1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Kliku vezmi si prášek.

Inflace obrovská, propady platů ještě větší!

Za to hovno co předvádíš bereš až dost. Máš jedinečnou možnost se na to vysrat a zkusit si ten propad a inflaci dorovnat v civilu ty hňupe!!!

Ty jsi opravdu Hovado Kliku a navíc i asi placený provokatér a nebo dement zdarna :-)

oprava: dlouhé (když už si to po sobě neumím přečíst :-)

http://zpravy.idnes.cz/zmlacena-policistka-si-stezuje-na-nadrize ne-fzh-/krimi.asp?c=A080402_093309_krimi_itu

Už dost, už je to trapné.

hele tečkovanej,
když se ti to nelíbí, tak na to nečum a radši si tu dál stěžuj, jak si ti blbě slouží. Když už ale najde konečně někdo odvahu bojovat s vedením veřejně, tak drž radši hubu a jdi se schovat za máminu sukni, aby ještě někdo z těch tvejch třech teček nepoznal, kdo jsi a nezatopil ti.

Ono totiž veřejně bojovat s nadřízenými polobohy a s větrnými mlýny je na douhé lokte. Tak ji aspoň nepomlouvejte, když už ji nepodporujete.

Obecně je v policii známé, že policistky mají při zákrocích proti agresivním hovadům problémy dané jejich přeci jinou tělesnou schránkou ( až na výjimky, ale to už nejsou ženský ).
Na druhou stranu na diskuzi píše spousta lidí spoustu nesmyslů daleko od reality. Všude se najdou nadprůměrně narostlí " drobečkové ", kteří dokáží nadělat problémů a pokud je hlídka zavolána na místo nějakého konfliktu, často neví do čeho jede a může jen předpokládat " větší konflikt ", často je nucena něco udělat hned a často nemá možnost mít hned adekvátní pomoc. Kdo to nezná, jen hloupě mlátí slámu.
Záběry urny, zásahovky, jak připraveně poutají Starku a jiné v početní převaze 5 poldů na jednoho kripla jsou utopií řadových poldů z ulice, kteří jedou do nejistého zákroku a často s nejistou podporou proti komu budou muset zakročit a nebudou si moci v řadě případů dovolit čekat až za 5-10 minut přifrčí další hlídka. Pokud je někdo ohrožován na zdraví nebo na životě, je každá prodleva v zákroku, jako bumerang a váhající polda, který včas neučinil zákrok pro ochramu života zdraví na tom dobře nebude.
Tohle ale spousta hlupáků nepochopí. Na směně jsme samí poldové kolem 95-100 kg a problémy s hovadama, kteří " narostli " máme také. To jen pro ty kritizující chytráky - jak by to s přehledem udělali a jak se s tím se....me. Oni by si poradili !!!!! Hloupýho chytrým neuděláš.

F1,
líp bych to vskutku nenapsal!

Kurva, buzeranti, tak si udělejte DF jen o tý slepici a tady neopruzujte svýma tlachama, neschopný šlapky. No tak dostala na držku, a co? Bere za to riziko prachy stejný jako chlap, ale za 20 let služby si nepamatuji, že by někdo po nakládačce ze zákroku odjel, zbytek směny pracoval a pak marodil půl roku. Žerete jí to i s navijákem a nebo jste stejný jako ona.
Pro taky poldu - tvůj nick také opravdu není anonymní, co?

co ty jsi za hovado....

hele tečkovanej,
nemáš náhodou problémy zejména sám se sebou? Nemáš třeba zaražený prdy, že jsi tak natlakovaný?
Pokud sis nevšiml, na toto fórum píšou skoro pořád poldové nespokojený se situací u policie. Jestli se to tobě nelíbí, diskutuj si třeba s Bleskem pro ženy. Dokud totiž nebude ta Vlašim dořešená, budem se o tom bavit, zjišťovat novinky a vytrvale diskutovat, protože je to jediné, jak tím můžem aspoň trochu pomoc. Výsledek se dotkne každýho z nás, protože to co právě řeší Petra se děje opravdu často, ale zatím nikdo takto veřejně nevystoupil z řady a nebojoval. Jdi si radši odprdnout a nekaž vzduch tady, tydýte jeden!

Dokud totiž nebude ta Vlašim dořešená, budem se o tom bavit, zjišťovat novinky a vytrvale diskutovat, protože je to jediné, jak tím můžem aspoň trochu pomoc.
Tak počkej až bude vydáno nějaké resume, tím že se tady o tom bavíš nikomu nepomůžeš, ani té postižené a zjišťovat novinky z jednoho zdroje (od Lhotákové) také není objektivní, potom tady "diskutujete" všichni o ničem a Petře těmi kecy nepomůžete. A "..." má pravdu, ani já nepamatuji, že by někdo po nakládačce ze zákroku odjel, zbytek směny pracoval po tak těžkém zranění žádajícím léčbu již delší 6-ti měsíců. A jen v příspěvcích zde a v odkazech na zprávy vydané k tomuto tématu, je spousta nejasností, např.dostala ránu do břicha, proto zvracela, ale mělo jít o otřes mozku (že by mozek v břiše?) a vykloubenou páteř, apod. Nechci zlehčovat, ale tady by sl.Lhotákové více pomohlo kdyby jste do této věci bez její faktické znalosti nešťourali minimálně do uzavření šetření. Můj názor a jak zde čtu nejen můj.

Také by mne zajímala konkrétní diagnóza pí Lhotákové neboť si nedokáži ani já představit se zraněním, jehož léčba si vyžádála dosud téměř půl roku léčení, odpracovat zbytek služby, i kdyby to byla jen jedna hodina. Podle délky léčení bych to již tipoval na těžkou újmu na zdraví. A z policejní praxe jsem se nikdy nesetkal s případem, že by poškozený se zraněním, jež si vyžádá půlroční léčení, byl schopen z místa činu odejít tzv. po svých. Jinak neustálá snaha věc medializovat před projednáním u soudu mi od pí Lhotákové připadá jako naprostá hloupost a stejně tak mi připadá hloupé a naivní vyjadřovat podporu někomu, o jehož případu mám pouze jednostranné informace od něj samotného a na základě těchto informací vynášet ihned soudy, jak se ne jenom celé její policejní vedení proti ní spiklo, ale jak je proti ní zaujatý rovněž státní zástupce, potažmo soudce, neboť z mých informací nikdo z uvedených není její verzi případu nakloněn.

ani se nedivím, když jste takový kolegiální hovada

Zase kecáte, dnes tříčlenné policejní hlídky ve dvou směrech , jedna kontrolovala a druhá se vesele bavila, opravdu vesele, chyběl tam pouze tenis s plácačkama. Jste ostudy. Takže nálada výborná, takže nevím, na co si tady stěžujete , je to trapné.

klik ? Vsadím se, že neumíš ani jeden !

Trapný jsi především ty. Ono je zakázany se bavit mezi sebou? A jestli se při tom usmívali, tak je možné, že je rozesmál takový idiot jako jsi ty.

Náš modrý ministr snad připravuje další svinstvo v podobě dalšího zvyšování vzdělání na určitých typech funkcí. To už je opravdu lepší se sebrat a odejít než pod tímto tlakem pracovat.

není svinstvo, ale to ty nepochopíš. Člověk se v současném světě musí vzdělávat neustále. U tebe je zřejmé, že ti mozek zakrněl, když haníš vzdělávání.....

nevadí...mám profesůru z dob socializmu. Každý z Vás mohl studovat zadara

Odešel jsem od policie loni po 10 letech. Přestaňte naříkat a pojďte taky. Ikdyž v současném zaměstnání se musím dost obracet, psychicky si připadám stále jako na dovolený. Pravidelně spím, jím, nikdo mě neustále nenadává ani neohrožuje a nebojím se, že něco chytnu. Peníze mám skoro stejné a to po necelém roce. Vyhovuje mi to a nikdy bych se nevrátil. Policie byla dobrá životní zkušenost. Člověk se diví, co až vydrží. Kolik ponižování, ústupků a vzteku se za ty léta dokáže ve vás nahromadit. Lidé v tomto státě policisty poslouchat prostě nebudou, nelze potom provést ani dostatečně razantně jakýkoliv zákrok, ihned je policajt vláčen médii a nadřízení mlčí, někdy i trestají a to protiprávně. Nechte čecháčky ať se o sebe postarají sami a věnujte se svým rodinám, známým a svojí kariéře v civilu. Život bude pro vás daleko jednodušší, práci můžete kdykoliv vyměnit, je to svoboda, jinak se dýchá.... Udělali z vás všech loutky kašpárků. Já hrát tuhle komedii už nechtěl.

děkuji Ti kolego za upřimný, stručný a opravdu vypovídající článek. Je velkou škodou, že spousta těch, kteří jsou opravdu "rozumově vyspělí a hlavně s názorem" podnik opouští. Nikdo kdo nezažil policejní práci si nedovede představit co vše se musí této vždy " veřejností oblíbené" práci obětovat... a vzhledem k těmto nárokům hlavně i za co !

ale kdo nezažil, nepochopí.

Jo, máš pravdu. Odešel jsem po 17 letech, je už to rok a půl a pořád si připadám jak znovuzrozenej. Nádhera. Divím se. že ještě někdo slouží. Mějte se.

Uplakánci, nefachčenkové, provokatéři. To je skladba policejního plebsu, který tady diskutuje. Pamatujte, likvidujete si firmu sami!!! Ne Langer a vaši nadřízení, ale vy sami tady pácháte zločin na našem policejním sboru díky vašim stupidním příspěvkům a diskuzím!

4Radikální řez.
Máš sice z části pravdu, ale někdo k tomu zavdal příčinu. Kdyby bylo vše v pořádku, tak tady nikdo "nefňuká". To samé kdyby se vše řešilo hned a ne až je pozdě, tak tady taky nikdo "nefňuká". A ti, kteří, mají řešit problémy u policie jak vnitřní tak navenek, to jsou ti, kteří zavdali tady tomu "fňukání". I když já bych to jako "fňukání neviděl". Je to poslední možnost zoufalých policistů, jak na všechny problémy upozornit a doufat, že se něco změní.

Pro radikální řez
Docela jsi mě pobavil svojí větou, že Langer a naši nadřízení PČR nelikvidují a nedělají jí ostudu. Sundej jsi ty růžové brýle z očí a začni používat to co nosíš na krku na myšlení. Máš hodně krátkou paměť a tak ti osvěžím.
akce č. 1 Náborová kampaň Hledám parťáka, akce č. 2 Náborová kampaň Pomáhat a chránit, akce č. 3 P1000, č. 4 Nové uniformy, akce č. 5 Vzhled nových vozidel PČR.
Tyto akce u veřejnosti a odborníků hodně bodovali a vedení PČR včele s Langerem za ně sklidilo kritiku. Jinak nevím jak ty, ale většina příspěvků je tady pravdivá o vypovídá o současném stavu u PČR.

No fakt dobrý náčelníku. Ještě bych to ale oživil. Tvé prohlášení by mohlo gradovat nějakým zvoláním. Třeba „smrt diskutérům“ , “upalte příspěvky“. Jako za tvých mladých časů. No tak čest. Jo a jen pro tvou informaci, máme rok 2008 a prý i svobodu názoru. Tak jdi s pášením do ……..

Was ist das "pášením"?

Jsem u PČR 7let a upřímě to není až tak, jak tu píšete. V noci se 4h vychrápu ve sl. autě nebo na oddělení a když mám někam vyrazit, tak si s kolegou dáme kávu, aby jsme tam přijeli déle a pak je sebereme.

Ty chytrá hlavo do pečiva,ty znáš policii akurát z policejní cely.

A jakou drogu jsi si šlehl dnes , pervitin ?

4 aaa, 4..
Nechte ho blbečka, vždyť je to jen ubohej provokatér. A jestli ne, tak mají kontrolní orgány u nich hodně velké mezery v práci. Je ještě možnost, že slouží někde na "faře" a pak se nedivím.

Jsem z "fary", ale tohle u nás už dávno není .. (GPS to jistí)

jsi blb a nebo provokatér ?

Kolegové zase nepřehánějte. Myslím si , že pro začínající policisty jsou platy solidní. Já jsem kdysi začínal u SNB s 2655,-Kčs hrubého. Až si nováčci odslouží 30 let , pak taky uvidí výhody u policie. Ale připadá mi, že ti nový skoro všichni by chtěli co nejvíce a za nic. A co umí ? Nechci se vulgárně vyjádřit. Ostatně máte na rozmyšlenou 3 roky, takže můžete kdykoliv odejít pokud se Vám nebude líbit. Pokud berete ve škole (nadstandardní platy oproti minimální mzdě) platy,tak by jste si měli platit bydlení i jídlo i dojíždění.
Je fakt , že pan MV musí omezit velké množství papalášů, kteří berou nepředstavitelné peníze a suplují funkce KS-OŘ.Jen jsem zvědav jak je vyhodí do úseku.Rovněž policisté ,kteří nejsou v přímém výkonu služby a sedí v kancelářích v bačkorách zcivilnit. Jsou zadarmo drazí. Nevím za co berou ošatné?
Je třeba říct závěrem, že Vás k policii nikdo nenutí a když je Vám tak moc zle, tak si jděte na chlebík vydělávat někde jinde a přestaňte nám dělat ostudu.

Díky za radu,už jsem to po necelém roce podal.Jen se vám divím,jak jste to tady mohl vydržet 30 let.

Pro FFF
Sice máš pravdu v tom co by by nový kolegové chtěli za peníze, protože já osobně jsem v roce 96 měl na ZOP 4.ooo,- Kč. Na praxi jsme sloužili sami nebo s kolegy co měli maximálně rok po ZOP a žádný rizikový příplatek jsme neměli. Na druhou stranu v té době byl o službu u PČR zájem a stavy u nás v okrese byly naplněné. V současné době je i u nás podstav a o práci u PČR není zájem i přesto, že je u nás vysoká nezaměstnanost. Jestliže chce PČR nalákat kvalitní lidi k PČR musí jim dobře zaplatit a naše vedení se musí ke svým podřízeným začít slušně chovat.

Naprostý souhlas s Roninem, navíc FFF pokud sloužíš 30 -let zajisté to nebude na ulici ..

Naprostý souhlas s FFF i s Roninem. To že vydržel Ronin u policie 30 let neznamená, že neslouží na chodníku. Já sloužím 28 let a na chodníku jsem celou dobu a nic jiného bych dělat nechtěl. Vyzkoušel jsem si i funkci VO, ale jsem rád, že jsem od toho přad 10-ti lety utekl - ono není o co stát a vůbec v dnešní době.

Oprava.
U policie neslouží 30 let Ronin, ale FFF. Pardon.

Odešel jsem ze sl. poměru po 33 letech do důchodu. Po dobu 20 let jsem byl ve funkci VO. To co jsem zažíval po nástupu nového ministra, ty jeho změny, pohádky o tom, že loď potřebuje nového kapitána, aby mohla klidně plout byly jenom bláboly. Vůbec Vám nezávidím tu práci v tak špatné atmosféře, s podstavy a zadarmo odpracovanými 150 hodinami. Jsem rád, že jsem se ve zdraví dožil důchodu a Vám, kteří sloužíte přeji lepší podmínky pro práci a hodně úspěchů. Ti, kteří do Vás ryjí, těch si nevšímejte, oni o práci u Police nemají ani páru.

K platům policisty bych uvedl, že když jsem před 22 léty nastoupil, tehdy ještě k SNB, měl jsem plat 2.715,-Kč, což však byl plat o polovinu větší než tehdy v civilním sektoru. Toto byla motivace. Také v té doby se prováděl nikoli nábor k policii, ale výběr. A nový uchazeč musel čekat i půl roku, než se uvolní místo po odchozím příslušníkovi, aby mohl být přijat. A dnes ? Ať si to každý srovná sám.

4 fandrlík a Jirka
Fandrlíku jak já ti závidím. Mě důchod teprve čeká a to si nejsem jistý zda se ho v tomhle blázinci vůbec dočkám. Atmosféra u policie je opravdu tak hnusná, až hrůza. Pamatuju už asi 10 ministrů vnitra, ale to co se děje dnes, to se rozum zastavuje a hovno přestává smrdět.
Jirko rovněž pamatuji dřívější doby. Já jsem nastupoval za 1780,- Kčs základu. V té době to byly královské peníze. Když jsi šel do bufetu na guláš, tak jsi ho měl s jedním rohlíkem a s pivem za 5,-Kčs. S dneškem se to nedá srovnat. Tímto ale nechci chválit vše co bylo. Taky se dělaly přesčasy a taky zadarmo. Taky byli mezi námi blbci a darebáci, ale když se na nějakého přišlo, tak to bylo vyřešeno na ten šup. A to, že se čekalo až člověk mohl k tehdy VB nastoupit to je taky fakt. Přijímací řízení dříve se s výběrem - náborem dnes nedá vůbec srovnat. Přeji pevné zdraví.