4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Občan to napsal velice správně a plný souhlas, je to banda flákačů a vyžírků.

Hele,kam ti můžu poslat přihlášku k PČR? A můžeš se flákat s náma,přece nebudeš makat v civilu na vyžírky!? To je dobrý nápad,nebo ne?

To víš, že jo, jen si podpoř ty své bláboly pod jiným Nickem.

Za vlády modrých gaunerů se nebude valorizovat?

proč otázka? mělo být konstatování, opravdu se nebude valorizovat, musí se šetřit

46000 policistů je pro tuto zemi luxus. Langer začal dobrou věc, již o 10 % snížil vaše stavy. A ono se ukazuje, že to jde i tak. Takže ještě 40 % do civilu a zbytek musí začít konečně něco dělat. Snížit průměrný plat na 130 % celostátního průměru, což je za tu vaši "práci" až dost. Ve státním rozpočtu se tím ušetří cca 20 miliard a pak vás možná začneme brát jako normální součást společnosti a ne jako parazitující vyžírky. Nevidím totiž rozdíl mezi vámi a početnou skupinou nepřizpůsobivých občanů, kteří žijí ze sociálních dávek a také parazitují na naší společnosti.

Prosím, aby jste nereagovali na tento pravdivý příspěvek tak, jak to máte ve zvyku - urážkami a vulgaritami. Tento web je i pro lidi a ne jen pro ubrečený, zamindrákovaný a neschopný policisty, kteří si jej přivlastnili.

pro občana

Cituji: "Langer začal dobrou věc, již o 10 % snížil vaše stavy. A ono se ukazuje, že to jde i tak "

A proto ty "inteligentní" občane začal Langer už druhou náborovou kampaň :-)

Cituji: "Snížit průměrný plat na 130 % celostátního průměru"

V tom případě může Langer dělat nábor třeba každý týden a bude mu to k ničemu :-)

Nebudeš ty náhodou něčí poradce ve vládě

Super Pavle už dlouho jsem se tady tak nezasmál:)

Občane, už jen skutečnost, že si na tomto webu již delší dobu vybíjíš své mindráky svědčí o tom, že máš ve svém osobním životě nějaké problémy. Nejsi sám, již před tebou zde působilo několik takových chudáčků. Zajdi si radši k doktorovi, tady se rozhodně nevyléčíš.

Vážený "občane"!
Jsem už v civilu a jsem skutečně rád. Sloužil jsem jen na ulici (víc jak dvě desítky let) a viděl spoustu takových jako vy, jak na nás házeli špínu a když se jim něco stalo křičeli "policiééééé".... A my jsme šli a bez rozdílu pomohli všem jak jen to šlo, protože jsem vždy byl profesionál a od tohoto nevhodného náhledu se uměl oprostit. Je to Váš názor, užijte si ho, já Vám říkám svůj. Jen doufám, že si na svá slova vzpomenete až budete žádat o pomoc v nouzi současné kluky v modrém na které házíte tu svoji svoji smyšlenou špínu. Ve skutečnosti si pouze léčíte "bebíčko s mindrákem" a Vaše zaujetí pramení nejpravděpodobněji z udělené pokuty nebo jiného postihu za Vaše jednání porušující zákon. Jste plný nenávisti a to není samo sebou, máte svůj osobní důvod k tomuto jednání a Váš pohled není nestranný. Mohu Vás však uklidnit,že se mám nyní líp. Zjistil jsem, že lidem mohu pomáhat a být prospěšný i jinak, aniž by mě za to někdo osočoval nebo chtěl fyzicky nebo mediálně "sejmout", jak je nyní v naší společnosti zvykem. Užijte si ty Vaše útoky, sám víte nejlíp proč to děláte. Obyčejní lidé si policie váží a rozhodně jí nevadí jako Vám, o čemž jsem měl donedávna možnost se přesvědčovat. Jenže tihle lidé mají svých problémů dost a tak bohužel mlčí, ozývají se většinou jen tací jako jste Vy, kteří sledují svůj záměr z důvodů shora uvedených..

Taky bych chtěl dodat, že mě tací jako Vy motivovali do práce, protože jsem věděl, že jsem "osina v jejich zadku" a čím víc křičeli, tím více jsem makal.

Kluci v modrém, kvůli takovým jako je "občan" to nesmíte vzdát, udělali by jste to co chce a to nejde. Já odešel kvůli věku, únavě a tomu, že na stará kolena jsem se do kanceláře zavřít nechtěl. Srdcem ale zůstanu navěky poldou, protože se nemám za co stydět. Někdo vždy musí stát na té správné straně! Přece by jste nechtěli, aby si takovýto "pisatel" pohodlně "sednul" :-))

Vidíte pane občane, jde to i bez nadávek, nezapomeňte na to, že je zde řada osob, které se za poldy jen prohlašují, ale úmysl mají stejně špatný jako Vy.

To tedy nějak špatně pochopil ten " Občan " ( asi moc nesleduje dění a nebo není přemýšlivý ). Já bych občana opravil a konstatoval, že se mu ( Langerovi ) na tuhle " pohodovou službu českého poldy " vykašlali a ještě řada vykašlá.
Tedy Občan nepochopil, že snížení stavu se nekoná a naberou se jen jiní " vyžírkové " a za prvé budou dle občana zase jen lenošit, za druhé budou dlouhodobě získávat zkušenosti, co je vlastně to lenošení u Policie ČR, tedy to lenošení, jaké si představuje ten " Občan ".

Jinak momentálně chybí asi 12 % policistů tedy ze 46000 míst je volných kolem 5.500 míst
Pro zajímavost u hasičů pod stejným zákonem a tím pramenícími stejnými podmínkami příchodu ale i odchodu např. na rentu je kupodivu, že tam se odchody nekonají, hasiči za výhodnou rentou neodcházejí a zůstavají u svého " řemesla ". V současné době chybí 0,8 % hasičů, tedy z 9.500 míst je volných kolem 80 míst.

Vždy platilo, že tam kde je to dobré, se těžko dostávalo, neboť místa se jen tak hned neuvolnila a dobré místo se " drželo do " důchodu ". Taková místa jsou i dnes. Jak to, že ti poldové odcházejí z těch lenošivých perfektních míst. Proč si je nedrží do důchodu a odcházejí do civilu " kde se musí makat ". To nejde na rozum. Hasiči takto neodcházejí a svá místa si zuby nechty drží, jak je vidět.
Nějak to má ten " Občan v hlavě popletené, když si myslí, že poldové odcházejí z lenošení do civilu, kde již nemůžou dělat vyžírky, že pane Občane.

F1

je možno čerpat náhradní volno tím, že mi služ. funkcionář nařídí vybírat např. jen po třech hodinách denně a ne v celku třeba 5 dní? díky a prosím i o §.

A ty jseš praporčík? Za co máš 5. třídu?

pro ...
díky za odpověď, ale u nás na oddělení to neví nikdo, tak proto se ptám.... a raději se neptej ze kterého oddělení.

kuklo dej si kulku blbe...

Lhotákovou už ne..je to 50% na tomto servru a už je to vážně trapné...

tak sem nelez a máš po trapnosti hned.

For asi kretén, než jsem skončil u PČR a šel do důchodu v Sm. kraji jsme měli dostatek případů domácího násilí, neuvádím schválně útvar nebo podrobnosti ( někdo by mně mohl identifikovat) ale bylo publikováno, kde nejvíc případů - domácí násilí - vykázání z bytu. Ze své praxe, než jsem odešel bylo vše přesně stanoveno, hlídka na místě zjistila důvodné podezření z domácího násilí a zavolala si mně - jako stálou službu na místo, já jsem poté rozhodoval o dalším opatření, zákaz, převoz na PZS (a pod) já jsem pak tvrdě papíroval z vykázáním z bytu a další procesní úkony a podávání zpráv institucím, které jsem musel vyrozumět. Hlavním úkolem hlídky bylo vždy, zjistit situaci - poškozené - svědky - informovat DÚ, vyžádat si výjezd na místo, ale nikdy nebylo stanoveno, že hlídka má vlítnout na podezřeléh o a pacifikovat ho. Naši hlídkaři byli rádi, že to ošetřili jen v předtištěném formuláří ÚZ a více se tím nemuseli zabývat, opvavuji kromně odvozu na záchytku.

a co tím chtěl básník vůbec říct?

ty něvíš, kam se píšou příspěvky, blbe?

právě že hlavním úkolem hlídky je zamezit dalšímu fyz., ale i psych.napadání, oddělit osoby od sebe a pak zjišťovat další informace a volat tebe pro papírování....

For !!!, že Petra Lhotáková nyní na fórum nepříspívá není náš problém, uváděla že je na nemocenské a k internetu má přístup. Zda ji již zlomili, a proto nepíše na net nevím. Ani 16 let u PČR není známkou toho, že je superpolda. Prací není jen plnění příkazů,represe, ale i emapatie, co některým chybí.

Axely,
specifikuj, v čem tedy hlídka s paní Lhotákovou pochybila. Nás by to na služebně opravdu zajímalo, protože jsme stejného složení, jako jejich hlídka, která dle tvých slov nekonana správně, když jela ihned na místo zabránit požáru, ale i zachánit život ozvamotelky. Děkuji za odpověď.

For muf, již z počátku svého příspěvku jsi ztratil svým vulgárním vyjádřením nejméně 50% na věrohodnosti. Je jedno, zda je na oddělení jen jeden řidič, jeden hlídkař a dozorčí se stálou. Úkoly si musí splnit - řádně v jakémkoliv stavu, že to pokazili (posmolili), je jejich věc, měli jít do toho na co stačí jejich schopnosti. Zda se jedná o chlapa nebo ženskou, jsou v uniformě a musí počítat s tím, že v současné době to u pachatele nehraje roli. Jsi v uniformě - dostaneš přes držku, tak to dne chodí. Jestli je poldou opravuji policistkou, tak musí počítat i s nějakou ránou na hubu ( je rovnoprávnost, pachatel nerozlišuje zda proti němu jde ženská nebo chlap).
Na Netu se se běžně říká, že když jsem blb a nemám pádné argumenty, tak poukážu na nějaký překlep, nebo nějakou hrubku ( jen překlep) v textu diskutujícího.

a tys tam byl. že píšeš tak zasvěceně? A tvoje slova :"A tam se snad pachatel pokusil podřezat oznamovatelku a podpálit byt v paneláku." jsou zase jenom SNAD. Co zde bylo prezentováno samotnou Lhotákovou, tak je uvedeno, že oznamovatelka byla v bytě, snad u rodičů, tedy nebyla v přímém ohrožení a že by byl podpálen byt, také není z uvedených příspěvků zcela zřejmé. Proto nehrozilo časové prodlení a zákrok mohl být uskutečněn až poté, co by na místo po přivolání dorazily posily. Navíc pokud byla Lhotáková s parťákem zraněna, nebyl důvod se vracet na oddělení a zde zpracovávat cokoliv, ale cestou operačního mohl být přímo na místo přivolán lékař k okamžitému ošetření zraněných (a toto z vlastní zkušenosti, mé zranění přímo z místa bylo tímto způsobem vyřešeno převozem do nemocnice k dalšímu ošetření, ÚZ byl zpracován dodatečně po propuštění z nemocnice). A tady jsou již patrná minimálně 2 pochybení v případu Vlašimské kauzy. Tak se zklidni a nenapadej kolegy s jiným názorem než je ten tvůj, nemusí být zákonitě tím správným.


Pánové,pokud zde čtu, paní Lhotáková zde již nějakou dobu nepíše. Tudíž by bylo dobré připomenout si základy slušného chování. Nikdo jsme s ní krávy nepásli, proto nám nenáleží soudit její práci, její postupy a vůbec jí samotnou. Už jen Vaše oslovení "Lhotáková" mi přijde docela ubohé. Zamyslete se také nad tímto. Děkuji.
Pravda, asi nikdo se slečnou Lhotákovou krávy nepásl, ten kdo sem překopíroval její příspěvek jí tímto prokázal medvědí službu, nicméně, pokud slečna Lhotáková již "nějaký pátek" u policie slouží, jistě si vyslechla tolik "vulgárních invektiv vůči své osobě", že pojmenování jejím vlastním jménem "Lhotáková" ji jistě nemůže urazit. Takže za ubohé považuji tvůj "rádoby mravokárný" příspěvek.

a tím chcete tedy říct, že i když je situace jaké je, má slečna Lhotáková snášet veškré vulgarity nejen zde preferované jen proto, že je policistka? Jděte se vycpat Vy sám, hlupáku!

Axely,
specifikuj, v čem tedy hlídka s paní Lhotákovou pochybila. Nás by to na služebně opravdu zajímalo, protože jsme stejného složení, jako jejich hlídka, která dle tvých slov nekonana správně, když jela ihned na místo zabránit požáru, ale i zachánit život ozvamotelky. Děkuji za odpověď.

pokud vycházíš ze zde uvedených faktů, tak oznamovatelka byla v bytě snad rodičů, kde jí snad zachraňovat život nebylo třeba. A vzhledem k vážnému zranění (odvozuji z doby již 6-ti měsíčního léčení)policistů, se neměli vracet na oddělení a ještě několik hodin pracovat, ale vyžádat si lékaře přímo na místo, tak jak to běžně děláš pro zraněné např. při DN, ty také nejdříve nebereš k výslechu, ale jako první jim voláš lékaře.

normálním občanům záchranku zavoláš, to je samozřejmě tvoje povinnost. Proč jim jí tedy neposlal operační, když mu říkali z toho bytu, že jsou zranění? Přečti si služební zákona, jaké má kdo povinosti! Dovedeš si představit ten cirkus, kdyby na vše hodili bobek, nechali manželku manželkou a bez vystřídání, dřív něž přijely posily, by se nechali odvést do nemocnice? Nechali by tam služební auto před baráíkem? To be se z toho potom teprve posrali!! Jestli myslíš, že to měli udělat, tak jsem pak asi taky kretén.

a to je právě ono, že z místa oznámili, že byli napadeni, že mají potrhané uniformy, ale o zranění? NIC. proto jim operační na místo lékaře neposlal, neměl důvod. A o tom vystřídání? Šlo jen o to poukázat na skutečnost, že odvezeni do nemocnice mohli být již z místa, pokud by o to požádali. Další průběh "zákroku" příspěvkem hodnocen nebyl, ale operační by si jistě, pokud by o zranění policistů věděl, poradil jak s vystřídáním, tak se služebním vozidlem na místě a pistolemi od obou policistů. A prodleva kvůli manželce? nehrozila, v bytě se nenacházela a to věděla hlídka již při výjezdu na místo. A to oslovení, které jsi si napsal - sedí.

ty jsi snad na místě byl, když tvrdíš, že o zranění nic? Ještě se těch holomků z vedení zastávej! Co na tom, kdyby operačnímu přímo neřekli, že jsou zranění, řekli to snad potom na slžebně vedení a stejně je nikdo nepustil, museli dál makat. Kretén jsi tedy ty, nikdo jinej!

ty jsi snad na místě byl, když tvrdíš, že o zranění nic? Ještě se těch holomků z vedení zastávej! Co na tom, kdyby operačnímu přímo neřekli, že jsou zranění, řekli to snad potom na slžebně vedení a stejně je nikdo nepustil, museli dál makat. Kretén jsi tedy ty, nikdo jinej!
DOBRÄ RADA pro moc chytrého:
na místě ne, ale číst umím, tak si přečti z historie sl.Lhotákovou uváděné, abys byl v obraze, nikoho se nezastávám, jen odpovídám, a kdyby to řekli operačnímu, na služebně se "doprošovat" vedení a makat už vůbec nemuseli , protože na služebně ani nemuseli být. Tak nejdřív si vše pořádně přečti a potom se teprve nech "unášet vášněmi".

tak si nejdřív, pane chytrej, přečtěte, jaké jsou povinnosti vedoucích, které byly tímto evidentně porušeny, i kdyby se zraněná hlídka doprošovala lékařského ošetření na oddělení, ve sklepě, na půdě nebo v parku.
Tím, že zřejmě věc neřekli hned opěračnímu přeci nesundává vinu z jejich vedoucího. Nebo ne? Navíc měli evidentně otřes mozku, dle příspěvků sl. Lhotákové, jak uvádíš, je také vyšetřovali na vnitřní krvácení a to zajisté na stanici, ani nikde jinde nikdo nepoznal. Tak co?

no to uz je debata o nicem, kdyz nechces pochopit nepochopis.Ty bys taky s otresem mozku asi nesel do prace, ale k doktorovi a to hned jak by sis ho treba pri sportu, nebo doma zpusobil a o tom to bylo, tady vidim pochybeni hlidky.

jenže polda není sportovec, ani snad obyčejný člověk. Vše přeci podléhá rozkazům a pokavaď je vedení nepustilo, nemohli o své vůli odjet, sloužili sami dvá a neměli střídání, to snad chápe úplně každý, proč tomu tak bylo a na čí rozkaz.
A ještě mi řekněte, jak na sobě poznáte, že máte na 100% otřes mozku nebo nějaké vnitřní zranění? Většinou si s touto diagnozou krátkodobě nic nepamatujete a samozřejmě svůj stav podceňujete, protože jakmile z vás necedí krev nebo nečouhají kosti, nic vám jakoby nic není. Máte snad rentgenové oči?

jak vidim, byl bys schopen i mrtvy vstat a jit plnit rozkaz, tak plnte dane rozkazy a prestante si tady stezovat jak vam nadrizeni ublizuji, mate takove vedouci jake si zaslouzite, stado ovci ma take sveho bacu ktereho musi poslouchat a kdyz neposlechnou prijde na radu pes a o tom to je cukr nebo bic

bačo, ono se ti to hovoří. Cukr a bič je výstižná situace u policie. Pokud se tobě líbí, tak vyraž podpořit naše řady, volných místje dosti. Jsem zvědav, co budeš hovořit potom.

to víš
bačo, ono se ti to hovoří. Cukr a bič je výstižná situace u policie. Pokud se tobě líbí, tak vyraž podpořit naše řady, volných místje dosti. Jsem zvědav, co budeš hovořit potom.

Dobrá rada, ale to už mám pár roků za sebou, jenže tehdy jsme byli tvrdší a ne takové ukňourané křehotinky jako vy co tady brečíte. A plnit rozkazy je sice správné, ale s poškozeným zdravím v rozporu se zákonem. A proto kdo si zaslouží cukr nechť jej dostane a na ostatní bič. Ale z příspěvků je zřejmé, že bič si zaslouží většina přispěvatelů, No co ušetří se cukr je drahý.

Tož co bys tedy navrhoval?

bačo,
a o co myslíš, že sl. Lhotákové jde? Aby byli potrestáni právě její nadřízení, kteří jim nařídili dál pracovat. A jsme zas na začátku debaty. Ovšem, nyní jsi na to přišel i ty sám. Konečně!!! A že vy jste nebyli křehotinky? Dřív taky policie stála za to, né jak teď, když vládne vlezdoprdelkování a jiné sprosťárny. Je opravdu obdivuhodné, že sl. Lhotáková bojuje. Zajímalo by mě, jestli bys to ty na jejím místě udělal. Pardon, vy byste se do této situace vlastně ani nedostali, že? Jenže podobné svinstvo se dějě opravdu dnes a denně na všech útvarech policie.

A to,že měl náš neministr policie na stole před podpisem lustrace pěšáků,kteří sloužili před 89 to byla u tebe taky kachna?

Jak to tak čtu, musím reagovat. Že kachny lítají, je pravda. Je také pravda, že příslušný návrh k podpisu byl. Jenže podstata předchozího úvodního příspěvku byla, že se zase něco "peče", někdo o tom něco ví, ale nikdo žádnou informaci nepustí. Takže teď je asi řada na těch, co rozproudili diskusi, že se něco "peče". Tak ven s tím! Kdo máte zase nějaké info?

for kachna letí...ta musíš béjt taky pěknéj vocas........už tak je problémů dost..ty hovne..

proč vocas...? Je přece jasné,že dřív nebo později nějaká jobovka příjde.A jestli si myslíš,že ne tak jseš ten vocas asi ty.

Tak pánové, je to tady!!!!! Ještě to nevíte, ale zítra nebo nejpozději v pondělí se to oficiálně dozvíte. Všechno je již schváleno, jenom se neví, jakým způsobem to oznámit zbytku policejního sboru....

Tak já jsem se to už také dověděl a přiznám se, že nevím, co si mám o tom myslet.

Naznač o co jde, nerad bych něco prošvihnul.

Napiš o co jde a co nejvíc to popiš, já se to dozvím asi až v pondělí na poradě VO.

Jestli myslíte to co já,tak to má platit až od června,tak neplašte brod je ještě daleko.

........ a zase se šíří poplašné zprávy. Ach jo, pořád stejná "písnička"

běž do hajzlu

CO SE CHYSTÁ? Tím jsou myšleny výsluhy od 20 let atd?