1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

....odcházím po 7 letech, už nechci žít v pravěku....

Tak běž žít do novověku tróbo.Už tam na tebe čekají..

JsPE je troba. Víc nemám co dodat.

V současné době je u policie více než 7.000 neobsazených míst. Co se děje s finančními prostředky určenými na jejich mzdy? Neměly by se přerozdělit mezi aktuální početní stav? To by jistě představovalo větší nárůst než 1,5 procenta. V podstatě děláme práci i za ně...

vrací je s díky ministerstvu, aby měli na odměny ... navíc platy jsou zmraženy na tři roky .. -:( (0.93 (inflace 7%) x 3 roky = za tři roky Ti reálná mzda klesne na něco málo přes 80% současné výplaty a to nepočítám, že v soukromém sektoru přidávají 7-10 %) . Je to hnus ......

To jsou taková pravidla, víš? Peníze na mzdy, které jsou přiděleny na tabulková místa, lze použít pouze a jen na tato tabulková místa. V případě, že by někdo přerozděloval peníze na mzdy z neobsazených tabulkových míst, měl by smůlu, protože by se dopouštěl trestného činu, K navýšení jsou určeny peníze, které nejsou přímo na tabulku, tedy tarif, ale peníze, které jsou na odměny či na osobní ohodnocení. Pro lepší představu si vezmi pár škatulek a označ si je podle položek svého celkového služebního příjmu. Z některých škatulek peníze můžeš přemisťovat do jiných, ale z některých ne. A ty, z nichž přemisťovat peníze nemůžeš, což jsou peníze na tarify, musíš, když je nevyužiješ, vrátit zpět do rozpočtu. Tak je to dáno. Možná to celé příliš zjednodušuju, ale v principu je to tak. Takže představa, že když je hluboký podstav lidí, že jejich peníze můžeme přerozdělit, je mylná, ale, jak sleduji na tomto DF, dost rozšířená.

velmi výstižné a snad naposledy :-) jen bych uvítal, kdyby bylo pár prázdných škatulek na práci, kterou ti lidé, kteří chybí neudělají. Jen že bychom tu práci navíc hodili zpět do škatulky a nedělali za ně, když nejde přerozdělovat plat, tak proč práce navíc ano.... aha, je to vlastně v zákoně (150).....:-)))

Ministr a policejní prezidium si nevidí na špičku nosu, protože nepravdivé, či hrubě zkreslené informace z policejní kampaně každý nově nastoupivší policista okamžitě prohlédne a zjistí, že firma nemá prakticky pro nováčky žádné výhody, které kampaň hlásá. Uvedu příklady taháků kampaně a k tomu dodám celé podmínky, za kterých je možno proklamované výhody získat.
1. Práce, která má smysl a pomáhá celé společnosti. Tato práce měla smysl kdysi, kdy policistů byl dostatek, sloužili rádi a působili jak preventivně, tak represivně. V dnešní době je policistů na základních článcí vlivem působení nového zákona o služebním poměru jako šafránu, takže tak tak stíhají věci evidovat a na nějaké prověřování a vyšetřování již tolik času nezbývá. Dnes na drtivé většině policejních útvarů již není ani hlavním kritériem objasněnost případů, ale nejdůležitější je věc ( podezření z trestného činu či přestupku ) jakýmkoli způsobem v co nejkratší lhůtě, jedno jest, zda ku prospěchu poškozeného. Dalším, v poslední době snad ještě důležitějším kritériem je správné plnění evidence trestního řízení, což je počítačový program, který policistům nejenže jejich administrativní práci neusnadnit a nezjednodušil, ale naopak veškeré administrativní úkony při práci v tomto systému trvají dvoj až trojnásobně delší dobu. Není se pak co divit, že ani policité, kteří ve službě setrvávají, se ke své policejní práci a k úkolům, které by měly být jejich prioritou, příliš nedostanou.
2. Garantované hmotné zajištění a kariérní postup.
Nově nastoupivší policista bude zařazen do 1 stupně 2 tarifní třídy k čemuž dostane zvláštní příplatek dle místa svého služebního zařazení. Poté absolvuje ZOP a vzhledem ke kritickému stavu policistů v Praze, bude po ZOP povinně zařazen jako tzv výpomoc na dobu tří měsíců do hlavního města. Pokud bude mít štěstí a na policejním prezudiu nedostanou, jak jsem již uvedl ke kritickému podstavu policistů v Praze, nápad tuto povinnou výpomoc hlavnímu městu o nějaký měsíc prodloužit, bude zařazen v místě bydliště v rámci okresu na útvar, který je vzhledem k personální situaci v nejzoufalejším stavu. Dostane 3 platovou třídu, kdy jeho čistý plat bude činit ( dle výše zvl. příplatku ) cca 14.000,-Kč až 16.000,-Kč. Toť vše, v tomto platu však je započteno 150 přesčasových hodin zdarma, veškeré příplatky za práci v noci, o dnech pracovního volna či svátcích, kdy svátky, pokud je zařazen ve směnném provozu ( což každý nováček rozhodně bude ) musí rovněž zdarma a bez jakéhokoli příplatku napracovat. Valorizace platů nulová. V letošním roce byla na valorizaci platů určena částka 1,5%, a to na nenárokovou část mzdy, což je osobní příplatek, zvláštní příplatek a odměny, kdy však na základní útvary policie ČR žádné finance na zvýšení zvláštního či osobního příplatku dosud nedorazily a finanční kvóta určená na odměny je nižší než v roce 2007. Tedy u policie proklamované zvýšení platů znamená prakticky v letošním roce jejich reálné snížení, troufnu si říci, vzhledem k inflaci, cca o 10 %.
3. Široké uplatnění dosaženého vzdělání a možnost dalšího vzdělávání .... Vzhledem k hlubokým podstavům, kdy nejvíce policistů je postrádáno na základních útvarech, pohotovostních oddílech apod., je nutno zalepit nejprve tyto personální černé díry. Nehledí se tedy na dosažené vzdělání a jeho případné uplatnění v rámci policie. Nejdůležitější je pro každého z vedoucích pracovníků udržet za každou cenu co největší počet policistů na svém útvaru, a to vzhledem ke skutečnosti, že jednou z důležitých součástí jejich hodnocení nadřízenými je personální situace na jejich útvaru. Vzhledem ke skutečnosti, že dle zákona o služebním poměru, pokud se policista chce přihlásit do výběrového řízení na vyšší místo, musí splňovat, krom jiných kritérií, také služební hodnocení nejméně velmi dobré. Vzhledem k výše uvedenému však celorepublikově jsou vedoucími pracovníky udělována policistům plošně hodnocení pouze dobrá a tímto krokem je prakticky plošně všem zablokován kariérní postup. Tedy přestože může být nově nastoupivší policista odborníkem na slovo vzatým na cokoli, na základě výše popsaného může zastávat celoživotně místo na hlídkové službě v nejnižší tarifní třídě.
4. Nadprůměrný plat.
Jak jsem již popsal výše, vzhledem k neplaceným 150 hodinám ročích přesčasů, neplaceným příplatkům, nepřetržité pracovní době, v mnohých případech dojíždění do místa zaměstnání, odloučení od rodiny či hrazení ubytoven, nechť každý zváží ještě k riziku daného povolání, zda plat ve výši cca 16.000,-Kč po absolvování ZOP je nadstandartní.
5. Ozdravné pobyty a lázeňská péče hrazené Policií ČR.
V dovětku ale již není uvedeno, že nárok vzniká až po absolvování 15-ti let služby. Dále zde není uvedeno, že vzhledem k nedostatku finančních prostředků vycházejí lázeňské pobyty v každém roce odhadem pouze pro 10 % policistů, kteří na ně mají nárok. Další absolvují tzv ozdravné pobyty, kdy mají v nějakém rekreačním zařízení Policie ČR, či zařízení se kterým policie uzavře smouvu uhrazen pobyt a stravu a je na nich, jak si svůj pobyt zorganizují. Tato forma ozdravných pobytů bude ale zřejmě brzy, vzhledem k nedostatku finančních prostředků a postupnému rozprodávání rekreačních zařízení Policie ČR nahrazena formou tělesných rehabilitačních aktivit, pod vedením bojařů v místě pracoviště, kdy si policisté po dobu 10 pracovních dnů v roce budou chodit pod vedením bojařů zacvičit. Pro nováčky však psát o ozdravném pobytu nemá smysl, neboť v současné době není u Policie ČR zřejmé co bude platit příští měsíc a ne za nějakých 15 let.
6. Rozvoj fyzických schopností policie ( má řadu sportovních zařízení ). Je pravdou, že policie má sportovní zařízení, ale rovněž je nutno uvést, že ne všude. Ale to, že možná budu mít možnost po pracobní době si někde zacvičit, asi není pro většinu oslovených hlavní prioritou náborové kampaně. Zvláště když jsou v současné době přijímáni takoví, kteří nejsou sto udělat při přijímacím řízení jediný klik, či shyb, o běhu ani nemluvě.
7. 6 týdnů dovolené pro každého policistu či policistku. Toto heslo náborové kampaně jako jediné je pravdivé. Ovšem, že by tato délka dovolené byla až tak extrémní oproti dovolené, které poskutuje řada firem v soukromém sektoru, nechám na uvážení každého.
8. Osobní příplatky a příplatky za vedení ... Je pravdou, že osobní příplatky mohou, dle zákona o služebním poměru dosáhnou výše až 50 % u nižších tarifních tříd a až 100% u vyšších tarifních tříd, avšak finanční prostředky na ně vyčleněné pro základní útvary či SKPV jsou mizivé. U drtivé většiny obvodních oddělení jsou pouze v řádu stokorun na každého jednotlivce. Tento stav panuje odedávna a není v dohlednu jeho zlepšení.
9. Za kvalitní a dlouholetou službu odchodné a výslužné dle zákona. To je pravda, ale nárok vzniká teprve po odsloužených 15-ti letech, kdy vzhledem k situaci u policie, ani déle sloužící policisté, kteří již mají na výsluhy nárok, po všech krocích vlády nevěří, že tato výhoda zůstane zachována. Jak jsem již uvedl, u policie v současné době není zřejmé co se stane za měsíc, natož za rok či 15 let.
10. Prppracovaný systém sociálních a kulturních benefitů jako vlastní rekreační zařízení, příspěvky na rekreace, stravování, penzijní připojištění, sportovní a kulturní akce a další . K tomuto bych chtěl uvést, že tyto benefity jsou hrazeny z fondu kulturných a sociálních potřeb, který však nikdy není nastaven podle potřeb policistů na nejnižších článcích, ale je direktivně nařízen shůry bez ohledů na požadavky policistů. Čili, přestože na základě celorepublikových pravidel čerpání FKSP je mnoho možností, jak tyto benefity žádat, u jednotlivých krajů je toto již odlošné, na základě toho, jak zástupci jednotlivých krajů, podotýkám, bez ohledů na potřeby policistů, o čerpání těchto prostředků rozhodnou. Jsou tedy kraje, kde je možno pouze získat jednou za x let příspěvek na dovolenou ve výši 10,-Kč ( já jej získal pouze jednou za 20 let služby ) a čerpání jiných výhod již není povolen. Jsou kraje, kde je přispíváno na penzujní připojištění měšíční částkou do 200,-Kč, avšak toto je opět vázáno kupříkladu na odsloužení 10 let. Jsou kraje, kde mají příspěvek na stravenky, kde mnohde však policie přispívá denně celých 7,-Kč ( slovy sedm Korun českých ) na jednu stravenku. Co se týče rekreace ve vlastních rekreačních zařízeních, tak tato rekreační zařízení jsou postupně rozprodávána, takže získat poukaz do takovéhoto zařízení bude v příštích letech pro řadové policisty již téměř nereálné.
Vzhledem k tomu, jaká hesla náborová kampaň propaguje, posuďte sami, zda se jedná o kampaň klamavou, či nikoli. Ale nechci nikoho od služby od policie zradit, není nad vastní zkušenost. Já jsem kdysi dávno, ještě za normálního stavu, pln elánu s radostí, tehdy ještě k SNB, nastoupil a po odpracovaných letech ve stavu, ve kterém se v současné době Policie ČR nachází a kam pod vedením současného ministra směřuje, s ještě větší radostí odcházím.

Opravuji, chybička se vloudila : příspěvek na dovolenou je ne ve výši 10,-Kč ale 10.000,-Kč.

Popsal si to naprosto přesně, sloužil jsem 23 let a už jsem chvilku civilista.
Arogance vedení policie se zase dneska ukázala, když většina lidí vidí na novém označení vozidel policie SS, ale vedení policie říká, že jsou všichni mimo a oni mají pravdu. Toto již tu bylo, pravdu měla strana a vláda a dneska je to tu opět. Nevím proč se mění označení policie, které bude stát zase peníze, které budou jinde chybět, to není jen označení policie na vozidle, ale například vyměna reklamního označení policie na budovách a podobně. Změna nějaké barvy nebo planá hesla (sloužit a pomáhat) nikdy nezmění vztah občana k policii. To může změnit úplně něco jiného.

Krásně napsáno...jen bych doplnil bod 7. Tedy 6týdnů dovolené. Nutno zdůraznit že se to týká také So+Ne a svátků. Tedy laicky na týden dovolené (pondělí až neděle) čerpám 7dní. V civilním sektoru 5 dní (pondělí až pátek)

1) osobní ohodnocení do 8TT je do výše 60% (zajímalo by mě, zda to má jediný polda v republice do cca 6TT), běžně jde o částky kolem 1%
2) nenároková složka není zvláštní příplatek, to jest příplatek za riziko, které má spousta zaměstnání, nenároková je osobní příplatek a odměny
3) u FKSP jsi zapoměl napsat, že na fond si přispívají jednotliví příslušníci různými ročními poplatky
4) Penzijní - každý rok musíš zaměstnavateli dokládat výpis, zda jsi opravdu platil nad 300,-Kč/měs., aby ti vůbec ty 200,-připsal na připojištění (ale díky i za to, ikdyž můj šéf má dokonalý přehled o mém účtu PF...),
5) 1,5% někde přidávali? To by mě zajímalo kde. Zřejmě budu muset více zabrat, velmi dobré hodnocení je asi málo....
6) dobře už bylo....

Ten Langer je fakt drsny. Da na sve stranky diskuzi o policii. Pokud si budouci zajemci o praci u PCR prectou diskuzi PolicieCR tak hned sve prihlasky stahnou . Nejvice me pobavil prispevek o odmenach. 14000 pro 40 lidi za ctvrtrok prace.....uz jsi jdu podat prihlasku :-)

Je otázkou, zda za současného personálního stavu bude pro nové zájemce o službu u PČR vůbec znalost čtení nutností.

Pracoval jsem u policie 9 let, po ukončení VŠ a následně vstupu do Schengenu jsem se stal nepotřebný. Služba u policie byla mou prioritou, ale ze strany vedení Policie tomu bylo jinak. Zdá se, že je pro Vás výhodnější přijmout nové nezkušené policisty, než abyste udrželi stávající a zkušené lidi u Policie ČR? Karierní řád? Fraška!!!

Myslím si pane Mirku, že utíkáte zbytečně z boje, pak je také blbost, když tvrdíte, že služba u policie byla vaší prioritou, u PČR je tolik volných služebních míst, tak jak nepotřebný, ve vašem případě se pravděpodobně jedná o něco jiného. Celé to na mě působí, že chete jenom pofoukat bebínko .

ty bebínka se u PČR,kterých má každý už plné zuby hojí nějak dlouho

nedivím se Ti, protože kdo nezná píše bludy (a pokud je policistou tak asi z hladu). Sám vím, že kolegům ze St. Hrozenkova byla nabízená volná sl. místa ve Vyškově. Světe div se... jaké je to zacházení s námi narozdíl od AČR s příplatky. Pro spoustu provokatérů uvádím, že z policistů, kteří jsou již v civilu neznám nikoho kdo by se venku nechytil

Vyškov nebrat

Už to také pomalu balíme, tady lépe už bylo.

běží mi ode dneška dvouměsíční výpov. lhůta..stále se ujišťuji znovu a znovu, že jsem udělal dobře a po 18 letech raději papa

Asi nás bude víc.Já po 13 letech

Udělal jsi dobře. Já to udělal před rokem a půl a jsem přesvědčen o tom, že to byl jeden z nejlepších kroků v mém životě.

Já tě mohu znova a znova ujistit, že v tom civilu to zas tak suprové není a 18 letech to nebudeš mít jednoduché, věř tomu, že na těch 18 let budeš stále vzpomínat a neříkej, že ne, nechápu poldu, který slouží u PČR 18 let a oedejde

asi nesloužíš v přímém výkonu bez víkendů,svátků a nočních a s rodinou vzdálenou přes 200km

asi tak!

Bajras
Juro, těch deset litrů mají ikdyž bydlí v místě zaměstnání. Mají to z toho důvodu, že můžou zítra pracovat 200km daleko a to natrvalo. Nevadí mi to, ať to berou, když jsou od rodin, ale když vojákům, tak všem ostatním příslušníkům. STEJNÝ METR PRO VŠECHNY. Proč policajt, hasič, dozorce, celník, který pracuje 200, 300, 400km od trvalého bydliště nemá ani korunu, ba naopak si musí platit ze svého ještě cesty na mimořádné opatření z volna nebo ubytovnu, aby přespal mezi službama????? KDE TO JSME??????

DŮCHODCŮM ZVYŠUJÍ DŮCHODY, ALE POLICISTÉ SE DÁLE PROPADAJÍ NA REÁLNÝCH MZDÁCH. ČÍMPAK TY MLADÉ NASTUPUJÍCÍ KOLEGY BALAMUTÍ A KRMÍ?

jednou taky zestárneš, to za prvé a za druhé. jak můžeš důchodce porovnávat s policisty, snad ses pomátl, nebo jsi po pěti pivech, jinak to nemohu brát. Vzpamatuj se !!!!!!!!!

zase renta o 200Kč navíc.

Taky cítím nějaké svinstvo ve vzduchu od našeho křivohubého ministra.

Nikdo nemůže čekat od modrých ministrů Langera a Kalouska nic pozitivního. Jenom podrazy a utahování už utažených opasků.