Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.08.2009 01:03 trochu teorie
 
Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy
  27.03.2008 17:53 pro axel
 
Hele papučáři, dle tvého slovníku jsi ty roky u policie opravdu jen odbouchal. Přínosem jsi asi nebyl, ale rozhodně jím nejsi dnes.
  27.03.2008 18:53 axel <Plustek@quick.cz>
 
Mrzí mně, že Ty mně nazýváš papučářem. Já jsem si policejní práci prošel od blátošlapa , zpracovatele, práce na OOK a OHK a před důchodem zpracovatele na OO PČR v okrese Ostrava v Sm.kraji ( prožíval jsem si běžně DBA, dozorčího, stálé služby a ostatní nařízené ohavosti ve službě). Mně těší že jsem několik stovek pachatelů poslal tam kam patří, což ty asi ne. Za práci, co jsem odvedl se nestydím a nebudu stydět, jsem sice v důchodu ale zaslouženém !!!!. Ty jsi jen někdo, kdo si rýpne, někdo za nimž nestojí vůbec žádné výsledky.
  27.03.2008 19:16 mazec
 
mě zas mrzí, že se sereš do Lhotákové, papučáři!
  27.03.2008 19:19 Bakunin
 
A o tom to celé je. Já neznám tebe a i ty zase mě. A oba společně, víme houby o nějaké Lhotákové. Jako starý praktik by si měl hodnotit až na základě ověřených faktů. Ty ovšem na podobných fórech nenajdeš. A konečně Lhotáková není ten největší problém. Ta se jenom snaží přežít mezi vlky. Nepřidávej se do té smečky.
  27.03.2008 20:45 Dušan
 
pro alex

Cituji:"Mně těší že jsem několik stovek pachatelů poslal tam kam patří, což ty asi ne"

Já jenom doufám,že ty stovky odsouzených pachatelů si nevyšetřoval tak,jak nyní soudíš bez ověřených faktů Petru L. jen tak z voleje.
  27.03.2008 11:19 axel <Plustek@quick.cz>
 
Lhotáková již začíná být na tomto fóru trapná. Svých 15 minut slávy ( v médiích) si již prožila po medializaci tzv. její "kauzy". Měla by již stichnout a dožadovat se svých práv legálně prostřednictvím soudu, odborů a pod. Tak tu jen škemrá o další podporu ostatních. Jako policistka si hrála na Ramba a dostala na budku, to se stalo mnohem většímu počtu poldů, tak proč z toho dělá kovbojku, má nebo měla jít do zákroku na který stačila nebo stačí a je pro něj vycvičena. Navíc její doba nemocnosti mi připadá neskutečná, ale asi je lepší protahovat nemocenskou a být v klídku doma, kolegové v práci ať se (_._).
  27.03.2008 11:22 Lhotáková
 
to nepsala na toto fórum, jestli si všimneš, jde o kopii. Mně přijdeš trapný ty, že máš debilní poznámky k člověku, o kterém víš absolutní prd. Ale hlavně že soudíš, jako kvalitní pijan od televize při večerní kronice...blahopřeji
  27.03.2008 11:38 axel <Plustek@quick.cz>
 
Ani si se nepodepsal nebo neuvedl svůj nick. Já jsem si u PČR odbouchal jen 32 let a 69 dnů, než jsem odešel do pol. důchodu. Tato zkušenost u PČR mi umožňuje hodnotit a hodnotit práci i bývalých mladších kolegů, plky nějakého civila mně nemůžou rozhodit. Navíc jsem si dostatečně prostudoval vše, co bylo na tomto fóru ( dříve Lhotákovou ) publikováno a sledoval jsem i diskusi na stránkách Vlašimi.
  27.03.2008 12:26 XXX
 
to víš, někdo se svých práv domáhá sám, druhý na to potřebuje regiment který mu kryje záda, oba jsou na tom stejně, jen ten první to má těžší, No a o to jde, proč bych se staral sám, když se postarají jiní a proto jsme tam kde jsme a ještě hodně dlouho tam s takovými budeme. I malé dítě brekem poutá pozornost dospělých, tak proč si nezabrečet i tady.
  27.03.2008 12:57 pro axel a XXX
 
jsou případy, kdy se můžeš sám snažit jak chceš, ale pokud případ nezveřejníš, tak se práva nedočkáš. V tomto případě jde právo cestou, kterou nikdo z obyčejných lidí neovlivní. Na to, že máte odslouženo, jste dost naivní, nebo jste danou věc nikdy nezažili. Civil nejsem, ale ani bych si nedovolil civilistu podceňovat nebo hodnotit po 1 příspěvku. Axele, ty jsi se stal odborníkem na dálku z diskuzí, jak je vidět, tak si užívej důchodu a nepleť se do věcí, o kterých víš opravdu prd.
  27.03.2008 18:10 polda
 
Ať se na mne nikdo nezlobí, ale z příspěvků Lhotákové mi připadá, že se proti ní spojil celý svět. Nejdřív je zbita, pak se ji nezastanou nadřízení, inspekce případ řeší jinak, než by si Lhotáková přála, státní zástupce ani soud není na její straně. Není to tak trošku prapodivné, že tolik lidí hodnotí důkazy v této věci opačně, než Lhotáková ve svých příspěvcích prezentuje ? Já sloužím 24 let a za celou dobu jsem se nesetkal s tím, že by tolik institucí chtělo policistu neoprávněně poškodit. Nechci to hodnotit, u předmětného děje jsem nebyl, ale uvádím to tu jen tak k zamyšlení.
  27.03.2008 18:20 taky polda
 
polda,
hlavně se zamysli nad tím, kdo si tímto chrání svůj zadek. Lhotáková nebo její vedení, které kdyby přiznalo chybu, přijde o místo?
  27.03.2008 19:08 polda
 
No nemyslím si, že by si musel svůj zadek chránit rovněž státní zástupce i soudce. A jinak si myslím, že soudný člověk nejprve vyčká na výsledky prověření a na rozhodnutí a teprve, když s rozhodnutím není spokojen, když cítí, že se mu stala křivda a že se již nemůže domoci nápravy právní cestou, věc medializuje. Ať se na mne nikdo nezlobí, ale přesně opačný postup, který zvolila Lhotáková je podle mého názoru naprostý diletantismus, který svědčí o její nevyzrálosti a nerozvážnosti, kdy takovýto postup nemůže být k jejímu prospěchu. Mít horkou hlavu a rozhodovat se a řešit věci emocionálně není vždy ke prospěchu. Šachovou partii vždy vyhrává ten, kdo má s rozvahou promyšleny potencionální tahy dopředu, nikoli ten, kdo v návalu zlosti začne pěstí rozmetávat figurky po šachovnici. Tak asi tolik.
  27.03.2008 19:13 mazec
 
Poldo,
jsi docela srandista a já se tě ptám, u které policie sloužíš? Protože Policie ČR to být nemůže, po těch naivních kecech, co jsi tu napsal. Možná máš pravdu v tom, že není Lhotáková soudný člověk, protože se pustila do otevřeného boje s větrnými mlýny. Já si tohoto velice cením a už teď je pro mě vítěz. Shnilé to není jen na jejím OŘ a kdo tvrdí, že ne, tak lže. A jinak - všiml sis, co je v té její "kauze" záhadných zmizení a záhadných náhod? Že by ufoni ?
  27.03.2008 19:34 pro mazec
 
souhasím s názorem poldy, a ty, mazec, pokud tady píšeš "A jinak - všiml sis, co je v té její "kauze" záhadných zmizení a záhadných náhod? Že by ufoni ?" je otázkou zda jsou tyto informace 100% pravdivé, zatím jsou zde pouze v podání Lhotákové. A proto dotaz: "musí být pravdivé?!", vždyť jsou jednostranné a uvedené zde stranou která se prezentuje jako poškozená, a proto:"co když je to trochu jinak?" Nebo že bys "MAZEC" u toho také byl? pokud ano potom povídej, pokud nikoliv, potom radši pomlč.
  27.03.2008 19:40 Lhotáková
 
Prakticky celá naše země se spikla proti Vám. Což takhle emigrovat. Rozvažte, všem se uleví, jak Vám, tak čtenářům těchto stránek.
  27.03.2008 19:48 !!!
 
Pánové,
pokud zde čtu, paní Lhotáková zde již nějakou dobu nepíše. Tudíž by bylo dobré připomenout si základy slušného chování. Nikdo jsme s ní krávy nepásli, proto nám nenáleží soudit její práci, její postupy a vůbec jí samotnou. Už jen Vaše oslovení "Lhotáková" mi přijde docela ubohé. Zamyslete se také nad tímto. Děkuji.
  27.03.2008 20:52 axel <Plustek@quick.cz>
 
Zatím se tu diskutuje a diskutovalo o tzv. Vlašimské kauze. Petra Lhotáková nám ve svých příspěvcích ( na tomto fóru nebo na USB) nikdy nevysvětlila, zda byla na takový zákrok vycvičena. Mnoho poldů od počátku r. 2007 ( zákonem a pokynem PP PČR) bylo postaveno před hotovou věc - domácí násilí, tam jsou dané kritéria. Jako hlídkař zjistím znaky dom. násilí a volám stálou službu, která věc dořeší ( nic víc nic míň). Nesdělila nám, že byla vycvičena pro řešení tohoto nového (zákonem daného) fenoménu. Například moje kolegině byla školena na případy domácího násilí a jeho řešení, obdobně v Sm. kraji cvičí i městské policajty, opravuji strážníky, jak postupovat. Pak je samozřejmé, že kdo o tom nemá žádnou páru, provede botu a je za to oprávněně popotahován - inspekcí nebo stížnostním odělením, protože nezvládl zákrok.
  27.03.2008 21:04 muf
 
axele, ty trubče, ja se píše kolegině?? Neser mě s těma tvejma kecama o proškolování policajtů. Je vidět, že víš úplný prd o tom, co se tam událo, kolik policajtů má jejich oddělení na stavu a kolik jich v ten den sloužilo. Byli jen dva na celou 24 hod službu. Potom se to lehce hodnotí, kdo jak co posral, když na místě nebyl, když má policajt v povinnostech, že musí neprodleně zabránit dalšímu protiprávnímu jednání, odvrátit útok a zajistit majetek. A tam se snad pachatel pokusil podřezat oznamovatelku a podpálit byt v paneláku. Hlídka tedy vyjela hned na místo, jak jí ukládá zákon a je jedno, jestli sloužila ženská nebo chlap. Jednou je v uniformě, prošla prověrkama střeleckýma, fyzickýma i preventivníma zdravotníma, jako každý z nás, tak nevím o čem tu furt meleš!
  27.03.2008 21:25 Mufe
 
a tys tam byl. že píšeš tak zasvěceně? A tvoje slova :"A tam se snad pachatel pokusil podřezat oznamovatelku a podpálit byt v paneláku." jsou zase jenom SNAD. Co zde bylo prezentováno samotnou Lhotákovou, tak je uvedeno, že oznamovatelka byla v bytě, snad u rodičů, tedy nebyla v přímém ohrožení a že by byl podpálen byt, také není z uvedených příspěvků zcela zřejmé. Proto nehrozilo časové prodlení a zákrok mohl být uskutečněn až poté, co by na místo po přivolání dorazily posily. Navíc pokud byla Lhotáková s parťákem zraněna, nebyl důvod se vracet na oddělení a zde zpracovávat cokoliv, ale cestou operačního mohl být přímo na místo přivolán lékař k okamžitému ošetření zraněných (a toto z vlastní zkušenosti, mé zranění přímo z místa bylo tímto způsobem vyřešeno převozem do nemocnice k dalšímu ošetření, ÚZ byl zpracován dodatečně po propuštění z nemocnice). A tady jsou již patrná minimálně 2 pochybení v případu Vlašimské kauzy. Tak se zklidni a nenapadej kolegy s jiným názorem než je ten tvůj, nemusí být zákonitě tím správným.
  27.03.2008 21:54 !!!
 
Pánové,pokud zde čtu, paní Lhotáková zde již nějakou dobu nepíše. Tudíž by bylo dobré připomenout si základy slušného chování. Nikdo jsme s ní krávy nepásli, proto nám nenáleží soudit její práci, její postupy a vůbec jí samotnou. Už jen Vaše oslovení "Lhotáková" mi přijde docela ubohé. Zamyslete se také nad tímto. Děkuji.
Pravda, asi nikdo se slečnou Lhotákovou krávy nepásl, ten kdo sem překopíroval její příspěvek jí tímto prokázal medvědí službu, nicméně, pokud slečna Lhotáková již "nějaký pátek" u policie slouží, jistě si vyslechla tolik "vulgárních invektiv vůči své osobě", že pojmenování jejím vlastním jménem "Lhotáková" ji jistě nemůže urazit. Takže za ubohé považuji tvůj "rádoby mravokárný" příspěvek.
  27.03.2008 10:20 roman
 
Policejní odbory fungují asi jako komunikce s nadřízeným..Mám dojem, že si vrchní představitelé odborů z toho udělali jen dobrý job pro sebe, když to například porovnám s tím, co dělají odbory pro české dráhy..za rok sbohem a šáteček..
  27.03.2008 08:14 Aktuální návrh pro nehodovku
 
Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky naleznete.
NOVÉ - vloženo 26. 3. 2008.

http://www.oopcrhnojnik.estranky.cz/stranka/aktuality#reforma_po licie

str.77-80
Např:Současně je nutno upozornit na skutečnost, že i přes výše uvedené je nutné zachování nepřetržitosti služby Policie České republiky na daném úseku. I přes navrhované výrazné snížení počtu dopravních nehod, které by Policie České republiky šetřila, je nezbytné zachovat optimální počty příslušníků Policie České republiky na příslušných útvarech. Policie České republiky plní totiž řadu dalších úkolů v oblasti provozu na pozemních komunikacích včetně výkonu dohledu nad BESIP. Právě do této oblasti by se značná část z agendy dopravních nehod „uvolněných“ příslušníků Policie České republiky mohla přesunout a tím pádem naplnit jeden z primárních úkolů státu v předmětné oblasti.

Tak to bude mazec.Skoro všechno zpátky na dohled!!!
  27.03.2008 17:03 devastace
 
Všichni do ulic, anebo taky do civilu.
  27.03.2008 08:01 Ivo <karasek.ivo@seznam.cz>
 
ODS chce zdanit úroky ze stavebního spoření
Datum: 27.3.2008 Autor: (ČTK) Zdroj: Právo Rubrika: Trhy & ekonomika Strana: 20

ODS chce zrušit některé daňové výjimky; například chce zdanit úroky plynoucí ze státní podpory stavebního spoření. Uvedl to ve středu server Ekonom.cz s odvoláním na šéfa daňové komise ODS a poslance Michala Doktora.

„Chceme zdanit úroky plynoucí ze státní podpory stavebního spoření. To je neodkladné. Státní pokladna by tak získala až jednu miliardu korun ročně,“ sdělil Doktor.

Nemělo by zůstat jen u spoření. Další na řadě jsou daňové výhody vojáků, celníků a policistů. „Je to už neobhajitelné, vzhledem ke změnám na trhu práce a k vývoji platů,“ uvedl Doktor. Státní rozpočet tak může ušetřit tři miliardy korun. Dodal, že v koalici se bude vyjednávat o 20 až 25 nejdůležitějších výjimkách.

ODS se také vrátí k daňově zvýhodněným stravenkám a předloží dvě nebo tři varianty řešení. Tím ale podle Ekonomu přiznává, že se současným návrhem zrušit možnost, aby si podniky stravenky započítávaly do nákladů, asi v parlamentu neuspěje.
  27.03.2008 09:07 Dušan
 
No,Topolánkův projev na kongresu ODS se začíní pomalu,ale jistě naplňovat.Ale to už se snad probudí i naše velevážené vedení a odbory.
  27.03.2008 11:16 Doktor
 
a co hasiči, vězeňská a zpravodajci? Když se chceš dělat u lidí hezkým, tak vylez na světlo se všemi, které chcete opět odrbat o peníze. Ztratili jste nadosmrti voliče, sbohem.
  27.03.2008 00:19 UŽ ABY TO BYLO!!! (viz. poslední věta)
 
Zákon o policii prošel prvním čtením, přináší vyšší pokuty za přestupky
velikost textu:
26. března 2008 1:09, aktualizováno 10:43
Prohřešek, který se dosud trestal nanejvýš tisícovou pokutou, brzy může přijít člověka na mnohem více. Když někdo uspořádá hlasitou noční party, při které sousedé zavolají městskou nebo republikovou policii, mohl by podle nového návrhu zákona dostat pokutu až 20 tisíc.
Ministr Ivan Langer se zákonem spojil svou kariéru.foto: Lukáš Bíba, iDNES.cz

Ministr Ivan Langer se zákonem spojil svou kariéru.

Nyní mu policie může vyměřit pouhou tisícovku – nová sazba se tedy zdvacetinásobí. O textu zákona, který takové postihy předpokládá, včera poprvé hlasovali poslanci a pustili ho do dalších kol jednání.


Dvacet tisíc pokuty může dostat i člověk, který neuklidí výkaly po svém psovi anebo neuposlechne pokynů policisty.

Kromě zvýšení pokut za přestupky zákon přináší desítky dalších změn. "Měníme věci, které tady platily třeba padesát let bez revize," uvedl ministr vnitra Ivan Langer, který zákon předložil.

Předloha zatím získávala věhlas hlavně zavedením poplatku za příjezd policistů k nehodě, kde škoda nedosáhla hranice 250 tisíc korun: Langer tuto hranici později snížil na sto tisíc.

Proč se zvýšení pokut navrhuje?
Postihy za "sousedské" přestupky svou výší dlouho zaostávaly například za tresty v dopravě. "Pro bohatší lidi už neměly odstrašující účinek," říká Václav Pelikán, který má na policejním prezidiu zákon na starosti.

"Pokuty zase ale nemohou být neúměrně vysoké. Člověk musí vědět, že to je částka, kterou z něj exekutor dokáže vymoci,"vysvětluje.

Přestupky proti veřejnému pořádku přitom patří kromě těch dopravních k nejčastějším. Ročně se jich stanou statisíce. "V Plzni jich řešíme patnáct tisíc do
roka," odhaduje velitel tamní městské policie Luděk Hosman.

Dnes se jeho podřízení při prvním výjezdu pokoušejí lidem domluvit a pak nejčastěji vypíší pokutový blok na pětistovku. "Sazba by se měla zvýšit, ale dvacetitisícová pokuta se mi zdá přísná," míní Hosman.

Zatím není jasné, jestli takový trest bude moci dát strážník na místě, nebo přestupková komise. Podle představ ministerských úředníků by dvacetitisícová
pokuta hrozila, až když člověk zachybuje ve stejné věci podruhé.

Langer si představuje, že zákon začne platit už od roku 2009. V jedné chvíli včera dokonce řekl, že když se změny nepodaří prosadit, tak nabídne demisi
  27.03.2008 09:43 XXX-pravý
 
Přece bys tomu nevěřil,že Langer podá demisi. Vždyť se tam všichni (nejen on) drží jako hovno košile, nebo taky jako veš v kožichu,...
  26.03.2008 18:53 Pavel
 
Dnes to na jednom našem OOP podalo 5 kolegů do "C",ale co je na tom nejzajimavější ani jeden nemá odslouženo ani 10 let! Že by generační špunt? Jak by to asi nazval ten nahoře?
  26.03.2008 20:22 Petr
 
To je nějaké divné, od nás odejít z OOP 5 kolegů tak se to položí.
  27.03.2008 11:19 od nás
 
2..... do 15let
  26.03.2008 17:41 hnus a bída
 
Legální ožebračování policistů v tomto státě pokračuje při hrozivé inflaci 7,5%.
Děkujeme pane ministře a staviteli nesmyslných recepcí!
  26.03.2008 20:40 jaký hnus a jaká bída
 
jako kdyby v tomhle státě nebyl nikdo jiný než policisté, inflaci 7,5% pociťují i další, tak tady pořád nebrečte, někteří jsou na tom hůř (některé rodiny s dětmi, dělníci,důchodci) a hasiči, bachaři atd. na tom také nejsou líp než policisté.
  26.03.2008 17:22 npor. Mrázek
 
Už se z tý Lhotákový nepo.........
  28.03.2008 00:09 XXX-pravý
 
npor.Mrázku z Petry Lhotákový se neposerem. Ale ty se asi brzo posereš, protože asi nevíš o čem je řeč. Až budeš vědět o co jde pak to tady napiš.
  26.03.2008 11:38 YYY
 
Kopíruji zde článek z policejního serveru. Je to opět k zamyšlení, zda-li v tomto spravedlivém státě vůbec žít!
Zdarec.
Přes svátky jsem studovala protokol z hl. líčení OS Benešov, které proběhlo dne 12.3.2008. Jaké to slastné čtení. Drobeček, jeho manželka (oznamovatelka) i svědkyně (jejich rodinná přítelkyně) ukázkově otočili své výpovědi, které se naprosto shodují s trvzením nařčeného vedení.
Tedy - zaútočila jsem na něj já, jen co on otevřel dveře, roztrhala jsem mu triko, řekla, že je sráč a on se mi chudák jen bránil. Pod krkem nás sice držel, o zdi s námi sice mlátil, ale kdybych si já nezačala..... Zranění nám ale nezpůsobil, přeci by nás hned na oddělení někdo vystřídal a poslal na ošetření, né?! Vyslýchat oznamovatelku a svědkyni jsme také chtěli iniciativně my, kriminálku jsme k tomu schválně nepustili, protože jsme si ty výpovědi upravili k obrazu svému. Já jsem při výslechu svědkyně sice odbíhala, ale né zvracet, ale malovat se prý rtěnkou! Po odchodu svědkyně domů si náhle uvědomila, že podesala něco, co není pravda. Vrátila se, jenže já už byla v nemocnici. Důkaz? Opět ten ztracený záznam z kamer na našem oddělení. A protože jsme jeli sami na ošetření do BN nemocnice, kde jsme byli ihned hospitalizováni, nabízí se verze, že jsme se s kolegou zmlátili cestou. Toto vše se zcela shoduje s vyjádřeními mého vedení.
Drobeček je také pobouřen mým titulováním "Drobeček", prý se mu odjakživa říká "HROCH". Budu se tedy muset omlouvat. To by ale muset nejdřív čert na koze jet !!!!!
Bylo odročeno na 31.3.2008, protože si Drobeček přizval ještě další dva svědky. Poté povedou v poutech mě pro zneužití pravomoci. To by snad dokázali líp, než útok na veřejného činitele a ublížení na zdraví, protože důkazy, co by to dokazovaly, jsou ztraceny. Nejen záznam z kamer, ale i telefonní hovory, metodický pokyn pro operačního důstojníka, co má dělat, když je hlídka v kritické situaci a zmáčkne nouzi (kterou jsme prý stejně zmáčkli omylem, né schválně). Samé náhody, za které ale nenese nikdo zodpovědnost.
Příští týden jdu opět k posudkové komisi do Prahy. Kolegu klasifikovali do skupiny "D" zdravotní způsobilosti, tudíž by ho musel náš ředitel propustit od policie ze zdravotních důvodů. Den před skončením lhůty se ale náš ředitel odvolal proti tomuto rozhodnutí. Také nás zase začali kontrolovat. V neděli přijeli z Oddělení stížností a kontrol v předstihu, neboť mi ještě ani neskončili vycházky. Vím, že za to tito důstojníci nemůžou. Plní jen rozkazy a co je jejich cílem? Já.
Zítra mám rande s dalšími redaktory celorepublikového deníku, mám to rozjetý s televizí, Ligou lidských práv i feministkami, neboť je opravdu hnus, že vedení hodilo přes palubu nás a podporuje Drobečka ve snaze uchránit své zadky na stávajících židlích, i za cenu bezostyšného lhaní.
Jinak i všem zde moc děkuji za projevovanou podporu a pomoc.
Petra Lhotáková
  27.03.2008 17:51 polda
 
Prakticky celá naše země se spikla proti Vám. Což takhle emigrovat.
  27.03.2008 19:17 kukla
 
taky Tě miluji, Poldo :-)
  18.04.2008 12:09 barborka <akopalini @seznam.cz>
 
Holka nedej se držím ti palce. Protože těch náhod je tam doopravdy trochu moc.Jestliže inspekce je trochu solventní
tak bude žádat vysvětlení .17 let jsem u firmy, ale takoví bordel co je u váz to nutí slušného člověka k zamyšlení.
ahoj