4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

JEDEN KOLEGA SI PODŘEZAL ŽÍLY A VYSKOČIL Z OKNA, DRUHÝ SE ZASTŘELIL NA SLUŽEBNĚ! PROBOHA TO NÁM TA REFORMA PĚKNĚ ZAČÍNÁ, KDO ZNAMENÁ KDO NEUTEČE TEN SPÁCHÁ SEBEVRAŽDU?

Za tím vším, co jsem napsal, si stojím. mám za sebou dvacku odsloženejch, dělám pět let zástupeckýho na obvodě. Loni jsem měl kolem sto do zelenejch, ale nestěžuju si. Většina kluků na oddělení měla loni větší odměny jak já s vedoucím, já mám ale příplatek za vedení, tak jsem na tom o trošinku líp než jsem byl jako řadový. Ale udělal jsem pro to maximum, abych postoupil na kariérním žebříčku výš a nestydím se za to..

...bydlíš zřejmě na policejní ubytovně a pé...o si asi taky sám obsloužíš. Jsi bezdětný a nebo tvoje děti nechodí do běžné ZŠ. Otevři oči ty zaslepenče !

my se, ale za Tebe stydíme. Právě takový jako Ty se nedovedou nikde jinde chytnout a tak prostě kopou a maj blbý kecy

4 Oldapolda
Kolego to, že jsi pro svoji kariéru udělal maximum jak píšeš je sice hezké, ale co jsi tím chtěl říci. Nebylo to třeba tím, že se ti již nechtělo šlapat chodník a zavoněla ti papírová práce? Nic ti tímto nevyčítám, ale vezmi to tak, že každý nechce dělat jakoukoliv funkci, nechce se mu studovat a zkrátka chce šlapat ten chodník a pomáhat poctivým lidem. Já osobně jsem si vyzkoušel funkci VO, ale jsem rád, že jsem s tím před lety seknul a dnes ten chodník šlapu docela rád. Nikdo z nás to myslím nedělá kvůli odměnám, ale jak tady někde bylo napsáno práce policisty není obyčejná práce, ale je to poslání. Samozřejmě nikdo z nás to nebude dělat zadarmo. Co se týká odchodů policistů tak to je tragedie nejen pro policii, ale především pro občany. Kdyby to bylo u policie tak dobré, jak tvrdí I.L. tak nikdo neodchází. Nadarmo se neříká " od dobré firmy se neodchází a ke špatné se nikdo netlačí".

pro ZVO

Alespoň nelži. Máš placené dosahy. A čtvrtletní odměny. Jestli zůstáváš v práci déle, protože se bojíš starý, nenazývej to zelenými hodinami . A taky by mě zajímalo to tvé maximum, které jsi udělal pro svůj postup. Bojím se domýšlet, ale asi si musíš holit jazyk. Pokud si spokojený sám se sebou, jen dobře, ale zde se potlesku nedočkáš.

Nejsem sice ZVO, ale u nás na OOP placené dosahy nemá ani VO ani ZVO, čtvrtletní odměny někdy ano, ale také ne pravidelně, VO i u nás, není to sice pravidelně, ale také zůstává déle (bez zaplacení - tedy do zeleného). Jestli je spokojený nevím, ale podřízení s ním ano,.... a určitě za to potlesk od nás nečeká. Tak o tom koho neznáš nepiš, že lže, i když možná se svým ZVO, či VO máš zkušenosti jiné než já, ale proto se nemusíš "vozit" po druhém.

Další sebevrah v řadách policie: člen ochranky skočil z okna

Skokem z okna svého bytu ve dvanáctém patře paneláku v pražských Letňanech ukončil podle informací Práva v pátek ráno svůj život policista z ochranné služby. Na starosti měl ostrahu objektů, nešlo tedy o policejního bodyguarda vysokých ústavních činitelů.
7. 4. 2008 14:06 - PRAHA

Důvod jeho činu jsou zatím nejasné. „Je to v šetření odboru vnitřní kontroly policejního prezidia,“ řekl k tomu policistův nadřízený a šéf ochranné služby Lubomír Kvíčala s tím, že je takřka jisté, že šlo o sebevraždu.

„Nechal po sobě dopis na rozloučenou, jeho obsah ale v tuto chvíli neznám. Žádné náznaky toho, že je něco v nepořádku, jsme u něj v poslední době nezaznamenali,“ poznamenal bez dalších podrobností Kvíčala.

Podle zjištění Práva byl policista svobodný a bezdětný, bylo mu přes 40 let. Ve středu nepřišel bez omluvení do práce, v pátek ho pak našli mrtvého. Před skokem z okna svého bytu si údajně podřezal i žíly.

„Byl to skromný člověk, který se zajímal o asijské bojové umění. Nevím o tom, že by měl nějaké problémy. V poslední době mluvil o tom, že by se chtěl pokusit o přijetí na vysokou školu,“ řekl k tomu jeden z kolegů mrtvého policisty, který si nepřál být jmenován.

Zároveň naznačil, že vedení útvaru možná podle něj mohlo sebevraždě zabránit.

„Když nepřišel do práce, tak za ním byli doma. Prý ale jenom zkusili zaťukat a když nikdo neotvíral, tak zase odešli. Proč třeba nevyrazili dveře bytu, vždyť se mu mohlo něco stát?“ nechal se slyšet policistův kolega a kamarád.

Kvíčala ale kritiku odmítá. „Zpočátku jsme si mysleli, že prostě jen zapomněl na to, že má službu. Udělali jsme ale každopádně maximum, co jsme mohli. Snažili jsme se ho kontaktovat i přes rodinu, nechávali jsme mu písemné vzkazy, ale nepodařilo se nám ho sehnat,“ vysvětlil Kvíčala.

Generál Kvíčala mlží, celé vedení včetně jeho vědělo 48 hodin o tom, že nepřišel do služby. Přesto za celou dlouhou dobu, kdy bylo možno tragédii zabránit, nebyl nikdo z managementu schopen alespoň rozhodnout o vyražení dveří jeho bytu. Tím by vše bylo zachráněno. Měl by odstoupit.

To budou statistiky-někdo odešel dobrovolně, někdo zvolil sebevraždu nikdo ale nechce čekat na konec u policie!

Pro Reného, myslíte si, že když policista, nebo i v civilu občan, nepřide bez omluvy do práce, tak se mu mají vyrazit
dveře od bytu nebo domu ??? Jste se asi zbláznil, a kdo bude vyrážet dveře od bytů od kolegů z Moravy, kteří dojíždí do Prahy a uvízli na dálnici a mobil je zrovna vybitý....

XZY nebo též jeden z managementu OS, dosaď si např. gěn. Kví Kví, plak. Podpodloňskýho či npar. Matesoviče. Prostě to někdo pokurvil. Asi z vás, ale to nevím určitě, snad IMV vyšetří kdo a proč. Anebo to dopadne jako s pobodaným a oběšený J. samo sebevražedně. I to se holt někdy stává.

http://www.novinky.cz/clanek/137018-dalsi-sebevrah-v-radach-poli cie-clen-ochranky-skocil-z-okna.html

http://www.novinky.cz/clanek/136983-karlovarsky-policista-se-zas trelil-po-neshodach-s-manzelkou.html

http://michaljanousek.blog.idnes.cz/c/30603/Policie-CR-nekoncepc ni-koncepce.html

" jednoduchá pravda, co je za vnější krustou PČR a její postavení ve společnosti "

V celku pravda, až na některé pravopisné chyby a nepřesnosti v článku vybavení, konkrétně předražené radiostanice MATRA v IZS fungují ... tedy apoň v našem regionu .....

z vyčteného na tomto DF pravděpodobně za útok na veřejného činitele (zaútočil na ně tak, že policistům potrhal uniformy - patrné z prvotního hlášení operačnímu z místa zákroku - viz starší příspěvky P.L.)

poldo,
kde sloužíš? Nevydáváš náhodou ve výdejně fusekle, že jsi tak chytrý? Copak jen délka neschopnosti určuje kvalifikaci tr. činu, pitomče? Záleží snad na znaleckém posudku, diagnóze a délky omezení v běžném způsobu života. Navíc se nejen zde v příspěvcích dočteš, že obá zranění členové hlídky chodí každou chvíli k posudkové komisi, takže si je sychrují ze všech stran. To je ale asi také "jen" výmysl Lhotákové, že?

seš fakt chytrej, ale co tu bylo psáno, měl být souzen pouze za útok na veřejného činitele o odsouzení za ublížení na zdraví tu nebyla ani zmínka, tak nejdříve čti a potom nadávej "pitomče". a navíc to byla odpověď, která patřila jinam a už je na místě kde měla být, kdybys četl, našel bys.

Chytrý člověk zapřemýšlí a vyhodnotí si to. Stačí vyhodnotit níže uvedená a jasně vypovídající " data ".

1. Momentálně chybí asi 12 % policistů tedy ze 46000 míst je volných kolem 5.500 míst ( a zvýšený odchod zkušených poldů stále pokračuje s rychlým látáním děr nabíráním pomaturitních mladíčků )
2. Pro zajímavost u hasičů pod stejným zákonem a tím pramenícími stejnými podmínkami příchodu ale i odchodu např. na rentu je kupodivu, že tam se odchody nekonají, hasiči za výhodnou rentou neodcházejí (jsou méně chytří než policisté ? nebo je v tom něco jiného ? třeba náplň práce ? ) a zůstavají u svého " řemesla ".

3. Pro srovnání - v současné době chybí asi 0,8 % hasičů, tedy z 9.500 míst je volných kolem 80 míst v celé ČR.

4. Vždy platilo a platí, že tam kde je dobrý " flek ", se těžko dostávalo, neboť místa se jen tak hned neuvolnila a dobré místo se " drželo do " důchodu ". Taková místa jsou nepochybně i dnes. Zkuste se dostat například na Městský úřad na úřednické místo přes zástupy zájemců - dětí zaměstnanců, kteří tam pracují a chtějí tam dostat své příbuzné, děti.

5. Tedy jak to, že ti poldové odcházejí z těch dobře zajištěných míst, kde by jim nic nescházelo do důchodu ? a vydávají se po dosti letech služby u Policie ČR do často nových pracovních podmínek, kde tedy ta jistota již nemusí být. Proč tohle dělají ? že by o tom nepřemýšli, tedy o své budoucnosti, dělali by to z rozmaru a z té všeobecně veřejností vnímané lenošivé práce poldy odcházejí do "civilu ", kde se musí makat . To nejde na rozum. Hasiči takto neodcházejí a svá místa si zuby nechty drží, jak je vidět.

6. Kdo má ale v hlavě " Filipa ", tak se nad tím pozastaví a řekne si, že něco u té Policie ČR asi " smrdí ", nebude to tedy asi to " voňavé ", pohodové a z nějakého - nějakých zásadních ( ne malicherných ) negativních důvodů, které nejsou na první pohled vidět, ti poldové docházejí po úvaze " PRO a PROTI " k zásadnímu rozhodnutí od Policie ČR odejít.

7. Stačí jen o tom trochu uvažovat a přemýšlet a pak nebudou ty laciné kritiky, co se zde objevují. Zřejmě lidí, kteří nenávidí poldy, ačkoliv o této práci vědí jen z televize či jiných povrchních informací, které vůbec nevypovídají skutečnost.

F1

Znám spousty poldů, kteří nadávájí a přesto mají 27-30000Kč mzdu cca. po 15letech služby, tak mě tady sakra nevykládejte nesmysly, přeci nechcete, aby to měl polda na ZOP. Za co?

Za 1. Proč " sakra "
Za 2. o ZOP nebyla ani zmíňka
Za 3. Znovu si přečtěte o čem byla myšlenka
Za 4. Napovím - myšlenka byla o tom proč se od Policie ČR v takové míře odchází na rozdíl od hasičů, kteří jsou pod stejným zákonem ( ale neozbrojeni a v tom je jaksi velký rozdíl služby - možnost trestů, tr. stíhání a pod. ) s možností jít na rentu a pod. A napovím, že asi tak sladký med, jak to na první pohled vypadá, to u té PČR nebude.
5. Dál už neodpovídám. Pro chytré jsem to dostatečně popsal v hlavním myšlenkovém sedmateru.

myšlenkový sedmater máš pochroumaný, někdo si tady stěžoval, že by chtěl na ZOP 20-tis. čistého, tak jen proto. Je to tady stále o tom stejném. Nelíbí se mě práce kterou dělám? Tak jdu pryč! Stějně s tím nic neuděláte, jednota totiž u Vás nebude. UBS se snaží, ale podrejváte jim zem tím, že tlacháte v hospodě a to je vše.

Pro Klik
Tvé reakce jsou vždycky na něco jiného, ale hlavní je se navážet co ?

4 F1 : Tak pod to se podepisuju. Dobrý postřeh a vyjádření situace...

Souhlas s F1, u policie se "kliku" nejedná jen o peníze, ale o systém v kterým běží... jednoduše řečeno...... Stojí za h.o.v.n.o. .

Připadá mi, že jsi hloupej jak daleko vidíš. Kolikrát jsis to podal k policii a ani jednou tě nevzali.

není co dodat, odcházím po 2,5 letech. Už se nemůžu dočkat C........................

jinak jsem zapomněl dodat, že ve třídě nás bylo 30, 20 nás šlo sloužit do Brna a 10 kolegů již končí tak jak já, to asi mluví za vše ne?

To je vás ještě dost,když jsem v roce 2003 začal chodit na ZOPKU,tak nás bylo ve třídě 26.Školu dokončilo 18 a teď co vím,tak nás slouží jen 11 zatím.A všichni v přímém výkonu.

Nikdo tady žádné peníze nekompenzuje, jak píše někdo v nižším příspěvku. 1,5% rozpustili podivným způsobem do odměn, které vůbec nejsou, takže nula od nuly pojde.

Oldopoldo není všechno zlato co se třpytí, tady u tohoto povolání člověk dostává zabrat jiným způsobem, než o jakém ty píšeš. Na tyto věci mají nárok jen někteří lidé, určitě si je zaslouží a ty můžeš rozšířit řady a po 5 letech mluvit.

Pro ufňukánky:
Máte šest týdnů dovolené, po patnácti letech služby + 14 dnů rehabilitace (v době rehabilitace ubytování + strava zdarma), základní pracovní doba 7,5 hodiny, možno čerpat příspěvek na dovolenou až do výše 10000 na rodinu, máme spoustu rekreačních objektů, kde máme ubytování za hubičku. Veškerá rozhodnutí nadřízených jsou přezkoumatelná, nikdo vás na hodinu nevyhodí, nikdo vám nestopuje odchod na WC a na oběd se stopkami v ruce. TO VŠE JE PRO VÁS MÁLO???

ANO, a proto jdu za horším po 17 letech a už jsem naštvaný, že to mám za 55

jsi opravdu tak hloupoučký ? Věřím, že v dnešní době odlivu kvalitních lidí zůstávají a stále více přicházejí Ti, kteří se naprosto těší na uniformu, pistolku a konečně ukážou všem v okolí jak jsou dobří ... a to jsi zřejmě i Ty

To jsi dobrý, bohužel neznám ani jednoho, kdo by tyto příspěvky čerpal z řadových policistů, bohužel na tyto se nedostává, mají nějaké poukazy na zahraniční dovolené které vyjdou dráž než u kterékoliv cestovní kanceláře. A s tou dovolenou to není také tak horké jak zde píšeš, bohužel v časovém plánování ti jedna 24 hodinová služba zabere tři dny dovolené a mohl bych dále pokračovat, ale je to asi zbytečné.

Taky " ano " po 13 letech jdu za horším a už se těším. Za 24 C.

Oldapoldo, tak pojď to toho ráje za námi, místa je tu dost a berou každého vola!

Old-polda už s náma "slouží"je zašitý pěkně v kanclu,kde si užívá rizikový příplatek,který má na 100% větší než jeho podřízení na ulici.
A zapomněl dodat,že tyto výhody jsou jen pro vyvolené,ale ne pro poldy do 15 let v přímém výkonu,kteří slouží SO,NE a svátky,které si musí NADDĚLAT.
Old-poldo kolik si v minulém roce odsloužil do 150 hodin? Já 178 hodin do zelených a ani jednu hodinu proplacenou,ale naštěstí už to mám taky za pár :-)
Vypadá to,že příjde doba kdy u PČR budou jen Old-poldové a nováčci.

Pro Oldapolda
Pane chytráčku, když je práce řadového policisty tak lukrativní jak zde píšete, proč je u PČR volných již skoro 7.000 míst.

neprovokuj ty kluky a raději zapadni někam do vedlejšího kanclu a zůstaň tam. Z 6 týdnů dovolené si vybere jednosměnný provoz 6x5 dní, tedy 30 dní, zbytek jsou víkendy, dvou, třísměnný a nepřetržitý výkon od 22-25dní. Za 15let služby, bude-li mít to štěstí a ředitel mu těch 14 dní podepíše, nebo mu místo rehabek podepíše lázně, už bude mít na zdravotním 1000 x tyto výhody přeplacené - pozn. z větší části to cáluje zdravotní poj.a ne firma. Příspěvek až do 10.000,-Kč? To jsi sebral kde? Chceš lidi nasrat? Kdo si myslíš že nějakých 10 litrů kdy v život viděl? Buď se nabídnou vnitrozemské dovolené někde na chalupě (které na tebe možná padno po 20 letech služby a ještě omylem a navíc si je musíš platit) nebo musíš být minimálně na kraji nebo celorepubliikovém útvaru, abys něco dostal. Pravdu máš v tom přezkumu rozhodnutí nadřízených = ZAPLAŤ BŮH = kdybych ti ukázal pár rozhodnutí služebního funkcionáře spersonální pravomocí, tak bys asi čuměl, co dokáže vytvořit - pokud to alespoň četl a na hodinu tě vyrazit mohou kdy si usmyslí, stačí křivé obvinění a jdeš,dokud nevysoudíš návrat. Tohle to všechno není málo, to je až až, abys vypadl do tvého zadního kanclu a neprudil tu normální poldy z výkonu....

Na to co jsi tady napsal jde říci pouze jediné. Promiň mi ten výraz. Jseš vůl, jseš vůl, jseš vůl a ještě jednou jseš vůl. Zalez někam hluboko a příště než něco takového napíšeš, tak se napřed s někým poraď.

a ty se schovej někde hodně hluboko, aby tě ti volové neušlapali

Myslím, že je to záměrem, zvednout lidi ze židle a hnout někomu žlučí, "Oldapolda" to zvládl na výbornou ...