4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Hele papučáři, dle tvého slovníku jsi ty roky u policie opravdu jen odbouchal. Přínosem jsi asi nebyl, ale rozhodně jím nejsi dnes.

Mrzí mně, že Ty mně nazýváš papučářem. Já jsem si policejní práci prošel od blátošlapa , zpracovatele, práce na OOK a OHK a před důchodem zpracovatele na OO PČR v okrese Ostrava v Sm.kraji ( prožíval jsem si běžně DBA, dozorčího, stálé služby a ostatní nařízené ohavosti ve službě). Mně těší že jsem několik stovek pachatelů poslal tam kam patří, což ty asi ne. Za práci, co jsem odvedl se nestydím a nebudu stydět, jsem sice v důchodu ale zaslouženém !!!!. Ty jsi jen někdo, kdo si rýpne, někdo za nimž nestojí vůbec žádné výsledky.

mě zas mrzí, že se sereš do Lhotákové, papučáři!

A o tom to celé je. Já neznám tebe a i ty zase mě. A oba společně, víme houby o nějaké Lhotákové. Jako starý praktik by si měl hodnotit až na základě ověřených faktů. Ty ovšem na podobných fórech nenajdeš. A konečně Lhotáková není ten největší problém. Ta se jenom snaží přežít mezi vlky. Nepřidávej se do té smečky.

pro alex

Cituji:"Mně těší že jsem několik stovek pachatelů poslal tam kam patří, což ty asi ne"

Já jenom doufám,že ty stovky odsouzených pachatelů si nevyšetřoval tak,jak nyní soudíš bez ověřených faktů Petru L. jen tak z voleje.

Lhotáková již začíná být na tomto fóru trapná. Svých 15 minut slávy ( v médiích) si již prožila po medializaci tzv. její "kauzy". Měla by již stichnout a dožadovat se svých práv legálně prostřednictvím soudu, odborů a pod. Tak tu jen škemrá o další podporu ostatních. Jako policistka si hrála na Ramba a dostala na budku, to se stalo mnohem většímu počtu poldů, tak proč z toho dělá kovbojku, má nebo měla jít do zákroku na který stačila nebo stačí a je pro něj vycvičena. Navíc její doba nemocnosti mi připadá neskutečná, ale asi je lepší protahovat nemocenskou a být v klídku doma, kolegové v práci ať se (_._).

to nepsala na toto fórum, jestli si všimneš, jde o kopii. Mně přijdeš trapný ty, že máš debilní poznámky k člověku, o kterém víš absolutní prd. Ale hlavně že soudíš, jako kvalitní pijan od televize při večerní kronice...blahopřeji

Ani si se nepodepsal nebo neuvedl svůj nick. Já jsem si u PČR odbouchal jen 32 let a 69 dnů, než jsem odešel do pol. důchodu. Tato zkušenost u PČR mi umožňuje hodnotit a hodnotit práci i bývalých mladších kolegů, plky nějakého civila mně nemůžou rozhodit. Navíc jsem si dostatečně prostudoval vše, co bylo na tomto fóru ( dříve Lhotákovou ) publikováno a sledoval jsem i diskusi na stránkách Vlašimi.

to víš, někdo se svých práv domáhá sám, druhý na to potřebuje regiment který mu kryje záda, oba jsou na tom stejně, jen ten první to má těžší, No a o to jde, proč bych se staral sám, když se postarají jiní a proto jsme tam kde jsme a ještě hodně dlouho tam s takovými budeme. I malé dítě brekem poutá pozornost dospělých, tak proč si nezabrečet i tady.

jsou případy, kdy se můžeš sám snažit jak chceš, ale pokud případ nezveřejníš, tak se práva nedočkáš. V tomto případě jde právo cestou, kterou nikdo z obyčejných lidí neovlivní. Na to, že máte odslouženo, jste dost naivní, nebo jste danou věc nikdy nezažili. Civil nejsem, ale ani bych si nedovolil civilistu podceňovat nebo hodnotit po 1 příspěvku. Axele, ty jsi se stal odborníkem na dálku z diskuzí, jak je vidět, tak si užívej důchodu a nepleť se do věcí, o kterých víš opravdu prd.

Ať se na mne nikdo nezlobí, ale z příspěvků Lhotákové mi připadá, že se proti ní spojil celý svět. Nejdřív je zbita, pak se ji nezastanou nadřízení, inspekce případ řeší jinak, než by si Lhotáková přála, státní zástupce ani soud není na její straně. Není to tak trošku prapodivné, že tolik lidí hodnotí důkazy v této věci opačně, než Lhotáková ve svých příspěvcích prezentuje ? Já sloužím 24 let a za celou dobu jsem se nesetkal s tím, že by tolik institucí chtělo policistu neoprávněně poškodit. Nechci to hodnotit, u předmětného děje jsem nebyl, ale uvádím to tu jen tak k zamyšlení.

polda,
hlavně se zamysli nad tím, kdo si tímto chrání svůj zadek. Lhotáková nebo její vedení, které kdyby přiznalo chybu, přijde o místo?

No nemyslím si, že by si musel svůj zadek chránit rovněž státní zástupce i soudce. A jinak si myslím, že soudný člověk nejprve vyčká na výsledky prověření a na rozhodnutí a teprve, když s rozhodnutím není spokojen, když cítí, že se mu stala křivda a že se již nemůže domoci nápravy právní cestou, věc medializuje. Ať se na mne nikdo nezlobí, ale přesně opačný postup, který zvolila Lhotáková je podle mého názoru naprostý diletantismus, který svědčí o její nevyzrálosti a nerozvážnosti, kdy takovýto postup nemůže být k jejímu prospěchu. Mít horkou hlavu a rozhodovat se a řešit věci emocionálně není vždy ke prospěchu. Šachovou partii vždy vyhrává ten, kdo má s rozvahou promyšleny potencionální tahy dopředu, nikoli ten, kdo v návalu zlosti začne pěstí rozmetávat figurky po šachovnici. Tak asi tolik.

Poldo,
jsi docela srandista a já se tě ptám, u které policie sloužíš? Protože Policie ČR to být nemůže, po těch naivních kecech, co jsi tu napsal. Možná máš pravdu v tom, že není Lhotáková soudný člověk, protože se pustila do otevřeného boje s větrnými mlýny. Já si tohoto velice cením a už teď je pro mě vítěz. Shnilé to není jen na jejím OŘ a kdo tvrdí, že ne, tak lže. A jinak - všiml sis, co je v té její "kauze" záhadných zmizení a záhadných náhod? Že by ufoni ?

souhasím s názorem poldy, a ty, mazec, pokud tady píšeš "A jinak - všiml sis, co je v té její "kauze" záhadných zmizení a záhadných náhod? Že by ufoni ?" je otázkou zda jsou tyto informace 100% pravdivé, zatím jsou zde pouze v podání Lhotákové. A proto dotaz: "musí být pravdivé?!", vždyť jsou jednostranné a uvedené zde stranou která se prezentuje jako poškozená, a proto:"co když je to trochu jinak?" Nebo že bys "MAZEC" u toho také byl? pokud ano potom povídej, pokud nikoliv, potom radši pomlč.

Prakticky celá naše země se spikla proti Vám. Což takhle emigrovat. Rozvažte, všem se uleví, jak Vám, tak čtenářům těchto stránek.

Pánové,
pokud zde čtu, paní Lhotáková zde již nějakou dobu nepíše. Tudíž by bylo dobré připomenout si základy slušného chování. Nikdo jsme s ní krávy nepásli, proto nám nenáleží soudit její práci, její postupy a vůbec jí samotnou. Už jen Vaše oslovení "Lhotáková" mi přijde docela ubohé. Zamyslete se také nad tímto. Děkuji.

Zatím se tu diskutuje a diskutovalo o tzv. Vlašimské kauze. Petra Lhotáková nám ve svých příspěvcích ( na tomto fóru nebo na USB) nikdy nevysvětlila, zda byla na takový zákrok vycvičena. Mnoho poldů od počátku r. 2007 ( zákonem a pokynem PP PČR) bylo postaveno před hotovou věc - domácí násilí, tam jsou dané kritéria. Jako hlídkař zjistím znaky dom. násilí a volám stálou službu, která věc dořeší ( nic víc nic míň). Nesdělila nám, že byla vycvičena pro řešení tohoto nového (zákonem daného) fenoménu. Například moje kolegině byla školena na případy domácího násilí a jeho řešení, obdobně v Sm. kraji cvičí i městské policajty, opravuji strážníky, jak postupovat. Pak je samozřejmé, že kdo o tom nemá žádnou páru, provede botu a je za to oprávněně popotahován - inspekcí nebo stížnostním odělením, protože nezvládl zákrok.

axele, ty trubče, ja se píše kolegině?? Neser mě s těma tvejma kecama o proškolování policajtů. Je vidět, že víš úplný prd o tom, co se tam událo, kolik policajtů má jejich oddělení na stavu a kolik jich v ten den sloužilo. Byli jen dva na celou 24 hod službu. Potom se to lehce hodnotí, kdo jak co posral, když na místě nebyl, když má policajt v povinnostech, že musí neprodleně zabránit dalšímu protiprávnímu jednání, odvrátit útok a zajistit majetek. A tam se snad pachatel pokusil podřezat oznamovatelku a podpálit byt v paneláku. Hlídka tedy vyjela hned na místo, jak jí ukládá zákon a je jedno, jestli sloužila ženská nebo chlap. Jednou je v uniformě, prošla prověrkama střeleckýma, fyzickýma i preventivníma zdravotníma, jako každý z nás, tak nevím o čem tu furt meleš!

a tys tam byl. že píšeš tak zasvěceně? A tvoje slova :"A tam se snad pachatel pokusil podřezat oznamovatelku a podpálit byt v paneláku." jsou zase jenom SNAD. Co zde bylo prezentováno samotnou Lhotákovou, tak je uvedeno, že oznamovatelka byla v bytě, snad u rodičů, tedy nebyla v přímém ohrožení a že by byl podpálen byt, také není z uvedených příspěvků zcela zřejmé. Proto nehrozilo časové prodlení a zákrok mohl být uskutečněn až poté, co by na místo po přivolání dorazily posily. Navíc pokud byla Lhotáková s parťákem zraněna, nebyl důvod se vracet na oddělení a zde zpracovávat cokoliv, ale cestou operačního mohl být přímo na místo přivolán lékař k okamžitému ošetření zraněných (a toto z vlastní zkušenosti, mé zranění přímo z místa bylo tímto způsobem vyřešeno převozem do nemocnice k dalšímu ošetření, ÚZ byl zpracován dodatečně po propuštění z nemocnice). A tady jsou již patrná minimálně 2 pochybení v případu Vlašimské kauzy. Tak se zklidni a nenapadej kolegy s jiným názorem než je ten tvůj, nemusí být zákonitě tím správným.

Pánové,pokud zde čtu, paní Lhotáková zde již nějakou dobu nepíše. Tudíž by bylo dobré připomenout si základy slušného chování. Nikdo jsme s ní krávy nepásli, proto nám nenáleží soudit její práci, její postupy a vůbec jí samotnou. Už jen Vaše oslovení "Lhotáková" mi přijde docela ubohé. Zamyslete se také nad tímto. Děkuji.
Pravda, asi nikdo se slečnou Lhotákovou krávy nepásl, ten kdo sem překopíroval její příspěvek jí tímto prokázal medvědí službu, nicméně, pokud slečna Lhotáková již "nějaký pátek" u policie slouží, jistě si vyslechla tolik "vulgárních invektiv vůči své osobě", že pojmenování jejím vlastním jménem "Lhotáková" ji jistě nemůže urazit. Takže za ubohé považuji tvůj "rádoby mravokárný" příspěvek.

Policejní odbory fungují asi jako komunikce s nadřízeným..Mám dojem, že si vrchní představitelé odborů z toho udělali jen dobrý job pro sebe, když to například porovnám s tím, co dělají odbory pro české dráhy..za rok sbohem a šáteček..

Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky naleznete.
NOVÉ - vloženo 26. 3. 2008.

http://www.oopcrhnojnik.estranky.cz/stranka/aktuality#reforma_po licie

str.77-80
Např:Současně je nutno upozornit na skutečnost, že i přes výše uvedené je nutné zachování nepřetržitosti služby Policie České republiky na daném úseku. I přes navrhované výrazné snížení počtu dopravních nehod, které by Policie České republiky šetřila, je nezbytné zachovat optimální počty příslušníků Policie České republiky na příslušných útvarech. Policie České republiky plní totiž řadu dalších úkolů v oblasti provozu na pozemních komunikacích včetně výkonu dohledu nad BESIP. Právě do této oblasti by se značná část z agendy dopravních nehod „uvolněných“ příslušníků Policie České republiky mohla přesunout a tím pádem naplnit jeden z primárních úkolů státu v předmětné oblasti.

Tak to bude mazec.Skoro všechno zpátky na dohled!!!

Všichni do ulic, anebo taky do civilu.

ODS chce zdanit úroky ze stavebního spoření
Datum: 27.3.2008 Autor: (ČTK) Zdroj: Právo Rubrika: Trhy & ekonomika Strana: 20

ODS chce zrušit některé daňové výjimky; například chce zdanit úroky plynoucí ze státní podpory stavebního spoření. Uvedl to ve středu server Ekonom.cz s odvoláním na šéfa daňové komise ODS a poslance Michala Doktora.

„Chceme zdanit úroky plynoucí ze státní podpory stavebního spoření. To je neodkladné. Státní pokladna by tak získala až jednu miliardu korun ročně,“ sdělil Doktor.

Nemělo by zůstat jen u spoření. Další na řadě jsou daňové výhody vojáků, celníků a policistů. „Je to už neobhajitelné, vzhledem ke změnám na trhu práce a k vývoji platů,“ uvedl Doktor. Státní rozpočet tak může ušetřit tři miliardy korun. Dodal, že v koalici se bude vyjednávat o 20 až 25 nejdůležitějších výjimkách.

ODS se také vrátí k daňově zvýhodněným stravenkám a předloží dvě nebo tři varianty řešení. Tím ale podle Ekonomu přiznává, že se současným návrhem zrušit možnost, aby si podniky stravenky započítávaly do nákladů, asi v parlamentu neuspěje.

No,Topolánkův projev na kongresu ODS se začíní pomalu,ale jistě naplňovat.Ale to už se snad probudí i naše velevážené vedení a odbory.

a co hasiči, vězeňská a zpravodajci? Když se chceš dělat u lidí hezkým, tak vylez na světlo se všemi, které chcete opět odrbat o peníze. Ztratili jste nadosmrti voliče, sbohem.

Zákon o policii prošel prvním čtením, přináší vyšší pokuty za přestupky
velikost textu:
26. března 2008 1:09, aktualizováno 10:43
Prohřešek, který se dosud trestal nanejvýš tisícovou pokutou, brzy může přijít člověka na mnohem více. Když někdo uspořádá hlasitou noční party, při které sousedé zavolají městskou nebo republikovou policii, mohl by podle nového návrhu zákona dostat pokutu až 20 tisíc.
Ministr Ivan Langer se zákonem spojil svou kariéru.foto: Lukáš Bíba, iDNES.cz

Ministr Ivan Langer se zákonem spojil svou kariéru.

Nyní mu policie může vyměřit pouhou tisícovku – nová sazba se tedy zdvacetinásobí. O textu zákona, který takové postihy předpokládá, včera poprvé hlasovali poslanci a pustili ho do dalších kol jednání.


Dvacet tisíc pokuty může dostat i člověk, který neuklidí výkaly po svém psovi anebo neuposlechne pokynů policisty.

Kromě zvýšení pokut za přestupky zákon přináší desítky dalších změn. "Měníme věci, které tady platily třeba padesát let bez revize," uvedl ministr vnitra Ivan Langer, který zákon předložil.

Předloha zatím získávala věhlas hlavně zavedením poplatku za příjezd policistů k nehodě, kde škoda nedosáhla hranice 250 tisíc korun: Langer tuto hranici později snížil na sto tisíc.

Proč se zvýšení pokut navrhuje?
Postihy za "sousedské" přestupky svou výší dlouho zaostávaly například za tresty v dopravě. "Pro bohatší lidi už neměly odstrašující účinek," říká Václav Pelikán, který má na policejním prezidiu zákon na starosti.

"Pokuty zase ale nemohou být neúměrně vysoké. Člověk musí vědět, že to je částka, kterou z něj exekutor dokáže vymoci,"vysvětluje.

Přestupky proti veřejnému pořádku přitom patří kromě těch dopravních k nejčastějším. Ročně se jich stanou statisíce. "V Plzni jich řešíme patnáct tisíc do
roka," odhaduje velitel tamní městské policie Luděk Hosman.

Dnes se jeho podřízení při prvním výjezdu pokoušejí lidem domluvit a pak nejčastěji vypíší pokutový blok na pětistovku. "Sazba by se měla zvýšit, ale dvacetitisícová pokuta se mi zdá přísná," míní Hosman.

Zatím není jasné, jestli takový trest bude moci dát strážník na místě, nebo přestupková komise. Podle představ ministerských úředníků by dvacetitisícová
pokuta hrozila, až když člověk zachybuje ve stejné věci podruhé.

Langer si představuje, že zákon začne platit už od roku 2009. V jedné chvíli včera dokonce řekl, že když se změny nepodaří prosadit, tak nabídne demisi

Přece bys tomu nevěřil,že Langer podá demisi. Vždyť se tam všichni (nejen on) drží jako hovno košile, nebo taky jako veš v kožichu,...

Dnes to na jednom našem OOP podalo 5 kolegů do "C",ale co je na tom nejzajimavější ani jeden nemá odslouženo ani 10 let! Že by generační špunt? Jak by to asi nazval ten nahoře?

To je nějaké divné, od nás odejít z OOP 5 kolegů tak se to položí.

2..... do 15let

Legální ožebračování policistů v tomto státě pokračuje při hrozivé inflaci 7,5%.
Děkujeme pane ministře a staviteli nesmyslných recepcí!

jako kdyby v tomhle státě nebyl nikdo jiný než policisté, inflaci 7,5% pociťují i další, tak tady pořád nebrečte, někteří jsou na tom hůř (některé rodiny s dětmi, dělníci,důchodci) a hasiči, bachaři atd. na tom také nejsou líp než policisté.

Už se z tý Lhotákový nepo.........

npor.Mrázku z Petry Lhotákový se neposerem. Ale ty se asi brzo posereš, protože asi nevíš o čem je řeč. Až budeš vědět o co jde pak to tady napiš.

Kopíruji zde článek z policejního serveru. Je to opět k zamyšlení, zda-li v tomto spravedlivém státě vůbec žít!
Zdarec.
Přes svátky jsem studovala protokol z hl. líčení OS Benešov, které proběhlo dne 12.3.2008. Jaké to slastné čtení. Drobeček, jeho manželka (oznamovatelka) i svědkyně (jejich rodinná přítelkyně) ukázkově otočili své výpovědi, které se naprosto shodují s trvzením nařčeného vedení.
Tedy - zaútočila jsem na něj já, jen co on otevřel dveře, roztrhala jsem mu triko, řekla, že je sráč a on se mi chudák jen bránil. Pod krkem nás sice držel, o zdi s námi sice mlátil, ale kdybych si já nezačala..... Zranění nám ale nezpůsobil, přeci by nás hned na oddělení někdo vystřídal a poslal na ošetření, né?! Vyslýchat oznamovatelku a svědkyni jsme také chtěli iniciativně my, kriminálku jsme k tomu schválně nepustili, protože jsme si ty výpovědi upravili k obrazu svému. Já jsem při výslechu svědkyně sice odbíhala, ale né zvracet, ale malovat se prý rtěnkou! Po odchodu svědkyně domů si náhle uvědomila, že podesala něco, co není pravda. Vrátila se, jenže já už byla v nemocnici. Důkaz? Opět ten ztracený záznam z kamer na našem oddělení. A protože jsme jeli sami na ošetření do BN nemocnice, kde jsme byli ihned hospitalizováni, nabízí se verze, že jsme se s kolegou zmlátili cestou. Toto vše se zcela shoduje s vyjádřeními mého vedení.
Drobeček je také pobouřen mým titulováním "Drobeček", prý se mu odjakživa říká "HROCH". Budu se tedy muset omlouvat. To by ale muset nejdřív čert na koze jet !!!!!
Bylo odročeno na 31.3.2008, protože si Drobeček přizval ještě další dva svědky. Poté povedou v poutech mě pro zneužití pravomoci. To by snad dokázali líp, než útok na veřejného činitele a ublížení na zdraví, protože důkazy, co by to dokazovaly, jsou ztraceny. Nejen záznam z kamer, ale i telefonní hovory, metodický pokyn pro operačního důstojníka, co má dělat, když je hlídka v kritické situaci a zmáčkne nouzi (kterou jsme prý stejně zmáčkli omylem, né schválně). Samé náhody, za které ale nenese nikdo zodpovědnost.
Příští týden jdu opět k posudkové komisi do Prahy. Kolegu klasifikovali do skupiny "D" zdravotní způsobilosti, tudíž by ho musel náš ředitel propustit od policie ze zdravotních důvodů. Den před skončením lhůty se ale náš ředitel odvolal proti tomuto rozhodnutí. Také nás zase začali kontrolovat. V neděli přijeli z Oddělení stížností a kontrol v předstihu, neboť mi ještě ani neskončili vycházky. Vím, že za to tito důstojníci nemůžou. Plní jen rozkazy a co je jejich cílem? Já.
Zítra mám rande s dalšími redaktory celorepublikového deníku, mám to rozjetý s televizí, Ligou lidských práv i feministkami, neboť je opravdu hnus, že vedení hodilo přes palubu nás a podporuje Drobečka ve snaze uchránit své zadky na stávajících židlích, i za cenu bezostyšného lhaní.
Jinak i všem zde moc děkuji za projevovanou podporu a pomoc.
Petra Lhotáková

Prakticky celá naše země se spikla proti Vám. Což takhle emigrovat.

taky Tě miluji, Poldo :-)

Holka nedej se držím ti palce. Protože těch náhod je tam doopravdy trochu moc.Jestliže inspekce je trochu solventní
tak bude žádat vysvětlení .17 let jsem u firmy, ale takoví bordel co je u váz to nutí slušného člověka k zamyšlení.
ahoj