Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Kliku vezmi si prášek.

Inflace obrovská, propady platů ještě větší!

Za to hovno co předvádíš bereš až dost. Máš jedinečnou možnost se na to vysrat a zkusit si ten propad a inflaci dorovnat v civilu ty hňupe!!!

Ty jsi opravdu Hovado Kliku a navíc i asi placený provokatér a nebo dement zdarna :-)

oprava: dlouhé (když už si to po sobě neumím přečíst :-)

http://zpravy.idnes.cz/zmlacena-policistka-si-stezuje-na-nadrize ne-fzh-/krimi.asp?c=A080402_093309_krimi_itu

Už dost, už je to trapné.

hele tečkovanej,
když se ti to nelíbí, tak na to nečum a radši si tu dál stěžuj, jak si ti blbě slouží. Když už ale najde konečně někdo odvahu bojovat s vedením veřejně, tak drž radši hubu a jdi se schovat za máminu sukni, aby ještě někdo z těch tvejch třech teček nepoznal, kdo jsi a nezatopil ti.

Ono totiž veřejně bojovat s nadřízenými polobohy a s větrnými mlýny je na douhé lokte. Tak ji aspoň nepomlouvejte, když už ji nepodporujete.

Obecně je v policii známé, že policistky mají při zákrocích proti agresivním hovadům problémy dané jejich přeci jinou tělesnou schránkou ( až na výjimky, ale to už nejsou ženský ).
Na druhou stranu na diskuzi píše spousta lidí spoustu nesmyslů daleko od reality. Všude se najdou nadprůměrně narostlí " drobečkové ", kteří dokáží nadělat problémů a pokud je hlídka zavolána na místo nějakého konfliktu, často neví do čeho jede a může jen předpokládat " větší konflikt ", často je nucena něco udělat hned a často nemá možnost mít hned adekvátní pomoc. Kdo to nezná, jen hloupě mlátí slámu.
Záběry urny, zásahovky, jak připraveně poutají Starku a jiné v početní převaze 5 poldů na jednoho kripla jsou utopií řadových poldů z ulice, kteří jedou do nejistého zákroku a často s nejistou podporou proti komu budou muset zakročit a nebudou si moci v řadě případů dovolit čekat až za 5-10 minut přifrčí další hlídka. Pokud je někdo ohrožován na zdraví nebo na životě, je každá prodleva v zákroku, jako bumerang a váhající polda, který včas neučinil zákrok pro ochramu života zdraví na tom dobře nebude.
Tohle ale spousta hlupáků nepochopí. Na směně jsme samí poldové kolem 95-100 kg a problémy s hovadama, kteří " narostli " máme také. To jen pro ty kritizující chytráky - jak by to s přehledem udělali a jak se s tím se....me. Oni by si poradili !!!!! Hloupýho chytrým neuděláš.

F1,
líp bych to vskutku nenapsal!

Kurva, buzeranti, tak si udělejte DF jen o tý slepici a tady neopruzujte svýma tlachama, neschopný šlapky. No tak dostala na držku, a co? Bere za to riziko prachy stejný jako chlap, ale za 20 let služby si nepamatuji, že by někdo po nakládačce ze zákroku odjel, zbytek směny pracoval a pak marodil půl roku. Žerete jí to i s navijákem a nebo jste stejný jako ona.
Pro taky poldu - tvůj nick také opravdu není anonymní, co?

co ty jsi za hovado....

hele tečkovanej,
nemáš náhodou problémy zejména sám se sebou? Nemáš třeba zaražený prdy, že jsi tak natlakovaný?
Pokud sis nevšiml, na toto fórum píšou skoro pořád poldové nespokojený se situací u policie. Jestli se to tobě nelíbí, diskutuj si třeba s Bleskem pro ženy. Dokud totiž nebude ta Vlašim dořešená, budem se o tom bavit, zjišťovat novinky a vytrvale diskutovat, protože je to jediné, jak tím můžem aspoň trochu pomoc. Výsledek se dotkne každýho z nás, protože to co právě řeší Petra se děje opravdu často, ale zatím nikdo takto veřejně nevystoupil z řady a nebojoval. Jdi si radši odprdnout a nekaž vzduch tady, tydýte jeden!

Dokud totiž nebude ta Vlašim dořešená, budem se o tom bavit, zjišťovat novinky a vytrvale diskutovat, protože je to jediné, jak tím můžem aspoň trochu pomoc.
Tak počkej až bude vydáno nějaké resume, tím že se tady o tom bavíš nikomu nepomůžeš, ani té postižené a zjišťovat novinky z jednoho zdroje (od Lhotákové) také není objektivní, potom tady "diskutujete" všichni o ničem a Petře těmi kecy nepomůžete. A "..." má pravdu, ani já nepamatuji, že by někdo po nakládačce ze zákroku odjel, zbytek směny pracoval po tak těžkém zranění žádajícím léčbu již delší 6-ti měsíců. A jen v příspěvcích zde a v odkazech na zprávy vydané k tomuto tématu, je spousta nejasností, např.dostala ránu do břicha, proto zvracela, ale mělo jít o otřes mozku (že by mozek v břiše?) a vykloubenou páteř, apod. Nechci zlehčovat, ale tady by sl.Lhotákové více pomohlo kdyby jste do této věci bez její faktické znalosti nešťourali minimálně do uzavření šetření. Můj názor a jak zde čtu nejen můj.

Také by mne zajímala konkrétní diagnóza pí Lhotákové neboť si nedokáži ani já představit se zraněním, jehož léčba si vyžádála dosud téměř půl roku léčení, odpracovat zbytek služby, i kdyby to byla jen jedna hodina. Podle délky léčení bych to již tipoval na těžkou újmu na zdraví. A z policejní praxe jsem se nikdy nesetkal s případem, že by poškozený se zraněním, jež si vyžádá půlroční léčení, byl schopen z místa činu odejít tzv. po svých. Jinak neustálá snaha věc medializovat před projednáním u soudu mi od pí Lhotákové připadá jako naprostá hloupost a stejně tak mi připadá hloupé a naivní vyjadřovat podporu někomu, o jehož případu mám pouze jednostranné informace od něj samotného a na základě těchto informací vynášet ihned soudy, jak se ne jenom celé její policejní vedení proti ní spiklo, ale jak je proti ní zaujatý rovněž státní zástupce, potažmo soudce, neboť z mých informací nikdo z uvedených není její verzi případu nakloněn.

ani se nedivím, když jste takový kolegiální hovada

Zase kecáte, dnes tříčlenné policejní hlídky ve dvou směrech , jedna kontrolovala a druhá se vesele bavila, opravdu vesele, chyběl tam pouze tenis s plácačkama. Jste ostudy. Takže nálada výborná, takže nevím, na co si tady stěžujete , je to trapné.

klik ? Vsadím se, že neumíš ani jeden !

Trapný jsi především ty. Ono je zakázany se bavit mezi sebou? A jestli se při tom usmívali, tak je možné, že je rozesmál takový idiot jako jsi ty.

Náš modrý ministr snad připravuje další svinstvo v podobě dalšího zvyšování vzdělání na určitých typech funkcí. To už je opravdu lepší se sebrat a odejít než pod tímto tlakem pracovat.

není svinstvo, ale to ty nepochopíš. Člověk se v současném světě musí vzdělávat neustále. U tebe je zřejmé, že ti mozek zakrněl, když haníš vzdělávání.....

nevadí...mám profesůru z dob socializmu. Každý z Vás mohl studovat zadara

Odešel jsem od policie loni po 10 letech. Přestaňte naříkat a pojďte taky. Ikdyž v současném zaměstnání se musím dost obracet, psychicky si připadám stále jako na dovolený. Pravidelně spím, jím, nikdo mě neustále nenadává ani neohrožuje a nebojím se, že něco chytnu. Peníze mám skoro stejné a to po necelém roce. Vyhovuje mi to a nikdy bych se nevrátil. Policie byla dobrá životní zkušenost. Člověk se diví, co až vydrží. Kolik ponižování, ústupků a vzteku se za ty léta dokáže ve vás nahromadit. Lidé v tomto státě policisty poslouchat prostě nebudou, nelze potom provést ani dostatečně razantně jakýkoliv zákrok, ihned je policajt vláčen médii a nadřízení mlčí, někdy i trestají a to protiprávně. Nechte čecháčky ať se o sebe postarají sami a věnujte se svým rodinám, známým a svojí kariéře v civilu. Život bude pro vás daleko jednodušší, práci můžete kdykoliv vyměnit, je to svoboda, jinak se dýchá.... Udělali z vás všech loutky kašpárků. Já hrát tuhle komedii už nechtěl.

děkuji Ti kolego za upřimný, stručný a opravdu vypovídající článek. Je velkou škodou, že spousta těch, kteří jsou opravdu "rozumově vyspělí a hlavně s názorem" podnik opouští. Nikdo kdo nezažil policejní práci si nedovede představit co vše se musí této vždy " veřejností oblíbené" práci obětovat... a vzhledem k těmto nárokům hlavně i za co !

ale kdo nezažil, nepochopí.

Jo, máš pravdu. Odešel jsem po 17 letech, je už to rok a půl a pořád si připadám jak znovuzrozenej. Nádhera. Divím se. že ještě někdo slouží. Mějte se.

Uplakánci, nefachčenkové, provokatéři. To je skladba policejního plebsu, který tady diskutuje. Pamatujte, likvidujete si firmu sami!!! Ne Langer a vaši nadřízení, ale vy sami tady pácháte zločin na našem policejním sboru díky vašim stupidním příspěvkům a diskuzím!

4Radikální řez.
Máš sice z části pravdu, ale někdo k tomu zavdal příčinu. Kdyby bylo vše v pořádku, tak tady nikdo "nefňuká". To samé kdyby se vše řešilo hned a ne až je pozdě, tak tady taky nikdo "nefňuká". A ti, kteří, mají řešit problémy u policie jak vnitřní tak navenek, to jsou ti, kteří zavdali tady tomu "fňukání". I když já bych to jako "fňukání neviděl". Je to poslední možnost zoufalých policistů, jak na všechny problémy upozornit a doufat, že se něco změní.

Pro radikální řez
Docela jsi mě pobavil svojí větou, že Langer a naši nadřízení PČR nelikvidují a nedělají jí ostudu. Sundej jsi ty růžové brýle z očí a začni používat to co nosíš na krku na myšlení. Máš hodně krátkou paměť a tak ti osvěžím.
akce č. 1 Náborová kampaň Hledám parťáka, akce č. 2 Náborová kampaň Pomáhat a chránit, akce č. 3 P1000, č. 4 Nové uniformy, akce č. 5 Vzhled nových vozidel PČR.
Tyto akce u veřejnosti a odborníků hodně bodovali a vedení PČR včele s Langerem za ně sklidilo kritiku. Jinak nevím jak ty, ale většina příspěvků je tady pravdivá o vypovídá o současném stavu u PČR.

No fakt dobrý náčelníku. Ještě bych to ale oživil. Tvé prohlášení by mohlo gradovat nějakým zvoláním. Třeba „smrt diskutérům“ , “upalte příspěvky“. Jako za tvých mladých časů. No tak čest. Jo a jen pro tvou informaci, máme rok 2008 a prý i svobodu názoru. Tak jdi s pášením do ……..

Was ist das "pášením"?

Jsem u PČR 7let a upřímě to není až tak, jak tu píšete. V noci se 4h vychrápu ve sl. autě nebo na oddělení a když mám někam vyrazit, tak si s kolegou dáme kávu, aby jsme tam přijeli déle a pak je sebereme.

Ty chytrá hlavo do pečiva,ty znáš policii akurát z policejní cely.

A jakou drogu jsi si šlehl dnes , pervitin ?

4 aaa, 4..
Nechte ho blbečka, vždyť je to jen ubohej provokatér. A jestli ne, tak mají kontrolní orgány u nich hodně velké mezery v práci. Je ještě možnost, že slouží někde na "faře" a pak se nedivím.

Jsem z "fary", ale tohle u nás už dávno není .. (GPS to jistí)

jsi blb a nebo provokatér ?

Kolegové zase nepřehánějte. Myslím si , že pro začínající policisty jsou platy solidní. Já jsem kdysi začínal u SNB s 2655,-Kčs hrubého. Až si nováčci odslouží 30 let , pak taky uvidí výhody u policie. Ale připadá mi, že ti nový skoro všichni by chtěli co nejvíce a za nic. A co umí ? Nechci se vulgárně vyjádřit. Ostatně máte na rozmyšlenou 3 roky, takže můžete kdykoliv odejít pokud se Vám nebude líbit. Pokud berete ve škole (nadstandardní platy oproti minimální mzdě) platy,tak by jste si měli platit bydlení i jídlo i dojíždění.
Je fakt , že pan MV musí omezit velké množství papalášů, kteří berou nepředstavitelné peníze a suplují funkce KS-OŘ.Jen jsem zvědav jak je vyhodí do úseku.Rovněž policisté ,kteří nejsou v přímém výkonu služby a sedí v kancelářích v bačkorách zcivilnit. Jsou zadarmo drazí. Nevím za co berou ošatné?
Je třeba říct závěrem, že Vás k policii nikdo nenutí a když je Vám tak moc zle, tak si jděte na chlebík vydělávat někde jinde a přestaňte nám dělat ostudu.

Díky za radu,už jsem to po necelém roce podal.Jen se vám divím,jak jste to tady mohl vydržet 30 let.

Pro FFF
Sice máš pravdu v tom co by by nový kolegové chtěli za peníze, protože já osobně jsem v roce 96 měl na ZOP 4.ooo,- Kč. Na praxi jsme sloužili sami nebo s kolegy co měli maximálně rok po ZOP a žádný rizikový příplatek jsme neměli. Na druhou stranu v té době byl o službu u PČR zájem a stavy u nás v okrese byly naplněné. V současné době je i u nás podstav a o práci u PČR není zájem i přesto, že je u nás vysoká nezaměstnanost. Jestliže chce PČR nalákat kvalitní lidi k PČR musí jim dobře zaplatit a naše vedení se musí ke svým podřízeným začít slušně chovat.

Naprostý souhlas s Roninem, navíc FFF pokud sloužíš 30 -let zajisté to nebude na ulici ..

Naprostý souhlas s FFF i s Roninem. To že vydržel Ronin u policie 30 let neznamená, že neslouží na chodníku. Já sloužím 28 let a na chodníku jsem celou dobu a nic jiného bych dělat nechtěl. Vyzkoušel jsem si i funkci VO, ale jsem rád, že jsem od toho přad 10-ti lety utekl - ono není o co stát a vůbec v dnešní době.

Oprava.
U policie neslouží 30 let Ronin, ale FFF. Pardon.

Odešel jsem ze sl. poměru po 33 letech do důchodu. Po dobu 20 let jsem byl ve funkci VO. To co jsem zažíval po nástupu nového ministra, ty jeho změny, pohádky o tom, že loď potřebuje nového kapitána, aby mohla klidně plout byly jenom bláboly. Vůbec Vám nezávidím tu práci v tak špatné atmosféře, s podstavy a zadarmo odpracovanými 150 hodinami. Jsem rád, že jsem se ve zdraví dožil důchodu a Vám, kteří sloužíte přeji lepší podmínky pro práci a hodně úspěchů. Ti, kteří do Vás ryjí, těch si nevšímejte, oni o práci u Police nemají ani páru.

K platům policisty bych uvedl, že když jsem před 22 léty nastoupil, tehdy ještě k SNB, měl jsem plat 2.715,-Kč, což však byl plat o polovinu větší než tehdy v civilním sektoru. Toto byla motivace. Také v té doby se prováděl nikoli nábor k policii, ale výběr. A nový uchazeč musel čekat i půl roku, než se uvolní místo po odchozím příslušníkovi, aby mohl být přijat. A dnes ? Ať si to každý srovná sám.

4 fandrlík a Jirka
Fandrlíku jak já ti závidím. Mě důchod teprve čeká a to si nejsem jistý zda se ho v tomhle blázinci vůbec dočkám. Atmosféra u policie je opravdu tak hnusná, až hrůza. Pamatuju už asi 10 ministrů vnitra, ale to co se děje dnes, to se rozum zastavuje a hovno přestává smrdět.
Jirko rovněž pamatuji dřívější doby. Já jsem nastupoval za 1780,- Kčs základu. V té době to byly královské peníze. Když jsi šel do bufetu na guláš, tak jsi ho měl s jedním rohlíkem a s pivem za 5,-Kčs. S dneškem se to nedá srovnat. Tímto ale nechci chválit vše co bylo. Taky se dělaly přesčasy a taky zadarmo. Taky byli mezi námi blbci a darebáci, ale když se na nějakého přišlo, tak to bylo vyřešeno na ten šup. A to, že se čekalo až člověk mohl k tehdy VB nastoupit to je taky fakt. Přijímací řízení dříve se s výběrem - náborem dnes nedá vůbec srovnat. Přeji pevné zdraví.