4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

....odcházím po 7 letech, už nechci žít v pravěku....

Tak běž žít do novověku tróbo.Už tam na tebe čekají..

JsPE je troba. Víc nemám co dodat.

V současné době je u policie více než 7.000 neobsazených míst. Co se děje s finančními prostředky určenými na jejich mzdy? Neměly by se přerozdělit mezi aktuální početní stav? To by jistě představovalo větší nárůst než 1,5 procenta. V podstatě děláme práci i za ně...

vrací je s díky ministerstvu, aby měli na odměny ... navíc platy jsou zmraženy na tři roky .. -:( (0.93 (inflace 7%) x 3 roky = za tři roky Ti reálná mzda klesne na něco málo přes 80% současné výplaty a to nepočítám, že v soukromém sektoru přidávají 7-10 %) . Je to hnus ......

To jsou taková pravidla, víš? Peníze na mzdy, které jsou přiděleny na tabulková místa, lze použít pouze a jen na tato tabulková místa. V případě, že by někdo přerozděloval peníze na mzdy z neobsazených tabulkových míst, měl by smůlu, protože by se dopouštěl trestného činu, K navýšení jsou určeny peníze, které nejsou přímo na tabulku, tedy tarif, ale peníze, které jsou na odměny či na osobní ohodnocení. Pro lepší představu si vezmi pár škatulek a označ si je podle položek svého celkového služebního příjmu. Z některých škatulek peníze můžeš přemisťovat do jiných, ale z některých ne. A ty, z nichž přemisťovat peníze nemůžeš, což jsou peníze na tarify, musíš, když je nevyužiješ, vrátit zpět do rozpočtu. Tak je to dáno. Možná to celé příliš zjednodušuju, ale v principu je to tak. Takže představa, že když je hluboký podstav lidí, že jejich peníze můžeme přerozdělit, je mylná, ale, jak sleduji na tomto DF, dost rozšířená.

velmi výstižné a snad naposledy :-) jen bych uvítal, kdyby bylo pár prázdných škatulek na práci, kterou ti lidé, kteří chybí neudělají. Jen že bychom tu práci navíc hodili zpět do škatulky a nedělali za ně, když nejde přerozdělovat plat, tak proč práce navíc ano.... aha, je to vlastně v zákoně (150).....:-)))

Ministr a policejní prezidium si nevidí na špičku nosu, protože nepravdivé, či hrubě zkreslené informace z policejní kampaně každý nově nastoupivší policista okamžitě prohlédne a zjistí, že firma nemá prakticky pro nováčky žádné výhody, které kampaň hlásá. Uvedu příklady taháků kampaně a k tomu dodám celé podmínky, za kterých je možno proklamované výhody získat.
1. Práce, která má smysl a pomáhá celé společnosti. Tato práce měla smysl kdysi, kdy policistů byl dostatek, sloužili rádi a působili jak preventivně, tak represivně. V dnešní době je policistů na základních článcí vlivem působení nového zákona o služebním poměru jako šafránu, takže tak tak stíhají věci evidovat a na nějaké prověřování a vyšetřování již tolik času nezbývá. Dnes na drtivé většině policejních útvarů již není ani hlavním kritériem objasněnost případů, ale nejdůležitější je věc ( podezření z trestného činu či přestupku ) jakýmkoli způsobem v co nejkratší lhůtě, jedno jest, zda ku prospěchu poškozeného. Dalším, v poslední době snad ještě důležitějším kritériem je správné plnění evidence trestního řízení, což je počítačový program, který policistům nejenže jejich administrativní práci neusnadnit a nezjednodušil, ale naopak veškeré administrativní úkony při práci v tomto systému trvají dvoj až trojnásobně delší dobu. Není se pak co divit, že ani policité, kteří ve službě setrvávají, se ke své policejní práci a k úkolům, které by měly být jejich prioritou, příliš nedostanou.
2. Garantované hmotné zajištění a kariérní postup.
Nově nastoupivší policista bude zařazen do 1 stupně 2 tarifní třídy k čemuž dostane zvláštní příplatek dle místa svého služebního zařazení. Poté absolvuje ZOP a vzhledem ke kritickému stavu policistů v Praze, bude po ZOP povinně zařazen jako tzv výpomoc na dobu tří měsíců do hlavního města. Pokud bude mít štěstí a na policejním prezudiu nedostanou, jak jsem již uvedl ke kritickému podstavu policistů v Praze, nápad tuto povinnou výpomoc hlavnímu městu o nějaký měsíc prodloužit, bude zařazen v místě bydliště v rámci okresu na útvar, který je vzhledem k personální situaci v nejzoufalejším stavu. Dostane 3 platovou třídu, kdy jeho čistý plat bude činit ( dle výše zvl. příplatku ) cca 14.000,-Kč až 16.000,-Kč. Toť vše, v tomto platu však je započteno 150 přesčasových hodin zdarma, veškeré příplatky za práci v noci, o dnech pracovního volna či svátcích, kdy svátky, pokud je zařazen ve směnném provozu ( což každý nováček rozhodně bude ) musí rovněž zdarma a bez jakéhokoli příplatku napracovat. Valorizace platů nulová. V letošním roce byla na valorizaci platů určena částka 1,5%, a to na nenárokovou část mzdy, což je osobní příplatek, zvláštní příplatek a odměny, kdy však na základní útvary policie ČR žádné finance na zvýšení zvláštního či osobního příplatku dosud nedorazily a finanční kvóta určená na odměny je nižší než v roce 2007. Tedy u policie proklamované zvýšení platů znamená prakticky v letošním roce jejich reálné snížení, troufnu si říci, vzhledem k inflaci, cca o 10 %.
3. Široké uplatnění dosaženého vzdělání a možnost dalšího vzdělávání .... Vzhledem k hlubokým podstavům, kdy nejvíce policistů je postrádáno na základních útvarech, pohotovostních oddílech apod., je nutno zalepit nejprve tyto personální černé díry. Nehledí se tedy na dosažené vzdělání a jeho případné uplatnění v rámci policie. Nejdůležitější je pro každého z vedoucích pracovníků udržet za každou cenu co největší počet policistů na svém útvaru, a to vzhledem ke skutečnosti, že jednou z důležitých součástí jejich hodnocení nadřízenými je personální situace na jejich útvaru. Vzhledem ke skutečnosti, že dle zákona o služebním poměru, pokud se policista chce přihlásit do výběrového řízení na vyšší místo, musí splňovat, krom jiných kritérií, také služební hodnocení nejméně velmi dobré. Vzhledem k výše uvedenému však celorepublikově jsou vedoucími pracovníky udělována policistům plošně hodnocení pouze dobrá a tímto krokem je prakticky plošně všem zablokován kariérní postup. Tedy přestože může být nově nastoupivší policista odborníkem na slovo vzatým na cokoli, na základě výše popsaného může zastávat celoživotně místo na hlídkové službě v nejnižší tarifní třídě.
4. Nadprůměrný plat.
Jak jsem již popsal výše, vzhledem k neplaceným 150 hodinám ročích přesčasů, neplaceným příplatkům, nepřetržité pracovní době, v mnohých případech dojíždění do místa zaměstnání, odloučení od rodiny či hrazení ubytoven, nechť každý zváží ještě k riziku daného povolání, zda plat ve výši cca 16.000,-Kč po absolvování ZOP je nadstandartní.
5. Ozdravné pobyty a lázeňská péče hrazené Policií ČR.
V dovětku ale již není uvedeno, že nárok vzniká až po absolvování 15-ti let služby. Dále zde není uvedeno, že vzhledem k nedostatku finančních prostředků vycházejí lázeňské pobyty v každém roce odhadem pouze pro 10 % policistů, kteří na ně mají nárok. Další absolvují tzv ozdravné pobyty, kdy mají v nějakém rekreačním zařízení Policie ČR, či zařízení se kterým policie uzavře smouvu uhrazen pobyt a stravu a je na nich, jak si svůj pobyt zorganizují. Tato forma ozdravných pobytů bude ale zřejmě brzy, vzhledem k nedostatku finančních prostředků a postupnému rozprodávání rekreačních zařízení Policie ČR nahrazena formou tělesných rehabilitačních aktivit, pod vedením bojařů v místě pracoviště, kdy si policisté po dobu 10 pracovních dnů v roce budou chodit pod vedením bojařů zacvičit. Pro nováčky však psát o ozdravném pobytu nemá smysl, neboť v současné době není u Policie ČR zřejmé co bude platit příští měsíc a ne za nějakých 15 let.
6. Rozvoj fyzických schopností policie ( má řadu sportovních zařízení ). Je pravdou, že policie má sportovní zařízení, ale rovněž je nutno uvést, že ne všude. Ale to, že možná budu mít možnost po pracobní době si někde zacvičit, asi není pro většinu oslovených hlavní prioritou náborové kampaně. Zvláště když jsou v současné době přijímáni takoví, kteří nejsou sto udělat při přijímacím řízení jediný klik, či shyb, o běhu ani nemluvě.
7. 6 týdnů dovolené pro každého policistu či policistku. Toto heslo náborové kampaně jako jediné je pravdivé. Ovšem, že by tato délka dovolené byla až tak extrémní oproti dovolené, které poskutuje řada firem v soukromém sektoru, nechám na uvážení každého.
8. Osobní příplatky a příplatky za vedení ... Je pravdou, že osobní příplatky mohou, dle zákona o služebním poměru dosáhnou výše až 50 % u nižších tarifních tříd a až 100% u vyšších tarifních tříd, avšak finanční prostředky na ně vyčleněné pro základní útvary či SKPV jsou mizivé. U drtivé většiny obvodních oddělení jsou pouze v řádu stokorun na každého jednotlivce. Tento stav panuje odedávna a není v dohlednu jeho zlepšení.
9. Za kvalitní a dlouholetou službu odchodné a výslužné dle zákona. To je pravda, ale nárok vzniká teprve po odsloužených 15-ti letech, kdy vzhledem k situaci u policie, ani déle sloužící policisté, kteří již mají na výsluhy nárok, po všech krocích vlády nevěří, že tato výhoda zůstane zachována. Jak jsem již uvedl, u policie v současné době není zřejmé co se stane za měsíc, natož za rok či 15 let.
10. Prppracovaný systém sociálních a kulturních benefitů jako vlastní rekreační zařízení, příspěvky na rekreace, stravování, penzijní připojištění, sportovní a kulturní akce a další . K tomuto bych chtěl uvést, že tyto benefity jsou hrazeny z fondu kulturných a sociálních potřeb, který však nikdy není nastaven podle potřeb policistů na nejnižších článcích, ale je direktivně nařízen shůry bez ohledů na požadavky policistů. Čili, přestože na základě celorepublikových pravidel čerpání FKSP je mnoho možností, jak tyto benefity žádat, u jednotlivých krajů je toto již odlošné, na základě toho, jak zástupci jednotlivých krajů, podotýkám, bez ohledů na potřeby policistů, o čerpání těchto prostředků rozhodnou. Jsou tedy kraje, kde je možno pouze získat jednou za x let příspěvek na dovolenou ve výši 10,-Kč ( já jej získal pouze jednou za 20 let služby ) a čerpání jiných výhod již není povolen. Jsou kraje, kde je přispíváno na penzujní připojištění měšíční částkou do 200,-Kč, avšak toto je opět vázáno kupříkladu na odsloužení 10 let. Jsou kraje, kde mají příspěvek na stravenky, kde mnohde však policie přispívá denně celých 7,-Kč ( slovy sedm Korun českých ) na jednu stravenku. Co se týče rekreace ve vlastních rekreačních zařízeních, tak tato rekreační zařízení jsou postupně rozprodávána, takže získat poukaz do takovéhoto zařízení bude v příštích letech pro řadové policisty již téměř nereálné.
Vzhledem k tomu, jaká hesla náborová kampaň propaguje, posuďte sami, zda se jedná o kampaň klamavou, či nikoli. Ale nechci nikoho od služby od policie zradit, není nad vastní zkušenost. Já jsem kdysi dávno, ještě za normálního stavu, pln elánu s radostí, tehdy ještě k SNB, nastoupil a po odpracovaných letech ve stavu, ve kterém se v současné době Policie ČR nachází a kam pod vedením současného ministra směřuje, s ještě větší radostí odcházím.

Opravuji, chybička se vloudila : příspěvek na dovolenou je ne ve výši 10,-Kč ale 10.000,-Kč.

Popsal si to naprosto přesně, sloužil jsem 23 let a už jsem chvilku civilista.
Arogance vedení policie se zase dneska ukázala, když většina lidí vidí na novém označení vozidel policie SS, ale vedení policie říká, že jsou všichni mimo a oni mají pravdu. Toto již tu bylo, pravdu měla strana a vláda a dneska je to tu opět. Nevím proč se mění označení policie, které bude stát zase peníze, které budou jinde chybět, to není jen označení policie na vozidle, ale například vyměna reklamního označení policie na budovách a podobně. Změna nějaké barvy nebo planá hesla (sloužit a pomáhat) nikdy nezmění vztah občana k policii. To může změnit úplně něco jiného.

Krásně napsáno...jen bych doplnil bod 7. Tedy 6týdnů dovolené. Nutno zdůraznit že se to týká také So+Ne a svátků. Tedy laicky na týden dovolené (pondělí až neděle) čerpám 7dní. V civilním sektoru 5 dní (pondělí až pátek)

1) osobní ohodnocení do 8TT je do výše 60% (zajímalo by mě, zda to má jediný polda v republice do cca 6TT), běžně jde o částky kolem 1%
2) nenároková složka není zvláštní příplatek, to jest příplatek za riziko, které má spousta zaměstnání, nenároková je osobní příplatek a odměny
3) u FKSP jsi zapoměl napsat, že na fond si přispívají jednotliví příslušníci různými ročními poplatky
4) Penzijní - každý rok musíš zaměstnavateli dokládat výpis, zda jsi opravdu platil nad 300,-Kč/měs., aby ti vůbec ty 200,-připsal na připojištění (ale díky i za to, ikdyž můj šéf má dokonalý přehled o mém účtu PF...),
5) 1,5% někde přidávali? To by mě zajímalo kde. Zřejmě budu muset více zabrat, velmi dobré hodnocení je asi málo....
6) dobře už bylo....

Ten Langer je fakt drsny. Da na sve stranky diskuzi o policii. Pokud si budouci zajemci o praci u PCR prectou diskuzi PolicieCR tak hned sve prihlasky stahnou . Nejvice me pobavil prispevek o odmenach. 14000 pro 40 lidi za ctvrtrok prace.....uz jsi jdu podat prihlasku :-)

Je otázkou, zda za současného personálního stavu bude pro nové zájemce o službu u PČR vůbec znalost čtení nutností.

Pracoval jsem u policie 9 let, po ukončení VŠ a následně vstupu do Schengenu jsem se stal nepotřebný. Služba u policie byla mou prioritou, ale ze strany vedení Policie tomu bylo jinak. Zdá se, že je pro Vás výhodnější přijmout nové nezkušené policisty, než abyste udrželi stávající a zkušené lidi u Policie ČR? Karierní řád? Fraška!!!

Myslím si pane Mirku, že utíkáte zbytečně z boje, pak je také blbost, když tvrdíte, že služba u policie byla vaší prioritou, u PČR je tolik volných služebních míst, tak jak nepotřebný, ve vašem případě se pravděpodobně jedná o něco jiného. Celé to na mě působí, že chete jenom pofoukat bebínko .

ty bebínka se u PČR,kterých má každý už plné zuby hojí nějak dlouho

nedivím se Ti, protože kdo nezná píše bludy (a pokud je policistou tak asi z hladu). Sám vím, že kolegům ze St. Hrozenkova byla nabízená volná sl. místa ve Vyškově. Světe div se... jaké je to zacházení s námi narozdíl od AČR s příplatky. Pro spoustu provokatérů uvádím, že z policistů, kteří jsou již v civilu neznám nikoho kdo by se venku nechytil

Vyškov nebrat

Už to také pomalu balíme, tady lépe už bylo.

běží mi ode dneška dvouměsíční výpov. lhůta..stále se ujišťuji znovu a znovu, že jsem udělal dobře a po 18 letech raději papa

Asi nás bude víc.Já po 13 letech

Udělal jsi dobře. Já to udělal před rokem a půl a jsem přesvědčen o tom, že to byl jeden z nejlepších kroků v mém životě.

Já tě mohu znova a znova ujistit, že v tom civilu to zas tak suprové není a 18 letech to nebudeš mít jednoduché, věř tomu, že na těch 18 let budeš stále vzpomínat a neříkej, že ne, nechápu poldu, který slouží u PČR 18 let a oedejde

asi nesloužíš v přímém výkonu bez víkendů,svátků a nočních a s rodinou vzdálenou přes 200km

asi tak!

Bajras
Juro, těch deset litrů mají ikdyž bydlí v místě zaměstnání. Mají to z toho důvodu, že můžou zítra pracovat 200km daleko a to natrvalo. Nevadí mi to, ať to berou, když jsou od rodin, ale když vojákům, tak všem ostatním příslušníkům. STEJNÝ METR PRO VŠECHNY. Proč policajt, hasič, dozorce, celník, který pracuje 200, 300, 400km od trvalého bydliště nemá ani korunu, ba naopak si musí platit ze svého ještě cesty na mimořádné opatření z volna nebo ubytovnu, aby přespal mezi službama????? KDE TO JSME??????

DŮCHODCŮM ZVYŠUJÍ DŮCHODY, ALE POLICISTÉ SE DÁLE PROPADAJÍ NA REÁLNÝCH MZDÁCH. ČÍMPAK TY MLADÉ NASTUPUJÍCÍ KOLEGY BALAMUTÍ A KRMÍ?

jednou taky zestárneš, to za prvé a za druhé. jak můžeš důchodce porovnávat s policisty, snad ses pomátl, nebo jsi po pěti pivech, jinak to nemohu brát. Vzpamatuj se !!!!!!!!!

zase renta o 200Kč navíc.

Taky cítím nějaké svinstvo ve vzduchu od našeho křivohubého ministra.

Nikdo nemůže čekat od modrých ministrů Langera a Kalouska nic pozitivního. Jenom podrazy a utahování už utažených opasků.