Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

JEDEN KOLEGA SI PODŘEZAL ŽÍLY A VYSKOČIL Z OKNA, DRUHÝ SE ZASTŘELIL NA SLUŽEBNĚ! PROBOHA TO NÁM TA REFORMA PĚKNĚ ZAČÍNÁ, KDO ZNAMENÁ KDO NEUTEČE TEN SPÁCHÁ SEBEVRAŽDU?

Za tím vším, co jsem napsal, si stojím. mám za sebou dvacku odsloženejch, dělám pět let zástupeckýho na obvodě. Loni jsem měl kolem sto do zelenejch, ale nestěžuju si. Většina kluků na oddělení měla loni větší odměny jak já s vedoucím, já mám ale příplatek za vedení, tak jsem na tom o trošinku líp než jsem byl jako řadový. Ale udělal jsem pro to maximum, abych postoupil na kariérním žebříčku výš a nestydím se za to..

...bydlíš zřejmě na policejní ubytovně a pé...o si asi taky sám obsloužíš. Jsi bezdětný a nebo tvoje děti nechodí do běžné ZŠ. Otevři oči ty zaslepenče !

my se, ale za Tebe stydíme. Právě takový jako Ty se nedovedou nikde jinde chytnout a tak prostě kopou a maj blbý kecy

4 Oldapolda
Kolego to, že jsi pro svoji kariéru udělal maximum jak píšeš je sice hezké, ale co jsi tím chtěl říci. Nebylo to třeba tím, že se ti již nechtělo šlapat chodník a zavoněla ti papírová práce? Nic ti tímto nevyčítám, ale vezmi to tak, že každý nechce dělat jakoukoliv funkci, nechce se mu studovat a zkrátka chce šlapat ten chodník a pomáhat poctivým lidem. Já osobně jsem si vyzkoušel funkci VO, ale jsem rád, že jsem s tím před lety seknul a dnes ten chodník šlapu docela rád. Nikdo z nás to myslím nedělá kvůli odměnám, ale jak tady někde bylo napsáno práce policisty není obyčejná práce, ale je to poslání. Samozřejmě nikdo z nás to nebude dělat zadarmo. Co se týká odchodů policistů tak to je tragedie nejen pro policii, ale především pro občany. Kdyby to bylo u policie tak dobré, jak tvrdí I.L. tak nikdo neodchází. Nadarmo se neříká " od dobré firmy se neodchází a ke špatné se nikdo netlačí".

pro ZVO

Alespoň nelži. Máš placené dosahy. A čtvrtletní odměny. Jestli zůstáváš v práci déle, protože se bojíš starý, nenazývej to zelenými hodinami . A taky by mě zajímalo to tvé maximum, které jsi udělal pro svůj postup. Bojím se domýšlet, ale asi si musíš holit jazyk. Pokud si spokojený sám se sebou, jen dobře, ale zde se potlesku nedočkáš.

Nejsem sice ZVO, ale u nás na OOP placené dosahy nemá ani VO ani ZVO, čtvrtletní odměny někdy ano, ale také ne pravidelně, VO i u nás, není to sice pravidelně, ale také zůstává déle (bez zaplacení - tedy do zeleného). Jestli je spokojený nevím, ale podřízení s ním ano,.... a určitě za to potlesk od nás nečeká. Tak o tom koho neznáš nepiš, že lže, i když možná se svým ZVO, či VO máš zkušenosti jiné než já, ale proto se nemusíš "vozit" po druhém.

Další sebevrah v řadách policie: člen ochranky skočil z okna

Skokem z okna svého bytu ve dvanáctém patře paneláku v pražských Letňanech ukončil podle informací Práva v pátek ráno svůj život policista z ochranné služby. Na starosti měl ostrahu objektů, nešlo tedy o policejního bodyguarda vysokých ústavních činitelů.
7. 4. 2008 14:06 - PRAHA

Důvod jeho činu jsou zatím nejasné. „Je to v šetření odboru vnitřní kontroly policejního prezidia,“ řekl k tomu policistův nadřízený a šéf ochranné služby Lubomír Kvíčala s tím, že je takřka jisté, že šlo o sebevraždu.

„Nechal po sobě dopis na rozloučenou, jeho obsah ale v tuto chvíli neznám. Žádné náznaky toho, že je něco v nepořádku, jsme u něj v poslední době nezaznamenali,“ poznamenal bez dalších podrobností Kvíčala.

Podle zjištění Práva byl policista svobodný a bezdětný, bylo mu přes 40 let. Ve středu nepřišel bez omluvení do práce, v pátek ho pak našli mrtvého. Před skokem z okna svého bytu si údajně podřezal i žíly.

„Byl to skromný člověk, který se zajímal o asijské bojové umění. Nevím o tom, že by měl nějaké problémy. V poslední době mluvil o tom, že by se chtěl pokusit o přijetí na vysokou školu,“ řekl k tomu jeden z kolegů mrtvého policisty, který si nepřál být jmenován.

Zároveň naznačil, že vedení útvaru možná podle něj mohlo sebevraždě zabránit.

„Když nepřišel do práce, tak za ním byli doma. Prý ale jenom zkusili zaťukat a když nikdo neotvíral, tak zase odešli. Proč třeba nevyrazili dveře bytu, vždyť se mu mohlo něco stát?“ nechal se slyšet policistův kolega a kamarád.

Kvíčala ale kritiku odmítá. „Zpočátku jsme si mysleli, že prostě jen zapomněl na to, že má službu. Udělali jsme ale každopádně maximum, co jsme mohli. Snažili jsme se ho kontaktovat i přes rodinu, nechávali jsme mu písemné vzkazy, ale nepodařilo se nám ho sehnat,“ vysvětlil Kvíčala.

Generál Kvíčala mlží, celé vedení včetně jeho vědělo 48 hodin o tom, že nepřišel do služby. Přesto za celou dlouhou dobu, kdy bylo možno tragédii zabránit, nebyl nikdo z managementu schopen alespoň rozhodnout o vyražení dveří jeho bytu. Tím by vše bylo zachráněno. Měl by odstoupit.

To budou statistiky-někdo odešel dobrovolně, někdo zvolil sebevraždu nikdo ale nechce čekat na konec u policie!

Pro Reného, myslíte si, že když policista, nebo i v civilu občan, nepřide bez omluvy do práce, tak se mu mají vyrazit
dveře od bytu nebo domu ??? Jste se asi zbláznil, a kdo bude vyrážet dveře od bytů od kolegů z Moravy, kteří dojíždí do Prahy a uvízli na dálnici a mobil je zrovna vybitý....

XZY nebo též jeden z managementu OS, dosaď si např. gěn. Kví Kví, plak. Podpodloňskýho či npar. Matesoviče. Prostě to někdo pokurvil. Asi z vás, ale to nevím určitě, snad IMV vyšetří kdo a proč. Anebo to dopadne jako s pobodaným a oběšený J. samo sebevražedně. I to se holt někdy stává.

http://www.novinky.cz/clanek/137018-dalsi-sebevrah-v-radach-poli cie-clen-ochranky-skocil-z-okna.html

http://www.novinky.cz/clanek/136983-karlovarsky-policista-se-zas trelil-po-neshodach-s-manzelkou.html

http://michaljanousek.blog.idnes.cz/c/30603/Policie-CR-nekoncepc ni-koncepce.html

" jednoduchá pravda, co je za vnější krustou PČR a její postavení ve společnosti "

V celku pravda, až na některé pravopisné chyby a nepřesnosti v článku vybavení, konkrétně předražené radiostanice MATRA v IZS fungují ... tedy apoň v našem regionu .....

z vyčteného na tomto DF pravděpodobně za útok na veřejného činitele (zaútočil na ně tak, že policistům potrhal uniformy - patrné z prvotního hlášení operačnímu z místa zákroku - viz starší příspěvky P.L.)

poldo,
kde sloužíš? Nevydáváš náhodou ve výdejně fusekle, že jsi tak chytrý? Copak jen délka neschopnosti určuje kvalifikaci tr. činu, pitomče? Záleží snad na znaleckém posudku, diagnóze a délky omezení v běžném způsobu života. Navíc se nejen zde v příspěvcích dočteš, že obá zranění členové hlídky chodí každou chvíli k posudkové komisi, takže si je sychrují ze všech stran. To je ale asi také "jen" výmysl Lhotákové, že?

seš fakt chytrej, ale co tu bylo psáno, měl být souzen pouze za útok na veřejného činitele o odsouzení za ublížení na zdraví tu nebyla ani zmínka, tak nejdříve čti a potom nadávej "pitomče". a navíc to byla odpověď, která patřila jinam a už je na místě kde měla být, kdybys četl, našel bys.

Chytrý člověk zapřemýšlí a vyhodnotí si to. Stačí vyhodnotit níže uvedená a jasně vypovídající " data ".

1. Momentálně chybí asi 12 % policistů tedy ze 46000 míst je volných kolem 5.500 míst ( a zvýšený odchod zkušených poldů stále pokračuje s rychlým látáním děr nabíráním pomaturitních mladíčků )
2. Pro zajímavost u hasičů pod stejným zákonem a tím pramenícími stejnými podmínkami příchodu ale i odchodu např. na rentu je kupodivu, že tam se odchody nekonají, hasiči za výhodnou rentou neodcházejí (jsou méně chytří než policisté ? nebo je v tom něco jiného ? třeba náplň práce ? ) a zůstavají u svého " řemesla ".

3. Pro srovnání - v současné době chybí asi 0,8 % hasičů, tedy z 9.500 míst je volných kolem 80 míst v celé ČR.

4. Vždy platilo a platí, že tam kde je dobrý " flek ", se těžko dostávalo, neboť místa se jen tak hned neuvolnila a dobré místo se " drželo do " důchodu ". Taková místa jsou nepochybně i dnes. Zkuste se dostat například na Městský úřad na úřednické místo přes zástupy zájemců - dětí zaměstnanců, kteří tam pracují a chtějí tam dostat své příbuzné, děti.

5. Tedy jak to, že ti poldové odcházejí z těch dobře zajištěných míst, kde by jim nic nescházelo do důchodu ? a vydávají se po dosti letech služby u Policie ČR do často nových pracovních podmínek, kde tedy ta jistota již nemusí být. Proč tohle dělají ? že by o tom nepřemýšli, tedy o své budoucnosti, dělali by to z rozmaru a z té všeobecně veřejností vnímané lenošivé práce poldy odcházejí do "civilu ", kde se musí makat . To nejde na rozum. Hasiči takto neodcházejí a svá místa si zuby nechty drží, jak je vidět.

6. Kdo má ale v hlavě " Filipa ", tak se nad tím pozastaví a řekne si, že něco u té Policie ČR asi " smrdí ", nebude to tedy asi to " voňavé ", pohodové a z nějakého - nějakých zásadních ( ne malicherných ) negativních důvodů, které nejsou na první pohled vidět, ti poldové docházejí po úvaze " PRO a PROTI " k zásadnímu rozhodnutí od Policie ČR odejít.

7. Stačí jen o tom trochu uvažovat a přemýšlet a pak nebudou ty laciné kritiky, co se zde objevují. Zřejmě lidí, kteří nenávidí poldy, ačkoliv o této práci vědí jen z televize či jiných povrchních informací, které vůbec nevypovídají skutečnost.

F1

Znám spousty poldů, kteří nadávájí a přesto mají 27-30000Kč mzdu cca. po 15letech služby, tak mě tady sakra nevykládejte nesmysly, přeci nechcete, aby to měl polda na ZOP. Za co?

Za 1. Proč " sakra "
Za 2. o ZOP nebyla ani zmíňka
Za 3. Znovu si přečtěte o čem byla myšlenka
Za 4. Napovím - myšlenka byla o tom proč se od Policie ČR v takové míře odchází na rozdíl od hasičů, kteří jsou pod stejným zákonem ( ale neozbrojeni a v tom je jaksi velký rozdíl služby - možnost trestů, tr. stíhání a pod. ) s možností jít na rentu a pod. A napovím, že asi tak sladký med, jak to na první pohled vypadá, to u té PČR nebude.
5. Dál už neodpovídám. Pro chytré jsem to dostatečně popsal v hlavním myšlenkovém sedmateru.

myšlenkový sedmater máš pochroumaný, někdo si tady stěžoval, že by chtěl na ZOP 20-tis. čistého, tak jen proto. Je to tady stále o tom stejném. Nelíbí se mě práce kterou dělám? Tak jdu pryč! Stějně s tím nic neuděláte, jednota totiž u Vás nebude. UBS se snaží, ale podrejváte jim zem tím, že tlacháte v hospodě a to je vše.

Pro Klik
Tvé reakce jsou vždycky na něco jiného, ale hlavní je se navážet co ?

4 F1 : Tak pod to se podepisuju. Dobrý postřeh a vyjádření situace...

Souhlas s F1, u policie se "kliku" nejedná jen o peníze, ale o systém v kterým běží... jednoduše řečeno...... Stojí za h.o.v.n.o. .

Připadá mi, že jsi hloupej jak daleko vidíš. Kolikrát jsis to podal k policii a ani jednou tě nevzali.

není co dodat, odcházím po 2,5 letech. Už se nemůžu dočkat C........................

jinak jsem zapomněl dodat, že ve třídě nás bylo 30, 20 nás šlo sloužit do Brna a 10 kolegů již končí tak jak já, to asi mluví za vše ne?

To je vás ještě dost,když jsem v roce 2003 začal chodit na ZOPKU,tak nás bylo ve třídě 26.Školu dokončilo 18 a teď co vím,tak nás slouží jen 11 zatím.A všichni v přímém výkonu.

Nikdo tady žádné peníze nekompenzuje, jak píše někdo v nižším příspěvku. 1,5% rozpustili podivným způsobem do odměn, které vůbec nejsou, takže nula od nuly pojde.

Oldopoldo není všechno zlato co se třpytí, tady u tohoto povolání člověk dostává zabrat jiným způsobem, než o jakém ty píšeš. Na tyto věci mají nárok jen někteří lidé, určitě si je zaslouží a ty můžeš rozšířit řady a po 5 letech mluvit.

Pro ufňukánky:
Máte šest týdnů dovolené, po patnácti letech služby + 14 dnů rehabilitace (v době rehabilitace ubytování + strava zdarma), základní pracovní doba 7,5 hodiny, možno čerpat příspěvek na dovolenou až do výše 10000 na rodinu, máme spoustu rekreačních objektů, kde máme ubytování za hubičku. Veškerá rozhodnutí nadřízených jsou přezkoumatelná, nikdo vás na hodinu nevyhodí, nikdo vám nestopuje odchod na WC a na oběd se stopkami v ruce. TO VŠE JE PRO VÁS MÁLO???

ANO, a proto jdu za horším po 17 letech a už jsem naštvaný, že to mám za 55

jsi opravdu tak hloupoučký ? Věřím, že v dnešní době odlivu kvalitních lidí zůstávají a stále více přicházejí Ti, kteří se naprosto těší na uniformu, pistolku a konečně ukážou všem v okolí jak jsou dobří ... a to jsi zřejmě i Ty

To jsi dobrý, bohužel neznám ani jednoho, kdo by tyto příspěvky čerpal z řadových policistů, bohužel na tyto se nedostává, mají nějaké poukazy na zahraniční dovolené které vyjdou dráž než u kterékoliv cestovní kanceláře. A s tou dovolenou to není také tak horké jak zde píšeš, bohužel v časovém plánování ti jedna 24 hodinová služba zabere tři dny dovolené a mohl bych dále pokračovat, ale je to asi zbytečné.

Taky " ano " po 13 letech jdu za horším a už se těším. Za 24 C.

Oldapoldo, tak pojď to toho ráje za námi, místa je tu dost a berou každého vola!

Old-polda už s náma "slouží"je zašitý pěkně v kanclu,kde si užívá rizikový příplatek,který má na 100% větší než jeho podřízení na ulici.
A zapomněl dodat,že tyto výhody jsou jen pro vyvolené,ale ne pro poldy do 15 let v přímém výkonu,kteří slouží SO,NE a svátky,které si musí NADDĚLAT.
Old-poldo kolik si v minulém roce odsloužil do 150 hodin? Já 178 hodin do zelených a ani jednu hodinu proplacenou,ale naštěstí už to mám taky za pár :-)
Vypadá to,že příjde doba kdy u PČR budou jen Old-poldové a nováčci.

Pro Oldapolda
Pane chytráčku, když je práce řadového policisty tak lukrativní jak zde píšete, proč je u PČR volných již skoro 7.000 míst.

neprovokuj ty kluky a raději zapadni někam do vedlejšího kanclu a zůstaň tam. Z 6 týdnů dovolené si vybere jednosměnný provoz 6x5 dní, tedy 30 dní, zbytek jsou víkendy, dvou, třísměnný a nepřetržitý výkon od 22-25dní. Za 15let služby, bude-li mít to štěstí a ředitel mu těch 14 dní podepíše, nebo mu místo rehabek podepíše lázně, už bude mít na zdravotním 1000 x tyto výhody přeplacené - pozn. z větší části to cáluje zdravotní poj.a ne firma. Příspěvek až do 10.000,-Kč? To jsi sebral kde? Chceš lidi nasrat? Kdo si myslíš že nějakých 10 litrů kdy v život viděl? Buď se nabídnou vnitrozemské dovolené někde na chalupě (které na tebe možná padno po 20 letech služby a ještě omylem a navíc si je musíš platit) nebo musíš být minimálně na kraji nebo celorepubliikovém útvaru, abys něco dostal. Pravdu máš v tom přezkumu rozhodnutí nadřízených = ZAPLAŤ BŮH = kdybych ti ukázal pár rozhodnutí služebního funkcionáře spersonální pravomocí, tak bys asi čuměl, co dokáže vytvořit - pokud to alespoň četl a na hodinu tě vyrazit mohou kdy si usmyslí, stačí křivé obvinění a jdeš,dokud nevysoudíš návrat. Tohle to všechno není málo, to je až až, abys vypadl do tvého zadního kanclu a neprudil tu normální poldy z výkonu....

Na to co jsi tady napsal jde říci pouze jediné. Promiň mi ten výraz. Jseš vůl, jseš vůl, jseš vůl a ještě jednou jseš vůl. Zalez někam hluboko a příště než něco takového napíšeš, tak se napřed s někým poraď.

a ty se schovej někde hodně hluboko, aby tě ti volové neušlapali

Myslím, že je to záměrem, zvednout lidi ze židle a hnout někomu žlučí, "Oldapolda" to zvládl na výbornou ...