Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

No delší dobu jsem tady nebyl a musím napsat, že to tady je furt dokola a úroveň čím dál nižší. Že se vám chce...

No nechce, ale člověk ještě pořád tak trochen ze setrvačnosti..... Na druhých stránkách to ještě jde. Tady se to zvrhlo v nesmyslné dohadování, osočování, napadání a provokace!
Jinak dobrý?? Vše podle představ a plánů? Čusík....

Ahoj Kobro. Jasně vše OK, podle představ a plánů. Mladej sice dává zabrat, ale když vidím ty pokroky tak se to dá. Je to jen o zvyku. Napíšu ti... (pozdějc). měj se...

Kájo vezmi si prášek a jdi spát !

Tato byla služebním poměrem, který upravoval povolávací rozkaz. Pracovní poměr to nebyl zcela určitě. To že byla ZVS zrušena je otázka druhá. Zákonodárci jsou opravdu dobří sportovci doběhli nás, a doběhnou časem všechny.

Koukám, že 80 % příspěvků a odpovědí je od provokatérů a mentálních nešťastníků.

no to víš (nebo výš) každej chvilku tahá pilku no a tys tahal pořádnou pilu tak se nediv (nebo nedif) ty mentální nešťastníku

Momentální nešťastník si ty. Nenávažej se do mně ty skrachovalče.

Já nejsem nešťastník, ale šťastník, protože se nenavážím do nikoho ani do tebe, krach mně zatim nepotkal, ale ty tady kličkuješ jako zajíc mezi velikonočnimi vejci s prohlasením o nějakém provokateru nebo mentálním nešťastniku. A teď eště navic něco o skrachovalču, co to je, to jsem za cely život nepoznal, to je neco jak Jursky park?: No esli je to z vlastni zkušenosti tak tě Karel, chudinko jeden lituju a byt na tvym místě tak se zahrabu aspoň 100 metrů pod zem a nevylezu až za dalši revoluci, za kolik roku to vlastněbude?

Tak k listopadu 2007 jsem ukončil po 13 letech svoji kariéru u PČR ( i se ZVS po 14 letech), donutil mě k tomu nový " lepší" zákon o služebním poměru. Nastoupil jsem hned do pracovního procesu a můžu v klidu říct, že bych se už nevrátil. Vše má své pro i proti, ale jedna věc mě hodně mrzí a to, že jsem neodešel hned po 10 letech i se ZVS. Tak se mějte, občas na tyto stránky mrknu.

ať se ti daří

no to ti fakticky přeju a měl bys poradit mayovi dayovi ten máčo si myslý že jedině demonstrace ňeco vyřeší a koryto mám v chlívku na prase, kdyby teda bylo potřeba, protože prase už nemám, to už je sněděný

ZVS jsi vykonával u PČR? A pak jsi s ní chtěl po 10 letech odejít?

ZVS se přeci nedělala u PČR, ale u armády (AČR)a byla v trvání maximálně 2 roky, tak tomu tvýmu výpočtu moc nerozumím. Když jsi chtěl odejít po 10-ti letech i se ZVS, proč jsi sloužil u PČR ještě další 4 roky navíc? Se ti práce líbila? tak proč jsi nezůstal, a se ti prace nelíbila? tak proč jsi neodešel dříve? Zase jeden "vyčuranek" který policii zneužil k přispěvku.Snad ti ho brzy seberou, takovým vyčurankum bych to přal, proto příspěvek nejdřive po 25-ti letech, ubylo by vyčuránku a dostali by ho ty kterym je určený, kdy už nejsou schopný u PČR pracovat (protože jsou pomocí a ochranou občanů tohoto státu opotřebovaný) a jinde práci ve věku 45-50 roků neseženou.-

Kde je v zákoně uvedeno, že se ZVS a MD nezapočítává do výsluhového příspěvku dle z.č.361/2003, našel jsem tam pouze nezapočítávání dob ve funkcích tzv. ideových STB, VKR, M-L politruků. Bohužel s metodickým pokynem k zápočtu a nezápočtu dob jsem seznámen nebyl. Odvolání zamítnuto bez opravných prostředků, právním výkladem hodným předsametového režimu. Žalobu cestou státního zastupitelství lze podat kdykoliv. To víte, že půjde. Zadarmo této pseudodemokracii nic nenechám.

PČR - další jeden z mnoha
Ty vosle, je to v celý Evropě a ve větší míře, tak se neser. Odešel dle platných právních norem, neměl průser no tak mu to přej. "takovým vyčurankum " bych to sebral, když maj škraloup a nebo nehoráznou rentu, proč není strop?

No jasně, když 361- tka může upravovat zpětně předchozí právní předpisy, musí takto fungovat i připravovaný antidiskriminační zákon, až začne platit bude následovat spousta žalob i ohledně výsluhového příspěvku pokráceného za MD a ZVS. Opravdu není možné, abych měl zápočet výsluhového příspěvku krácen o dva roky proti kolegům, kteří se mnou společně nastoupili a již dle z.č.186, nebo v přechodném období z.č. 361 služební poměr ukončili-ukončí. Stejně jsou diskriminovány i ženy, jimž byl pokrácen výsluhový příspěvek o MD, když jiným již odešlým, nebo na odchod se v přechodném období připravujícím, započítán byl a MD probíhala npř. ve stejném období. Nutno též řešit žalobou s odkazem na připravovaný antidiskriminační zákon.

dáme ženským po 10 letech rentu,když 8 let z toho byla na mateřský a ostatní kolegové za ni chodili do služeb a ještě k tomu do zelených,protože nikde nejsou lidi.Tak toto je diskriminace zase podle mě.
Za dva roky ve službě brát rentu až do důchodu,nebo až do smrti,tak to je vyhazování peněz,které mohli rozdělit pro ty,kteří jsou fyzicky ve službě.

No, ale vždyť to tak je i u některých personalistek a dalších OP co rentu dostávají a mají v ní MD či ZVS započtenou. Jiné policistky, přestože dále slouží jsou o tento zápočet ochuzeny. Stejný problém vidím i u policistů, kteří studovali denní VŠ, jejich přínos pro službu byl stejný jako u žen na MD. Čím delé sloužíš, tím více se musíš nechat okrádat.

ZVS se též vykonávala u vojsk MV, to aby jste byli v obraze. Když Aá tak také Bé. Bylo to také o protekci a strejčkování, tak jako dnes v celé společnosti, PČR nevyjímaje.

Koukám, jak na můj příspěvek jsou některé pěkné reakce, zejména o vyčůránkovi. Asi někdo můj příspěvek špatně pochopil, nejsem žádný vyčůránek, chtěl jsem říci, že nový z. č. 361/03 je pěkně na p..u a to zejména pro nepřetržitý provoz, kde jsem byl jako jeden z mnoha dalších hodně poškozen a donutil mě od PČR odejít. Kdyby zůstal starý z.č. 186/1992 Sb., tak bych zcela určitě stále sloužil. Druhá část mého příspěvku je pravdivá: škoda, že jsem neodešel po 10 letech. Ať si to přebere každý jak chce.

Pomůže jedině demonstrace, zákonodárci mají zájem akorát o svá koryta, ale zaplatit poldu v této zemi neumí.

ty snad děláš zadara? no to seš teda pjeknej máčo, tak se zpamatuj na úřadu práce zadara nebudeš a doma si můžeš fandit jak seš dobrej a nedoceněnej

A k čemu ti pomůže demonstrace? Čemu za poslední roky která demonstrace pomohla? Prober se, demonstrace jsou na h.v.o, žádná demonstrace žádnej problém zatím nevyřešila.

nevyřešila a nevyřeší, hroší kůži jen tak něco nepřemůže

Kája: PJEKNEJ, MYSLÝ - co to do prdele je ??? :-)))))))))

Zdravím všechny slušné lidi, ne provokatéry. Byl jsem 25 let v přímém výkonu, policejní řemeslo jsem dělal do té doby, než začal platit paskvil z.č. 361/2003 Sb. Odešel jsem do civilní sféry za účinnosti zákona č. 186/1992 Sb. Jsem přes dva roky v civilu. Všude se musí makat, ale mám volné svátky soboty, neděle, bez nočních, nedělám zadarmo 150 hodin , a nenasluhuji svátky, vloni jich bylo 10 a další hodiny tzv na oltář vlasti. Každá práce má svoje, ale zákonodárci zlegalizovali okrádání za vykonanou práci. Tedy se neplatí příplatky, je fixní plat. Platy řadových policistů, hasičů, bachařů neodpovídají vykonané práce, společenskému významu, je to práce o zdraví a o život. Narušené soukromí a další negativa již zde byla na tomto veřejném webu podrobně popsána. Byly zvýšeny platy funkcionářům, to mne nevadilo. Je nutno změnit zákon, vrátit příplatky za vykonanou práci, plnou valorizaci ,dneska výsluhového příspěvku, souběh nemocenské , souběh při evidenci na úřadu práce s výsluhovým příspěvkem. Další zlegalizované okrádání, sám jsem toto zažil. Veřím, že se zlepší podmínky pro práci, sociální jstoty, finanční ohodnocení řadových policistů, hasičů, bachařů, vidím to výhledově tak 10 let. Tedy odešlo mnoho zkušených policistů, kolegů, střední generace. Společnost toto stálo vyhozené miliardy korun. Plukovníci zůstali, zákon jim vyhovuje. Je nutno změnit poměr , aby byl jeden plukovník na deset strážmistrů. Výsluhový příspěvek je jenom sociální dávka, při nástupu cc 20 let, odsloužení cc30 let, ještě 15 let pracovat. Při odsloužení 45 let v přímém výkonu je již z něj opotřebovaný člověk, stejné jako u havířů , hasičů . Kdo fyzicky pracuje, dělník a podobně je na tom stejně. Stát potřebuje, aby se nikdo důchodu nedožil. Toto jsou současné vyhlídky pro dělníka a též dělníka policie ČR , hasiče, bachaře. V současné době pracuji dále a mám ccc 5-7.000,-Kč více s výslužkou, a volné dny, jak jsem uvedl. Bez stresu a čistou hlavu. Fandím kolegům, co zůstali, nebo kdo se dá na policejní řemeslo v těchto nic moc podmínkách. Je to moje úvaha do diskuse, to co jsem prožil. Přeji příjemný den, bývalý kolega por Marek Ladislav z České Lípy.

Seš stejnej jako já taky to tady meleš okolo dokola a to ňykomu nevadí. Tak nerejpejte do mně, dyž nerejpetre do bývalého policisty vy fšechny spravedlyvý intelygenťy.

Ladislave, se svým specifickým stylem byste mohl prorazit v literatuře coby zakladatel nového, neotřelého směru. Nesouvisle poskládané "věty" tvořené navzájem nesouvisejícími hesly zatím žádný literát nepoužil.

dobře jsi to napsal, opakované se stává pravdou i když pravdou není. A jestli je na tom bývalý kolega tak dobře, proč se tady opakovaně prezentuje.Většina bývalých kolegů kteří si polepšili, se prezentují v novém zaměstnání a ne tady, protože na zbytečné tlachy nemají čas. Tak otázkou je, zda prezentující se "bývalý kolega" je na tom opravdu tak dobře jak opakovaně prezentuje. A jestli není, tak ať necfhá zbytečného tlachání a vrátí se zpátky, pokud o něho bude ovšem ještě zájem.

Kolegove. Buťme rádi, že mame jisté zaměstnání a slušny plat. Jinde bysme si jako inteligenti tolik nevydělaly. Tak nevim na co si tu někteří pořát ztěžují.
Taki jako jeden s intelygentú jsem rát, že tu práci mám
Toje sýla, kího víra!

Zlíňak má pravdu. Máme nepčího mynistra jského si můžeme přát. Já jsem spokojen a jsem mu vděčný za to že zvedl prestyž policie. Mi policisti máme se jak prasta v žitě, tak co si tu ztěžujeme

Dost trapnej pokus o vtip.

to není ftip, to je realita, jenže ty při tvý intelygency to nepochopiš (se ani nepochlapiš), tak se přestaň zviditelňovat tady a zkus to ňekde jinde, tady už seš profláknutej jako hňup, nebo hlup, nebo ňeco jinýho, dyk je to jedno, blb je blb a blbem zůstane ať se snaží jim nebít (nebo že by blít?)

Pane ministře, stojím za Vámi, jsem rád, že se nedáte a že pro policii děláte maximum. Jste první ministr, který se snaží zlepšit pracovní podmínky obyčejným policistům. Ještě jednou díky. Na rozdíl od jiných jsou za Vámi výsledky vidět.

si umýt hlavu, smrdíš....

Pane Zlíňáku, možná by bylo lepší, kdyby Ti stálo něco jiného, ale podle toho, jak tady stále papouškuješ tu ptákovinu, tak jsi asi už od pasu dolů asi mrtvej. Řekni mě co pan ministr dělá tak maximálního pro policiii a jak se snaží zlepšit pracovní podmínky pro obyčejné policisty. Máš skutečně pravdu, že výsledky jsou za ním vidět. Až velezeš ze sudu od vína, tak zjistíš, že díky panu ministrovi a jeho zákonu, který tak vehementně prosazoval, že celá policie a potažmo i vnitro je v současné době personálně,, odborně, mravně naprosto rozloženo, do čela se dostávají prudilové typu kreativních mladíků z USA v bílých košilích a kteří ví o policii tak kulový. Díly panu ministrovi a panu PP odešlo bezpočet slušných policistů a je jedno jestli tito policisté byli staří, mladí nebo ze středního proudu. Díky panu ministrovi jsou stále ve funkcích kovaní soudruzi, díky panu ministrovi bylo na absolutní nulu potlačeno sociální cítění a slušnost, díky panu minitrovi jsou policisté nucení podle jeho zákona pracovat za mrzký peníz a zadarmo, díky panu ministrovi se rozprodávají nebo budou rozprodávat rekreační objekty vnitra, díky panu ministrovi morálka u policie upadla do společenského marastu, neboť policie je taková,jaká je společnost, díky panu ministrovi bude za pár měsíců z policie a vnitra akciová společnost, díky panu ministrovi jsou státní peníze využívány tak, že se na útvarech budují dětské koutky s modrým pexesem, nebo jen tak, se prostě vyhodí 22 mega za bláznivou a nic neřešící náborovou kampaň a ještě díky panu ministrovi kariérní řád a výběrová řízení funguj tak, že ten tvůj zlíňák Bedřich Koutný ve výběrovém řízení skončil až někde na 7nebo 8 místě a přesto výběrové řízení vyhrál a proč myslíš , že tu šaškárnu vyhrál, to ty Zlíňáku víš moc dobře a nechtěj abych to tady napsal. A jestli chceš pokračovat, tak jak je možné že další zlíňák pan Vaněk vyhrál další výběrové řízení jako jedinný policejní bůh, přesto, že všichni ví, že se do řízení přihlásili další zájemci, na které cellá výběrová komise kálela, protože jako jedinný tam byl a musel vyhrát policejní bůh. Všichni to ví, pan ministr mlčí, pan policejní prezident mlči a mlčet budou i dál. Tak takový je ten Tvůj pan ministr. " Dost bylo zlíňáků"

Tak jsem si myslel, že si sekretariát na Jánském vršku dá pokoj alespoň o Velikonocích, ale, jak vidno, pohotovost mají pořád.

Plně s tebou souhlasím. Pan ministr má i moji podporu.

Teda Zlíňáku ty si nedáš pokoj. Ty jsi tak neskutečně blbý a navíc provokáter papouškující pořád jedno a to samé dokola. Plně souhlasím a ztotožňuji se s názorem Polis. Za naším drahým panem NEMINISTREM jsou opravdu vidět výsledky. Mluvit umí moc hezky, svoji práci umí velmi dobře prodat, protože média má pod palcem, ale bohužel O PRÁCI POLICIE NEMÁ ANI ZBLA PONĚTÍ a to je to nejhorší co nás mohlo potkat. Konečně se už někam zavrtej a styď se.

Pro všechny ostatní navrhuji bojkotovat názory Zlíňáka a jemu podobných, kteří lezou ministrovi do prd.ele a vůbec nereagovat na jejich příspěvky.

Bože muj! Ten Zlíňák to je ale neskutečný hovado...!!!

to není ftip, to je realita, jenže ty při tvý intelygency to nepochopiš (se ani nepochlapiš), tak se přestaň zviditelňovat tady a zkus to ňekde jinde, tady už seš profláknutej jako hňup, nebo hlup, nebo ňeco jinýho, dyk je to jedno, blb je blb a blbem zůstane ať se snaží jim nebít (nebo že by blít?)