Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

JEDEN KOLEGA SI PODŘEZAL ŽÍLY A VYSKOČIL Z OKNA, DRUHÝ SE ZASTŘELIL NA SLUŽEBNĚ! PROBOHA TO NÁM TA REFORMA PĚKNĚ ZAČÍNÁ, KDO ZNAMENÁ KDO NEUTEČE TEN SPÁCHÁ SEBEVRAŽDU?

Za tím vším, co jsem napsal, si stojím. mám za sebou dvacku odsloženejch, dělám pět let zástupeckýho na obvodě. Loni jsem měl kolem sto do zelenejch, ale nestěžuju si. Většina kluků na oddělení měla loni větší odměny jak já s vedoucím, já mám ale příplatek za vedení, tak jsem na tom o trošinku líp než jsem byl jako řadový. Ale udělal jsem pro to maximum, abych postoupil na kariérním žebříčku výš a nestydím se za to..

...bydlíš zřejmě na policejní ubytovně a pé...o si asi taky sám obsloužíš. Jsi bezdětný a nebo tvoje děti nechodí do běžné ZŠ. Otevři oči ty zaslepenče !

my se, ale za Tebe stydíme. Právě takový jako Ty se nedovedou nikde jinde chytnout a tak prostě kopou a maj blbý kecy

4 Oldapolda
Kolego to, že jsi pro svoji kariéru udělal maximum jak píšeš je sice hezké, ale co jsi tím chtěl říci. Nebylo to třeba tím, že se ti již nechtělo šlapat chodník a zavoněla ti papírová práce? Nic ti tímto nevyčítám, ale vezmi to tak, že každý nechce dělat jakoukoliv funkci, nechce se mu studovat a zkrátka chce šlapat ten chodník a pomáhat poctivým lidem. Já osobně jsem si vyzkoušel funkci VO, ale jsem rád, že jsem s tím před lety seknul a dnes ten chodník šlapu docela rád. Nikdo z nás to myslím nedělá kvůli odměnám, ale jak tady někde bylo napsáno práce policisty není obyčejná práce, ale je to poslání. Samozřejmě nikdo z nás to nebude dělat zadarmo. Co se týká odchodů policistů tak to je tragedie nejen pro policii, ale především pro občany. Kdyby to bylo u policie tak dobré, jak tvrdí I.L. tak nikdo neodchází. Nadarmo se neříká " od dobré firmy se neodchází a ke špatné se nikdo netlačí".

pro ZVO

Alespoň nelži. Máš placené dosahy. A čtvrtletní odměny. Jestli zůstáváš v práci déle, protože se bojíš starý, nenazývej to zelenými hodinami . A taky by mě zajímalo to tvé maximum, které jsi udělal pro svůj postup. Bojím se domýšlet, ale asi si musíš holit jazyk. Pokud si spokojený sám se sebou, jen dobře, ale zde se potlesku nedočkáš.

Nejsem sice ZVO, ale u nás na OOP placené dosahy nemá ani VO ani ZVO, čtvrtletní odměny někdy ano, ale také ne pravidelně, VO i u nás, není to sice pravidelně, ale také zůstává déle (bez zaplacení - tedy do zeleného). Jestli je spokojený nevím, ale podřízení s ním ano,.... a určitě za to potlesk od nás nečeká. Tak o tom koho neznáš nepiš, že lže, i když možná se svým ZVO, či VO máš zkušenosti jiné než já, ale proto se nemusíš "vozit" po druhém.

Další sebevrah v řadách policie: člen ochranky skočil z okna

Skokem z okna svého bytu ve dvanáctém patře paneláku v pražských Letňanech ukončil podle informací Práva v pátek ráno svůj život policista z ochranné služby. Na starosti měl ostrahu objektů, nešlo tedy o policejního bodyguarda vysokých ústavních činitelů.
7. 4. 2008 14:06 - PRAHA

Důvod jeho činu jsou zatím nejasné. „Je to v šetření odboru vnitřní kontroly policejního prezidia,“ řekl k tomu policistův nadřízený a šéf ochranné služby Lubomír Kvíčala s tím, že je takřka jisté, že šlo o sebevraždu.

„Nechal po sobě dopis na rozloučenou, jeho obsah ale v tuto chvíli neznám. Žádné náznaky toho, že je něco v nepořádku, jsme u něj v poslední době nezaznamenali,“ poznamenal bez dalších podrobností Kvíčala.

Podle zjištění Práva byl policista svobodný a bezdětný, bylo mu přes 40 let. Ve středu nepřišel bez omluvení do práce, v pátek ho pak našli mrtvého. Před skokem z okna svého bytu si údajně podřezal i žíly.

„Byl to skromný člověk, který se zajímal o asijské bojové umění. Nevím o tom, že by měl nějaké problémy. V poslední době mluvil o tom, že by se chtěl pokusit o přijetí na vysokou školu,“ řekl k tomu jeden z kolegů mrtvého policisty, který si nepřál být jmenován.

Zároveň naznačil, že vedení útvaru možná podle něj mohlo sebevraždě zabránit.

„Když nepřišel do práce, tak za ním byli doma. Prý ale jenom zkusili zaťukat a když nikdo neotvíral, tak zase odešli. Proč třeba nevyrazili dveře bytu, vždyť se mu mohlo něco stát?“ nechal se slyšet policistův kolega a kamarád.

Kvíčala ale kritiku odmítá. „Zpočátku jsme si mysleli, že prostě jen zapomněl na to, že má službu. Udělali jsme ale každopádně maximum, co jsme mohli. Snažili jsme se ho kontaktovat i přes rodinu, nechávali jsme mu písemné vzkazy, ale nepodařilo se nám ho sehnat,“ vysvětlil Kvíčala.

Generál Kvíčala mlží, celé vedení včetně jeho vědělo 48 hodin o tom, že nepřišel do služby. Přesto za celou dlouhou dobu, kdy bylo možno tragédii zabránit, nebyl nikdo z managementu schopen alespoň rozhodnout o vyražení dveří jeho bytu. Tím by vše bylo zachráněno. Měl by odstoupit.

To budou statistiky-někdo odešel dobrovolně, někdo zvolil sebevraždu nikdo ale nechce čekat na konec u policie!

Pro Reného, myslíte si, že když policista, nebo i v civilu občan, nepřide bez omluvy do práce, tak se mu mají vyrazit
dveře od bytu nebo domu ??? Jste se asi zbláznil, a kdo bude vyrážet dveře od bytů od kolegů z Moravy, kteří dojíždí do Prahy a uvízli na dálnici a mobil je zrovna vybitý....

XZY nebo též jeden z managementu OS, dosaď si např. gěn. Kví Kví, plak. Podpodloňskýho či npar. Matesoviče. Prostě to někdo pokurvil. Asi z vás, ale to nevím určitě, snad IMV vyšetří kdo a proč. Anebo to dopadne jako s pobodaným a oběšený J. samo sebevražedně. I to se holt někdy stává.

http://www.novinky.cz/clanek/137018-dalsi-sebevrah-v-radach-poli cie-clen-ochranky-skocil-z-okna.html

http://www.novinky.cz/clanek/136983-karlovarsky-policista-se-zas trelil-po-neshodach-s-manzelkou.html

http://michaljanousek.blog.idnes.cz/c/30603/Policie-CR-nekoncepc ni-koncepce.html

" jednoduchá pravda, co je za vnější krustou PČR a její postavení ve společnosti "

V celku pravda, až na některé pravopisné chyby a nepřesnosti v článku vybavení, konkrétně předražené radiostanice MATRA v IZS fungují ... tedy apoň v našem regionu .....

z vyčteného na tomto DF pravděpodobně za útok na veřejného činitele (zaútočil na ně tak, že policistům potrhal uniformy - patrné z prvotního hlášení operačnímu z místa zákroku - viz starší příspěvky P.L.)

poldo,
kde sloužíš? Nevydáváš náhodou ve výdejně fusekle, že jsi tak chytrý? Copak jen délka neschopnosti určuje kvalifikaci tr. činu, pitomče? Záleží snad na znaleckém posudku, diagnóze a délky omezení v běžném způsobu života. Navíc se nejen zde v příspěvcích dočteš, že obá zranění členové hlídky chodí každou chvíli k posudkové komisi, takže si je sychrují ze všech stran. To je ale asi také "jen" výmysl Lhotákové, že?

seš fakt chytrej, ale co tu bylo psáno, měl být souzen pouze za útok na veřejného činitele o odsouzení za ublížení na zdraví tu nebyla ani zmínka, tak nejdříve čti a potom nadávej "pitomče". a navíc to byla odpověď, která patřila jinam a už je na místě kde měla být, kdybys četl, našel bys.

Chytrý člověk zapřemýšlí a vyhodnotí si to. Stačí vyhodnotit níže uvedená a jasně vypovídající " data ".

1. Momentálně chybí asi 12 % policistů tedy ze 46000 míst je volných kolem 5.500 míst ( a zvýšený odchod zkušených poldů stále pokračuje s rychlým látáním děr nabíráním pomaturitních mladíčků )
2. Pro zajímavost u hasičů pod stejným zákonem a tím pramenícími stejnými podmínkami příchodu ale i odchodu např. na rentu je kupodivu, že tam se odchody nekonají, hasiči za výhodnou rentou neodcházejí (jsou méně chytří než policisté ? nebo je v tom něco jiného ? třeba náplň práce ? ) a zůstavají u svého " řemesla ".

3. Pro srovnání - v současné době chybí asi 0,8 % hasičů, tedy z 9.500 míst je volných kolem 80 míst v celé ČR.

4. Vždy platilo a platí, že tam kde je dobrý " flek ", se těžko dostávalo, neboť místa se jen tak hned neuvolnila a dobré místo se " drželo do " důchodu ". Taková místa jsou nepochybně i dnes. Zkuste se dostat například na Městský úřad na úřednické místo přes zástupy zájemců - dětí zaměstnanců, kteří tam pracují a chtějí tam dostat své příbuzné, děti.

5. Tedy jak to, že ti poldové odcházejí z těch dobře zajištěných míst, kde by jim nic nescházelo do důchodu ? a vydávají se po dosti letech služby u Policie ČR do často nových pracovních podmínek, kde tedy ta jistota již nemusí být. Proč tohle dělají ? že by o tom nepřemýšli, tedy o své budoucnosti, dělali by to z rozmaru a z té všeobecně veřejností vnímané lenošivé práce poldy odcházejí do "civilu ", kde se musí makat . To nejde na rozum. Hasiči takto neodcházejí a svá místa si zuby nechty drží, jak je vidět.

6. Kdo má ale v hlavě " Filipa ", tak se nad tím pozastaví a řekne si, že něco u té Policie ČR asi " smrdí ", nebude to tedy asi to " voňavé ", pohodové a z nějakého - nějakých zásadních ( ne malicherných ) negativních důvodů, které nejsou na první pohled vidět, ti poldové docházejí po úvaze " PRO a PROTI " k zásadnímu rozhodnutí od Policie ČR odejít.

7. Stačí jen o tom trochu uvažovat a přemýšlet a pak nebudou ty laciné kritiky, co se zde objevují. Zřejmě lidí, kteří nenávidí poldy, ačkoliv o této práci vědí jen z televize či jiných povrchních informací, které vůbec nevypovídají skutečnost.

F1

Znám spousty poldů, kteří nadávájí a přesto mají 27-30000Kč mzdu cca. po 15letech služby, tak mě tady sakra nevykládejte nesmysly, přeci nechcete, aby to měl polda na ZOP. Za co?

Za 1. Proč " sakra "
Za 2. o ZOP nebyla ani zmíňka
Za 3. Znovu si přečtěte o čem byla myšlenka
Za 4. Napovím - myšlenka byla o tom proč se od Policie ČR v takové míře odchází na rozdíl od hasičů, kteří jsou pod stejným zákonem ( ale neozbrojeni a v tom je jaksi velký rozdíl služby - možnost trestů, tr. stíhání a pod. ) s možností jít na rentu a pod. A napovím, že asi tak sladký med, jak to na první pohled vypadá, to u té PČR nebude.
5. Dál už neodpovídám. Pro chytré jsem to dostatečně popsal v hlavním myšlenkovém sedmateru.

myšlenkový sedmater máš pochroumaný, někdo si tady stěžoval, že by chtěl na ZOP 20-tis. čistého, tak jen proto. Je to tady stále o tom stejném. Nelíbí se mě práce kterou dělám? Tak jdu pryč! Stějně s tím nic neuděláte, jednota totiž u Vás nebude. UBS se snaží, ale podrejváte jim zem tím, že tlacháte v hospodě a to je vše.

Pro Klik
Tvé reakce jsou vždycky na něco jiného, ale hlavní je se navážet co ?

4 F1 : Tak pod to se podepisuju. Dobrý postřeh a vyjádření situace...

Souhlas s F1, u policie se "kliku" nejedná jen o peníze, ale o systém v kterým běží... jednoduše řečeno...... Stojí za h.o.v.n.o. .

Připadá mi, že jsi hloupej jak daleko vidíš. Kolikrát jsis to podal k policii a ani jednou tě nevzali.

není co dodat, odcházím po 2,5 letech. Už se nemůžu dočkat C........................

jinak jsem zapomněl dodat, že ve třídě nás bylo 30, 20 nás šlo sloužit do Brna a 10 kolegů již končí tak jak já, to asi mluví za vše ne?

To je vás ještě dost,když jsem v roce 2003 začal chodit na ZOPKU,tak nás bylo ve třídě 26.Školu dokončilo 18 a teď co vím,tak nás slouží jen 11 zatím.A všichni v přímém výkonu.

Nikdo tady žádné peníze nekompenzuje, jak píše někdo v nižším příspěvku. 1,5% rozpustili podivným způsobem do odměn, které vůbec nejsou, takže nula od nuly pojde.

Oldopoldo není všechno zlato co se třpytí, tady u tohoto povolání člověk dostává zabrat jiným způsobem, než o jakém ty píšeš. Na tyto věci mají nárok jen někteří lidé, určitě si je zaslouží a ty můžeš rozšířit řady a po 5 letech mluvit.

Pro ufňukánky:
Máte šest týdnů dovolené, po patnácti letech služby + 14 dnů rehabilitace (v době rehabilitace ubytování + strava zdarma), základní pracovní doba 7,5 hodiny, možno čerpat příspěvek na dovolenou až do výše 10000 na rodinu, máme spoustu rekreačních objektů, kde máme ubytování za hubičku. Veškerá rozhodnutí nadřízených jsou přezkoumatelná, nikdo vás na hodinu nevyhodí, nikdo vám nestopuje odchod na WC a na oběd se stopkami v ruce. TO VŠE JE PRO VÁS MÁLO???

ANO, a proto jdu za horším po 17 letech a už jsem naštvaný, že to mám za 55

jsi opravdu tak hloupoučký ? Věřím, že v dnešní době odlivu kvalitních lidí zůstávají a stále více přicházejí Ti, kteří se naprosto těší na uniformu, pistolku a konečně ukážou všem v okolí jak jsou dobří ... a to jsi zřejmě i Ty

To jsi dobrý, bohužel neznám ani jednoho, kdo by tyto příspěvky čerpal z řadových policistů, bohužel na tyto se nedostává, mají nějaké poukazy na zahraniční dovolené které vyjdou dráž než u kterékoliv cestovní kanceláře. A s tou dovolenou to není také tak horké jak zde píšeš, bohužel v časovém plánování ti jedna 24 hodinová služba zabere tři dny dovolené a mohl bych dále pokračovat, ale je to asi zbytečné.

Taky " ano " po 13 letech jdu za horším a už se těším. Za 24 C.

Oldapoldo, tak pojď to toho ráje za námi, místa je tu dost a berou každého vola!

Old-polda už s náma "slouží"je zašitý pěkně v kanclu,kde si užívá rizikový příplatek,který má na 100% větší než jeho podřízení na ulici.
A zapomněl dodat,že tyto výhody jsou jen pro vyvolené,ale ne pro poldy do 15 let v přímém výkonu,kteří slouží SO,NE a svátky,které si musí NADDĚLAT.
Old-poldo kolik si v minulém roce odsloužil do 150 hodin? Já 178 hodin do zelených a ani jednu hodinu proplacenou,ale naštěstí už to mám taky za pár :-)
Vypadá to,že příjde doba kdy u PČR budou jen Old-poldové a nováčci.

Pro Oldapolda
Pane chytráčku, když je práce řadového policisty tak lukrativní jak zde píšete, proč je u PČR volných již skoro 7.000 míst.

neprovokuj ty kluky a raději zapadni někam do vedlejšího kanclu a zůstaň tam. Z 6 týdnů dovolené si vybere jednosměnný provoz 6x5 dní, tedy 30 dní, zbytek jsou víkendy, dvou, třísměnný a nepřetržitý výkon od 22-25dní. Za 15let služby, bude-li mít to štěstí a ředitel mu těch 14 dní podepíše, nebo mu místo rehabek podepíše lázně, už bude mít na zdravotním 1000 x tyto výhody přeplacené - pozn. z větší části to cáluje zdravotní poj.a ne firma. Příspěvek až do 10.000,-Kč? To jsi sebral kde? Chceš lidi nasrat? Kdo si myslíš že nějakých 10 litrů kdy v život viděl? Buď se nabídnou vnitrozemské dovolené někde na chalupě (které na tebe možná padno po 20 letech služby a ještě omylem a navíc si je musíš platit) nebo musíš být minimálně na kraji nebo celorepubliikovém útvaru, abys něco dostal. Pravdu máš v tom přezkumu rozhodnutí nadřízených = ZAPLAŤ BŮH = kdybych ti ukázal pár rozhodnutí služebního funkcionáře spersonální pravomocí, tak bys asi čuměl, co dokáže vytvořit - pokud to alespoň četl a na hodinu tě vyrazit mohou kdy si usmyslí, stačí křivé obvinění a jdeš,dokud nevysoudíš návrat. Tohle to všechno není málo, to je až až, abys vypadl do tvého zadního kanclu a neprudil tu normální poldy z výkonu....

Na to co jsi tady napsal jde říci pouze jediné. Promiň mi ten výraz. Jseš vůl, jseš vůl, jseš vůl a ještě jednou jseš vůl. Zalez někam hluboko a příště než něco takového napíšeš, tak se napřed s někým poraď.

a ty se schovej někde hodně hluboko, aby tě ti volové neušlapali

Myslím, že je to záměrem, zvednout lidi ze židle a hnout někomu žlučí, "Oldapolda" to zvládl na výbornou ...