1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

JEDEN KOLEGA SI PODŘEZAL ŽÍLY A VYSKOČIL Z OKNA, DRUHÝ SE ZASTŘELIL NA SLUŽEBNĚ! PROBOHA TO NÁM TA REFORMA PĚKNĚ ZAČÍNÁ, KDO ZNAMENÁ KDO NEUTEČE TEN SPÁCHÁ SEBEVRAŽDU?

Za tím vším, co jsem napsal, si stojím. mám za sebou dvacku odsloženejch, dělám pět let zástupeckýho na obvodě. Loni jsem měl kolem sto do zelenejch, ale nestěžuju si. Většina kluků na oddělení měla loni větší odměny jak já s vedoucím, já mám ale příplatek za vedení, tak jsem na tom o trošinku líp než jsem byl jako řadový. Ale udělal jsem pro to maximum, abych postoupil na kariérním žebříčku výš a nestydím se za to..

...bydlíš zřejmě na policejní ubytovně a pé...o si asi taky sám obsloužíš. Jsi bezdětný a nebo tvoje děti nechodí do běžné ZŠ. Otevři oči ty zaslepenče !

my se, ale za Tebe stydíme. Právě takový jako Ty se nedovedou nikde jinde chytnout a tak prostě kopou a maj blbý kecy

4 Oldapolda
Kolego to, že jsi pro svoji kariéru udělal maximum jak píšeš je sice hezké, ale co jsi tím chtěl říci. Nebylo to třeba tím, že se ti již nechtělo šlapat chodník a zavoněla ti papírová práce? Nic ti tímto nevyčítám, ale vezmi to tak, že každý nechce dělat jakoukoliv funkci, nechce se mu studovat a zkrátka chce šlapat ten chodník a pomáhat poctivým lidem. Já osobně jsem si vyzkoušel funkci VO, ale jsem rád, že jsem s tím před lety seknul a dnes ten chodník šlapu docela rád. Nikdo z nás to myslím nedělá kvůli odměnám, ale jak tady někde bylo napsáno práce policisty není obyčejná práce, ale je to poslání. Samozřejmě nikdo z nás to nebude dělat zadarmo. Co se týká odchodů policistů tak to je tragedie nejen pro policii, ale především pro občany. Kdyby to bylo u policie tak dobré, jak tvrdí I.L. tak nikdo neodchází. Nadarmo se neříká " od dobré firmy se neodchází a ke špatné se nikdo netlačí".

pro ZVO

Alespoň nelži. Máš placené dosahy. A čtvrtletní odměny. Jestli zůstáváš v práci déle, protože se bojíš starý, nenazývej to zelenými hodinami . A taky by mě zajímalo to tvé maximum, které jsi udělal pro svůj postup. Bojím se domýšlet, ale asi si musíš holit jazyk. Pokud si spokojený sám se sebou, jen dobře, ale zde se potlesku nedočkáš.

Nejsem sice ZVO, ale u nás na OOP placené dosahy nemá ani VO ani ZVO, čtvrtletní odměny někdy ano, ale také ne pravidelně, VO i u nás, není to sice pravidelně, ale také zůstává déle (bez zaplacení - tedy do zeleného). Jestli je spokojený nevím, ale podřízení s ním ano,.... a určitě za to potlesk od nás nečeká. Tak o tom koho neznáš nepiš, že lže, i když možná se svým ZVO, či VO máš zkušenosti jiné než já, ale proto se nemusíš "vozit" po druhém.

Další sebevrah v řadách policie: člen ochranky skočil z okna

Skokem z okna svého bytu ve dvanáctém patře paneláku v pražských Letňanech ukončil podle informací Práva v pátek ráno svůj život policista z ochranné služby. Na starosti měl ostrahu objektů, nešlo tedy o policejního bodyguarda vysokých ústavních činitelů.
7. 4. 2008 14:06 - PRAHA

Důvod jeho činu jsou zatím nejasné. „Je to v šetření odboru vnitřní kontroly policejního prezidia,“ řekl k tomu policistův nadřízený a šéf ochranné služby Lubomír Kvíčala s tím, že je takřka jisté, že šlo o sebevraždu.

„Nechal po sobě dopis na rozloučenou, jeho obsah ale v tuto chvíli neznám. Žádné náznaky toho, že je něco v nepořádku, jsme u něj v poslední době nezaznamenali,“ poznamenal bez dalších podrobností Kvíčala.

Podle zjištění Práva byl policista svobodný a bezdětný, bylo mu přes 40 let. Ve středu nepřišel bez omluvení do práce, v pátek ho pak našli mrtvého. Před skokem z okna svého bytu si údajně podřezal i žíly.

„Byl to skromný člověk, který se zajímal o asijské bojové umění. Nevím o tom, že by měl nějaké problémy. V poslední době mluvil o tom, že by se chtěl pokusit o přijetí na vysokou školu,“ řekl k tomu jeden z kolegů mrtvého policisty, který si nepřál být jmenován.

Zároveň naznačil, že vedení útvaru možná podle něj mohlo sebevraždě zabránit.

„Když nepřišel do práce, tak za ním byli doma. Prý ale jenom zkusili zaťukat a když nikdo neotvíral, tak zase odešli. Proč třeba nevyrazili dveře bytu, vždyť se mu mohlo něco stát?“ nechal se slyšet policistův kolega a kamarád.

Kvíčala ale kritiku odmítá. „Zpočátku jsme si mysleli, že prostě jen zapomněl na to, že má službu. Udělali jsme ale každopádně maximum, co jsme mohli. Snažili jsme se ho kontaktovat i přes rodinu, nechávali jsme mu písemné vzkazy, ale nepodařilo se nám ho sehnat,“ vysvětlil Kvíčala.

Generál Kvíčala mlží, celé vedení včetně jeho vědělo 48 hodin o tom, že nepřišel do služby. Přesto za celou dlouhou dobu, kdy bylo možno tragédii zabránit, nebyl nikdo z managementu schopen alespoň rozhodnout o vyražení dveří jeho bytu. Tím by vše bylo zachráněno. Měl by odstoupit.

To budou statistiky-někdo odešel dobrovolně, někdo zvolil sebevraždu nikdo ale nechce čekat na konec u policie!

Pro Reného, myslíte si, že když policista, nebo i v civilu občan, nepřide bez omluvy do práce, tak se mu mají vyrazit
dveře od bytu nebo domu ??? Jste se asi zbláznil, a kdo bude vyrážet dveře od bytů od kolegů z Moravy, kteří dojíždí do Prahy a uvízli na dálnici a mobil je zrovna vybitý....

XZY nebo též jeden z managementu OS, dosaď si např. gěn. Kví Kví, plak. Podpodloňskýho či npar. Matesoviče. Prostě to někdo pokurvil. Asi z vás, ale to nevím určitě, snad IMV vyšetří kdo a proč. Anebo to dopadne jako s pobodaným a oběšený J. samo sebevražedně. I to se holt někdy stává.

http://www.novinky.cz/clanek/137018-dalsi-sebevrah-v-radach-poli cie-clen-ochranky-skocil-z-okna.html

http://www.novinky.cz/clanek/136983-karlovarsky-policista-se-zas trelil-po-neshodach-s-manzelkou.html

http://michaljanousek.blog.idnes.cz/c/30603/Policie-CR-nekoncepc ni-koncepce.html

" jednoduchá pravda, co je za vnější krustou PČR a její postavení ve společnosti "

V celku pravda, až na některé pravopisné chyby a nepřesnosti v článku vybavení, konkrétně předražené radiostanice MATRA v IZS fungují ... tedy apoň v našem regionu .....

z vyčteného na tomto DF pravděpodobně za útok na veřejného činitele (zaútočil na ně tak, že policistům potrhal uniformy - patrné z prvotního hlášení operačnímu z místa zákroku - viz starší příspěvky P.L.)

poldo,
kde sloužíš? Nevydáváš náhodou ve výdejně fusekle, že jsi tak chytrý? Copak jen délka neschopnosti určuje kvalifikaci tr. činu, pitomče? Záleží snad na znaleckém posudku, diagnóze a délky omezení v běžném způsobu života. Navíc se nejen zde v příspěvcích dočteš, že obá zranění členové hlídky chodí každou chvíli k posudkové komisi, takže si je sychrují ze všech stran. To je ale asi také "jen" výmysl Lhotákové, že?

seš fakt chytrej, ale co tu bylo psáno, měl být souzen pouze za útok na veřejného činitele o odsouzení za ublížení na zdraví tu nebyla ani zmínka, tak nejdříve čti a potom nadávej "pitomče". a navíc to byla odpověď, která patřila jinam a už je na místě kde měla být, kdybys četl, našel bys.

Chytrý člověk zapřemýšlí a vyhodnotí si to. Stačí vyhodnotit níže uvedená a jasně vypovídající " data ".

1. Momentálně chybí asi 12 % policistů tedy ze 46000 míst je volných kolem 5.500 míst ( a zvýšený odchod zkušených poldů stále pokračuje s rychlým látáním děr nabíráním pomaturitních mladíčků )
2. Pro zajímavost u hasičů pod stejným zákonem a tím pramenícími stejnými podmínkami příchodu ale i odchodu např. na rentu je kupodivu, že tam se odchody nekonají, hasiči za výhodnou rentou neodcházejí (jsou méně chytří než policisté ? nebo je v tom něco jiného ? třeba náplň práce ? ) a zůstavají u svého " řemesla ".

3. Pro srovnání - v současné době chybí asi 0,8 % hasičů, tedy z 9.500 míst je volných kolem 80 míst v celé ČR.

4. Vždy platilo a platí, že tam kde je dobrý " flek ", se těžko dostávalo, neboť místa se jen tak hned neuvolnila a dobré místo se " drželo do " důchodu ". Taková místa jsou nepochybně i dnes. Zkuste se dostat například na Městský úřad na úřednické místo přes zástupy zájemců - dětí zaměstnanců, kteří tam pracují a chtějí tam dostat své příbuzné, děti.

5. Tedy jak to, že ti poldové odcházejí z těch dobře zajištěných míst, kde by jim nic nescházelo do důchodu ? a vydávají se po dosti letech služby u Policie ČR do často nových pracovních podmínek, kde tedy ta jistota již nemusí být. Proč tohle dělají ? že by o tom nepřemýšli, tedy o své budoucnosti, dělali by to z rozmaru a z té všeobecně veřejností vnímané lenošivé práce poldy odcházejí do "civilu ", kde se musí makat . To nejde na rozum. Hasiči takto neodcházejí a svá místa si zuby nechty drží, jak je vidět.

6. Kdo má ale v hlavě " Filipa ", tak se nad tím pozastaví a řekne si, že něco u té Policie ČR asi " smrdí ", nebude to tedy asi to " voňavé ", pohodové a z nějakého - nějakých zásadních ( ne malicherných ) negativních důvodů, které nejsou na první pohled vidět, ti poldové docházejí po úvaze " PRO a PROTI " k zásadnímu rozhodnutí od Policie ČR odejít.

7. Stačí jen o tom trochu uvažovat a přemýšlet a pak nebudou ty laciné kritiky, co se zde objevují. Zřejmě lidí, kteří nenávidí poldy, ačkoliv o této práci vědí jen z televize či jiných povrchních informací, které vůbec nevypovídají skutečnost.

F1

Znám spousty poldů, kteří nadávájí a přesto mají 27-30000Kč mzdu cca. po 15letech služby, tak mě tady sakra nevykládejte nesmysly, přeci nechcete, aby to měl polda na ZOP. Za co?

Za 1. Proč " sakra "
Za 2. o ZOP nebyla ani zmíňka
Za 3. Znovu si přečtěte o čem byla myšlenka
Za 4. Napovím - myšlenka byla o tom proč se od Policie ČR v takové míře odchází na rozdíl od hasičů, kteří jsou pod stejným zákonem ( ale neozbrojeni a v tom je jaksi velký rozdíl služby - možnost trestů, tr. stíhání a pod. ) s možností jít na rentu a pod. A napovím, že asi tak sladký med, jak to na první pohled vypadá, to u té PČR nebude.
5. Dál už neodpovídám. Pro chytré jsem to dostatečně popsal v hlavním myšlenkovém sedmateru.

myšlenkový sedmater máš pochroumaný, někdo si tady stěžoval, že by chtěl na ZOP 20-tis. čistého, tak jen proto. Je to tady stále o tom stejném. Nelíbí se mě práce kterou dělám? Tak jdu pryč! Stějně s tím nic neuděláte, jednota totiž u Vás nebude. UBS se snaží, ale podrejváte jim zem tím, že tlacháte v hospodě a to je vše.

Pro Klik
Tvé reakce jsou vždycky na něco jiného, ale hlavní je se navážet co ?

4 F1 : Tak pod to se podepisuju. Dobrý postřeh a vyjádření situace...

Souhlas s F1, u policie se "kliku" nejedná jen o peníze, ale o systém v kterým běží... jednoduše řečeno...... Stojí za h.o.v.n.o. .

Připadá mi, že jsi hloupej jak daleko vidíš. Kolikrát jsis to podal k policii a ani jednou tě nevzali.

není co dodat, odcházím po 2,5 letech. Už se nemůžu dočkat C........................

jinak jsem zapomněl dodat, že ve třídě nás bylo 30, 20 nás šlo sloužit do Brna a 10 kolegů již končí tak jak já, to asi mluví za vše ne?

To je vás ještě dost,když jsem v roce 2003 začal chodit na ZOPKU,tak nás bylo ve třídě 26.Školu dokončilo 18 a teď co vím,tak nás slouží jen 11 zatím.A všichni v přímém výkonu.

Nikdo tady žádné peníze nekompenzuje, jak píše někdo v nižším příspěvku. 1,5% rozpustili podivným způsobem do odměn, které vůbec nejsou, takže nula od nuly pojde.

Oldopoldo není všechno zlato co se třpytí, tady u tohoto povolání člověk dostává zabrat jiným způsobem, než o jakém ty píšeš. Na tyto věci mají nárok jen někteří lidé, určitě si je zaslouží a ty můžeš rozšířit řady a po 5 letech mluvit.

Pro ufňukánky:
Máte šest týdnů dovolené, po patnácti letech služby + 14 dnů rehabilitace (v době rehabilitace ubytování + strava zdarma), základní pracovní doba 7,5 hodiny, možno čerpat příspěvek na dovolenou až do výše 10000 na rodinu, máme spoustu rekreačních objektů, kde máme ubytování za hubičku. Veškerá rozhodnutí nadřízených jsou přezkoumatelná, nikdo vás na hodinu nevyhodí, nikdo vám nestopuje odchod na WC a na oběd se stopkami v ruce. TO VŠE JE PRO VÁS MÁLO???

ANO, a proto jdu za horším po 17 letech a už jsem naštvaný, že to mám za 55

jsi opravdu tak hloupoučký ? Věřím, že v dnešní době odlivu kvalitních lidí zůstávají a stále více přicházejí Ti, kteří se naprosto těší na uniformu, pistolku a konečně ukážou všem v okolí jak jsou dobří ... a to jsi zřejmě i Ty

To jsi dobrý, bohužel neznám ani jednoho, kdo by tyto příspěvky čerpal z řadových policistů, bohužel na tyto se nedostává, mají nějaké poukazy na zahraniční dovolené které vyjdou dráž než u kterékoliv cestovní kanceláře. A s tou dovolenou to není také tak horké jak zde píšeš, bohužel v časovém plánování ti jedna 24 hodinová služba zabere tři dny dovolené a mohl bych dále pokračovat, ale je to asi zbytečné.

Taky " ano " po 13 letech jdu za horším a už se těším. Za 24 C.

Oldapoldo, tak pojď to toho ráje za námi, místa je tu dost a berou každého vola!

Old-polda už s náma "slouží"je zašitý pěkně v kanclu,kde si užívá rizikový příplatek,který má na 100% větší než jeho podřízení na ulici.
A zapomněl dodat,že tyto výhody jsou jen pro vyvolené,ale ne pro poldy do 15 let v přímém výkonu,kteří slouží SO,NE a svátky,které si musí NADDĚLAT.
Old-poldo kolik si v minulém roce odsloužil do 150 hodin? Já 178 hodin do zelených a ani jednu hodinu proplacenou,ale naštěstí už to mám taky za pár :-)
Vypadá to,že příjde doba kdy u PČR budou jen Old-poldové a nováčci.

Pro Oldapolda
Pane chytráčku, když je práce řadového policisty tak lukrativní jak zde píšete, proč je u PČR volných již skoro 7.000 míst.

neprovokuj ty kluky a raději zapadni někam do vedlejšího kanclu a zůstaň tam. Z 6 týdnů dovolené si vybere jednosměnný provoz 6x5 dní, tedy 30 dní, zbytek jsou víkendy, dvou, třísměnný a nepřetržitý výkon od 22-25dní. Za 15let služby, bude-li mít to štěstí a ředitel mu těch 14 dní podepíše, nebo mu místo rehabek podepíše lázně, už bude mít na zdravotním 1000 x tyto výhody přeplacené - pozn. z větší části to cáluje zdravotní poj.a ne firma. Příspěvek až do 10.000,-Kč? To jsi sebral kde? Chceš lidi nasrat? Kdo si myslíš že nějakých 10 litrů kdy v život viděl? Buď se nabídnou vnitrozemské dovolené někde na chalupě (které na tebe možná padno po 20 letech služby a ještě omylem a navíc si je musíš platit) nebo musíš být minimálně na kraji nebo celorepubliikovém útvaru, abys něco dostal. Pravdu máš v tom přezkumu rozhodnutí nadřízených = ZAPLAŤ BŮH = kdybych ti ukázal pár rozhodnutí služebního funkcionáře spersonální pravomocí, tak bys asi čuměl, co dokáže vytvořit - pokud to alespoň četl a na hodinu tě vyrazit mohou kdy si usmyslí, stačí křivé obvinění a jdeš,dokud nevysoudíš návrat. Tohle to všechno není málo, to je až až, abys vypadl do tvého zadního kanclu a neprudil tu normální poldy z výkonu....

Na to co jsi tady napsal jde říci pouze jediné. Promiň mi ten výraz. Jseš vůl, jseš vůl, jseš vůl a ještě jednou jseš vůl. Zalez někam hluboko a příště než něco takového napíšeš, tak se napřed s někým poraď.

a ty se schovej někde hodně hluboko, aby tě ti volové neušlapali

Myslím, že je to záměrem, zvednout lidi ze židle a hnout někomu žlučí, "Oldapolda" to zvládl na výbornou ...