4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

No delší dobu jsem tady nebyl a musím napsat, že to tady je furt dokola a úroveň čím dál nižší. Že se vám chce...

No nechce, ale člověk ještě pořád tak trochen ze setrvačnosti..... Na druhých stránkách to ještě jde. Tady se to zvrhlo v nesmyslné dohadování, osočování, napadání a provokace!
Jinak dobrý?? Vše podle představ a plánů? Čusík....

Ahoj Kobro. Jasně vše OK, podle představ a plánů. Mladej sice dává zabrat, ale když vidím ty pokroky tak se to dá. Je to jen o zvyku. Napíšu ti... (pozdějc). měj se...

Kájo vezmi si prášek a jdi spát !

Tato byla služebním poměrem, který upravoval povolávací rozkaz. Pracovní poměr to nebyl zcela určitě. To že byla ZVS zrušena je otázka druhá. Zákonodárci jsou opravdu dobří sportovci doběhli nás, a doběhnou časem všechny.

Koukám, že 80 % příspěvků a odpovědí je od provokatérů a mentálních nešťastníků.

no to víš (nebo výš) každej chvilku tahá pilku no a tys tahal pořádnou pilu tak se nediv (nebo nedif) ty mentální nešťastníku

Momentální nešťastník si ty. Nenávažej se do mně ty skrachovalče.

Já nejsem nešťastník, ale šťastník, protože se nenavážím do nikoho ani do tebe, krach mně zatim nepotkal, ale ty tady kličkuješ jako zajíc mezi velikonočnimi vejci s prohlasením o nějakém provokateru nebo mentálním nešťastniku. A teď eště navic něco o skrachovalču, co to je, to jsem za cely život nepoznal, to je neco jak Jursky park?: No esli je to z vlastni zkušenosti tak tě Karel, chudinko jeden lituju a byt na tvym místě tak se zahrabu aspoň 100 metrů pod zem a nevylezu až za dalši revoluci, za kolik roku to vlastněbude?

Tak k listopadu 2007 jsem ukončil po 13 letech svoji kariéru u PČR ( i se ZVS po 14 letech), donutil mě k tomu nový " lepší" zákon o služebním poměru. Nastoupil jsem hned do pracovního procesu a můžu v klidu říct, že bych se už nevrátil. Vše má své pro i proti, ale jedna věc mě hodně mrzí a to, že jsem neodešel hned po 10 letech i se ZVS. Tak se mějte, občas na tyto stránky mrknu.

ať se ti daří

no to ti fakticky přeju a měl bys poradit mayovi dayovi ten máčo si myslý že jedině demonstrace ňeco vyřeší a koryto mám v chlívku na prase, kdyby teda bylo potřeba, protože prase už nemám, to už je sněděný

ZVS jsi vykonával u PČR? A pak jsi s ní chtěl po 10 letech odejít?

ZVS se přeci nedělala u PČR, ale u armády (AČR)a byla v trvání maximálně 2 roky, tak tomu tvýmu výpočtu moc nerozumím. Když jsi chtěl odejít po 10-ti letech i se ZVS, proč jsi sloužil u PČR ještě další 4 roky navíc? Se ti práce líbila? tak proč jsi nezůstal, a se ti prace nelíbila? tak proč jsi neodešel dříve? Zase jeden "vyčuranek" který policii zneužil k přispěvku.Snad ti ho brzy seberou, takovým vyčurankum bych to přal, proto příspěvek nejdřive po 25-ti letech, ubylo by vyčuránku a dostali by ho ty kterym je určený, kdy už nejsou schopný u PČR pracovat (protože jsou pomocí a ochranou občanů tohoto státu opotřebovaný) a jinde práci ve věku 45-50 roků neseženou.-

Kde je v zákoně uvedeno, že se ZVS a MD nezapočítává do výsluhového příspěvku dle z.č.361/2003, našel jsem tam pouze nezapočítávání dob ve funkcích tzv. ideových STB, VKR, M-L politruků. Bohužel s metodickým pokynem k zápočtu a nezápočtu dob jsem seznámen nebyl. Odvolání zamítnuto bez opravných prostředků, právním výkladem hodným předsametového režimu. Žalobu cestou státního zastupitelství lze podat kdykoliv. To víte, že půjde. Zadarmo této pseudodemokracii nic nenechám.

PČR - další jeden z mnoha
Ty vosle, je to v celý Evropě a ve větší míře, tak se neser. Odešel dle platných právních norem, neměl průser no tak mu to přej. "takovým vyčurankum " bych to sebral, když maj škraloup a nebo nehoráznou rentu, proč není strop?

No jasně, když 361- tka může upravovat zpětně předchozí právní předpisy, musí takto fungovat i připravovaný antidiskriminační zákon, až začne platit bude následovat spousta žalob i ohledně výsluhového příspěvku pokráceného za MD a ZVS. Opravdu není možné, abych měl zápočet výsluhového příspěvku krácen o dva roky proti kolegům, kteří se mnou společně nastoupili a již dle z.č.186, nebo v přechodném období z.č. 361 služební poměr ukončili-ukončí. Stejně jsou diskriminovány i ženy, jimž byl pokrácen výsluhový příspěvek o MD, když jiným již odešlým, nebo na odchod se v přechodném období připravujícím, započítán byl a MD probíhala npř. ve stejném období. Nutno též řešit žalobou s odkazem na připravovaný antidiskriminační zákon.

dáme ženským po 10 letech rentu,když 8 let z toho byla na mateřský a ostatní kolegové za ni chodili do služeb a ještě k tomu do zelených,protože nikde nejsou lidi.Tak toto je diskriminace zase podle mě.
Za dva roky ve službě brát rentu až do důchodu,nebo až do smrti,tak to je vyhazování peněz,které mohli rozdělit pro ty,kteří jsou fyzicky ve službě.

No, ale vždyť to tak je i u některých personalistek a dalších OP co rentu dostávají a mají v ní MD či ZVS započtenou. Jiné policistky, přestože dále slouží jsou o tento zápočet ochuzeny. Stejný problém vidím i u policistů, kteří studovali denní VŠ, jejich přínos pro službu byl stejný jako u žen na MD. Čím delé sloužíš, tím více se musíš nechat okrádat.

ZVS se též vykonávala u vojsk MV, to aby jste byli v obraze. Když Aá tak také Bé. Bylo to také o protekci a strejčkování, tak jako dnes v celé společnosti, PČR nevyjímaje.

Koukám, jak na můj příspěvek jsou některé pěkné reakce, zejména o vyčůránkovi. Asi někdo můj příspěvek špatně pochopil, nejsem žádný vyčůránek, chtěl jsem říci, že nový z. č. 361/03 je pěkně na p..u a to zejména pro nepřetržitý provoz, kde jsem byl jako jeden z mnoha dalších hodně poškozen a donutil mě od PČR odejít. Kdyby zůstal starý z.č. 186/1992 Sb., tak bych zcela určitě stále sloužil. Druhá část mého příspěvku je pravdivá: škoda, že jsem neodešel po 10 letech. Ať si to přebere každý jak chce.

Pomůže jedině demonstrace, zákonodárci mají zájem akorát o svá koryta, ale zaplatit poldu v této zemi neumí.

ty snad děláš zadara? no to seš teda pjeknej máčo, tak se zpamatuj na úřadu práce zadara nebudeš a doma si můžeš fandit jak seš dobrej a nedoceněnej

A k čemu ti pomůže demonstrace? Čemu za poslední roky která demonstrace pomohla? Prober se, demonstrace jsou na h.v.o, žádná demonstrace žádnej problém zatím nevyřešila.

nevyřešila a nevyřeší, hroší kůži jen tak něco nepřemůže

Kája: PJEKNEJ, MYSLÝ - co to do prdele je ??? :-)))))))))

Zdravím všechny slušné lidi, ne provokatéry. Byl jsem 25 let v přímém výkonu, policejní řemeslo jsem dělal do té doby, než začal platit paskvil z.č. 361/2003 Sb. Odešel jsem do civilní sféry za účinnosti zákona č. 186/1992 Sb. Jsem přes dva roky v civilu. Všude se musí makat, ale mám volné svátky soboty, neděle, bez nočních, nedělám zadarmo 150 hodin , a nenasluhuji svátky, vloni jich bylo 10 a další hodiny tzv na oltář vlasti. Každá práce má svoje, ale zákonodárci zlegalizovali okrádání za vykonanou práci. Tedy se neplatí příplatky, je fixní plat. Platy řadových policistů, hasičů, bachařů neodpovídají vykonané práce, společenskému významu, je to práce o zdraví a o život. Narušené soukromí a další negativa již zde byla na tomto veřejném webu podrobně popsána. Byly zvýšeny platy funkcionářům, to mne nevadilo. Je nutno změnit zákon, vrátit příplatky za vykonanou práci, plnou valorizaci ,dneska výsluhového příspěvku, souběh nemocenské , souběh při evidenci na úřadu práce s výsluhovým příspěvkem. Další zlegalizované okrádání, sám jsem toto zažil. Veřím, že se zlepší podmínky pro práci, sociální jstoty, finanční ohodnocení řadových policistů, hasičů, bachařů, vidím to výhledově tak 10 let. Tedy odešlo mnoho zkušených policistů, kolegů, střední generace. Společnost toto stálo vyhozené miliardy korun. Plukovníci zůstali, zákon jim vyhovuje. Je nutno změnit poměr , aby byl jeden plukovník na deset strážmistrů. Výsluhový příspěvek je jenom sociální dávka, při nástupu cc 20 let, odsloužení cc30 let, ještě 15 let pracovat. Při odsloužení 45 let v přímém výkonu je již z něj opotřebovaný člověk, stejné jako u havířů , hasičů . Kdo fyzicky pracuje, dělník a podobně je na tom stejně. Stát potřebuje, aby se nikdo důchodu nedožil. Toto jsou současné vyhlídky pro dělníka a též dělníka policie ČR , hasiče, bachaře. V současné době pracuji dále a mám ccc 5-7.000,-Kč více s výslužkou, a volné dny, jak jsem uvedl. Bez stresu a čistou hlavu. Fandím kolegům, co zůstali, nebo kdo se dá na policejní řemeslo v těchto nic moc podmínkách. Je to moje úvaha do diskuse, to co jsem prožil. Přeji příjemný den, bývalý kolega por Marek Ladislav z České Lípy.

Seš stejnej jako já taky to tady meleš okolo dokola a to ňykomu nevadí. Tak nerejpejte do mně, dyž nerejpetre do bývalého policisty vy fšechny spravedlyvý intelygenťy.

Ladislave, se svým specifickým stylem byste mohl prorazit v literatuře coby zakladatel nového, neotřelého směru. Nesouvisle poskládané "věty" tvořené navzájem nesouvisejícími hesly zatím žádný literát nepoužil.

dobře jsi to napsal, opakované se stává pravdou i když pravdou není. A jestli je na tom bývalý kolega tak dobře, proč se tady opakovaně prezentuje.Většina bývalých kolegů kteří si polepšili, se prezentují v novém zaměstnání a ne tady, protože na zbytečné tlachy nemají čas. Tak otázkou je, zda prezentující se "bývalý kolega" je na tom opravdu tak dobře jak opakovaně prezentuje. A jestli není, tak ať necfhá zbytečného tlachání a vrátí se zpátky, pokud o něho bude ovšem ještě zájem.

Kolegove. Buťme rádi, že mame jisté zaměstnání a slušny plat. Jinde bysme si jako inteligenti tolik nevydělaly. Tak nevim na co si tu někteří pořát ztěžují.
Taki jako jeden s intelygentú jsem rát, že tu práci mám
Toje sýla, kího víra!

Zlíňak má pravdu. Máme nepčího mynistra jského si můžeme přát. Já jsem spokojen a jsem mu vděčný za to že zvedl prestyž policie. Mi policisti máme se jak prasta v žitě, tak co si tu ztěžujeme

Dost trapnej pokus o vtip.

to není ftip, to je realita, jenže ty při tvý intelygency to nepochopiš (se ani nepochlapiš), tak se přestaň zviditelňovat tady a zkus to ňekde jinde, tady už seš profláknutej jako hňup, nebo hlup, nebo ňeco jinýho, dyk je to jedno, blb je blb a blbem zůstane ať se snaží jim nebít (nebo že by blít?)

Pane ministře, stojím za Vámi, jsem rád, že se nedáte a že pro policii děláte maximum. Jste první ministr, který se snaží zlepšit pracovní podmínky obyčejným policistům. Ještě jednou díky. Na rozdíl od jiných jsou za Vámi výsledky vidět.

si umýt hlavu, smrdíš....

Pane Zlíňáku, možná by bylo lepší, kdyby Ti stálo něco jiného, ale podle toho, jak tady stále papouškuješ tu ptákovinu, tak jsi asi už od pasu dolů asi mrtvej. Řekni mě co pan ministr dělá tak maximálního pro policiii a jak se snaží zlepšit pracovní podmínky pro obyčejné policisty. Máš skutečně pravdu, že výsledky jsou za ním vidět. Až velezeš ze sudu od vína, tak zjistíš, že díky panu ministrovi a jeho zákonu, který tak vehementně prosazoval, že celá policie a potažmo i vnitro je v současné době personálně,, odborně, mravně naprosto rozloženo, do čela se dostávají prudilové typu kreativních mladíků z USA v bílých košilích a kteří ví o policii tak kulový. Díly panu ministrovi a panu PP odešlo bezpočet slušných policistů a je jedno jestli tito policisté byli staří, mladí nebo ze středního proudu. Díky panu ministrovi jsou stále ve funkcích kovaní soudruzi, díky panu ministrovi bylo na absolutní nulu potlačeno sociální cítění a slušnost, díky panu minitrovi jsou policisté nucení podle jeho zákona pracovat za mrzký peníz a zadarmo, díky panu ministrovi se rozprodávají nebo budou rozprodávat rekreační objekty vnitra, díky panu ministrovi morálka u policie upadla do společenského marastu, neboť policie je taková,jaká je společnost, díky panu ministrovi bude za pár měsíců z policie a vnitra akciová společnost, díky panu ministrovi jsou státní peníze využívány tak, že se na útvarech budují dětské koutky s modrým pexesem, nebo jen tak, se prostě vyhodí 22 mega za bláznivou a nic neřešící náborovou kampaň a ještě díky panu ministrovi kariérní řád a výběrová řízení funguj tak, že ten tvůj zlíňák Bedřich Koutný ve výběrovém řízení skončil až někde na 7nebo 8 místě a přesto výběrové řízení vyhrál a proč myslíš , že tu šaškárnu vyhrál, to ty Zlíňáku víš moc dobře a nechtěj abych to tady napsal. A jestli chceš pokračovat, tak jak je možné že další zlíňák pan Vaněk vyhrál další výběrové řízení jako jedinný policejní bůh, přesto, že všichni ví, že se do řízení přihlásili další zájemci, na které cellá výběrová komise kálela, protože jako jedinný tam byl a musel vyhrát policejní bůh. Všichni to ví, pan ministr mlčí, pan policejní prezident mlči a mlčet budou i dál. Tak takový je ten Tvůj pan ministr. " Dost bylo zlíňáků"

Tak jsem si myslel, že si sekretariát na Jánském vršku dá pokoj alespoň o Velikonocích, ale, jak vidno, pohotovost mají pořád.

Plně s tebou souhlasím. Pan ministr má i moji podporu.

Teda Zlíňáku ty si nedáš pokoj. Ty jsi tak neskutečně blbý a navíc provokáter papouškující pořád jedno a to samé dokola. Plně souhlasím a ztotožňuji se s názorem Polis. Za naším drahým panem NEMINISTREM jsou opravdu vidět výsledky. Mluvit umí moc hezky, svoji práci umí velmi dobře prodat, protože média má pod palcem, ale bohužel O PRÁCI POLICIE NEMÁ ANI ZBLA PONĚTÍ a to je to nejhorší co nás mohlo potkat. Konečně se už někam zavrtej a styď se.

Pro všechny ostatní navrhuji bojkotovat názory Zlíňáka a jemu podobných, kteří lezou ministrovi do prd.ele a vůbec nereagovat na jejich příspěvky.

Bože muj! Ten Zlíňák to je ale neskutečný hovado...!!!

to není ftip, to je realita, jenže ty při tvý intelygency to nepochopiš (se ani nepochlapiš), tak se přestaň zviditelňovat tady a zkus to ňekde jinde, tady už seš profláknutej jako hňup, nebo hlup, nebo ňeco jinýho, dyk je to jedno, blb je blb a blbem zůstane ať se snaží jim nebít (nebo že by blít?)