Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Je pravdou, že peníze policicistům nechtějí přidat, ale kompenzují to tím, že zase jim pan ministr společně s vedením policie ulehčují práci. Například neježdění k dopravním nehodám (kde je už dané porušení předpisů s následkem, ale asi je to méně zavažné pro bezpečnost provozu než špatné zaparkování,chybějící špendlík v lékarničce a podobně). Za každou cenu chtějí, aby občan udával osobu blízkou, když neudáš budeš potrestán místo toho, aby vymýšleli, jak to udělat jinak, aby derebáka policie usvědčila aniž by někdo někoho musel udávat (toto si nikdo nedovolil vynucovat zákonem ani za totality v ČSSR), nepřítomnost policie při sportovních utkáních, to už nemusí být přítomná policie ani pří různých mýtincích skinů a jiných živlů a takhle bych mohl jmenovat další a další antidemokratické krávoviny. Já chci, aby lumpové, darebáci byli chyceni a usvědčeni, ale demokratickou cestou. Tímto chci poukázat jací demokraté jsou ve vedení policie a vedení na MV, hlavně že ministr je ve straně, která má v názvu demokratická.

Vážený pane, ač nerad, protože Langer není zrovna "můj šálek kávy" a na pivo bych s ním nikdy nešel, musím vám v některých věcech oponovat. Pokud se týká předpisů v dopravě, není toto parketa MV, ale patří to do ranku ministerstva dopravy. A osoby blízké se jen těžko zbavíme, neboť tato úprava je v zák. o přestupcích. Takže jen těžko vás někdo bude nutit prásknout manželku atd. Řešení je jednoduché, ale legislativa na ně nechce přijít. V některých západních zemích je při prvním zjištění přestupku, kde se majitel vozidla dovolává osoby blízké, státním orgánem majiteli uloženo, aby vedl jakousi knihu provozu. Při dalším přestupku, který je spáchán jeho vozidlem, pak chce předložit knihu provozu. Pokud ji nevede či nepředloží, je sankcionován nikoliv za přestupek v dopravě, ale za správní delikt, který tkví právě v nevedení knihy provozu. Je to elegantní a účinné. Pokud se týká vaší zmiňované účasti policie na sportovních utkáních, musím vás upozornit, že každý klub si platí poměrně dost pracovníků pořadatelské služby. A, jak vidno, tito nedělají to, co dělat mají, tedy vpustí na stadion lidi, kteří jsou vybaveni pyrotechnikou, skleněnými lahvemi, holemi atd. Jak je to možné? Policie to neovlivní a má pak zasahovat proti takto ozbrojeným parchantům? Proč? Já se přikláním k tomu, že když domácímu klubu někdo zdemoluje stadion, tak je to jeho problém. Ať si zjistí viníky a pak na konkrétní osoby podá oznámení. Jinak je policie děvka pro všechno, což je i bez přitroublých fotbalových utkání. A, opakuji to již po několikáté, je nutno, aby klub, na jehož stadionu došlo k výtržnostem, si několik příštích zápasů zahrál před prázdným stadionem, byť by šlo i třeba o mezinárodní utkání. Jen tak je možno fanoušky s IQ tykve vychovat. Rozhodně se nevychovají tím, že v anonymním davu berou útokem lavičky, hází dělobuchy atd., a to i za přítomnosti policie. Samozřejmostí je podle mého názoru kontumační porážka domácího mužstva. A pokud hovoříte o chycení a usvědčení darebáků demokratickou cestou? To je něco jako sci-fi. Vždyť i USA k prokazování tr. činnosti má možnost používat mučení. A to je údajně demokratickou zemí!

Souhlasím s Jardou skoro ve všem, až na to, že v případě, že selže pořadatelská služba, měla by police bezprostředně zasáhnout, jenže z moci výkonné, nikoliv z následné politické...


Rovněž souhlasím, že zodpovědnost je na pořadatelech stadionu.. jaké hovado si tam pustí. z toho si sami musí nést následky...

Pro Jardu.
Vážený pane, o stanovení předpisů jsem nenapsal ani slovo, ale o jejich vymáhání a prioritách vymáhání. Vše co jsem napsal propaguje a chce docílit vedení policie a MV. Pořád si stojím za tím, že každou nehodu má šetřit policie, proto již v přestupku je následek. Je již na zvážení jak komplikovaně bude policie dokumentovat DN, může se snažit co nejméně. Vím z vlastní zkušenosti, že policii zabere více času vše zapsat do různých hlášení než samotný úkon policie na místě DN. Podívejte se na zprávy, jak vedení policie pořád vymýšlí jak obejít osobu blízkou, já také věřím, že to neprojde (osobu blízkou jsem nikdy nevyužil). Už vidím jak bude v českých podmínkách účinná kniha provozu. Češi si vymyslí nějakou výmluvu např. auto si půjčila osoba blízká bez mého svolení a více vypovídat nebudu a podobně. S Vámi souhlasím, že organizátoři sportovních utkání. IQ tykve je jedno jestli bude zavřený stadion.,ale pokud si má pořadatel vše zařídit sám (osobní kontrolu apod.) včetně vypátrání pachatele (pak policie např. řekne sdělte si sami obvinění a nepotřebujeme policii vůbec), tak k tomu musí mít také veškeré pravomoci jako má policie. K Vašemu sdělení, že i v USA používají mučení Vám sděluji, že když Vás někdo bude mučit tak řeknete i to co není pravda, já jsem zastáncem, že důkazy si musí policie opatřit demokratickou cestou, samotnou výpověď bych bral jako nepřímý důkaz a ne jako postačující jediný důkaz. Kolik lidí bylo odsouzeno pro křivou výpověď na kterou se nepřišlo.

Pražští kriminalisté ve čtvrtek zadrželi ve Strakově akademii osmadvacetiletého muže. Ten prostřednictvím e-mailů vyhrožoval pracovníkům úřadu vlády a ministryni pro lidská práva Džamile Stehlíkové (SZ). Požadoval deset miliónů korun za několik let útlaku a porušování lidských práv vůči jeho osobě.
Že by nový Mašin a spol ? A nebo nový bojovník za lidská práva ? Možná dostane od Topolánka pamětní medaili za odvahu.

To by ještě musel někoho svázaného podříznout a vykrást banku

Vždy záleží na úhlu pohledu vládnoucího. Někdy jde o hrdinu, např., jak uvedl předpřispěvatel v případě Mašínů, někdy jde o zločince a teroristu, jako je to v tomto případě. takže ten člověk od Topolánka samozřejmě dostat medaili nemůže, neboť teď je trend odměňovat a glorifikovat teroristy z 50. let. Možná se dočká za pár let, až na současnou dobu bude jiný, kritičtější pohled, tedy takový, jaký má celá řada lidí již nyní. To jest, že jde o diktaturu jedné strany s demokracií v názvu s přispěním dalších pastraničkem, jimž jde jen o koryta, tedy o prachy.

Ani těch mizerných 1,5% tento modrý ministr nedokázal prosadit.

Je to neuvěřitelné jsou to zloději první třídy, jsem z tohoto spolku už úplně znechucený acitím beznaděj.

Tento systém jde do kopru, není na nic a ještě balamutí a okrádají. Odcházím.

dopadá to stejně jako jejich privatizace a vůbec období jejich vlády po roce 89

petruna: Vyhráli jsme!!!!
Zdarec všichni.
Všem s neskutečnou radostí v srdci oznamuji, že jsme soud vyhráli. Drobeček byl uznán viným. Dostal 2 a půl roku s podmínkou na 4 roky za útok na veřejného činitele, kterému způsobil ublížení na zdraví. Navíc se po dobu podmínky musí léčit ze závislosti na alkoholu a gamblersví. Neodvolal se. Státní zástupce si ponechal lhůtu na odvolání.
Šla bych slavit, ale jistě by mě čapla "lítačka" z ředitelství. Slavte tedy za mě, Vy, kterým není osud jednoho obyčejného policejního "šlapáka", co si nenechal vedením kálet na hlavu, lhostejný......i ty Marcusi.
Díky Vám všem! :-)
Petra Lhotáková
15:52:29 04. 04. 2008

Gratuluji Petro!!!

Také gratuluji...

Výhra?????

A co jinýho xyz, prohra?

?? výhra a kdo co vyhrál??? útok na veřejného činitele nikde nebyl zpochybněn, nebo snad ano a kým?? že byli policisté při "zákroku" napadeni nezpochybnilo přeci ani služební vedení

Tak to nevím, jakou kauzu si sledoval, ???. Petře taktéž gratuluju :-)

Petro, i já Ti gratuluju. A hlavně si nenech kazit radost blbců, kteří nemají tucha, o čem je řeč. Drž se v dalším boji proti vedení. Myslím, že dostali perfektní zásah.

Možná bych byl zdrženlivější s tím tvrzením, že tady kdosi a cosi vyhrál. Snad nejste tak naivní, že si myslíte, že rozhodnutí soudu o vině bylo nějak ovlivněno Vaším neutuchajícím bojem proti vedení, nebo, že si snad nemyslíte, že se soud se z Vás podělal. Můžete mě říct. co jste vyhrála. děvenko nevyhrále jste v tomto případě vůbec, ale vůbec nic. Váš problém přeci spočívá úplně někde jinde, tak co tady zas předvádíte. Je to z Vaší strany vcelku trapárna a co se týče toho slavení, tak věřte tomu, že ohledně Vás bude slavit úplně někdo jiný. Sestupte konečně na zem. Opravdu mě unavuje týden co týden číst Vaš bláboly a nejsem asi sám. A po pravdě, Vy tím šlapákem zůstanete zřejmě hodně dlouho.

úroveň myšlení některých zde se prezentujících policistů je opravdu na pováženou

Milá Petro. Dovolím si Vám také gratulovat, ale jedině a pouze k tomu, že neztrácíte optimismus. Pokud ten hajzl byl odsouzen, jde pouze o dílčí vítězství, které je asi mimo jiné založeno i na Vašem svědectví. Potud dobře. Ale pozor, tito lidé jsou mstiví, oni a jejich právníci mají možnost nahlížet do spisu, zjišťovat si k Vaší osobě osobní údaje atd. Takže bych byl velice opatrným. Pro Vás jediným oslavitelným vítězstvím by bylo, pokud by vedení okresu a kraje uznalo, že máte pravdu Vy. A do toho, jak sleduji Vaši kauzu, je ještě hodně daleko. Zcela jistě Vám nemusím říkat, že boj proti policejní vrchnosti je boj jeden z nejtěžších. Vždyť novým krajským ředitelem je právě člověk, o kterém jste se ve svých článcích zmiňovala jako o osobě, která Vás, tehdy ještě z titulu funkce zástupce ředitele, navštívila v souvislosti s řešením Vašich stížností. Zcela jistě hodlá ve své funkci hodlá setrvat a možná má i ambice na funkci vyšší. Přeji odně štěstí!

Vyrobit útok na veřejnýho činitele umí každá policejní trubka. Co jsi vyhrála Petro? Prostě jste to s kolegou nezvládli.

to, že někdo nezvládne zákrok ještěš neznamená, že nebyl tím proti komu zakročuje napaden, tedy že na něho nebyl spáchán útok jako na veřejného činitele. A tímto nehodnotím konkrétní případ, ale beru to v obecné rovině. A "VYROBIT útok na veřejnýho činitele umí každá policejní trubka" - to jsi snad nemyslel vážně, že?

Nějak jsem nepochopil co vlastně chcete slavit. Oddělení stížností, či inspekce MV rozhodla ve váš prospěch? Například návrhem na zahájení tr. stíhání vašich nadřízených, či návrhem k jejich kázeňskému projednání ? Pokud ano, pak nám to sdělte. Pokud ne, byl bych s tím slavením poněkud opatrnější. Jinak stále jste nikomu nesdělila vaši lékařskou diagnózu vzniklou uvedeným napadením. A upřesněte paragrafové znění trestných činů, za které byl pachatel odsouzen. Dle délky léčení mi to připadaná na těžkou újmu na zdraví, ale v těchto případech rozhodně nepřipadá v úvahu podmíněný trest. Tak mi ta vaše zpráva připadá nějaká nepřesná.

poldo

z vyčteného na tomto DF pravděpodobně za útok na veřejného činitele (zaútočil na ně tak, že policistům potrhal uniformy - patrné z prvotního hlášení operačnímu z místa zákroku - viz starší příspěvky P.L.)

Lukaš Heinz PMJ
Komentář Dana Bláhy místopředsedy NOSP k přístupu některých nadřízených vůči řadovým policistů viz. Petra Lhotáková.



Vážení přátelé!


Přeposílám Vám již sice starší zprávu, která mi nějak unikla, ale je velmi

zajímavá. Článek je sice delší, ale vyplatí se ho přečíst. Jenom bych řekl,

že vyjádření vedení PČR, které tam je, se velice rozchází se skutkovým

stavem, který jsme zjistili bezprostředně po události.


Vedení se kryje navzájem. Pamatuji si na rozhovor s plk. Kučerou, nynějším

ředitelem Správy Středočeského kraje, který sám uznal, že nemají žádným

způsobem zpracovanou metodiku, co dělat v případě, kdy policista stiskne

tlačítko nouze. Velmi pikantní je také to, že zmizel videozáznam z OOP. To

vskutku dokládá pravdivost tvrzení vedoucích funkcionářů, jak nutili

policisty k vyšetření a oni to vytrvale odmítali.


Asi víte, že jsem nikdy nebyl v uniformě. I ZOP jsem absolvolal v

Pardubicích. Takže nedokáži posoudit pravdivost výroku:

"Po prošetření celé události jsme nabyli přesvědčení, že na místě zásahu

došlo u hlídky k pochybení v nesprávně zvolené taktice. Policista je školen

na to, aby vyhodnotil situaci na místě a rozpoznal, jak by mohl v tomto

případě agresivní útočník jednat. Podle toho měla zasahující hlídka zvolit

komunikaci," uvádí shodně zástupce

ředitele

OŘ PČR v Benešově Pavel Havránek a velitel služby kriminální policie a

vyšetřování Pavel Mareš s tím, že v případě zásahu u domácího násilí proti

ženě není přinejmenším taktické, aby vůči podnapilému agresorovi, který se

dopustil násilí na manželce, a je o několik váhových kategorií výše,

vystupovala opět žena, byť v uniformě."


Zde prosím především kolegy z uniformy, aby mi napsali, jakým způsobem jsou

policisté školeni, aby vyhodnotili situaci na místě, a aby zvolili způsob

jednání. Také by mne zajímal Váš názor na to, co by se asi stalo, kdy

velitel hlídky vyslaný na zásah ve věci domácího násilí řekl, že tam mají

poslat někoho jiného, že má v hlídce ženu. Ostatně tuto hlídku tam vyslal

operační! Snad zná složení hlídek. A pokud ne, tak je to skutečně tristní.

Ostatně nevím o tom, že by na okresech brázdilo ulice tolik hlídek. Navíc

jediná možná komunikace s tak silným protivníkem ve stíněných prostorách

vstupu do bytu je snad jenom TASER. Je sice hezké vyčkat příjezdu posil, ale

takové vyjádření asi mlácenou ženu a její děti nepotěší.


Skutečně krásná je mediální pasáž týkající se toho, že jim jde v současné

době o každého policistu. Nakolik je to pravda můžete nejlépe posoudit sami

ze své denní praxe. Možná, že byste mi mohli napsat jednovětnou odpověď,

jaké máte své bezprostřední zkušenosti.


Osobně mohu říci, že panu řediteli Želáskovi dělá velikou starost klesající

počet policistů, ale směrem dolů tyto obavy absolutně mizí.


_____



S přáním příjemného dne




Bc. Daniel Bláha


Místopředseda NOS PČR


Koordinátor pro hl. m. Praha

Děkuji za tento příspěvek UBS a doufám, že už to konečně zavře ústa věčným rýpalům.

...hlavně že to zavřelo ústa tobě a tobě podobným,....

mě ne, ale tobě asi ano.

Je to trapné, ale máš pravdu...ale vážně proč jdem všichnim do prdele..to není věc jednoho oddělení, systém je divnéj..ale u nás to je vážně supr..když šlápneš do hovna tak ..............kokoti

Díky za radu, tušil jsem, že umřít můžu i smíchy, ale ne ze strachu z naší..jejich firmy...

18 let u PČR a spúisy v poho, ale když bylo zjištěno, že modcházím, najednou i z nemocenské musím dodělávat...VO a ZVO mají v tomtžo případě spisy které mají problém s lhůtou přepsat na kolegy...tím chci říci, že já jsem minulý měsíc taky dodělával spisy a připadalo mi to jako normál, když kolega je mimo...prostě otázka zní? Musíte když jste na PN docházet dělat spisy, a když ano a příjde vám kontrola PN oni se za vás postaví----------myslím si že ne...

Kolego klídek.Zrovna takové "vyplašené učně" naše vedení potřebuje,jako sůl.Hoď jim spisy na hlavu a v klidu se vymaroď,třeba až do konce služebního poměru.U nás,kdo odcházel,tak si tu dvouměsíční výp.lhůtu vychutnal každý stejným způsobem renta se ti počítá z minulého roku,tak o co ti jde?

Jak by tě chtělo vedení potrestat,když jseš na PN a nemáš dodělané spisy!!! Na takovou pracovně právní při,by jsi nemusel mít ani advokáta.V pohodě by tě obhájil,každý vrátný u soudu.

Z vlastní zkušenosti Vás mohu ubezpečit, že u soudu Vám s rozhodnutím služebního funkcionáře moc nepomohou. Služební funkcionáři bezpečenostního sboru mají totiž neomezenou moc. Soudy žaloby proti rozhodnutím služebních funkcionářů rozhodnují podle soudního řádu správního, což znamená, že o samotné věci nerozhodnou, jen mohou rozuhodnutí pro nezákonnost nebo vady v řízení zrušit a poté ho vrátí žalovanému zpět k dalšímu řízení.
V tom případě pak služební funkcionář vydá nové rozhodnutí a tak to jde pořád dokola. Jako příslušníci bezpečnostního sboru, příp. bývalí, se svyých práv v našem státě nedovoláte. Přeju Vám mnoho štěstí u sboru!

Jen pro PČR..chlapi když jsem v tkzv. dvouměsíční výpovědní lhůtě můžou mě najednou potrestat případně za prodlevu ve sis. agendě / nezaviněné mojí vinou, když jsem na PN /...mám dojem, že nee...jen kdybch spáchal něco velmi závažného jako třeba úmyslný tr. čin...díky

že u policie se trestá prostě za všechno, nejhorší je to, že se trestá i když máš pravdu, to fakt nezměníš. Podle všeho máš projetý lhůty u spisů a teď tvůj aktivní,přísný, nenahraditelný, profesionální a vysokoškolsky vzdělaný a všemi vážený vedoucí naší moderní demokratické policie zjistil nečinnost.
Myslím si, že tě budou tlačit nato, že když jsi nastupoval na PN, tak bylo tvojí povinností spisy předat, aby byly přerozděleny a jak ti řekne tvůj vedoucí, "pak by bylo naprosto všechno v pořádku". Vedoucí, nebo některý z jeho početné skupiny zástupců, určitě a dostatečně věděli a byli seznámeni - viz průkaz PN, že jsi na PN, tak mohli v rámci organizování, řízení a kontroly, toto přerozdělení provést, aniž by vznikly prodlevy a nečinnost. Ale víš sám, oni svoji chybu nepřiznají a tebe upálí jak HUSA.

Hochu, nevím, jak dlouho sloužíš, ale potrestat tě samozřejmě mohou až do ukončení služebního poměru. Je otázkou, zda to ve lhůtě stihnou, co si počnou s odvoláním, pokud ho podáš a budeš třeba již v civilu, jak by bylo vymožitelné zaplacení např. srážek z platu, tedy snížení služebního příjmu, pokud by´s byl už v civilu atd. atd. Takže na tvoji otázku nelze jednoznačně odpovědět. Jako bývalý policejní funkcionář bych také v tvém případě uvažoval, zda řešit průtahy v prověřování či co děláš ve výpovědní lhůtě není tak trochu kontraproduktivní a zda bych neměl uvážit urychlené přidělení věci jinému pracovníku.

potrestat někoho mohou za kázeňský přestupek, ne za to, že jsi v PN a běží ti lhůta na spisech. To si trochu pleteš a jako služ. funkc. bys asi narazil. Jestliže je v PN, je povinností jeho šéfa věci přidělit někomu jinému. Jedinou vyjímkou je to, kdyby měl spisy uzamčené a nadřízený se k nim nemohl dostat, což nepředpokládám. Vyrozumí-li nadřízeného (lístek o PN), nemůže jej nikdo potrestat.

pro jardo: Já to samozřejmě vím, o PN jsem se také ve svém příspěvku nezmiňoval. To jen tak, pro pořádek. Ale abych reagoval pro případ PN. Samozřejmě, nadřízený nemůže nikoho donutit, aby v PN chodil do práce. Otázkou je, zda k průtahům ve vyřizování věcí nedošlo již dávno před nástupem PN. Pak samozřejmě platí, že lze potrestat. Problém pro funkcionáře tkví v tom, že má věc se svým podřízeným projednat atd. A pokud je v pracovní neschopnosti, je to problém. Jinak platí to, co jsem již napsal.

To jste se vyznamenaly v pondělí na Slavii, kterej Langrův vlezdopr. to vymyslel, házet mezi fanoušky bouchací kuličky a zbytečně je všechny dráždit.... fakt dobrý

jestli se někdo vyznamenal, tak určitě to nebyla policie, jste každopádně mimo, když tu sebranku nazýváte fanoušky a kdyby to bylo možné, tak bych místo "bouchacích kuliček" mezi ně naházel F1 a pane Dagu, věřte, byl by problém s touto společenskou sebrankou rychle a efektivně vyřešen. Myslete si co chcete.

Tak za prvé: Pořádek na stadionu je věcí pořadatelské služby. Tato ze strany Slavie nebyl naprosto zvládnuta. Upozorňuji, že je věcí pořadatelů, které hovado si na stadion pustí. Za druhé: Při prvním incidentu mělo dojít k přerušení utkání a mělo v něm být pokračováno jen v případě, že dojde k uklidnění. Jinak mělo být předčasně ukončeno, Slavia by měla být přísně potrestána. To, co předvedli tzv. fanoušci, já to nazývám dobytkem, nemá na stadionech co dělat. Myslím, že by měl být za takové věci domácímu mužstvu daleko častěji ukládán trest hry na cizím hřišti bez účasti diváků. To by si to pak fanouškovský dobytek možná rozmyslel. I když při jejich inteligenci o tom lze docela s úspěchem pochybovat.

to jsme všichni viděli, jak je policie dráždila už jen tím, že jim nedovolila prorazit ploty a hlavní bránu u vstupu jako každý rok.... Pak se není čemu divit, že byli chudáčci tak agresivní a rozbíjeli stadion co? Vlastně za všechno v této republice může policie, nejlepší fackovací panák. Osobní odpovědnost každého jednotlivce? Co to je???? :-)))))