Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Je pravdou, že peníze policicistům nechtějí přidat, ale kompenzují to tím, že zase jim pan ministr společně s vedením policie ulehčují práci. Například neježdění k dopravním nehodám (kde je už dané porušení předpisů s následkem, ale asi je to méně zavažné pro bezpečnost provozu než špatné zaparkování,chybějící špendlík v lékarničce a podobně). Za každou cenu chtějí, aby občan udával osobu blízkou, když neudáš budeš potrestán místo toho, aby vymýšleli, jak to udělat jinak, aby derebáka policie usvědčila aniž by někdo někoho musel udávat (toto si nikdo nedovolil vynucovat zákonem ani za totality v ČSSR), nepřítomnost policie při sportovních utkáních, to už nemusí být přítomná policie ani pří různých mýtincích skinů a jiných živlů a takhle bych mohl jmenovat další a další antidemokratické krávoviny. Já chci, aby lumpové, darebáci byli chyceni a usvědčeni, ale demokratickou cestou. Tímto chci poukázat jací demokraté jsou ve vedení policie a vedení na MV, hlavně že ministr je ve straně, která má v názvu demokratická.

Vážený pane, ač nerad, protože Langer není zrovna "můj šálek kávy" a na pivo bych s ním nikdy nešel, musím vám v některých věcech oponovat. Pokud se týká předpisů v dopravě, není toto parketa MV, ale patří to do ranku ministerstva dopravy. A osoby blízké se jen těžko zbavíme, neboť tato úprava je v zák. o přestupcích. Takže jen těžko vás někdo bude nutit prásknout manželku atd. Řešení je jednoduché, ale legislativa na ně nechce přijít. V některých západních zemích je při prvním zjištění přestupku, kde se majitel vozidla dovolává osoby blízké, státním orgánem majiteli uloženo, aby vedl jakousi knihu provozu. Při dalším přestupku, který je spáchán jeho vozidlem, pak chce předložit knihu provozu. Pokud ji nevede či nepředloží, je sankcionován nikoliv za přestupek v dopravě, ale za správní delikt, který tkví právě v nevedení knihy provozu. Je to elegantní a účinné. Pokud se týká vaší zmiňované účasti policie na sportovních utkáních, musím vás upozornit, že každý klub si platí poměrně dost pracovníků pořadatelské služby. A, jak vidno, tito nedělají to, co dělat mají, tedy vpustí na stadion lidi, kteří jsou vybaveni pyrotechnikou, skleněnými lahvemi, holemi atd. Jak je to možné? Policie to neovlivní a má pak zasahovat proti takto ozbrojeným parchantům? Proč? Já se přikláním k tomu, že když domácímu klubu někdo zdemoluje stadion, tak je to jeho problém. Ať si zjistí viníky a pak na konkrétní osoby podá oznámení. Jinak je policie děvka pro všechno, což je i bez přitroublých fotbalových utkání. A, opakuji to již po několikáté, je nutno, aby klub, na jehož stadionu došlo k výtržnostem, si několik příštích zápasů zahrál před prázdným stadionem, byť by šlo i třeba o mezinárodní utkání. Jen tak je možno fanoušky s IQ tykve vychovat. Rozhodně se nevychovají tím, že v anonymním davu berou útokem lavičky, hází dělobuchy atd., a to i za přítomnosti policie. Samozřejmostí je podle mého názoru kontumační porážka domácího mužstva. A pokud hovoříte o chycení a usvědčení darebáků demokratickou cestou? To je něco jako sci-fi. Vždyť i USA k prokazování tr. činnosti má možnost používat mučení. A to je údajně demokratickou zemí!

Souhlasím s Jardou skoro ve všem, až na to, že v případě, že selže pořadatelská služba, měla by police bezprostředně zasáhnout, jenže z moci výkonné, nikoliv z následné politické...


Rovněž souhlasím, že zodpovědnost je na pořadatelech stadionu.. jaké hovado si tam pustí. z toho si sami musí nést následky...

Pro Jardu.
Vážený pane, o stanovení předpisů jsem nenapsal ani slovo, ale o jejich vymáhání a prioritách vymáhání. Vše co jsem napsal propaguje a chce docílit vedení policie a MV. Pořád si stojím za tím, že každou nehodu má šetřit policie, proto již v přestupku je následek. Je již na zvážení jak komplikovaně bude policie dokumentovat DN, může se snažit co nejméně. Vím z vlastní zkušenosti, že policii zabere více času vše zapsat do různých hlášení než samotný úkon policie na místě DN. Podívejte se na zprávy, jak vedení policie pořád vymýšlí jak obejít osobu blízkou, já také věřím, že to neprojde (osobu blízkou jsem nikdy nevyužil). Už vidím jak bude v českých podmínkách účinná kniha provozu. Češi si vymyslí nějakou výmluvu např. auto si půjčila osoba blízká bez mého svolení a více vypovídat nebudu a podobně. S Vámi souhlasím, že organizátoři sportovních utkání. IQ tykve je jedno jestli bude zavřený stadion.,ale pokud si má pořadatel vše zařídit sám (osobní kontrolu apod.) včetně vypátrání pachatele (pak policie např. řekne sdělte si sami obvinění a nepotřebujeme policii vůbec), tak k tomu musí mít také veškeré pravomoci jako má policie. K Vašemu sdělení, že i v USA používají mučení Vám sděluji, že když Vás někdo bude mučit tak řeknete i to co není pravda, já jsem zastáncem, že důkazy si musí policie opatřit demokratickou cestou, samotnou výpověď bych bral jako nepřímý důkaz a ne jako postačující jediný důkaz. Kolik lidí bylo odsouzeno pro křivou výpověď na kterou se nepřišlo.

Pražští kriminalisté ve čtvrtek zadrželi ve Strakově akademii osmadvacetiletého muže. Ten prostřednictvím e-mailů vyhrožoval pracovníkům úřadu vlády a ministryni pro lidská práva Džamile Stehlíkové (SZ). Požadoval deset miliónů korun za několik let útlaku a porušování lidských práv vůči jeho osobě.
Že by nový Mašin a spol ? A nebo nový bojovník za lidská práva ? Možná dostane od Topolánka pamětní medaili za odvahu.

To by ještě musel někoho svázaného podříznout a vykrást banku

Vždy záleží na úhlu pohledu vládnoucího. Někdy jde o hrdinu, např., jak uvedl předpřispěvatel v případě Mašínů, někdy jde o zločince a teroristu, jako je to v tomto případě. takže ten člověk od Topolánka samozřejmě dostat medaili nemůže, neboť teď je trend odměňovat a glorifikovat teroristy z 50. let. Možná se dočká za pár let, až na současnou dobu bude jiný, kritičtější pohled, tedy takový, jaký má celá řada lidí již nyní. To jest, že jde o diktaturu jedné strany s demokracií v názvu s přispěním dalších pastraničkem, jimž jde jen o koryta, tedy o prachy.

Ani těch mizerných 1,5% tento modrý ministr nedokázal prosadit.

Je to neuvěřitelné jsou to zloději první třídy, jsem z tohoto spolku už úplně znechucený acitím beznaděj.

Tento systém jde do kopru, není na nic a ještě balamutí a okrádají. Odcházím.

dopadá to stejně jako jejich privatizace a vůbec období jejich vlády po roce 89

petruna: Vyhráli jsme!!!!
Zdarec všichni.
Všem s neskutečnou radostí v srdci oznamuji, že jsme soud vyhráli. Drobeček byl uznán viným. Dostal 2 a půl roku s podmínkou na 4 roky za útok na veřejného činitele, kterému způsobil ublížení na zdraví. Navíc se po dobu podmínky musí léčit ze závislosti na alkoholu a gamblersví. Neodvolal se. Státní zástupce si ponechal lhůtu na odvolání.
Šla bych slavit, ale jistě by mě čapla "lítačka" z ředitelství. Slavte tedy za mě, Vy, kterým není osud jednoho obyčejného policejního "šlapáka", co si nenechal vedením kálet na hlavu, lhostejný......i ty Marcusi.
Díky Vám všem! :-)
Petra Lhotáková
15:52:29 04. 04. 2008

Gratuluji Petro!!!

Také gratuluji...

Výhra?????

A co jinýho xyz, prohra?

?? výhra a kdo co vyhrál??? útok na veřejného činitele nikde nebyl zpochybněn, nebo snad ano a kým?? že byli policisté při "zákroku" napadeni nezpochybnilo přeci ani služební vedení

Tak to nevím, jakou kauzu si sledoval, ???. Petře taktéž gratuluju :-)

Petro, i já Ti gratuluju. A hlavně si nenech kazit radost blbců, kteří nemají tucha, o čem je řeč. Drž se v dalším boji proti vedení. Myslím, že dostali perfektní zásah.

Možná bych byl zdrženlivější s tím tvrzením, že tady kdosi a cosi vyhrál. Snad nejste tak naivní, že si myslíte, že rozhodnutí soudu o vině bylo nějak ovlivněno Vaším neutuchajícím bojem proti vedení, nebo, že si snad nemyslíte, že se soud se z Vás podělal. Můžete mě říct. co jste vyhrála. děvenko nevyhrále jste v tomto případě vůbec, ale vůbec nic. Váš problém přeci spočívá úplně někde jinde, tak co tady zas předvádíte. Je to z Vaší strany vcelku trapárna a co se týče toho slavení, tak věřte tomu, že ohledně Vás bude slavit úplně někdo jiný. Sestupte konečně na zem. Opravdu mě unavuje týden co týden číst Vaš bláboly a nejsem asi sám. A po pravdě, Vy tím šlapákem zůstanete zřejmě hodně dlouho.

úroveň myšlení některých zde se prezentujících policistů je opravdu na pováženou

Milá Petro. Dovolím si Vám také gratulovat, ale jedině a pouze k tomu, že neztrácíte optimismus. Pokud ten hajzl byl odsouzen, jde pouze o dílčí vítězství, které je asi mimo jiné založeno i na Vašem svědectví. Potud dobře. Ale pozor, tito lidé jsou mstiví, oni a jejich právníci mají možnost nahlížet do spisu, zjišťovat si k Vaší osobě osobní údaje atd. Takže bych byl velice opatrným. Pro Vás jediným oslavitelným vítězstvím by bylo, pokud by vedení okresu a kraje uznalo, že máte pravdu Vy. A do toho, jak sleduji Vaši kauzu, je ještě hodně daleko. Zcela jistě Vám nemusím říkat, že boj proti policejní vrchnosti je boj jeden z nejtěžších. Vždyť novým krajským ředitelem je právě člověk, o kterém jste se ve svých článcích zmiňovala jako o osobě, která Vás, tehdy ještě z titulu funkce zástupce ředitele, navštívila v souvislosti s řešením Vašich stížností. Zcela jistě hodlá ve své funkci hodlá setrvat a možná má i ambice na funkci vyšší. Přeji odně štěstí!

Vyrobit útok na veřejnýho činitele umí každá policejní trubka. Co jsi vyhrála Petro? Prostě jste to s kolegou nezvládli.

to, že někdo nezvládne zákrok ještěš neznamená, že nebyl tím proti komu zakročuje napaden, tedy že na něho nebyl spáchán útok jako na veřejného činitele. A tímto nehodnotím konkrétní případ, ale beru to v obecné rovině. A "VYROBIT útok na veřejnýho činitele umí každá policejní trubka" - to jsi snad nemyslel vážně, že?

Nějak jsem nepochopil co vlastně chcete slavit. Oddělení stížností, či inspekce MV rozhodla ve váš prospěch? Například návrhem na zahájení tr. stíhání vašich nadřízených, či návrhem k jejich kázeňskému projednání ? Pokud ano, pak nám to sdělte. Pokud ne, byl bych s tím slavením poněkud opatrnější. Jinak stále jste nikomu nesdělila vaši lékařskou diagnózu vzniklou uvedeným napadením. A upřesněte paragrafové znění trestných činů, za které byl pachatel odsouzen. Dle délky léčení mi to připadaná na těžkou újmu na zdraví, ale v těchto případech rozhodně nepřipadá v úvahu podmíněný trest. Tak mi ta vaše zpráva připadá nějaká nepřesná.

poldo

z vyčteného na tomto DF pravděpodobně za útok na veřejného činitele (zaútočil na ně tak, že policistům potrhal uniformy - patrné z prvotního hlášení operačnímu z místa zákroku - viz starší příspěvky P.L.)

Lukaš Heinz PMJ
Komentář Dana Bláhy místopředsedy NOSP k přístupu některých nadřízených vůči řadovým policistů viz. Petra Lhotáková.



Vážení přátelé!


Přeposílám Vám již sice starší zprávu, která mi nějak unikla, ale je velmi

zajímavá. Článek je sice delší, ale vyplatí se ho přečíst. Jenom bych řekl,

že vyjádření vedení PČR, které tam je, se velice rozchází se skutkovým

stavem, který jsme zjistili bezprostředně po události.


Vedení se kryje navzájem. Pamatuji si na rozhovor s plk. Kučerou, nynějším

ředitelem Správy Středočeského kraje, který sám uznal, že nemají žádným

způsobem zpracovanou metodiku, co dělat v případě, kdy policista stiskne

tlačítko nouze. Velmi pikantní je také to, že zmizel videozáznam z OOP. To

vskutku dokládá pravdivost tvrzení vedoucích funkcionářů, jak nutili

policisty k vyšetření a oni to vytrvale odmítali.


Asi víte, že jsem nikdy nebyl v uniformě. I ZOP jsem absolvolal v

Pardubicích. Takže nedokáži posoudit pravdivost výroku:

"Po prošetření celé události jsme nabyli přesvědčení, že na místě zásahu

došlo u hlídky k pochybení v nesprávně zvolené taktice. Policista je školen

na to, aby vyhodnotil situaci na místě a rozpoznal, jak by mohl v tomto

případě agresivní útočník jednat. Podle toho měla zasahující hlídka zvolit

komunikaci," uvádí shodně zástupce

ředitele

OŘ PČR v Benešově Pavel Havránek a velitel služby kriminální policie a

vyšetřování Pavel Mareš s tím, že v případě zásahu u domácího násilí proti

ženě není přinejmenším taktické, aby vůči podnapilému agresorovi, který se

dopustil násilí na manželce, a je o několik váhových kategorií výše,

vystupovala opět žena, byť v uniformě."


Zde prosím především kolegy z uniformy, aby mi napsali, jakým způsobem jsou

policisté školeni, aby vyhodnotili situaci na místě, a aby zvolili způsob

jednání. Také by mne zajímal Váš názor na to, co by se asi stalo, kdy

velitel hlídky vyslaný na zásah ve věci domácího násilí řekl, že tam mají

poslat někoho jiného, že má v hlídce ženu. Ostatně tuto hlídku tam vyslal

operační! Snad zná složení hlídek. A pokud ne, tak je to skutečně tristní.

Ostatně nevím o tom, že by na okresech brázdilo ulice tolik hlídek. Navíc

jediná možná komunikace s tak silným protivníkem ve stíněných prostorách

vstupu do bytu je snad jenom TASER. Je sice hezké vyčkat příjezdu posil, ale

takové vyjádření asi mlácenou ženu a její děti nepotěší.


Skutečně krásná je mediální pasáž týkající se toho, že jim jde v současné

době o každého policistu. Nakolik je to pravda můžete nejlépe posoudit sami

ze své denní praxe. Možná, že byste mi mohli napsat jednovětnou odpověď,

jaké máte své bezprostřední zkušenosti.


Osobně mohu říci, že panu řediteli Želáskovi dělá velikou starost klesající

počet policistů, ale směrem dolů tyto obavy absolutně mizí.


_____



S přáním příjemného dne




Bc. Daniel Bláha


Místopředseda NOS PČR


Koordinátor pro hl. m. Praha

Děkuji za tento příspěvek UBS a doufám, že už to konečně zavře ústa věčným rýpalům.

...hlavně že to zavřelo ústa tobě a tobě podobným,....

mě ne, ale tobě asi ano.

Je to trapné, ale máš pravdu...ale vážně proč jdem všichnim do prdele..to není věc jednoho oddělení, systém je divnéj..ale u nás to je vážně supr..když šlápneš do hovna tak ..............kokoti

Díky za radu, tušil jsem, že umřít můžu i smíchy, ale ne ze strachu z naší..jejich firmy...

18 let u PČR a spúisy v poho, ale když bylo zjištěno, že modcházím, najednou i z nemocenské musím dodělávat...VO a ZVO mají v tomtžo případě spisy které mají problém s lhůtou přepsat na kolegy...tím chci říci, že já jsem minulý měsíc taky dodělával spisy a připadalo mi to jako normál, když kolega je mimo...prostě otázka zní? Musíte když jste na PN docházet dělat spisy, a když ano a příjde vám kontrola PN oni se za vás postaví----------myslím si že ne...

Kolego klídek.Zrovna takové "vyplašené učně" naše vedení potřebuje,jako sůl.Hoď jim spisy na hlavu a v klidu se vymaroď,třeba až do konce služebního poměru.U nás,kdo odcházel,tak si tu dvouměsíční výp.lhůtu vychutnal každý stejným způsobem renta se ti počítá z minulého roku,tak o co ti jde?

Jak by tě chtělo vedení potrestat,když jseš na PN a nemáš dodělané spisy!!! Na takovou pracovně právní při,by jsi nemusel mít ani advokáta.V pohodě by tě obhájil,každý vrátný u soudu.

Z vlastní zkušenosti Vás mohu ubezpečit, že u soudu Vám s rozhodnutím služebního funkcionáře moc nepomohou. Služební funkcionáři bezpečenostního sboru mají totiž neomezenou moc. Soudy žaloby proti rozhodnutím služebních funkcionářů rozhodnují podle soudního řádu správního, což znamená, že o samotné věci nerozhodnou, jen mohou rozuhodnutí pro nezákonnost nebo vady v řízení zrušit a poté ho vrátí žalovanému zpět k dalšímu řízení.
V tom případě pak služební funkcionář vydá nové rozhodnutí a tak to jde pořád dokola. Jako příslušníci bezpečnostního sboru, příp. bývalí, se svyých práv v našem státě nedovoláte. Přeju Vám mnoho štěstí u sboru!

Jen pro PČR..chlapi když jsem v tkzv. dvouměsíční výpovědní lhůtě můžou mě najednou potrestat případně za prodlevu ve sis. agendě / nezaviněné mojí vinou, když jsem na PN /...mám dojem, že nee...jen kdybch spáchal něco velmi závažného jako třeba úmyslný tr. čin...díky

že u policie se trestá prostě za všechno, nejhorší je to, že se trestá i když máš pravdu, to fakt nezměníš. Podle všeho máš projetý lhůty u spisů a teď tvůj aktivní,přísný, nenahraditelný, profesionální a vysokoškolsky vzdělaný a všemi vážený vedoucí naší moderní demokratické policie zjistil nečinnost.
Myslím si, že tě budou tlačit nato, že když jsi nastupoval na PN, tak bylo tvojí povinností spisy předat, aby byly přerozděleny a jak ti řekne tvůj vedoucí, "pak by bylo naprosto všechno v pořádku". Vedoucí, nebo některý z jeho početné skupiny zástupců, určitě a dostatečně věděli a byli seznámeni - viz průkaz PN, že jsi na PN, tak mohli v rámci organizování, řízení a kontroly, toto přerozdělení provést, aniž by vznikly prodlevy a nečinnost. Ale víš sám, oni svoji chybu nepřiznají a tebe upálí jak HUSA.

Hochu, nevím, jak dlouho sloužíš, ale potrestat tě samozřejmě mohou až do ukončení služebního poměru. Je otázkou, zda to ve lhůtě stihnou, co si počnou s odvoláním, pokud ho podáš a budeš třeba již v civilu, jak by bylo vymožitelné zaplacení např. srážek z platu, tedy snížení služebního příjmu, pokud by´s byl už v civilu atd. atd. Takže na tvoji otázku nelze jednoznačně odpovědět. Jako bývalý policejní funkcionář bych také v tvém případě uvažoval, zda řešit průtahy v prověřování či co děláš ve výpovědní lhůtě není tak trochu kontraproduktivní a zda bych neměl uvážit urychlené přidělení věci jinému pracovníku.

potrestat někoho mohou za kázeňský přestupek, ne za to, že jsi v PN a běží ti lhůta na spisech. To si trochu pleteš a jako služ. funkc. bys asi narazil. Jestliže je v PN, je povinností jeho šéfa věci přidělit někomu jinému. Jedinou vyjímkou je to, kdyby měl spisy uzamčené a nadřízený se k nim nemohl dostat, což nepředpokládám. Vyrozumí-li nadřízeného (lístek o PN), nemůže jej nikdo potrestat.

pro jardo: Já to samozřejmě vím, o PN jsem se také ve svém příspěvku nezmiňoval. To jen tak, pro pořádek. Ale abych reagoval pro případ PN. Samozřejmě, nadřízený nemůže nikoho donutit, aby v PN chodil do práce. Otázkou je, zda k průtahům ve vyřizování věcí nedošlo již dávno před nástupem PN. Pak samozřejmě platí, že lze potrestat. Problém pro funkcionáře tkví v tom, že má věc se svým podřízeným projednat atd. A pokud je v pracovní neschopnosti, je to problém. Jinak platí to, co jsem již napsal.

To jste se vyznamenaly v pondělí na Slavii, kterej Langrův vlezdopr. to vymyslel, házet mezi fanoušky bouchací kuličky a zbytečně je všechny dráždit.... fakt dobrý

jestli se někdo vyznamenal, tak určitě to nebyla policie, jste každopádně mimo, když tu sebranku nazýváte fanoušky a kdyby to bylo možné, tak bych místo "bouchacích kuliček" mezi ně naházel F1 a pane Dagu, věřte, byl by problém s touto společenskou sebrankou rychle a efektivně vyřešen. Myslete si co chcete.

Tak za prvé: Pořádek na stadionu je věcí pořadatelské služby. Tato ze strany Slavie nebyl naprosto zvládnuta. Upozorňuji, že je věcí pořadatelů, které hovado si na stadion pustí. Za druhé: Při prvním incidentu mělo dojít k přerušení utkání a mělo v něm být pokračováno jen v případě, že dojde k uklidnění. Jinak mělo být předčasně ukončeno, Slavia by měla být přísně potrestána. To, co předvedli tzv. fanoušci, já to nazývám dobytkem, nemá na stadionech co dělat. Myslím, že by měl být za takové věci domácímu mužstvu daleko častěji ukládán trest hry na cizím hřišti bez účasti diváků. To by si to pak fanouškovský dobytek možná rozmyslel. I když při jejich inteligenci o tom lze docela s úspěchem pochybovat.

to jsme všichni viděli, jak je policie dráždila už jen tím, že jim nedovolila prorazit ploty a hlavní bránu u vstupu jako každý rok.... Pak se není čemu divit, že byli chudáčci tak agresivní a rozbíjeli stadion co? Vlastně za všechno v této republice může policie, nejlepší fackovací panák. Osobní odpovědnost každého jednotlivce? Co to je???? :-)))))