné). Mj. můžeš jít i k hasičům, ti mají 240hod. měs.s pohotovstmi také, když už závidíš tak všem. A teď se pochlub, jak jsi padl na ústa ty, když se obouváš do ostatních ty ukřivděnče jeden....

jestliže jsi zažil službu s pejákama, tak lžeš. Tam je riziko a né při nějakých demonstracích či fotbalech, kde vás je 10, 15 pohromadě v družstvu a kryjete se navzájem. Zbytek služby ztrávíš buď v posilce, na bidle, nebo v promilích, tak nemachruj.Nejsi ty náhodou zástupce vedoucího některého z oddělení?

VV a zapoměli mě vyhodit.

již uvedl, děkuji za ty, kteří se museli stydět za hulváty jakým jsi ty a nosili uniformu. Kéžby takových bylo co nejméně ve službách policie. Na PMJ jsem sloužil a kdybys měl vychování, reagoval bych nesouhlasně s jejich zažazením do 3TT a nutností navýšení rizikového příplatku na maximum apod. S tebou ale nemá cenu debatovat, nejsi nic než hulvát a s takovýma já zametám chodníky (za peníze chlapče, za peníze a zasloužené), END!!!

Václav Vinický

Pane ministře! Mohl by mi už konečně někdo vysvětlit, kde je onen spravedlivý karierní postup a spravedlivé odměňování za vykonanou práci? Jen něco málo postřehů. Sloužím u PMJ Praha jako vedoucí skupiny. Jsem zařazen do 4PT. Moji vedoucí jsou zařazeni do 6PT. Moji podřízení jsou ve 3PT, jezdíme na linky 158, jsme první u dopravních nehod atd., tudíž musíme činit okamžitá rozhodnutí a často i konat samostatně. Naproti tomu takový policista, který pouze "chodí kolem ambasády" je ve vyšších platových třídách než naši policisté (o ničem prakticky nerozhoduje). Nebo když čerstvý policista po ukončení ZOP má 4PT a na ulicích jsou vidět pouze ve skupinkách po dvou i více jak jen "zastavují" auta. A to není jen z mojí hlavy, ale ptají se mě i normální spoluobčané. Při snahách o vyšší třídy na náš útvar, vždy narazíme na problém zvaný katalog práce. Nehledě na to, že ze 3PT se jen těžko hledá uplatnění jinde. A to není jenom můj názor. V mém případě, jelikož je absence 5PT na našem útvaru, tak pokud nebudu mít VŠ, nemohu postoupit na případně uvolněné místo vedení oddělení. Nechci si tímto nějak stěžovat, ono to stejně bude marné, ale prostě nevím co těm našim klukům mám říct, když se mě ptají, proč jsou některá místa u PČR lépe finančně ohodnocena i když nemají takovou zodpovědnost. Přesto budu rád, když od Vás dostanu alespoň nějakou odpověď. Děkuji Václav Vinický

Zatím žádná odpověď...


s takovým chováním by měli být někteří kolegové ve 3TT opravdu velice rozzlobení. Zejména i tví podřízení. Musí mít z takového "šéfa" radost. Pokud se člověk ve vedoucí funkci jako jsi ty, chová výše uvedeným způsobem, je to k pláči. Jsi ve 4TT, dokonce na vedoucí pozici, takže mohu doporučit tvůj kariérní postup do 5TT na SPJ a zároveň tím umožníš některému z tvých podřízených postup a vyšší ohodnocení. Na 5 a dokonce ani na 6TT vysokoškolské vzdělání nepotřebuješ a postup o 1TT ti nikdo nemůže zakázat. Pak sem můžeš psát, jak dostáváš peníze zadarmo....mj. tvému chování a jednání se opravdu říká závist.

líto lidí, kteří jsou díky nové systemizaci ve 3TT a s rizikem, jaké mají. Ty jsi ve vedoucí funkci, tak mi prozraď,co jsi pro ně udělal v době, kdy SPJ bojovala o statut speciální jednotky. Co jsi udělal pro své podřízené v době, kdy se schvaloval zákon č. 361/2003Sb. a jeho následující novely. Co jsi udělal pro své podřízené v době, kdy PP rozhodoval o nové systemizaci služebních míst. Co jsi udělal? Piš, až pak nadávej na ostatní. Na druhou stranu jsem potěšen, když mohu psát s lidmi i z PMJ, jakými jsou Lukáš Heinz, který se dokáže opravdu bít za ostatní a snaží se prosadit nejen ve vedení správy hl. m. Prahy výhody a vyšší ocenění práce. Jedná o případném postupu v TT pro kluky na PMJ a další. Čím jsi mu ty pomohl v jeho vyjednávání? Tím, že napadáš poldy z jiných součástí? Tím, že jsi napsal tři sprosté a špinavé řádky na kluky z SPJ, kteří slouží po Praze stejně jako lidi od vás? Nemají ani halíř zadarmo, každá koruna je poctivě a něco za něco, tak to zkus pochopit i ty. Napíši ještě jednu a opravdu poslední větu. Stydím se za takové, jako jsi ty....

Když nad tím pouvažujete jen trochu logicky,tak příjdete na to,že u toho SPJ zase taková pakárna být nemůže a když jo,tak je sekácky finančně ohodnocena.Neznám v Praze útvar nebo oddělení,které je personálně plné s vyjímkou SPJ a samozřejmě PP.To asi hovoří za vše,nebo ne?
Od nás z OOP loni odešli dva kolegové na SPJ. Podle jejich slov mají přesčasů na SPJ asi tak stejně co měli na obvodě až na to,že jsou placený a se všema příplatkama to dělá deset litrů navíc!!!
A co si pochvalují nejvíc je to,že nemusí doma myslet na stohy nevyřízených spisů co měli na obvodě.

Tak to vidím já a teď do mě.

to je totiž pravda. Myslíte si Vy ostatní, že by policajti, ať už jsou odkudkoliv (Ostrava, Havířov, Brno, Budějovice) - jednotka, která je složena z lidí celé republiky, jezdili sloužit do Prahy za 20 čistýho? Hovno! Dušane, aspoň vidíš jací jsou tady pokrytci.

Tvůj názor na mě dělá dojem, že na jiných útvarech se nic nedělá a že je to s TT v nepořádku jen u vás. Jinak sis trochu spletl diskuzi, když píšeš Špulitelovi.. Když už se navážíš do kluků, kteří chodí "pouze kolem plotu ambasády", tak si taky uvědom, že ti kluci slouží 24h směny, chodí na přesčasy zadarmo, a hlavně musí stát venku za jakéhokoliv počasí - letní pařáky, mrazy, déšť...to taky není terno. A vzhledem k momentální "oblíbenosti" např. USA ve světě bych se nedivil, kdyby se u "toho plotu" něco stalo. Kdybys raději táhnul za jeden provaz a nesnažil se to u PČR rozvracet ještě víc zevnitř.
S pozdravem Richi, kolega z OS

nic víc. Jsi ve 4TT, tak si pro ty peníze pojď. Nebo to není o tom, co píšeš a zadarmo ti je pod nos nikdo nestrčí? Je tam i "ale" co, Vinický z PMJ? Já si na práci nestěžoval, když už se do mě navážíš, ale na rozdíl od tebe, uplakánku, tu nebrečím a nehážu špínu na ostatní kolegy. Jak ubohé......

Nikdo tady nebrečí ani nezávidí ty troubo.Jenom se snažíme ukázat na velké platové rozdíly,které napáchal "promakaný"pasvil 361.

ale ty děláš, jako bys objevil ameriku.... O pohotovostech jsi jistě slyšel a zákon 361/2003Sb. samozřejmě znáš, tak v čem je problém? Ano, výjezd z pohotovosti je i u vás placen přesčasem, dokonce to platí pro celou ČR, tak nad čím se podivuješ? Že na SPJ nejsou spisy? Samozřejmě, jde o celoměstský útvar (s neplacenou celorepublikovou působností) a plní jiné úkoly, o kterých zde nemá většina (ani pan závistivý ukřivděný VV) ani ponětí. Na práci u útvaru si zde nikdo nestěžoval, jedině on začal házet špínu na ostatní. Pokud má málo, ať studuje, ať jde do výběrovky, ať hne on sám zadnicí, jinak může pořád brečet a skuhrat a chovat se jako ubožák. A jestli závidí těch 5hodin přesčasů za měsíc, tak ať si pro ně dojde. Bude si je muset ale odsloužit, zadarmo se opravdu nerozdávají. Víc nemám co bych dodal. Mrzí mě, že takových (jako VV) je u firmy spousta a háží špatné světlo na kolegy, kteří jsou dobří parťáci (a nejen u PMJ).

a odkud jsi? Máte s VV docela výběrový slovník. Jestli se takhle chováte u vás v kolektivu, tak prosím, tady se chovej slušně. Brečením na stránkách IL nic nezměníš, ani s VV dohromady....

Tak teď si objevil ameriku zase ty a já si naivně myslel,že psaním tady změním 361 :-) A mého slovníku si vůbec nevšímej.Já na rozdíl od tebe,když ty v "práci" makáš na tricepsu,nebo hraješ fotbálek,tak já stihnu vyslechnou několik smažek u kterých je výraz trouba,jak pohlazení.
No jasně všichni půjdeme do výběrovek na SPJ,nebo na akádu a potom do kanclů.Tak nějak si to představuje i IL. A kdo potom bude sloužit na ulici? Na obvodech?Na dopravkách? Na PMJ?..........Nejsme tady náhodou pro lidi?

že vy máte takovou potřebu starat se tolik o druhé, co ve svém volnou dělají, neuvěřitelné. Po mém tricepsu ti nic není a už vůbec ne po mé práci. Fotbálek si můžu zahrát taky ve svém volnu a tobě se svěřovat nebudu, opět ti do toho nic není. Hleď si svých drbanů a několika výslechů, jsi jediným, kdo kdy vyslýchal a zkus se naučit volit vhodná slova tam, kde se nebavíš s drbanem. Možná pak zjistíš, že se lidé dokáží bavit i na úrovni a bez napadání. Z tvé strany vidím něco podobného jako od VV. O výběrovkách jsem se zmínil jen pro vaši závist, místo keců se můžete koupat v penězích také..... Na akádu bys ale mohl, třeba by se ti rozsvítilo a začal by ses chovat slušně, sem tam to vzdělání pomůže. A o službě na ulici, na OHS, MOP, ODN, PMJ mi nemusíš psát, vším jsem za téměř 13let prošel, ale takové závistivé uplakánky nikde nepotkal..... asi jsi zrovna vyslýchal...:-))))
Na dopravkách? Na PMJ?..........Nejsme tady náhodou pro lidi?

"že vy máte takovou potřebu starat se tolik o druhé, co ve svém volnou dělají, neuvěřitelné. Po mém tricepsu ti nic není a už vůbec ne po mé práci. Fotbálek si můžu zahrát taky ve svém volnu "
Tak všechno ve volnu? Napiš nám ještě nějakou jinou pohádku.

kdybych spadl na stejnou úroveň jako vy, tak se ptám kde děláte a dám vám z praxe tolik příkladů, kdy jste se přetrhli, že byste se za ty kecy museli stydět. Hawk...

Já tady na rozdíl od vás ale nebrečím,jak mám náročnou službu.Dušan má pravdu.Tam kde není v dnešní době u policie podstav,tak tam je slušnej veget.Hawk...

Ještě doplním.Není to žádná závist,jak se zase určitě ozveš.Je to pouhé konstatování pravdy,jak to je a to je rozdíl.

podstavy jsou logické, kdo z rozumných by chtěl zůstat na obvodech ve 4TT a dělat práci za 5 a 6TT. Můj problém to ale není. To, že je na SPJ plno neznamená, že odsud lidi neodchází, za loňský rok šel každý 5 do civilu nebo jinam a letos odchází další a další. Tak dobře se tam mají... Místo keců si napiš žádost a můžeš si svou teorii o foxu potvrdit, nebo ti dojde, že to taková procházka růžovým sadem není. A závist to je, navíc ubohost, špinit práci ostatních kolegů, jen proto, že mají víc než ty, když po prac.době sedíš v hospodě a hudruješ, jak mají na SPJ víc. Mj.v průměru/hod. tu jsou všichni těžce pod průměrem, co je na OOP, MOP, PMJ, SKPV aj. a pokud ti chybí být 300hod./měs.zavřený a v ulicích za každého počasí, noci, víkendů, svátků a dělat tu nejšpinavější práci u firmy, tak máš stejné možnosti a nebudeš muset v kanclu při kávičce vyslýchat drbany......budeš je vyslýchat na ulici......

Vážený pane ministře Langere,

jedná se o Vyškov, měl by jste se na to podívat.

Tady si poslechni V.Tlustého (asi v polovině pořadu), už to s nich pomalu leze.Jsme jim silně u prdele,když nedodrží ani smlouvu s voliči.

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/21.03.2008/208522161800012- 21:35-1-uvolnete-se-prosim-marketa-irglova-vlastimil-tlusty-gabr iela-dobrovolna.html

Zlíňák seděl ve studiu. Smál se, tleskal a hýkal jako osel, jaká že je to sranda, když jeden z předních politiků natvrdo do kamer řekne, že si z nás vláda dělá prdel.