4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Opravdu chcete mít na autech policie runové znaky SS ?

jawohl

Máš pravdu!!! Policie si uřízne jako vždy(papaláši), ostudu. Ty žluté "RUNY" jsou přímo ukázkové. Rád bych viděl toho blbce, který to logo navrhnul. Nebo vedení policie konečně odhalilo svoje karty??

Renty se mají skutečně likvidovat, ti darmožroutí na PP to potvrdili.

a proč to všechno ? Protože nejlépší policisté co umí střílet jsou bří. Mašínové, vždyť to dá dle Topola a jeho metálu přeci rozum!

..tak jediné co platilo, aby se z četníka stal někdo úplně jiný než člověk (i chybující) byly renty, teď se bude občan hodně koukat na nově nastupující dobrodruhy... vždyť si sám pán Langer ten bič spíš skracuje :-)

Jak to potvrdili? To snad není všechno,nebo jo?

Je to tady!
Tak pánové, je to tady!!!!! Zapomněli Vám to sdělit, ale je to skutečně tady a je to pravda!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Zítra je totiž apríla vy klucííí pitomí :-)
(trocha humoru nám jenom prospěje)

Zase dneska někdo přišel s tím,že nám mají navýšit platy o 30%,ale nebudou renty!Víte o tom někdo něco?

Běž do p....e s těma kachnama.Že vás to pořád baví takhle debilně vymýšlet takové nesmysli

Tak o tom něco tedy vím, když chceš vědět. Příspěvky za službu zruší, ale nic ti na platu nepřidají, leda jen práci, práci a zase práci. Teď už to víš a můžeš jít v klidu spát.

PRODÁVÁM JEN TO CO JSEM NAKOUPIL

Dobrý den.
Koukal jsem na návrh nového vzhledu aut pro policii,konečně někoho napdlo je udělat tak aby byla vidět,na dálnici při větší rychlosti nerozpozná člověk co se před ním děje,jestli je to nehoda nebo jen něčí odstavené auto.S tímto vzhledem bude jasné ře se jedná o nějaký problém a člověk může reagovat dříve,než na dálku odhadovat o co jde.Tenký zelený proužek je na dálku neviditělný.Doporučil bych ještě tu zelenou a modrou z boku udělat se světlo odrážejícím pigmentem.Služební vozy bych považoval za prostředek pro výkon služby a né na parádu,čím více odlyšných znaků od běžných osobních aut tím lépe.

1. No Ty jsi mne pobavil, kdyby jsi jezdil podle předpisů (na dálnici max 130km/h ) tak by jsi určitě z dálky viděl modré světlo majáků, a proto ti doporučuji uber nohu z plynu a věnuj se řízení ...

2. Měl by se pan Langer zabývat důležitějšíma věcia než je barva vozů, ale zabývat se skutečným problém uvnitř státního aparátu ...

3. Barva vozu je nepodstatná, raději bych peníze vložil do bezpečnosti a výkonu vozu

Naprostý souhlas s PI.

Pro JEDNIČKA II

Vytesat do kamene. Ale souhlasných reakcí tu moc nečekej. Pravdu oni slyšet nechtějí.

Institut provokatéra jsi zvládl za 1, to bude tou praxí v STB a MLP PŠM, po zdokonalení se v ODS-Cervo, že?
Jednička 30.03.2008 22:09 Je ta ké škoda, že se nepodařilo prosadit institut " provokatéra". Je mě jasné, že by to postihlo mnoho lidí, ale dovolím si tvrdit, že mnoho policistů by skončilo na pracáku, v lepším případě, v Kolbence u pásu.

30.03.2008 15:51 Klik

Tu motivaci dostaneš až v kolbence u pásu. Takhle jsem se dlouho nezasmál!!!

Kolbenka? Nevěděl jsem, že ten podnik ještě novodobí ekonomičtí machři neposlali do kelu. A kde ta fabrika je? Já bych tam třeba šel dělat!

Praha 9 - ČKD - ale nevím zda ji ještě někdo nevytuneloval

Nefandíte Spartě?

Nelze než reagovat, za Sibiří bychom určitě byli, ale, tak za komunistů a jsem rád , že skončila doba, kdy si každý myslel, ža za málo práce, hodně peněz, nic neplatit a státe starej se. Myslím si, že pan ministr Langer toto velmi dobře chápe a kdo to nemůže pochopit, jak je zřejmé z této diskuse, jsou státní zaměstnanci - policisté. Proč si myslíte, že jste nějací VIP společnosti. Když jste nastupovali a přísahali, tak jste přeci věděli co Vás asi čeká a jediné co je s diskuse zřejmé, Vás pouze zajímají peníze, jak mnoho pracujete a jak to společnost nechce ocenit, jací jsou to "kteréni" Ti důchodci a ještě větší, Ti nově nastupující a kolik policistů odchází a samozřejmě paní Lhotáková. Problém je však v tom, že si nevážíte sebe navzájem. Nejsem ten, který by z Blesku hltal senzace, včetně těch mrtvých, ale když se pánové píše o dobré práci policie, nebo policistů, tak to chroktáte všichni, to Vám ten Blesk, až tak nevadí. že ? Co z Blesku hltám a to je pravda, jsou články, ne senzace, o zločincích v policejních uniformách. Nezlobte se na mě, ale nemohu pochopit jak státní zaměstnanec - policista odccizuje, loupí, anebo, jen tak si přivydělává ve službe troškou peněz z pokut. Ale to se pánům policistům nelíbí, to je člověk ihned nula, chudák a blbeček. O tom se pánům policistům nechce diskutovat. Je ta ké škoda, že se nepodařilo prosadit institut " provokatéra". Je mě jasné, že by to postihlo mnoho lidí, ale dovolím si tvrdit, že mnoho policistů by skončilo na pracáku, v lepším případě, v Kolbence u pásu. Co se týče té modré barvy, nevím jestli je módní, ale je velmi potupné a ponižující, když na této modré louce kradou modří policisté se zeleným nápisem POMÁHAT A CHRÁNIT. A pánové pokud se kradou miliony a milardy, tak jste zde VY, radové - plukovníci, komisaři a inspektoři, objasňujte a vyhledávajte, jste od toho státem placeni. A přiznejte si, že ani to se Vám, až tak nedaří. A na závěr, je naprosto nepochopitelné, když do reakce je vtahován VAŠEK. Pro mě je to prezident, pan Václav Klaus a z policisty - zločinci nemá nic společného. Tento problém se totiž týká Vás všech u policie a bez vyjímky. protože za zločince s odznakem a plackou trpí dobří a slušní policisté, kteří si toto rozhodně nazaslouží.

1) institut provokatéra se podařilo protlačit, ale neznáte pravý význam tohoto institutu,
2) není tu jediný policista,který schvaluje porušování zákonů od "kolegů" - nic než váš výmysl,
3) s nulou (v polic.uniformě) jste začal vy,
4) diskutovat ano, ale ne apriori, všichni poldové jsou tací a blablabla - je to slušně řečeno - hovadina,
5) diskuze na těchto stránkách už je jen plácnutím do vody, co mělo být řečeno, řečeno bylo, změna nenastala, a proto následují odchody ze služebního poměru.

Ono poslouchat 10, 15, 20 let, jak jednou bude dobře, jak budu mít podmínky pro práci......nepochopí, kdo tuhle práci nedělá a to jste zrovna vy.

Hele, v jaké funkci na sekretariátu Langera pracuješ? Nebo že by sekretariát na Jánském vršku? nebo dokonce KPR? Jinak nevím, kde by jinde mohlo podle tvých názorů být tvé místo.

Vytesat do kamene. Ale souhlasných reakcí tu moc nečekej. Pravdu oni slyšet nechtějí.

Já bych to nevytesal ani náhodou,možná tak napsal do Blesku a to,ještě s dovětkem:
Článek berte s rezervou,pisatel nesloužil ani hodinu a tudíž jeho náhled na službu u PČR je značně naivní.

jsi opravdu VUmL

je možno vybírat náhradní volno tím, že mi služ. funkcionář nařídí např. jen po třech hodinách denně a ne v celku třeba 5 dní? díky . PS: u nás se to tak děje a myslím, že to je v rozporu se zákonem

V rozporu se zákonem je celá policejní práce, která není oceněná jak by měla být.

Generační špunt: Re:uhrazení poplatků.....
Beduíne, nevím ze kterého konce při tvém širokém „záběru „ mám začít, i když původně toto vlákno vzniklo kvůli tragické události v zahraničí. Ostatně ještě dnes se k tomuto vyjadřují některá média.Píšeš zde s nějakým vlasteneckým podbarvením, nevím však jestli někdo šel sloužit v současné době k PČR nebo k armádě z lásky k rodné hroudě ( i když to nemohu vyloučit). V případě že ano, tak jej jistě brzo probrala ze snění volná ruka trhu pana profesora ekonomie a flotila piráta z Karibiku Koženého. Kdyby v daleké cizině zahynul voják základní služby, který tam byl na základě branné povinnosti odvelen k zajišťování humanitární pomoci OSN (nezaměňovat s Havlovým humanitárním bombardováním Jugošky) , tak mu ještě v rodné vesničce nechám postavit pomník. V případě, že tam někdo jde dobrovolně válčit za peníze, tak je to „žoldák“( i podle Ottova slovníku naučného). Je zcela lhostejno, jestli jde do mise pro peníze, za adrenalinem, příp. z lásky k Česku nebo k cizí mocnosti pro kterou tam riskuje život. V boji proti terorismu by byl stejně prospěšný na chladící věži u Temelína, nebo podle plotu ruzyňského letiště. I když připouštím, že pro některé zahraniční petrolejářské a zbrojní koncerny by toto působiště nebylo tak zajímavé. Opomenul jsi skutečnost, že voják když nechce, tak na žádnou misi jít nemusí, a až do vypršení smlouvy si může hrát třeba v „Doupovských horách“ na vojáky , příp. být zařazen u útvaru který je pro USA vojensky nezajímavý (např. útvary civilní obrany určené dle regulí NATO pouze k činnosti na vlastním území – proto je nyní snaha je zrušit, neboť se s nimi zřejmě nedá u našich“ přátel“ čechrat peří). V opačném případě si však nedovedu představit, že by výjezdovka nebo zásahovka měla volbu odmítnout zásah proti pachatelům , protože by se jim mohlo náhodou něco stát. Diametrálně odlišně se o „své lidi „starají resorty ( i když samozřejmě nevím vše). Zatímco armáda má k dispozici několik penzionů pro veterány a umožňuje „vysloužilcům a důchodcům“ lázeňskou a posttraumatickou péči v jejich zařízeních, dle zájmu i dotovanou klubovou činnost, tak vnitro po tvém odchodu do důchodu nad tebou ani nevzdechne. Ještě se budeš klepat, aby ti nějaký „Kalousek“ nesebral příspěvek k důchodu a nezakázali ti chodit ke služebnímu zubaři. Když ti při zákroku pachatel“natrhne hubu“, tak na něm maximálně něco vysoudíš v občanskoprávním sporu. Ne že za tebe resort zaplatí v nemocnici“cikrtné“ jako za vojáka. Dostaneš li náhodou „nakládačku“, tak můžeš dopadnout jako naše kolegyně (viz jiné vlákno toho DF), natož aby měl někdo péči za tebe něco zaplatit nebo ti pomoci. Staneš se pouze obtížným hmyzem. Zmiňuješ se rovněž o penězích. Zatímco našim zahraničním žoldnéřům valorizují celosvětový pokles „doláče“, tak pro naše „manažery“ je zřejmě značný problém jak naložit s těmi necelými dvěma procenty navýšení mzdových prostředků ( při inflaci cca 6 - 7 %). Pamatuji co k policii po r.1990 (po čistkách v SNB) nastupovalo ( a to už nebyl nábor jako za Obziny, ale výběr), tak bych ty „nové“ až zase tak nezatracoval. Jsou pouze vzorkem současné konzumní společnosti.
21:51:25 25. 03. 2008

Za mě rozhodně :-)))))

Tak jsme se konečně dočkali…… Myslí, že něco v tomto duchu zapěla Parkánová před časem ve své vítací trapnosti. Mohla si to zopáknou na pohřbu padlého hrdiny, protože nic jiného mě ani pří pohledu na naše politiky zúčastnivších se smutečního aktu, napadnout nemůže. Ano konečně máme mrtvého z boje. Pro velkohubé žvanění a sběr politických bodíků je pohřeb padlého vojáka ideální místo. Karle Kryle, zase máme vojíny a kladení věnců. Tento však měl jméno, i když vzhledem k jeho působnosti mělo zůstat utajeno. Bezpečnost rodiny však musí stranou, media potřebují trhák a politici svou scénu . Přál by si to Milan Šterba? A co mrtví či zranění hasiči a policisté, ti si úctu nezaslouží ?

4 Tak tak
Jak vidíš na policisty všichni politici kašlou. Znají nás pouze tehdy když jim někdo vykrade auto kde nechali důležité dokumenty a při odchodu ho nezamkli, že ano. Kdyby bylo policii věnováno alespoň 50% zájmu jako armádě, tak se máme jako v bavlnce, nebo jinak řečeno "jako svině ve rži".
PS. Pokud nevíš co je to rež, tak to je obilí a správně se jmenuje žito. Něco jiného je u hasičů, ti nemají u lidí tak podělaný kredit jako policie. Hasiči "převážně pouze" zachraňují hodnoty a životy, kdežto policisté jen buzerují lidi, neníliž pravda.

Ano , je mi smutno z toho jak se pohlíží na policistku, kterou nějaké stupidní hovado zraní ve službě, kdy jediný výstup je, že si zato vlastně může sama a na straně druhé, jak se všichni tetelí nad událostí v nějaké hadí prdeli, přičemž se asi nikdy nedozvíme, co podělala naše slavná armáda, že se její elita vrací domu v pytlích.