4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Je pravdou, že peníze policicistům nechtějí přidat, ale kompenzují to tím, že zase jim pan ministr společně s vedením policie ulehčují práci. Například neježdění k dopravním nehodám (kde je už dané porušení předpisů s následkem, ale asi je to méně zavažné pro bezpečnost provozu než špatné zaparkování,chybějící špendlík v lékarničce a podobně). Za každou cenu chtějí, aby občan udával osobu blízkou, když neudáš budeš potrestán místo toho, aby vymýšleli, jak to udělat jinak, aby derebáka policie usvědčila aniž by někdo někoho musel udávat (toto si nikdo nedovolil vynucovat zákonem ani za totality v ČSSR), nepřítomnost policie při sportovních utkáních, to už nemusí být přítomná policie ani pří různých mýtincích skinů a jiných živlů a takhle bych mohl jmenovat další a další antidemokratické krávoviny. Já chci, aby lumpové, darebáci byli chyceni a usvědčeni, ale demokratickou cestou. Tímto chci poukázat jací demokraté jsou ve vedení policie a vedení na MV, hlavně že ministr je ve straně, která má v názvu demokratická.

Vážený pane, ač nerad, protože Langer není zrovna "můj šálek kávy" a na pivo bych s ním nikdy nešel, musím vám v některých věcech oponovat. Pokud se týká předpisů v dopravě, není toto parketa MV, ale patří to do ranku ministerstva dopravy. A osoby blízké se jen těžko zbavíme, neboť tato úprava je v zák. o přestupcích. Takže jen těžko vás někdo bude nutit prásknout manželku atd. Řešení je jednoduché, ale legislativa na ně nechce přijít. V některých západních zemích je při prvním zjištění přestupku, kde se majitel vozidla dovolává osoby blízké, státním orgánem majiteli uloženo, aby vedl jakousi knihu provozu. Při dalším přestupku, který je spáchán jeho vozidlem, pak chce předložit knihu provozu. Pokud ji nevede či nepředloží, je sankcionován nikoliv za přestupek v dopravě, ale za správní delikt, který tkví právě v nevedení knihy provozu. Je to elegantní a účinné. Pokud se týká vaší zmiňované účasti policie na sportovních utkáních, musím vás upozornit, že každý klub si platí poměrně dost pracovníků pořadatelské služby. A, jak vidno, tito nedělají to, co dělat mají, tedy vpustí na stadion lidi, kteří jsou vybaveni pyrotechnikou, skleněnými lahvemi, holemi atd. Jak je to možné? Policie to neovlivní a má pak zasahovat proti takto ozbrojeným parchantům? Proč? Já se přikláním k tomu, že když domácímu klubu někdo zdemoluje stadion, tak je to jeho problém. Ať si zjistí viníky a pak na konkrétní osoby podá oznámení. Jinak je policie děvka pro všechno, což je i bez přitroublých fotbalových utkání. A, opakuji to již po několikáté, je nutno, aby klub, na jehož stadionu došlo k výtržnostem, si několik příštích zápasů zahrál před prázdným stadionem, byť by šlo i třeba o mezinárodní utkání. Jen tak je možno fanoušky s IQ tykve vychovat. Rozhodně se nevychovají tím, že v anonymním davu berou útokem lavičky, hází dělobuchy atd., a to i za přítomnosti policie. Samozřejmostí je podle mého názoru kontumační porážka domácího mužstva. A pokud hovoříte o chycení a usvědčení darebáků demokratickou cestou? To je něco jako sci-fi. Vždyť i USA k prokazování tr. činnosti má možnost používat mučení. A to je údajně demokratickou zemí!

Souhlasím s Jardou skoro ve všem, až na to, že v případě, že selže pořadatelská služba, měla by police bezprostředně zasáhnout, jenže z moci výkonné, nikoliv z následné politické...


Rovněž souhlasím, že zodpovědnost je na pořadatelech stadionu.. jaké hovado si tam pustí. z toho si sami musí nést následky...

Pro Jardu.
Vážený pane, o stanovení předpisů jsem nenapsal ani slovo, ale o jejich vymáhání a prioritách vymáhání. Vše co jsem napsal propaguje a chce docílit vedení policie a MV. Pořád si stojím za tím, že každou nehodu má šetřit policie, proto již v přestupku je následek. Je již na zvážení jak komplikovaně bude policie dokumentovat DN, může se snažit co nejméně. Vím z vlastní zkušenosti, že policii zabere více času vše zapsat do různých hlášení než samotný úkon policie na místě DN. Podívejte se na zprávy, jak vedení policie pořád vymýšlí jak obejít osobu blízkou, já také věřím, že to neprojde (osobu blízkou jsem nikdy nevyužil). Už vidím jak bude v českých podmínkách účinná kniha provozu. Češi si vymyslí nějakou výmluvu např. auto si půjčila osoba blízká bez mého svolení a více vypovídat nebudu a podobně. S Vámi souhlasím, že organizátoři sportovních utkání. IQ tykve je jedno jestli bude zavřený stadion.,ale pokud si má pořadatel vše zařídit sám (osobní kontrolu apod.) včetně vypátrání pachatele (pak policie např. řekne sdělte si sami obvinění a nepotřebujeme policii vůbec), tak k tomu musí mít také veškeré pravomoci jako má policie. K Vašemu sdělení, že i v USA používají mučení Vám sděluji, že když Vás někdo bude mučit tak řeknete i to co není pravda, já jsem zastáncem, že důkazy si musí policie opatřit demokratickou cestou, samotnou výpověď bych bral jako nepřímý důkaz a ne jako postačující jediný důkaz. Kolik lidí bylo odsouzeno pro křivou výpověď na kterou se nepřišlo.

Pražští kriminalisté ve čtvrtek zadrželi ve Strakově akademii osmadvacetiletého muže. Ten prostřednictvím e-mailů vyhrožoval pracovníkům úřadu vlády a ministryni pro lidská práva Džamile Stehlíkové (SZ). Požadoval deset miliónů korun za několik let útlaku a porušování lidských práv vůči jeho osobě.
Že by nový Mašin a spol ? A nebo nový bojovník za lidská práva ? Možná dostane od Topolánka pamětní medaili za odvahu.

To by ještě musel někoho svázaného podříznout a vykrást banku

Vždy záleží na úhlu pohledu vládnoucího. Někdy jde o hrdinu, např., jak uvedl předpřispěvatel v případě Mašínů, někdy jde o zločince a teroristu, jako je to v tomto případě. takže ten člověk od Topolánka samozřejmě dostat medaili nemůže, neboť teď je trend odměňovat a glorifikovat teroristy z 50. let. Možná se dočká za pár let, až na současnou dobu bude jiný, kritičtější pohled, tedy takový, jaký má celá řada lidí již nyní. To jest, že jde o diktaturu jedné strany s demokracií v názvu s přispěním dalších pastraničkem, jimž jde jen o koryta, tedy o prachy.

Ani těch mizerných 1,5% tento modrý ministr nedokázal prosadit.

Je to neuvěřitelné jsou to zloději první třídy, jsem z tohoto spolku už úplně znechucený acitím beznaděj.

Tento systém jde do kopru, není na nic a ještě balamutí a okrádají. Odcházím.

dopadá to stejně jako jejich privatizace a vůbec období jejich vlády po roce 89

petruna: Vyhráli jsme!!!!
Zdarec všichni.
Všem s neskutečnou radostí v srdci oznamuji, že jsme soud vyhráli. Drobeček byl uznán viným. Dostal 2 a půl roku s podmínkou na 4 roky za útok na veřejného činitele, kterému způsobil ublížení na zdraví. Navíc se po dobu podmínky musí léčit ze závislosti na alkoholu a gamblersví. Neodvolal se. Státní zástupce si ponechal lhůtu na odvolání.
Šla bych slavit, ale jistě by mě čapla "lítačka" z ředitelství. Slavte tedy za mě, Vy, kterým není osud jednoho obyčejného policejního "šlapáka", co si nenechal vedením kálet na hlavu, lhostejný......i ty Marcusi.
Díky Vám všem! :-)
Petra Lhotáková
15:52:29 04. 04. 2008

Gratuluji Petro!!!

Také gratuluji...

Výhra?????

A co jinýho xyz, prohra?

?? výhra a kdo co vyhrál??? útok na veřejného činitele nikde nebyl zpochybněn, nebo snad ano a kým?? že byli policisté při "zákroku" napadeni nezpochybnilo přeci ani služební vedení

Tak to nevím, jakou kauzu si sledoval, ???. Petře taktéž gratuluju :-)

Petro, i já Ti gratuluju. A hlavně si nenech kazit radost blbců, kteří nemají tucha, o čem je řeč. Drž se v dalším boji proti vedení. Myslím, že dostali perfektní zásah.

Možná bych byl zdrženlivější s tím tvrzením, že tady kdosi a cosi vyhrál. Snad nejste tak naivní, že si myslíte, že rozhodnutí soudu o vině bylo nějak ovlivněno Vaším neutuchajícím bojem proti vedení, nebo, že si snad nemyslíte, že se soud se z Vás podělal. Můžete mě říct. co jste vyhrála. děvenko nevyhrále jste v tomto případě vůbec, ale vůbec nic. Váš problém přeci spočívá úplně někde jinde, tak co tady zas předvádíte. Je to z Vaší strany vcelku trapárna a co se týče toho slavení, tak věřte tomu, že ohledně Vás bude slavit úplně někdo jiný. Sestupte konečně na zem. Opravdu mě unavuje týden co týden číst Vaš bláboly a nejsem asi sám. A po pravdě, Vy tím šlapákem zůstanete zřejmě hodně dlouho.

úroveň myšlení některých zde se prezentujících policistů je opravdu na pováženou

Milá Petro. Dovolím si Vám také gratulovat, ale jedině a pouze k tomu, že neztrácíte optimismus. Pokud ten hajzl byl odsouzen, jde pouze o dílčí vítězství, které je asi mimo jiné založeno i na Vašem svědectví. Potud dobře. Ale pozor, tito lidé jsou mstiví, oni a jejich právníci mají možnost nahlížet do spisu, zjišťovat si k Vaší osobě osobní údaje atd. Takže bych byl velice opatrným. Pro Vás jediným oslavitelným vítězstvím by bylo, pokud by vedení okresu a kraje uznalo, že máte pravdu Vy. A do toho, jak sleduji Vaši kauzu, je ještě hodně daleko. Zcela jistě Vám nemusím říkat, že boj proti policejní vrchnosti je boj jeden z nejtěžších. Vždyť novým krajským ředitelem je právě člověk, o kterém jste se ve svých článcích zmiňovala jako o osobě, která Vás, tehdy ještě z titulu funkce zástupce ředitele, navštívila v souvislosti s řešením Vašich stížností. Zcela jistě hodlá ve své funkci hodlá setrvat a možná má i ambice na funkci vyšší. Přeji odně štěstí!

Vyrobit útok na veřejnýho činitele umí každá policejní trubka. Co jsi vyhrála Petro? Prostě jste to s kolegou nezvládli.

to, že někdo nezvládne zákrok ještěš neznamená, že nebyl tím proti komu zakročuje napaden, tedy že na něho nebyl spáchán útok jako na veřejného činitele. A tímto nehodnotím konkrétní případ, ale beru to v obecné rovině. A "VYROBIT útok na veřejnýho činitele umí každá policejní trubka" - to jsi snad nemyslel vážně, že?

Nějak jsem nepochopil co vlastně chcete slavit. Oddělení stížností, či inspekce MV rozhodla ve váš prospěch? Například návrhem na zahájení tr. stíhání vašich nadřízených, či návrhem k jejich kázeňskému projednání ? Pokud ano, pak nám to sdělte. Pokud ne, byl bych s tím slavením poněkud opatrnější. Jinak stále jste nikomu nesdělila vaši lékařskou diagnózu vzniklou uvedeným napadením. A upřesněte paragrafové znění trestných činů, za které byl pachatel odsouzen. Dle délky léčení mi to připadaná na těžkou újmu na zdraví, ale v těchto případech rozhodně nepřipadá v úvahu podmíněný trest. Tak mi ta vaše zpráva připadá nějaká nepřesná.

poldo

z vyčteného na tomto DF pravděpodobně za útok na veřejného činitele (zaútočil na ně tak, že policistům potrhal uniformy - patrné z prvotního hlášení operačnímu z místa zákroku - viz starší příspěvky P.L.)

Lukaš Heinz PMJ
Komentář Dana Bláhy místopředsedy NOSP k přístupu některých nadřízených vůči řadovým policistů viz. Petra Lhotáková.



Vážení přátelé!


Přeposílám Vám již sice starší zprávu, která mi nějak unikla, ale je velmi

zajímavá. Článek je sice delší, ale vyplatí se ho přečíst. Jenom bych řekl,

že vyjádření vedení PČR, které tam je, se velice rozchází se skutkovým

stavem, který jsme zjistili bezprostředně po události.


Vedení se kryje navzájem. Pamatuji si na rozhovor s plk. Kučerou, nynějším

ředitelem Správy Středočeského kraje, který sám uznal, že nemají žádným

způsobem zpracovanou metodiku, co dělat v případě, kdy policista stiskne

tlačítko nouze. Velmi pikantní je také to, že zmizel videozáznam z OOP. To

vskutku dokládá pravdivost tvrzení vedoucích funkcionářů, jak nutili

policisty k vyšetření a oni to vytrvale odmítali.


Asi víte, že jsem nikdy nebyl v uniformě. I ZOP jsem absolvolal v

Pardubicích. Takže nedokáži posoudit pravdivost výroku:

"Po prošetření celé události jsme nabyli přesvědčení, že na místě zásahu

došlo u hlídky k pochybení v nesprávně zvolené taktice. Policista je školen

na to, aby vyhodnotil situaci na místě a rozpoznal, jak by mohl v tomto

případě agresivní útočník jednat. Podle toho měla zasahující hlídka zvolit

komunikaci," uvádí shodně zástupce

ředitele

OŘ PČR v Benešově Pavel Havránek a velitel služby kriminální policie a

vyšetřování Pavel Mareš s tím, že v případě zásahu u domácího násilí proti

ženě není přinejmenším taktické, aby vůči podnapilému agresorovi, který se

dopustil násilí na manželce, a je o několik váhových kategorií výše,

vystupovala opět žena, byť v uniformě."


Zde prosím především kolegy z uniformy, aby mi napsali, jakým způsobem jsou

policisté školeni, aby vyhodnotili situaci na místě, a aby zvolili způsob

jednání. Také by mne zajímal Váš názor na to, co by se asi stalo, kdy

velitel hlídky vyslaný na zásah ve věci domácího násilí řekl, že tam mají

poslat někoho jiného, že má v hlídce ženu. Ostatně tuto hlídku tam vyslal

operační! Snad zná složení hlídek. A pokud ne, tak je to skutečně tristní.

Ostatně nevím o tom, že by na okresech brázdilo ulice tolik hlídek. Navíc

jediná možná komunikace s tak silným protivníkem ve stíněných prostorách

vstupu do bytu je snad jenom TASER. Je sice hezké vyčkat příjezdu posil, ale

takové vyjádření asi mlácenou ženu a její děti nepotěší.


Skutečně krásná je mediální pasáž týkající se toho, že jim jde v současné

době o každého policistu. Nakolik je to pravda můžete nejlépe posoudit sami

ze své denní praxe. Možná, že byste mi mohli napsat jednovětnou odpověď,

jaké máte své bezprostřední zkušenosti.


Osobně mohu říci, že panu řediteli Želáskovi dělá velikou starost klesající

počet policistů, ale směrem dolů tyto obavy absolutně mizí.


_____



S přáním příjemného dne




Bc. Daniel Bláha


Místopředseda NOS PČR


Koordinátor pro hl. m. Praha

Děkuji za tento příspěvek UBS a doufám, že už to konečně zavře ústa věčným rýpalům.

...hlavně že to zavřelo ústa tobě a tobě podobným,....

mě ne, ale tobě asi ano.

Je to trapné, ale máš pravdu...ale vážně proč jdem všichnim do prdele..to není věc jednoho oddělení, systém je divnéj..ale u nás to je vážně supr..když šlápneš do hovna tak ..............kokoti

Díky za radu, tušil jsem, že umřít můžu i smíchy, ale ne ze strachu z naší..jejich firmy...

18 let u PČR a spúisy v poho, ale když bylo zjištěno, že modcházím, najednou i z nemocenské musím dodělávat...VO a ZVO mají v tomtžo případě spisy které mají problém s lhůtou přepsat na kolegy...tím chci říci, že já jsem minulý měsíc taky dodělával spisy a připadalo mi to jako normál, když kolega je mimo...prostě otázka zní? Musíte když jste na PN docházet dělat spisy, a když ano a příjde vám kontrola PN oni se za vás postaví----------myslím si že ne...

Kolego klídek.Zrovna takové "vyplašené učně" naše vedení potřebuje,jako sůl.Hoď jim spisy na hlavu a v klidu se vymaroď,třeba až do konce služebního poměru.U nás,kdo odcházel,tak si tu dvouměsíční výp.lhůtu vychutnal každý stejným způsobem renta se ti počítá z minulého roku,tak o co ti jde?

Jak by tě chtělo vedení potrestat,když jseš na PN a nemáš dodělané spisy!!! Na takovou pracovně právní při,by jsi nemusel mít ani advokáta.V pohodě by tě obhájil,každý vrátný u soudu.

Z vlastní zkušenosti Vás mohu ubezpečit, že u soudu Vám s rozhodnutím služebního funkcionáře moc nepomohou. Služební funkcionáři bezpečenostního sboru mají totiž neomezenou moc. Soudy žaloby proti rozhodnutím služebních funkcionářů rozhodnují podle soudního řádu správního, což znamená, že o samotné věci nerozhodnou, jen mohou rozuhodnutí pro nezákonnost nebo vady v řízení zrušit a poté ho vrátí žalovanému zpět k dalšímu řízení.
V tom případě pak služební funkcionář vydá nové rozhodnutí a tak to jde pořád dokola. Jako příslušníci bezpečnostního sboru, příp. bývalí, se svyých práv v našem státě nedovoláte. Přeju Vám mnoho štěstí u sboru!

Jen pro PČR..chlapi když jsem v tkzv. dvouměsíční výpovědní lhůtě můžou mě najednou potrestat případně za prodlevu ve sis. agendě / nezaviněné mojí vinou, když jsem na PN /...mám dojem, že nee...jen kdybch spáchal něco velmi závažného jako třeba úmyslný tr. čin...díky

že u policie se trestá prostě za všechno, nejhorší je to, že se trestá i když máš pravdu, to fakt nezměníš. Podle všeho máš projetý lhůty u spisů a teď tvůj aktivní,přísný, nenahraditelný, profesionální a vysokoškolsky vzdělaný a všemi vážený vedoucí naší moderní demokratické policie zjistil nečinnost.
Myslím si, že tě budou tlačit nato, že když jsi nastupoval na PN, tak bylo tvojí povinností spisy předat, aby byly přerozděleny a jak ti řekne tvůj vedoucí, "pak by bylo naprosto všechno v pořádku". Vedoucí, nebo některý z jeho početné skupiny zástupců, určitě a dostatečně věděli a byli seznámeni - viz průkaz PN, že jsi na PN, tak mohli v rámci organizování, řízení a kontroly, toto přerozdělení provést, aniž by vznikly prodlevy a nečinnost. Ale víš sám, oni svoji chybu nepřiznají a tebe upálí jak HUSA.

Hochu, nevím, jak dlouho sloužíš, ale potrestat tě samozřejmě mohou až do ukončení služebního poměru. Je otázkou, zda to ve lhůtě stihnou, co si počnou s odvoláním, pokud ho podáš a budeš třeba již v civilu, jak by bylo vymožitelné zaplacení např. srážek z platu, tedy snížení služebního příjmu, pokud by´s byl už v civilu atd. atd. Takže na tvoji otázku nelze jednoznačně odpovědět. Jako bývalý policejní funkcionář bych také v tvém případě uvažoval, zda řešit průtahy v prověřování či co děláš ve výpovědní lhůtě není tak trochu kontraproduktivní a zda bych neměl uvážit urychlené přidělení věci jinému pracovníku.

potrestat někoho mohou za kázeňský přestupek, ne za to, že jsi v PN a běží ti lhůta na spisech. To si trochu pleteš a jako služ. funkc. bys asi narazil. Jestliže je v PN, je povinností jeho šéfa věci přidělit někomu jinému. Jedinou vyjímkou je to, kdyby měl spisy uzamčené a nadřízený se k nim nemohl dostat, což nepředpokládám. Vyrozumí-li nadřízeného (lístek o PN), nemůže jej nikdo potrestat.

pro jardo: Já to samozřejmě vím, o PN jsem se také ve svém příspěvku nezmiňoval. To jen tak, pro pořádek. Ale abych reagoval pro případ PN. Samozřejmě, nadřízený nemůže nikoho donutit, aby v PN chodil do práce. Otázkou je, zda k průtahům ve vyřizování věcí nedošlo již dávno před nástupem PN. Pak samozřejmě platí, že lze potrestat. Problém pro funkcionáře tkví v tom, že má věc se svým podřízeným projednat atd. A pokud je v pracovní neschopnosti, je to problém. Jinak platí to, co jsem již napsal.

To jste se vyznamenaly v pondělí na Slavii, kterej Langrův vlezdopr. to vymyslel, házet mezi fanoušky bouchací kuličky a zbytečně je všechny dráždit.... fakt dobrý

jestli se někdo vyznamenal, tak určitě to nebyla policie, jste každopádně mimo, když tu sebranku nazýváte fanoušky a kdyby to bylo možné, tak bych místo "bouchacích kuliček" mezi ně naházel F1 a pane Dagu, věřte, byl by problém s touto společenskou sebrankou rychle a efektivně vyřešen. Myslete si co chcete.

Tak za prvé: Pořádek na stadionu je věcí pořadatelské služby. Tato ze strany Slavie nebyl naprosto zvládnuta. Upozorňuji, že je věcí pořadatelů, které hovado si na stadion pustí. Za druhé: Při prvním incidentu mělo dojít k přerušení utkání a mělo v něm být pokračováno jen v případě, že dojde k uklidnění. Jinak mělo být předčasně ukončeno, Slavia by měla být přísně potrestána. To, co předvedli tzv. fanoušci, já to nazývám dobytkem, nemá na stadionech co dělat. Myslím, že by měl být za takové věci domácímu mužstvu daleko častěji ukládán trest hry na cizím hřišti bez účasti diváků. To by si to pak fanouškovský dobytek možná rozmyslel. I když při jejich inteligenci o tom lze docela s úspěchem pochybovat.

to jsme všichni viděli, jak je policie dráždila už jen tím, že jim nedovolila prorazit ploty a hlavní bránu u vstupu jako každý rok.... Pak se není čemu divit, že byli chudáčci tak agresivní a rozbíjeli stadion co? Vlastně za všechno v této republice může policie, nejlepší fackovací panák. Osobní odpovědnost každého jednotlivce? Co to je???? :-)))))