Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

....odcházím po 7 letech, už nechci žít v pravěku....

Tak běž žít do novověku tróbo.Už tam na tebe čekají..

JsPE je troba. Víc nemám co dodat.

V současné době je u policie více než 7.000 neobsazených míst. Co se děje s finančními prostředky určenými na jejich mzdy? Neměly by se přerozdělit mezi aktuální početní stav? To by jistě představovalo větší nárůst než 1,5 procenta. V podstatě děláme práci i za ně...

vrací je s díky ministerstvu, aby měli na odměny ... navíc platy jsou zmraženy na tři roky .. -:( (0.93 (inflace 7%) x 3 roky = za tři roky Ti reálná mzda klesne na něco málo přes 80% současné výplaty a to nepočítám, že v soukromém sektoru přidávají 7-10 %) . Je to hnus ......

To jsou taková pravidla, víš? Peníze na mzdy, které jsou přiděleny na tabulková místa, lze použít pouze a jen na tato tabulková místa. V případě, že by někdo přerozděloval peníze na mzdy z neobsazených tabulkových míst, měl by smůlu, protože by se dopouštěl trestného činu, K navýšení jsou určeny peníze, které nejsou přímo na tabulku, tedy tarif, ale peníze, které jsou na odměny či na osobní ohodnocení. Pro lepší představu si vezmi pár škatulek a označ si je podle položek svého celkového služebního příjmu. Z některých škatulek peníze můžeš přemisťovat do jiných, ale z některých ne. A ty, z nichž přemisťovat peníze nemůžeš, což jsou peníze na tarify, musíš, když je nevyužiješ, vrátit zpět do rozpočtu. Tak je to dáno. Možná to celé příliš zjednodušuju, ale v principu je to tak. Takže představa, že když je hluboký podstav lidí, že jejich peníze můžeme přerozdělit, je mylná, ale, jak sleduji na tomto DF, dost rozšířená.

velmi výstižné a snad naposledy :-) jen bych uvítal, kdyby bylo pár prázdných škatulek na práci, kterou ti lidé, kteří chybí neudělají. Jen že bychom tu práci navíc hodili zpět do škatulky a nedělali za ně, když nejde přerozdělovat plat, tak proč práce navíc ano.... aha, je to vlastně v zákoně (150).....:-)))

Ministr a policejní prezidium si nevidí na špičku nosu, protože nepravdivé, či hrubě zkreslené informace z policejní kampaně každý nově nastoupivší policista okamžitě prohlédne a zjistí, že firma nemá prakticky pro nováčky žádné výhody, které kampaň hlásá. Uvedu příklady taháků kampaně a k tomu dodám celé podmínky, za kterých je možno proklamované výhody získat.
1. Práce, která má smysl a pomáhá celé společnosti. Tato práce měla smysl kdysi, kdy policistů byl dostatek, sloužili rádi a působili jak preventivně, tak represivně. V dnešní době je policistů na základních článcí vlivem působení nového zákona o služebním poměru jako šafránu, takže tak tak stíhají věci evidovat a na nějaké prověřování a vyšetřování již tolik času nezbývá. Dnes na drtivé většině policejních útvarů již není ani hlavním kritériem objasněnost případů, ale nejdůležitější je věc ( podezření z trestného činu či přestupku ) jakýmkoli způsobem v co nejkratší lhůtě, jedno jest, zda ku prospěchu poškozeného. Dalším, v poslední době snad ještě důležitějším kritériem je správné plnění evidence trestního řízení, což je počítačový program, který policistům nejenže jejich administrativní práci neusnadnit a nezjednodušil, ale naopak veškeré administrativní úkony při práci v tomto systému trvají dvoj až trojnásobně delší dobu. Není se pak co divit, že ani policité, kteří ve službě setrvávají, se ke své policejní práci a k úkolům, které by měly být jejich prioritou, příliš nedostanou.
2. Garantované hmotné zajištění a kariérní postup.
Nově nastoupivší policista bude zařazen do 1 stupně 2 tarifní třídy k čemuž dostane zvláštní příplatek dle místa svého služebního zařazení. Poté absolvuje ZOP a vzhledem ke kritickému stavu policistů v Praze, bude po ZOP povinně zařazen jako tzv výpomoc na dobu tří měsíců do hlavního města. Pokud bude mít štěstí a na policejním prezudiu nedostanou, jak jsem již uvedl ke kritickému podstavu policistů v Praze, nápad tuto povinnou výpomoc hlavnímu městu o nějaký měsíc prodloužit, bude zařazen v místě bydliště v rámci okresu na útvar, který je vzhledem k personální situaci v nejzoufalejším stavu. Dostane 3 platovou třídu, kdy jeho čistý plat bude činit ( dle výše zvl. příplatku ) cca 14.000,-Kč až 16.000,-Kč. Toť vše, v tomto platu však je započteno 150 přesčasových hodin zdarma, veškeré příplatky za práci v noci, o dnech pracovního volna či svátcích, kdy svátky, pokud je zařazen ve směnném provozu ( což každý nováček rozhodně bude ) musí rovněž zdarma a bez jakéhokoli příplatku napracovat. Valorizace platů nulová. V letošním roce byla na valorizaci platů určena částka 1,5%, a to na nenárokovou část mzdy, což je osobní příplatek, zvláštní příplatek a odměny, kdy však na základní útvary policie ČR žádné finance na zvýšení zvláštního či osobního příplatku dosud nedorazily a finanční kvóta určená na odměny je nižší než v roce 2007. Tedy u policie proklamované zvýšení platů znamená prakticky v letošním roce jejich reálné snížení, troufnu si říci, vzhledem k inflaci, cca o 10 %.
3. Široké uplatnění dosaženého vzdělání a možnost dalšího vzdělávání .... Vzhledem k hlubokým podstavům, kdy nejvíce policistů je postrádáno na základních útvarech, pohotovostních oddílech apod., je nutno zalepit nejprve tyto personální černé díry. Nehledí se tedy na dosažené vzdělání a jeho případné uplatnění v rámci policie. Nejdůležitější je pro každého z vedoucích pracovníků udržet za každou cenu co největší počet policistů na svém útvaru, a to vzhledem ke skutečnosti, že jednou z důležitých součástí jejich hodnocení nadřízenými je personální situace na jejich útvaru. Vzhledem ke skutečnosti, že dle zákona o služebním poměru, pokud se policista chce přihlásit do výběrového řízení na vyšší místo, musí splňovat, krom jiných kritérií, také služební hodnocení nejméně velmi dobré. Vzhledem k výše uvedenému však celorepublikově jsou vedoucími pracovníky udělována policistům plošně hodnocení pouze dobrá a tímto krokem je prakticky plošně všem zablokován kariérní postup. Tedy přestože může být nově nastoupivší policista odborníkem na slovo vzatým na cokoli, na základě výše popsaného může zastávat celoživotně místo na hlídkové službě v nejnižší tarifní třídě.
4. Nadprůměrný plat.
Jak jsem již popsal výše, vzhledem k neplaceným 150 hodinám ročích přesčasů, neplaceným příplatkům, nepřetržité pracovní době, v mnohých případech dojíždění do místa zaměstnání, odloučení od rodiny či hrazení ubytoven, nechť každý zváží ještě k riziku daného povolání, zda plat ve výši cca 16.000,-Kč po absolvování ZOP je nadstandartní.
5. Ozdravné pobyty a lázeňská péče hrazené Policií ČR.
V dovětku ale již není uvedeno, že nárok vzniká až po absolvování 15-ti let služby. Dále zde není uvedeno, že vzhledem k nedostatku finančních prostředků vycházejí lázeňské pobyty v každém roce odhadem pouze pro 10 % policistů, kteří na ně mají nárok. Další absolvují tzv ozdravné pobyty, kdy mají v nějakém rekreačním zařízení Policie ČR, či zařízení se kterým policie uzavře smouvu uhrazen pobyt a stravu a je na nich, jak si svůj pobyt zorganizují. Tato forma ozdravných pobytů bude ale zřejmě brzy, vzhledem k nedostatku finančních prostředků a postupnému rozprodávání rekreačních zařízení Policie ČR nahrazena formou tělesných rehabilitačních aktivit, pod vedením bojařů v místě pracoviště, kdy si policisté po dobu 10 pracovních dnů v roce budou chodit pod vedením bojařů zacvičit. Pro nováčky však psát o ozdravném pobytu nemá smysl, neboť v současné době není u Policie ČR zřejmé co bude platit příští měsíc a ne za nějakých 15 let.
6. Rozvoj fyzických schopností policie ( má řadu sportovních zařízení ). Je pravdou, že policie má sportovní zařízení, ale rovněž je nutno uvést, že ne všude. Ale to, že možná budu mít možnost po pracobní době si někde zacvičit, asi není pro většinu oslovených hlavní prioritou náborové kampaně. Zvláště když jsou v současné době přijímáni takoví, kteří nejsou sto udělat při přijímacím řízení jediný klik, či shyb, o běhu ani nemluvě.
7. 6 týdnů dovolené pro každého policistu či policistku. Toto heslo náborové kampaně jako jediné je pravdivé. Ovšem, že by tato délka dovolené byla až tak extrémní oproti dovolené, které poskutuje řada firem v soukromém sektoru, nechám na uvážení každého.
8. Osobní příplatky a příplatky za vedení ... Je pravdou, že osobní příplatky mohou, dle zákona o služebním poměru dosáhnou výše až 50 % u nižších tarifních tříd a až 100% u vyšších tarifních tříd, avšak finanční prostředky na ně vyčleněné pro základní útvary či SKPV jsou mizivé. U drtivé většiny obvodních oddělení jsou pouze v řádu stokorun na každého jednotlivce. Tento stav panuje odedávna a není v dohlednu jeho zlepšení.
9. Za kvalitní a dlouholetou službu odchodné a výslužné dle zákona. To je pravda, ale nárok vzniká teprve po odsloužených 15-ti letech, kdy vzhledem k situaci u policie, ani déle sloužící policisté, kteří již mají na výsluhy nárok, po všech krocích vlády nevěří, že tato výhoda zůstane zachována. Jak jsem již uvedl, u policie v současné době není zřejmé co se stane za měsíc, natož za rok či 15 let.
10. Prppracovaný systém sociálních a kulturních benefitů jako vlastní rekreační zařízení, příspěvky na rekreace, stravování, penzijní připojištění, sportovní a kulturní akce a další . K tomuto bych chtěl uvést, že tyto benefity jsou hrazeny z fondu kulturných a sociálních potřeb, který však nikdy není nastaven podle potřeb policistů na nejnižších článcích, ale je direktivně nařízen shůry bez ohledů na požadavky policistů. Čili, přestože na základě celorepublikových pravidel čerpání FKSP je mnoho možností, jak tyto benefity žádat, u jednotlivých krajů je toto již odlošné, na základě toho, jak zástupci jednotlivých krajů, podotýkám, bez ohledů na potřeby policistů, o čerpání těchto prostředků rozhodnou. Jsou tedy kraje, kde je možno pouze získat jednou za x let příspěvek na dovolenou ve výši 10,-Kč ( já jej získal pouze jednou za 20 let služby ) a čerpání jiných výhod již není povolen. Jsou kraje, kde je přispíváno na penzujní připojištění měšíční částkou do 200,-Kč, avšak toto je opět vázáno kupříkladu na odsloužení 10 let. Jsou kraje, kde mají příspěvek na stravenky, kde mnohde však policie přispívá denně celých 7,-Kč ( slovy sedm Korun českých ) na jednu stravenku. Co se týče rekreace ve vlastních rekreačních zařízeních, tak tato rekreační zařízení jsou postupně rozprodávána, takže získat poukaz do takovéhoto zařízení bude v příštích letech pro řadové policisty již téměř nereálné.
Vzhledem k tomu, jaká hesla náborová kampaň propaguje, posuďte sami, zda se jedná o kampaň klamavou, či nikoli. Ale nechci nikoho od služby od policie zradit, není nad vastní zkušenost. Já jsem kdysi dávno, ještě za normálního stavu, pln elánu s radostí, tehdy ještě k SNB, nastoupil a po odpracovaných letech ve stavu, ve kterém se v současné době Policie ČR nachází a kam pod vedením současného ministra směřuje, s ještě větší radostí odcházím.

Opravuji, chybička se vloudila : příspěvek na dovolenou je ne ve výši 10,-Kč ale 10.000,-Kč.

Popsal si to naprosto přesně, sloužil jsem 23 let a už jsem chvilku civilista.
Arogance vedení policie se zase dneska ukázala, když většina lidí vidí na novém označení vozidel policie SS, ale vedení policie říká, že jsou všichni mimo a oni mají pravdu. Toto již tu bylo, pravdu měla strana a vláda a dneska je to tu opět. Nevím proč se mění označení policie, které bude stát zase peníze, které budou jinde chybět, to není jen označení policie na vozidle, ale například vyměna reklamního označení policie na budovách a podobně. Změna nějaké barvy nebo planá hesla (sloužit a pomáhat) nikdy nezmění vztah občana k policii. To může změnit úplně něco jiného.

Krásně napsáno...jen bych doplnil bod 7. Tedy 6týdnů dovolené. Nutno zdůraznit že se to týká také So+Ne a svátků. Tedy laicky na týden dovolené (pondělí až neděle) čerpám 7dní. V civilním sektoru 5 dní (pondělí až pátek)

1) osobní ohodnocení do 8TT je do výše 60% (zajímalo by mě, zda to má jediný polda v republice do cca 6TT), běžně jde o částky kolem 1%
2) nenároková složka není zvláštní příplatek, to jest příplatek za riziko, které má spousta zaměstnání, nenároková je osobní příplatek a odměny
3) u FKSP jsi zapoměl napsat, že na fond si přispívají jednotliví příslušníci různými ročními poplatky
4) Penzijní - každý rok musíš zaměstnavateli dokládat výpis, zda jsi opravdu platil nad 300,-Kč/měs., aby ti vůbec ty 200,-připsal na připojištění (ale díky i za to, ikdyž můj šéf má dokonalý přehled o mém účtu PF...),
5) 1,5% někde přidávali? To by mě zajímalo kde. Zřejmě budu muset více zabrat, velmi dobré hodnocení je asi málo....
6) dobře už bylo....

Ten Langer je fakt drsny. Da na sve stranky diskuzi o policii. Pokud si budouci zajemci o praci u PCR prectou diskuzi PolicieCR tak hned sve prihlasky stahnou . Nejvice me pobavil prispevek o odmenach. 14000 pro 40 lidi za ctvrtrok prace.....uz jsi jdu podat prihlasku :-)

Je otázkou, zda za současného personálního stavu bude pro nové zájemce o službu u PČR vůbec znalost čtení nutností.

Pracoval jsem u policie 9 let, po ukončení VŠ a následně vstupu do Schengenu jsem se stal nepotřebný. Služba u policie byla mou prioritou, ale ze strany vedení Policie tomu bylo jinak. Zdá se, že je pro Vás výhodnější přijmout nové nezkušené policisty, než abyste udrželi stávající a zkušené lidi u Policie ČR? Karierní řád? Fraška!!!

Myslím si pane Mirku, že utíkáte zbytečně z boje, pak je také blbost, když tvrdíte, že služba u policie byla vaší prioritou, u PČR je tolik volných služebních míst, tak jak nepotřebný, ve vašem případě se pravděpodobně jedná o něco jiného. Celé to na mě působí, že chete jenom pofoukat bebínko .

ty bebínka se u PČR,kterých má každý už plné zuby hojí nějak dlouho

nedivím se Ti, protože kdo nezná píše bludy (a pokud je policistou tak asi z hladu). Sám vím, že kolegům ze St. Hrozenkova byla nabízená volná sl. místa ve Vyškově. Světe div se... jaké je to zacházení s námi narozdíl od AČR s příplatky. Pro spoustu provokatérů uvádím, že z policistů, kteří jsou již v civilu neznám nikoho kdo by se venku nechytil

Vyškov nebrat

Už to také pomalu balíme, tady lépe už bylo.

běží mi ode dneška dvouměsíční výpov. lhůta..stále se ujišťuji znovu a znovu, že jsem udělal dobře a po 18 letech raději papa

Asi nás bude víc.Já po 13 letech

Udělal jsi dobře. Já to udělal před rokem a půl a jsem přesvědčen o tom, že to byl jeden z nejlepších kroků v mém životě.

Já tě mohu znova a znova ujistit, že v tom civilu to zas tak suprové není a 18 letech to nebudeš mít jednoduché, věř tomu, že na těch 18 let budeš stále vzpomínat a neříkej, že ne, nechápu poldu, který slouží u PČR 18 let a oedejde

asi nesloužíš v přímém výkonu bez víkendů,svátků a nočních a s rodinou vzdálenou přes 200km

asi tak!

Bajras
Juro, těch deset litrů mají ikdyž bydlí v místě zaměstnání. Mají to z toho důvodu, že můžou zítra pracovat 200km daleko a to natrvalo. Nevadí mi to, ať to berou, když jsou od rodin, ale když vojákům, tak všem ostatním příslušníkům. STEJNÝ METR PRO VŠECHNY. Proč policajt, hasič, dozorce, celník, který pracuje 200, 300, 400km od trvalého bydliště nemá ani korunu, ba naopak si musí platit ze svého ještě cesty na mimořádné opatření z volna nebo ubytovnu, aby přespal mezi službama????? KDE TO JSME??????

DŮCHODCŮM ZVYŠUJÍ DŮCHODY, ALE POLICISTÉ SE DÁLE PROPADAJÍ NA REÁLNÝCH MZDÁCH. ČÍMPAK TY MLADÉ NASTUPUJÍCÍ KOLEGY BALAMUTÍ A KRMÍ?

jednou taky zestárneš, to za prvé a za druhé. jak můžeš důchodce porovnávat s policisty, snad ses pomátl, nebo jsi po pěti pivech, jinak to nemohu brát. Vzpamatuj se !!!!!!!!!

zase renta o 200Kč navíc.

Taky cítím nějaké svinstvo ve vzduchu od našeho křivohubého ministra.

Nikdo nemůže čekat od modrých ministrů Langera a Kalouska nic pozitivního. Jenom podrazy a utahování už utažených opasků.