1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Hele papučáři, dle tvého slovníku jsi ty roky u policie opravdu jen odbouchal. Přínosem jsi asi nebyl, ale rozhodně jím nejsi dnes.

Mrzí mně, že Ty mně nazýváš papučářem. Já jsem si policejní práci prošel od blátošlapa , zpracovatele, práce na OOK a OHK a před důchodem zpracovatele na OO PČR v okrese Ostrava v Sm.kraji ( prožíval jsem si běžně DBA, dozorčího, stálé služby a ostatní nařízené ohavosti ve službě). Mně těší že jsem několik stovek pachatelů poslal tam kam patří, což ty asi ne. Za práci, co jsem odvedl se nestydím a nebudu stydět, jsem sice v důchodu ale zaslouženém !!!!. Ty jsi jen někdo, kdo si rýpne, někdo za nimž nestojí vůbec žádné výsledky.

mě zas mrzí, že se sereš do Lhotákové, papučáři!

A o tom to celé je. Já neznám tebe a i ty zase mě. A oba společně, víme houby o nějaké Lhotákové. Jako starý praktik by si měl hodnotit až na základě ověřených faktů. Ty ovšem na podobných fórech nenajdeš. A konečně Lhotáková není ten největší problém. Ta se jenom snaží přežít mezi vlky. Nepřidávej se do té smečky.

pro alex

Cituji:"Mně těší že jsem několik stovek pachatelů poslal tam kam patří, což ty asi ne"

Já jenom doufám,že ty stovky odsouzených pachatelů si nevyšetřoval tak,jak nyní soudíš bez ověřených faktů Petru L. jen tak z voleje.

Lhotáková již začíná být na tomto fóru trapná. Svých 15 minut slávy ( v médiích) si již prožila po medializaci tzv. její "kauzy". Měla by již stichnout a dožadovat se svých práv legálně prostřednictvím soudu, odborů a pod. Tak tu jen škemrá o další podporu ostatních. Jako policistka si hrála na Ramba a dostala na budku, to se stalo mnohem většímu počtu poldů, tak proč z toho dělá kovbojku, má nebo měla jít do zákroku na který stačila nebo stačí a je pro něj vycvičena. Navíc její doba nemocnosti mi připadá neskutečná, ale asi je lepší protahovat nemocenskou a být v klídku doma, kolegové v práci ať se (_._).

to nepsala na toto fórum, jestli si všimneš, jde o kopii. Mně přijdeš trapný ty, že máš debilní poznámky k člověku, o kterém víš absolutní prd. Ale hlavně že soudíš, jako kvalitní pijan od televize při večerní kronice...blahopřeji

Ani si se nepodepsal nebo neuvedl svůj nick. Já jsem si u PČR odbouchal jen 32 let a 69 dnů, než jsem odešel do pol. důchodu. Tato zkušenost u PČR mi umožňuje hodnotit a hodnotit práci i bývalých mladších kolegů, plky nějakého civila mně nemůžou rozhodit. Navíc jsem si dostatečně prostudoval vše, co bylo na tomto fóru ( dříve Lhotákovou ) publikováno a sledoval jsem i diskusi na stránkách Vlašimi.

to víš, někdo se svých práv domáhá sám, druhý na to potřebuje regiment který mu kryje záda, oba jsou na tom stejně, jen ten první to má těžší, No a o to jde, proč bych se staral sám, když se postarají jiní a proto jsme tam kde jsme a ještě hodně dlouho tam s takovými budeme. I malé dítě brekem poutá pozornost dospělých, tak proč si nezabrečet i tady.

jsou případy, kdy se můžeš sám snažit jak chceš, ale pokud případ nezveřejníš, tak se práva nedočkáš. V tomto případě jde právo cestou, kterou nikdo z obyčejných lidí neovlivní. Na to, že máte odslouženo, jste dost naivní, nebo jste danou věc nikdy nezažili. Civil nejsem, ale ani bych si nedovolil civilistu podceňovat nebo hodnotit po 1 příspěvku. Axele, ty jsi se stal odborníkem na dálku z diskuzí, jak je vidět, tak si užívej důchodu a nepleť se do věcí, o kterých víš opravdu prd.

Ať se na mne nikdo nezlobí, ale z příspěvků Lhotákové mi připadá, že se proti ní spojil celý svět. Nejdřív je zbita, pak se ji nezastanou nadřízení, inspekce případ řeší jinak, než by si Lhotáková přála, státní zástupce ani soud není na její straně. Není to tak trošku prapodivné, že tolik lidí hodnotí důkazy v této věci opačně, než Lhotáková ve svých příspěvcích prezentuje ? Já sloužím 24 let a za celou dobu jsem se nesetkal s tím, že by tolik institucí chtělo policistu neoprávněně poškodit. Nechci to hodnotit, u předmětného děje jsem nebyl, ale uvádím to tu jen tak k zamyšlení.

polda,
hlavně se zamysli nad tím, kdo si tímto chrání svůj zadek. Lhotáková nebo její vedení, které kdyby přiznalo chybu, přijde o místo?

No nemyslím si, že by si musel svůj zadek chránit rovněž státní zástupce i soudce. A jinak si myslím, že soudný člověk nejprve vyčká na výsledky prověření a na rozhodnutí a teprve, když s rozhodnutím není spokojen, když cítí, že se mu stala křivda a že se již nemůže domoci nápravy právní cestou, věc medializuje. Ať se na mne nikdo nezlobí, ale přesně opačný postup, který zvolila Lhotáková je podle mého názoru naprostý diletantismus, který svědčí o její nevyzrálosti a nerozvážnosti, kdy takovýto postup nemůže být k jejímu prospěchu. Mít horkou hlavu a rozhodovat se a řešit věci emocionálně není vždy ke prospěchu. Šachovou partii vždy vyhrává ten, kdo má s rozvahou promyšleny potencionální tahy dopředu, nikoli ten, kdo v návalu zlosti začne pěstí rozmetávat figurky po šachovnici. Tak asi tolik.

Poldo,
jsi docela srandista a já se tě ptám, u které policie sloužíš? Protože Policie ČR to být nemůže, po těch naivních kecech, co jsi tu napsal. Možná máš pravdu v tom, že není Lhotáková soudný člověk, protože se pustila do otevřeného boje s větrnými mlýny. Já si tohoto velice cením a už teď je pro mě vítěz. Shnilé to není jen na jejím OŘ a kdo tvrdí, že ne, tak lže. A jinak - všiml sis, co je v té její "kauze" záhadných zmizení a záhadných náhod? Že by ufoni ?

souhasím s názorem poldy, a ty, mazec, pokud tady píšeš "A jinak - všiml sis, co je v té její "kauze" záhadných zmizení a záhadných náhod? Že by ufoni ?" je otázkou zda jsou tyto informace 100% pravdivé, zatím jsou zde pouze v podání Lhotákové. A proto dotaz: "musí být pravdivé?!", vždyť jsou jednostranné a uvedené zde stranou která se prezentuje jako poškozená, a proto:"co když je to trochu jinak?" Nebo že bys "MAZEC" u toho také byl? pokud ano potom povídej, pokud nikoliv, potom radši pomlč.

Prakticky celá naše země se spikla proti Vám. Což takhle emigrovat. Rozvažte, všem se uleví, jak Vám, tak čtenářům těchto stránek.

Pánové,
pokud zde čtu, paní Lhotáková zde již nějakou dobu nepíše. Tudíž by bylo dobré připomenout si základy slušného chování. Nikdo jsme s ní krávy nepásli, proto nám nenáleží soudit její práci, její postupy a vůbec jí samotnou. Už jen Vaše oslovení "Lhotáková" mi přijde docela ubohé. Zamyslete se také nad tímto. Děkuji.

Zatím se tu diskutuje a diskutovalo o tzv. Vlašimské kauze. Petra Lhotáková nám ve svých příspěvcích ( na tomto fóru nebo na USB) nikdy nevysvětlila, zda byla na takový zákrok vycvičena. Mnoho poldů od počátku r. 2007 ( zákonem a pokynem PP PČR) bylo postaveno před hotovou věc - domácí násilí, tam jsou dané kritéria. Jako hlídkař zjistím znaky dom. násilí a volám stálou službu, která věc dořeší ( nic víc nic míň). Nesdělila nám, že byla vycvičena pro řešení tohoto nového (zákonem daného) fenoménu. Například moje kolegině byla školena na případy domácího násilí a jeho řešení, obdobně v Sm. kraji cvičí i městské policajty, opravuji strážníky, jak postupovat. Pak je samozřejmé, že kdo o tom nemá žádnou páru, provede botu a je za to oprávněně popotahován - inspekcí nebo stížnostním odělením, protože nezvládl zákrok.

axele, ty trubče, ja se píše kolegině?? Neser mě s těma tvejma kecama o proškolování policajtů. Je vidět, že víš úplný prd o tom, co se tam událo, kolik policajtů má jejich oddělení na stavu a kolik jich v ten den sloužilo. Byli jen dva na celou 24 hod službu. Potom se to lehce hodnotí, kdo jak co posral, když na místě nebyl, když má policajt v povinnostech, že musí neprodleně zabránit dalšímu protiprávnímu jednání, odvrátit útok a zajistit majetek. A tam se snad pachatel pokusil podřezat oznamovatelku a podpálit byt v paneláku. Hlídka tedy vyjela hned na místo, jak jí ukládá zákon a je jedno, jestli sloužila ženská nebo chlap. Jednou je v uniformě, prošla prověrkama střeleckýma, fyzickýma i preventivníma zdravotníma, jako každý z nás, tak nevím o čem tu furt meleš!

a tys tam byl. že píšeš tak zasvěceně? A tvoje slova :"A tam se snad pachatel pokusil podřezat oznamovatelku a podpálit byt v paneláku." jsou zase jenom SNAD. Co zde bylo prezentováno samotnou Lhotákovou, tak je uvedeno, že oznamovatelka byla v bytě, snad u rodičů, tedy nebyla v přímém ohrožení a že by byl podpálen byt, také není z uvedených příspěvků zcela zřejmé. Proto nehrozilo časové prodlení a zákrok mohl být uskutečněn až poté, co by na místo po přivolání dorazily posily. Navíc pokud byla Lhotáková s parťákem zraněna, nebyl důvod se vracet na oddělení a zde zpracovávat cokoliv, ale cestou operačního mohl být přímo na místo přivolán lékař k okamžitému ošetření zraněných (a toto z vlastní zkušenosti, mé zranění přímo z místa bylo tímto způsobem vyřešeno převozem do nemocnice k dalšímu ošetření, ÚZ byl zpracován dodatečně po propuštění z nemocnice). A tady jsou již patrná minimálně 2 pochybení v případu Vlašimské kauzy. Tak se zklidni a nenapadej kolegy s jiným názorem než je ten tvůj, nemusí být zákonitě tím správným.

Pánové,pokud zde čtu, paní Lhotáková zde již nějakou dobu nepíše. Tudíž by bylo dobré připomenout si základy slušného chování. Nikdo jsme s ní krávy nepásli, proto nám nenáleží soudit její práci, její postupy a vůbec jí samotnou. Už jen Vaše oslovení "Lhotáková" mi přijde docela ubohé. Zamyslete se také nad tímto. Děkuji.
Pravda, asi nikdo se slečnou Lhotákovou krávy nepásl, ten kdo sem překopíroval její příspěvek jí tímto prokázal medvědí službu, nicméně, pokud slečna Lhotáková již "nějaký pátek" u policie slouží, jistě si vyslechla tolik "vulgárních invektiv vůči své osobě", že pojmenování jejím vlastním jménem "Lhotáková" ji jistě nemůže urazit. Takže za ubohé považuji tvůj "rádoby mravokárný" příspěvek.

Policejní odbory fungují asi jako komunikce s nadřízeným..Mám dojem, že si vrchní představitelé odborů z toho udělali jen dobrý job pro sebe, když to například porovnám s tím, co dělají odbory pro české dráhy..za rok sbohem a šáteček..

Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky naleznete.
NOVÉ - vloženo 26. 3. 2008.

http://www.oopcrhnojnik.estranky.cz/stranka/aktuality#reforma_po licie

str.77-80
Např:Současně je nutno upozornit na skutečnost, že i přes výše uvedené je nutné zachování nepřetržitosti služby Policie České republiky na daném úseku. I přes navrhované výrazné snížení počtu dopravních nehod, které by Policie České republiky šetřila, je nezbytné zachovat optimální počty příslušníků Policie České republiky na příslušných útvarech. Policie České republiky plní totiž řadu dalších úkolů v oblasti provozu na pozemních komunikacích včetně výkonu dohledu nad BESIP. Právě do této oblasti by se značná část z agendy dopravních nehod „uvolněných“ příslušníků Policie České republiky mohla přesunout a tím pádem naplnit jeden z primárních úkolů státu v předmětné oblasti.

Tak to bude mazec.Skoro všechno zpátky na dohled!!!

Všichni do ulic, anebo taky do civilu.

ODS chce zdanit úroky ze stavebního spoření
Datum: 27.3.2008 Autor: (ČTK) Zdroj: Právo Rubrika: Trhy & ekonomika Strana: 20

ODS chce zrušit některé daňové výjimky; například chce zdanit úroky plynoucí ze státní podpory stavebního spoření. Uvedl to ve středu server Ekonom.cz s odvoláním na šéfa daňové komise ODS a poslance Michala Doktora.

„Chceme zdanit úroky plynoucí ze státní podpory stavebního spoření. To je neodkladné. Státní pokladna by tak získala až jednu miliardu korun ročně,“ sdělil Doktor.

Nemělo by zůstat jen u spoření. Další na řadě jsou daňové výhody vojáků, celníků a policistů. „Je to už neobhajitelné, vzhledem ke změnám na trhu práce a k vývoji platů,“ uvedl Doktor. Státní rozpočet tak může ušetřit tři miliardy korun. Dodal, že v koalici se bude vyjednávat o 20 až 25 nejdůležitějších výjimkách.

ODS se také vrátí k daňově zvýhodněným stravenkám a předloží dvě nebo tři varianty řešení. Tím ale podle Ekonomu přiznává, že se současným návrhem zrušit možnost, aby si podniky stravenky započítávaly do nákladů, asi v parlamentu neuspěje.

No,Topolánkův projev na kongresu ODS se začíní pomalu,ale jistě naplňovat.Ale to už se snad probudí i naše velevážené vedení a odbory.

a co hasiči, vězeňská a zpravodajci? Když se chceš dělat u lidí hezkým, tak vylez na světlo se všemi, které chcete opět odrbat o peníze. Ztratili jste nadosmrti voliče, sbohem.

Zákon o policii prošel prvním čtením, přináší vyšší pokuty za přestupky
velikost textu:
26. března 2008 1:09, aktualizováno 10:43
Prohřešek, který se dosud trestal nanejvýš tisícovou pokutou, brzy může přijít člověka na mnohem více. Když někdo uspořádá hlasitou noční party, při které sousedé zavolají městskou nebo republikovou policii, mohl by podle nového návrhu zákona dostat pokutu až 20 tisíc.
Ministr Ivan Langer se zákonem spojil svou kariéru.foto: Lukáš Bíba, iDNES.cz

Ministr Ivan Langer se zákonem spojil svou kariéru.

Nyní mu policie může vyměřit pouhou tisícovku – nová sazba se tedy zdvacetinásobí. O textu zákona, který takové postihy předpokládá, včera poprvé hlasovali poslanci a pustili ho do dalších kol jednání.


Dvacet tisíc pokuty může dostat i člověk, který neuklidí výkaly po svém psovi anebo neuposlechne pokynů policisty.

Kromě zvýšení pokut za přestupky zákon přináší desítky dalších změn. "Měníme věci, které tady platily třeba padesát let bez revize," uvedl ministr vnitra Ivan Langer, který zákon předložil.

Předloha zatím získávala věhlas hlavně zavedením poplatku za příjezd policistů k nehodě, kde škoda nedosáhla hranice 250 tisíc korun: Langer tuto hranici později snížil na sto tisíc.

Proč se zvýšení pokut navrhuje?
Postihy za "sousedské" přestupky svou výší dlouho zaostávaly například za tresty v dopravě. "Pro bohatší lidi už neměly odstrašující účinek," říká Václav Pelikán, který má na policejním prezidiu zákon na starosti.

"Pokuty zase ale nemohou být neúměrně vysoké. Člověk musí vědět, že to je částka, kterou z něj exekutor dokáže vymoci,"vysvětluje.

Přestupky proti veřejnému pořádku přitom patří kromě těch dopravních k nejčastějším. Ročně se jich stanou statisíce. "V Plzni jich řešíme patnáct tisíc do
roka," odhaduje velitel tamní městské policie Luděk Hosman.

Dnes se jeho podřízení při prvním výjezdu pokoušejí lidem domluvit a pak nejčastěji vypíší pokutový blok na pětistovku. "Sazba by se měla zvýšit, ale dvacetitisícová pokuta se mi zdá přísná," míní Hosman.

Zatím není jasné, jestli takový trest bude moci dát strážník na místě, nebo přestupková komise. Podle představ ministerských úředníků by dvacetitisícová
pokuta hrozila, až když člověk zachybuje ve stejné věci podruhé.

Langer si představuje, že zákon začne platit už od roku 2009. V jedné chvíli včera dokonce řekl, že když se změny nepodaří prosadit, tak nabídne demisi

Přece bys tomu nevěřil,že Langer podá demisi. Vždyť se tam všichni (nejen on) drží jako hovno košile, nebo taky jako veš v kožichu,...

Dnes to na jednom našem OOP podalo 5 kolegů do "C",ale co je na tom nejzajimavější ani jeden nemá odslouženo ani 10 let! Že by generační špunt? Jak by to asi nazval ten nahoře?

To je nějaké divné, od nás odejít z OOP 5 kolegů tak se to položí.

2..... do 15let

Legální ožebračování policistů v tomto státě pokračuje při hrozivé inflaci 7,5%.
Děkujeme pane ministře a staviteli nesmyslných recepcí!

jako kdyby v tomhle státě nebyl nikdo jiný než policisté, inflaci 7,5% pociťují i další, tak tady pořád nebrečte, někteří jsou na tom hůř (některé rodiny s dětmi, dělníci,důchodci) a hasiči, bachaři atd. na tom také nejsou líp než policisté.

Už se z tý Lhotákový nepo.........

npor.Mrázku z Petry Lhotákový se neposerem. Ale ty se asi brzo posereš, protože asi nevíš o čem je řeč. Až budeš vědět o co jde pak to tady napiš.

Kopíruji zde článek z policejního serveru. Je to opět k zamyšlení, zda-li v tomto spravedlivém státě vůbec žít!
Zdarec.
Přes svátky jsem studovala protokol z hl. líčení OS Benešov, které proběhlo dne 12.3.2008. Jaké to slastné čtení. Drobeček, jeho manželka (oznamovatelka) i svědkyně (jejich rodinná přítelkyně) ukázkově otočili své výpovědi, které se naprosto shodují s trvzením nařčeného vedení.
Tedy - zaútočila jsem na něj já, jen co on otevřel dveře, roztrhala jsem mu triko, řekla, že je sráč a on se mi chudák jen bránil. Pod krkem nás sice držel, o zdi s námi sice mlátil, ale kdybych si já nezačala..... Zranění nám ale nezpůsobil, přeci by nás hned na oddělení někdo vystřídal a poslal na ošetření, né?! Vyslýchat oznamovatelku a svědkyni jsme také chtěli iniciativně my, kriminálku jsme k tomu schválně nepustili, protože jsme si ty výpovědi upravili k obrazu svému. Já jsem při výslechu svědkyně sice odbíhala, ale né zvracet, ale malovat se prý rtěnkou! Po odchodu svědkyně domů si náhle uvědomila, že podesala něco, co není pravda. Vrátila se, jenže já už byla v nemocnici. Důkaz? Opět ten ztracený záznam z kamer na našem oddělení. A protože jsme jeli sami na ošetření do BN nemocnice, kde jsme byli ihned hospitalizováni, nabízí se verze, že jsme se s kolegou zmlátili cestou. Toto vše se zcela shoduje s vyjádřeními mého vedení.
Drobeček je také pobouřen mým titulováním "Drobeček", prý se mu odjakživa říká "HROCH". Budu se tedy muset omlouvat. To by ale muset nejdřív čert na koze jet !!!!!
Bylo odročeno na 31.3.2008, protože si Drobeček přizval ještě další dva svědky. Poté povedou v poutech mě pro zneužití pravomoci. To by snad dokázali líp, než útok na veřejného činitele a ublížení na zdraví, protože důkazy, co by to dokazovaly, jsou ztraceny. Nejen záznam z kamer, ale i telefonní hovory, metodický pokyn pro operačního důstojníka, co má dělat, když je hlídka v kritické situaci a zmáčkne nouzi (kterou jsme prý stejně zmáčkli omylem, né schválně). Samé náhody, za které ale nenese nikdo zodpovědnost.
Příští týden jdu opět k posudkové komisi do Prahy. Kolegu klasifikovali do skupiny "D" zdravotní způsobilosti, tudíž by ho musel náš ředitel propustit od policie ze zdravotních důvodů. Den před skončením lhůty se ale náš ředitel odvolal proti tomuto rozhodnutí. Také nás zase začali kontrolovat. V neděli přijeli z Oddělení stížností a kontrol v předstihu, neboť mi ještě ani neskončili vycházky. Vím, že za to tito důstojníci nemůžou. Plní jen rozkazy a co je jejich cílem? Já.
Zítra mám rande s dalšími redaktory celorepublikového deníku, mám to rozjetý s televizí, Ligou lidských práv i feministkami, neboť je opravdu hnus, že vedení hodilo přes palubu nás a podporuje Drobečka ve snaze uchránit své zadky na stávajících židlích, i za cenu bezostyšného lhaní.
Jinak i všem zde moc děkuji za projevovanou podporu a pomoc.
Petra Lhotáková

Prakticky celá naše země se spikla proti Vám. Což takhle emigrovat.

taky Tě miluji, Poldo :-)

Holka nedej se držím ti palce. Protože těch náhod je tam doopravdy trochu moc.Jestliže inspekce je trochu solventní
tak bude žádat vysvětlení .17 let jsem u firmy, ale takoví bordel co je u váz to nutí slušného člověka k zamyšlení.
ahoj