4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Kliku vezmi si prášek.

Inflace obrovská, propady platů ještě větší!

Za to hovno co předvádíš bereš až dost. Máš jedinečnou možnost se na to vysrat a zkusit si ten propad a inflaci dorovnat v civilu ty hňupe!!!

Ty jsi opravdu Hovado Kliku a navíc i asi placený provokatér a nebo dement zdarna :-)

oprava: dlouhé (když už si to po sobě neumím přečíst :-)

http://zpravy.idnes.cz/zmlacena-policistka-si-stezuje-na-nadrize ne-fzh-/krimi.asp?c=A080402_093309_krimi_itu

Už dost, už je to trapné.

hele tečkovanej,
když se ti to nelíbí, tak na to nečum a radši si tu dál stěžuj, jak si ti blbě slouží. Když už ale najde konečně někdo odvahu bojovat s vedením veřejně, tak drž radši hubu a jdi se schovat za máminu sukni, aby ještě někdo z těch tvejch třech teček nepoznal, kdo jsi a nezatopil ti.

Ono totiž veřejně bojovat s nadřízenými polobohy a s větrnými mlýny je na douhé lokte. Tak ji aspoň nepomlouvejte, když už ji nepodporujete.

Obecně je v policii známé, že policistky mají při zákrocích proti agresivním hovadům problémy dané jejich přeci jinou tělesnou schránkou ( až na výjimky, ale to už nejsou ženský ).
Na druhou stranu na diskuzi píše spousta lidí spoustu nesmyslů daleko od reality. Všude se najdou nadprůměrně narostlí " drobečkové ", kteří dokáží nadělat problémů a pokud je hlídka zavolána na místo nějakého konfliktu, často neví do čeho jede a může jen předpokládat " větší konflikt ", často je nucena něco udělat hned a často nemá možnost mít hned adekvátní pomoc. Kdo to nezná, jen hloupě mlátí slámu.
Záběry urny, zásahovky, jak připraveně poutají Starku a jiné v početní převaze 5 poldů na jednoho kripla jsou utopií řadových poldů z ulice, kteří jedou do nejistého zákroku a často s nejistou podporou proti komu budou muset zakročit a nebudou si moci v řadě případů dovolit čekat až za 5-10 minut přifrčí další hlídka. Pokud je někdo ohrožován na zdraví nebo na životě, je každá prodleva v zákroku, jako bumerang a váhající polda, který včas neučinil zákrok pro ochramu života zdraví na tom dobře nebude.
Tohle ale spousta hlupáků nepochopí. Na směně jsme samí poldové kolem 95-100 kg a problémy s hovadama, kteří " narostli " máme také. To jen pro ty kritizující chytráky - jak by to s přehledem udělali a jak se s tím se....me. Oni by si poradili !!!!! Hloupýho chytrým neuděláš.

F1,
líp bych to vskutku nenapsal!

Kurva, buzeranti, tak si udělejte DF jen o tý slepici a tady neopruzujte svýma tlachama, neschopný šlapky. No tak dostala na držku, a co? Bere za to riziko prachy stejný jako chlap, ale za 20 let služby si nepamatuji, že by někdo po nakládačce ze zákroku odjel, zbytek směny pracoval a pak marodil půl roku. Žerete jí to i s navijákem a nebo jste stejný jako ona.
Pro taky poldu - tvůj nick také opravdu není anonymní, co?

co ty jsi za hovado....

hele tečkovanej,
nemáš náhodou problémy zejména sám se sebou? Nemáš třeba zaražený prdy, že jsi tak natlakovaný?
Pokud sis nevšiml, na toto fórum píšou skoro pořád poldové nespokojený se situací u policie. Jestli se to tobě nelíbí, diskutuj si třeba s Bleskem pro ženy. Dokud totiž nebude ta Vlašim dořešená, budem se o tom bavit, zjišťovat novinky a vytrvale diskutovat, protože je to jediné, jak tím můžem aspoň trochu pomoc. Výsledek se dotkne každýho z nás, protože to co právě řeší Petra se děje opravdu často, ale zatím nikdo takto veřejně nevystoupil z řady a nebojoval. Jdi si radši odprdnout a nekaž vzduch tady, tydýte jeden!

Dokud totiž nebude ta Vlašim dořešená, budem se o tom bavit, zjišťovat novinky a vytrvale diskutovat, protože je to jediné, jak tím můžem aspoň trochu pomoc.
Tak počkej až bude vydáno nějaké resume, tím že se tady o tom bavíš nikomu nepomůžeš, ani té postižené a zjišťovat novinky z jednoho zdroje (od Lhotákové) také není objektivní, potom tady "diskutujete" všichni o ničem a Petře těmi kecy nepomůžete. A "..." má pravdu, ani já nepamatuji, že by někdo po nakládačce ze zákroku odjel, zbytek směny pracoval po tak těžkém zranění žádajícím léčbu již delší 6-ti měsíců. A jen v příspěvcích zde a v odkazech na zprávy vydané k tomuto tématu, je spousta nejasností, např.dostala ránu do břicha, proto zvracela, ale mělo jít o otřes mozku (že by mozek v břiše?) a vykloubenou páteř, apod. Nechci zlehčovat, ale tady by sl.Lhotákové více pomohlo kdyby jste do této věci bez její faktické znalosti nešťourali minimálně do uzavření šetření. Můj názor a jak zde čtu nejen můj.

Také by mne zajímala konkrétní diagnóza pí Lhotákové neboť si nedokáži ani já představit se zraněním, jehož léčba si vyžádála dosud téměř půl roku léčení, odpracovat zbytek služby, i kdyby to byla jen jedna hodina. Podle délky léčení bych to již tipoval na těžkou újmu na zdraví. A z policejní praxe jsem se nikdy nesetkal s případem, že by poškozený se zraněním, jež si vyžádá půlroční léčení, byl schopen z místa činu odejít tzv. po svých. Jinak neustálá snaha věc medializovat před projednáním u soudu mi od pí Lhotákové připadá jako naprostá hloupost a stejně tak mi připadá hloupé a naivní vyjadřovat podporu někomu, o jehož případu mám pouze jednostranné informace od něj samotného a na základě těchto informací vynášet ihned soudy, jak se ne jenom celé její policejní vedení proti ní spiklo, ale jak je proti ní zaujatý rovněž státní zástupce, potažmo soudce, neboť z mých informací nikdo z uvedených není její verzi případu nakloněn.

ani se nedivím, když jste takový kolegiální hovada

Zase kecáte, dnes tříčlenné policejní hlídky ve dvou směrech , jedna kontrolovala a druhá se vesele bavila, opravdu vesele, chyběl tam pouze tenis s plácačkama. Jste ostudy. Takže nálada výborná, takže nevím, na co si tady stěžujete , je to trapné.

klik ? Vsadím se, že neumíš ani jeden !

Trapný jsi především ty. Ono je zakázany se bavit mezi sebou? A jestli se při tom usmívali, tak je možné, že je rozesmál takový idiot jako jsi ty.

Náš modrý ministr snad připravuje další svinstvo v podobě dalšího zvyšování vzdělání na určitých typech funkcí. To už je opravdu lepší se sebrat a odejít než pod tímto tlakem pracovat.

není svinstvo, ale to ty nepochopíš. Člověk se v současném světě musí vzdělávat neustále. U tebe je zřejmé, že ti mozek zakrněl, když haníš vzdělávání.....

nevadí...mám profesůru z dob socializmu. Každý z Vás mohl studovat zadara

Odešel jsem od policie loni po 10 letech. Přestaňte naříkat a pojďte taky. Ikdyž v současném zaměstnání se musím dost obracet, psychicky si připadám stále jako na dovolený. Pravidelně spím, jím, nikdo mě neustále nenadává ani neohrožuje a nebojím se, že něco chytnu. Peníze mám skoro stejné a to po necelém roce. Vyhovuje mi to a nikdy bych se nevrátil. Policie byla dobrá životní zkušenost. Člověk se diví, co až vydrží. Kolik ponižování, ústupků a vzteku se za ty léta dokáže ve vás nahromadit. Lidé v tomto státě policisty poslouchat prostě nebudou, nelze potom provést ani dostatečně razantně jakýkoliv zákrok, ihned je policajt vláčen médii a nadřízení mlčí, někdy i trestají a to protiprávně. Nechte čecháčky ať se o sebe postarají sami a věnujte se svým rodinám, známým a svojí kariéře v civilu. Život bude pro vás daleko jednodušší, práci můžete kdykoliv vyměnit, je to svoboda, jinak se dýchá.... Udělali z vás všech loutky kašpárků. Já hrát tuhle komedii už nechtěl.

děkuji Ti kolego za upřimný, stručný a opravdu vypovídající článek. Je velkou škodou, že spousta těch, kteří jsou opravdu "rozumově vyspělí a hlavně s názorem" podnik opouští. Nikdo kdo nezažil policejní práci si nedovede představit co vše se musí této vždy " veřejností oblíbené" práci obětovat... a vzhledem k těmto nárokům hlavně i za co !

ale kdo nezažil, nepochopí.

Jo, máš pravdu. Odešel jsem po 17 letech, je už to rok a půl a pořád si připadám jak znovuzrozenej. Nádhera. Divím se. že ještě někdo slouží. Mějte se.

Uplakánci, nefachčenkové, provokatéři. To je skladba policejního plebsu, který tady diskutuje. Pamatujte, likvidujete si firmu sami!!! Ne Langer a vaši nadřízení, ale vy sami tady pácháte zločin na našem policejním sboru díky vašim stupidním příspěvkům a diskuzím!

4Radikální řez.
Máš sice z části pravdu, ale někdo k tomu zavdal příčinu. Kdyby bylo vše v pořádku, tak tady nikdo "nefňuká". To samé kdyby se vše řešilo hned a ne až je pozdě, tak tady taky nikdo "nefňuká". A ti, kteří, mají řešit problémy u policie jak vnitřní tak navenek, to jsou ti, kteří zavdali tady tomu "fňukání". I když já bych to jako "fňukání neviděl". Je to poslední možnost zoufalých policistů, jak na všechny problémy upozornit a doufat, že se něco změní.

Pro radikální řez
Docela jsi mě pobavil svojí větou, že Langer a naši nadřízení PČR nelikvidují a nedělají jí ostudu. Sundej jsi ty růžové brýle z očí a začni používat to co nosíš na krku na myšlení. Máš hodně krátkou paměť a tak ti osvěžím.
akce č. 1 Náborová kampaň Hledám parťáka, akce č. 2 Náborová kampaň Pomáhat a chránit, akce č. 3 P1000, č. 4 Nové uniformy, akce č. 5 Vzhled nových vozidel PČR.
Tyto akce u veřejnosti a odborníků hodně bodovali a vedení PČR včele s Langerem za ně sklidilo kritiku. Jinak nevím jak ty, ale většina příspěvků je tady pravdivá o vypovídá o současném stavu u PČR.

No fakt dobrý náčelníku. Ještě bych to ale oživil. Tvé prohlášení by mohlo gradovat nějakým zvoláním. Třeba „smrt diskutérům“ , “upalte příspěvky“. Jako za tvých mladých časů. No tak čest. Jo a jen pro tvou informaci, máme rok 2008 a prý i svobodu názoru. Tak jdi s pášením do ……..

Was ist das "pášením"?

Jsem u PČR 7let a upřímě to není až tak, jak tu píšete. V noci se 4h vychrápu ve sl. autě nebo na oddělení a když mám někam vyrazit, tak si s kolegou dáme kávu, aby jsme tam přijeli déle a pak je sebereme.

Ty chytrá hlavo do pečiva,ty znáš policii akurát z policejní cely.

A jakou drogu jsi si šlehl dnes , pervitin ?

4 aaa, 4..
Nechte ho blbečka, vždyť je to jen ubohej provokatér. A jestli ne, tak mají kontrolní orgány u nich hodně velké mezery v práci. Je ještě možnost, že slouží někde na "faře" a pak se nedivím.

Jsem z "fary", ale tohle u nás už dávno není .. (GPS to jistí)

jsi blb a nebo provokatér ?

Kolegové zase nepřehánějte. Myslím si , že pro začínající policisty jsou platy solidní. Já jsem kdysi začínal u SNB s 2655,-Kčs hrubého. Až si nováčci odslouží 30 let , pak taky uvidí výhody u policie. Ale připadá mi, že ti nový skoro všichni by chtěli co nejvíce a za nic. A co umí ? Nechci se vulgárně vyjádřit. Ostatně máte na rozmyšlenou 3 roky, takže můžete kdykoliv odejít pokud se Vám nebude líbit. Pokud berete ve škole (nadstandardní platy oproti minimální mzdě) platy,tak by jste si měli platit bydlení i jídlo i dojíždění.
Je fakt , že pan MV musí omezit velké množství papalášů, kteří berou nepředstavitelné peníze a suplují funkce KS-OŘ.Jen jsem zvědav jak je vyhodí do úseku.Rovněž policisté ,kteří nejsou v přímém výkonu služby a sedí v kancelářích v bačkorách zcivilnit. Jsou zadarmo drazí. Nevím za co berou ošatné?
Je třeba říct závěrem, že Vás k policii nikdo nenutí a když je Vám tak moc zle, tak si jděte na chlebík vydělávat někde jinde a přestaňte nám dělat ostudu.

Díky za radu,už jsem to po necelém roce podal.Jen se vám divím,jak jste to tady mohl vydržet 30 let.

Pro FFF
Sice máš pravdu v tom co by by nový kolegové chtěli za peníze, protože já osobně jsem v roce 96 měl na ZOP 4.ooo,- Kč. Na praxi jsme sloužili sami nebo s kolegy co měli maximálně rok po ZOP a žádný rizikový příplatek jsme neměli. Na druhou stranu v té době byl o službu u PČR zájem a stavy u nás v okrese byly naplněné. V současné době je i u nás podstav a o práci u PČR není zájem i přesto, že je u nás vysoká nezaměstnanost. Jestliže chce PČR nalákat kvalitní lidi k PČR musí jim dobře zaplatit a naše vedení se musí ke svým podřízeným začít slušně chovat.

Naprostý souhlas s Roninem, navíc FFF pokud sloužíš 30 -let zajisté to nebude na ulici ..

Naprostý souhlas s FFF i s Roninem. To že vydržel Ronin u policie 30 let neznamená, že neslouží na chodníku. Já sloužím 28 let a na chodníku jsem celou dobu a nic jiného bych dělat nechtěl. Vyzkoušel jsem si i funkci VO, ale jsem rád, že jsem od toho přad 10-ti lety utekl - ono není o co stát a vůbec v dnešní době.

Oprava.
U policie neslouží 30 let Ronin, ale FFF. Pardon.

Odešel jsem ze sl. poměru po 33 letech do důchodu. Po dobu 20 let jsem byl ve funkci VO. To co jsem zažíval po nástupu nového ministra, ty jeho změny, pohádky o tom, že loď potřebuje nového kapitána, aby mohla klidně plout byly jenom bláboly. Vůbec Vám nezávidím tu práci v tak špatné atmosféře, s podstavy a zadarmo odpracovanými 150 hodinami. Jsem rád, že jsem se ve zdraví dožil důchodu a Vám, kteří sloužíte přeji lepší podmínky pro práci a hodně úspěchů. Ti, kteří do Vás ryjí, těch si nevšímejte, oni o práci u Police nemají ani páru.

K platům policisty bych uvedl, že když jsem před 22 léty nastoupil, tehdy ještě k SNB, měl jsem plat 2.715,-Kč, což však byl plat o polovinu větší než tehdy v civilním sektoru. Toto byla motivace. Také v té doby se prováděl nikoli nábor k policii, ale výběr. A nový uchazeč musel čekat i půl roku, než se uvolní místo po odchozím příslušníkovi, aby mohl být přijat. A dnes ? Ať si to každý srovná sám.

4 fandrlík a Jirka
Fandrlíku jak já ti závidím. Mě důchod teprve čeká a to si nejsem jistý zda se ho v tomhle blázinci vůbec dočkám. Atmosféra u policie je opravdu tak hnusná, až hrůza. Pamatuju už asi 10 ministrů vnitra, ale to co se děje dnes, to se rozum zastavuje a hovno přestává smrdět.
Jirko rovněž pamatuji dřívější doby. Já jsem nastupoval za 1780,- Kčs základu. V té době to byly královské peníze. Když jsi šel do bufetu na guláš, tak jsi ho měl s jedním rohlíkem a s pivem za 5,-Kčs. S dneškem se to nedá srovnat. Tímto ale nechci chválit vše co bylo. Taky se dělaly přesčasy a taky zadarmo. Taky byli mezi námi blbci a darebáci, ale když se na nějakého přišlo, tak to bylo vyřešeno na ten šup. A to, že se čekalo až člověk mohl k tehdy VB nastoupit to je taky fakt. Přijímací řízení dříve se s výběrem - náborem dnes nedá vůbec srovnat. Přeji pevné zdraví.