4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

TUTEN ČLÁNEK MUSÍ PAPALÁŠE HODNĚ MRZET A ASI NEMAJÍ ČISTÉ SVĚDOMÍ.

NEDL,OUHO POTOM, CO JEJ PRÁVO VYPUSTILO, NOVINKY SEZNAM PŘETISKLO, NA NĚČÍ (ČÍ ASI) ZÁSAH VŠADE STÁHLI!!!!!!!!!!!!!

JO, KDYBY ŠLO O PAPALÁŠE TO BY TO ROZTOČILI, ALE PĚŠÁK JIM ZA TO ASI DVA DNY NESTÁL.





Kvo

Další sebevrah v řadách policie: člen ochranky skočil z okna

Skokem z okna svého bytu ve dvanáctém patře paneláku v pražských Letňanech ukončil podle informací Práva v pátek ráno svůj život policista z ochranné služby. Na starosti měl ostrahu objektů, nešlo tedy o policejního bodyguarda vysokých ústavních činitelů.
7. 4. 2008 14:06 - PRAHA

Důvod jeho činu jsou zatím nejasné. „Je to v šetření odboru vnitřní kontroly policejního prezidia,“ řekl k tomu policistův nadřízený a šéf ochranné služby Lubomír Kvíčala s tím, že je takřka jisté, že šlo o sebevraždu.

„Nechal po sobě dopis na rozloučenou, jeho obsah ale v tuto chvíli neznám. Žádné náznaky toho, že je něco v nepořádku, jsme u něj v poslední době nezaznamenali,“ poznamenal bez dalších podrobností Kvíčala.

Podle zjištění Práva byl policista svobodný a bezdětný, bylo mu přes 40 let. Ve středu nepřišel bez omluvení do práce, v pátek ho pak našli mrtvého. Před skokem z okna svého bytu si údajně podřezal i žíly.

„Byl to skromný člověk, který se zajímal o asijské bojové umění. Nevím o tom, že by měl nějaké problémy. V poslední době mluvil o tom, že by se chtěl pokusit o přijetí na vysokou školu,“ řekl k tomu jeden z kolegů mrtvého policisty, který si nepřál být jmenován.

Zároveň naznačil, že vedení útvaru možná podle něj mohlo sebevraždě zabránit.

„Když nepřišel do práce, tak za ním byli doma. Prý ale jenom zkusili zaťukat a když nikdo neotvíral, tak zase odešli. Proč třeba nevyrazili dveře bytu, vždyť se mu mohlo něco stát?“ nechal se slyšet policistův kolega a kamarád.

Kvíčala ale kritiku odmítá. „Zpočátku jsme si mysleli, že prostě jen zapomněl na to, že má službu. Udělali jsme ale každopádně maximum, co jsme mohli. Snažili jsme se ho kontaktovat i přes rodinu, nechávali jsme mu písemné vzkazy, ale nepodařilo se nám ho sehnat,“ vysvětlil Kvíčala.

Kdyby šlo o papaláše, to by byli akční!

Kví Kví už měl dávno prduchovat a ne velet, pak by k takovýmto pochybení jeho či jeho podřízených nemohlo dojít. Vůbec všichni dlouholetí /20 a víc let/ za totáče zocelení mají být v "C".

Tak ano přiznávám , "opravdu" to máte nejtěžší zaměstnání na celém světě a budu lobovat, aby jste brali nehorázný prachy a sedeli u kafíčka. Fakt je to tady k smíchu.

jestli máš psychické problémy, jdi k Dr. Tvá averze vůči policii je zřejmá a otravuješ se tu zbytečně, ničíš si tak zdraví :-)))))

Ty zato opravdu asi nemůžeš...

a vy všichni kdyby jste na KLIKA nereagovali, tak ho přestanete bavit, takže v něčem je přeci jen KLIK jednička

a nebyla by nuda dívat se na přitroublé a hloupé názory jednoho človíčka, který si myslí, jak je ve světě nepostradatelný a jak všemu, včetně atomové fyzicky rozumí nejlépe jen on? :-))))

Velice zajímavé, už se těším co ještě dokážete z té nudy vymyslet chátro líná!!!

Pro klika ... vem si hned ten prášek. Táta

a nebyla by nuda dívat se na přitroublé a hloupé názory jednoho človíčka, který si myslí, jak je ve světě nepostradatelný a jak všemu, včetně atomové fyzicky rozumí nejlépe jen on? :-))))
Já myslím, že nuda by to nebyla a zda jsou jeho názory přitroublé a hloupé? Toť otázka. Stejná jako otázka zda si nemyslíš, jak jsi TY ve světě nepostradatelný a jak všemu, včetně atomové fyzicky rozumíš nejlépe právě TY???? :-))))

....:-)))) já nepostradatelný byl, jsem a budu, alespoň pro ty lidi v naší zemi, kterým jsem pomohl, zachránil kejhák, nebo v budoucnu s radostí pomohu, budou-li to potřebovat. Noví se totiž příliš nehrnou, (pokud nejde o jednoruké a přihlašování-klikání na internetu) a klikové a jim podobní je z bláta taky nevytáhnou špiněním poldů a jejich práce po diskuzích....Nepostradatelný jsem pak pro své blízké, ale po tom vám je absolutní ...nic... asi tak :-)))))

pro pro pro XXX

....:-)))) já nepostradatelný byl, jsem a budu, alespoň pro ty lidi v naší zemi, kterým jsem pomohl, zachránil kejhák, nebo v budoucnu s radostí pomohu, budou-li to potřebovat. Noví se totiž příliš nehrnou, (pokud nejde o jednoruké a přihlašování-klikání na internetu) a klikové a jim podobní je z bláta taky nevytáhnou špiněním poldů a jejich práce po diskuzích....Nepostradatelný jsem pak pro své blízké, ale po tom vám je absolutní ...nic... asi tak :-)))))

Jak vidno sebevědomí ti nechybí, otázkou je zda to tvé sebevědomí je ještě zdravé, či již značně prohnilé. A původně šlo :
"o človíčka, který si myslí, jak je ve světě nepostradatelný a jak všemu, včetně atomové fyzicky rozumí nejlépe jen on? :-)))". Tak hlavně, že jsi přesvědčený o své vlastní nepostradatelnosti a hodně štěstí, v životě to musíš mít dost těžké.

Zdravé sebevědomí, neboj se. Jsem zastáncem toho, co si neudělám sám, co si nezajistím, o co se nepostarám, to nemám a celkem jsem si zvykl. Důvěřuji jen sobě a opravdu těm nejbližším a ani Klik ani pro pro XXX na tom nic nezmění. A v životě mám neustále úsměv na tváři, takže se mám sqěěěěleeeee :-))))) i tobě hezký den a nemrač se :-)))))

otázky, které nevyřešíš (viz.otázky nepostradatelnosti ostatních). Když už jsi zmínil i důvod naší výměny názorů, tak já se nevyjadřuji k věcem, kterým nerozumím, Klik ano, hloupě a přitrouble a v tom bude asi ten první impuls, proč jsme se dostali do této debaty :-))) P.S. atomové fyzice opravdu nerozumím a rozumět ani nechci :-))))

Jen se nebojte, že nevím jak to chodí iu některých složek PČR.

Slabší kusy se vždycky najdou, ale přesně jsi to trefil, kolik sebevražd bylo u policie za rok 2007, řekl bych že moc ne. Tady spíše jde o to jaký vliv mají tyto události na ty, kteří k nim vyjíždějí a tím myslím všechny kteří k těmto událostem vyjíždějí a jak je o ně postaráno. V současné době je ti nabídnut psycholog, ale já bych měl obavu, že se jeho pomoc může obrátit proti mě při jakém koliv dalším problému, protože tomu, že se nikdo nic nedozví nevěřím a vpravý čas to bude použito pro nejušlechtilejší záměr a dobré jméno firmy!

uvádíš jeden z hlavních problémů, proč není využívána odborná psychologická pomoc příslušníkům. Obava z prozrazení "lékařského tajemství" je ovšem u psychologů větší než u lékařů. Čím to je? Má zde někdo odpověď?

Stejně jako s erudovaným psychologem, který by event.porušil své povinnosti, se totiž může služebně nadřízený zkusit domluvit i s tvým lékařem, bude-li na tebe chtít ušít boudu a zneužít svých pravomocí. Těch pochybení by tam ovšem bylo spousta a ne od jednoho člověka, ale vyloučit je opravdu nelze. Zajímá mě spíše důvod, proč cítíte možnost prozrazení intimních informací více ze strany PhDr. než MUDr., resp. psychologa a služebního lékaře?

Dle mého jednoduchá, že mám vysoký tlak, nebo hemerojdy v kolektovu většinou ví každý, protože i o takových věcech se bavíme a když ne, tak težko toto někdo na mě vytahne, ale že jsem měl psychické problémy ? zvládnu pracovní tlak, vypjaté situace při zákrocích, je na mě spolehnutí atd. přinejmenším záminka poslání na psychotesty.

díky za názor. Měl jsem kolegy, kteří spáchali sebevraždu a na žádném z nich nebylo zřejmé, a to ani při službě, že by měli psychické problémy. Z ničeho nic prostě padla rána a byl konec a nikdo to nečekal. Ptám se nejen z toho důvodu, že to již nechci zažít, ale hlavně jak reagovat v takových případech, jak co nejlépe zjistit změnu v chování jednotlivce a důvody proč se lidé bojí jít k psychologům (někdy jen na krátký rozhovor po tvrdém zákroku, použití zbraně atd.a musí být "doslova nuceni" k rozhovoru). Je to proto, že lidi neznají lékařské předpisy a vyhlášku MV o zdravotní způsobilosti včetně toho, že se neorientují v psychologii? Nebo jen důvod možného zneužití pravomocí?

Pro poslední stránku příspěvků
Jste "trochu" tendenční.. Kde jsou nyní vaše příspěvky o tom, ke kolika sebevraždám, pracovním úrazům, a jak hrozným, musíte jezdit. Pokud na to máte, zjistěte si kolik sebevražd a smrtelných pracovních úrazú je v civilu a kolik u policajtů, hasičů, bachařů a celníků. A pak mluvte o nějakým riziku a stresu.

už to nehul...

Alespoň nelži. Máš placené dosahy. A čtvrtletní odměny. Jestli zůstáváš v práci déle, protože se bojíš starý, nenazývej to zelenými hodinami . A taky by mě zajímalo to tvé maximum, které jsi udělal pro svůj postup. Bojím se domýšlet, ale asi si musíš holit jazyk. Pokud si spokojený sám se sebou, jen dobře, ale zde se potlesku nedočkáš.

No, tak ty nikdy ZVO nebudeš. Jseš totiž ten, kdo na to nikdy mít nebude a jen závidí. Je to pro tebe smutné, ale pro nás ostatní výhra.

Nejsem sice ZVO, ale u nás na OOP placené dosahy nemá ani VO ani ZVO, čtvrtletní odměny někdy ano, ale také ne pravidelně, VO (i ZVO) i u nás, není to sice pravidelně, ale také zůstává déle (bez zaplacení - tedy do zeleného) a ne proto, že by se "bál jít domů". Jestli je spokojený nevím, ale podřízení s ním ano,.... a určitě za to potlesk od nás nečeká. Tak o tom koho neznáš nepiš, že lže, i když možná se svým ZVO, či VO máš zkušenosti jiné než já, ale proto se nemusíš "vozit" po druhém. A jenom dobře pro druhé, že ty sám nejsi (a doufám, že nikdy nebudeš) ani ten ZVO

A to si myslíš, že se v civilní sféře lidi nestřílej a nevěšej!!! No jo, k nehodě přijedou hasiči většinou se záchrankou první a než se tam objevíte, je po nejhorším. Jenom čumíte okolo. Takovým záchranářům a hasičům bych přiznal větší stresové vypětí. Nemají takovou oporu v zákoně a vybavení na situace při napadení a toto riziko podstupují. Jste moc zaujatí.

Vezmi si prášek a jdi ke všem čertům.

My ho nechceme.

1 - O jaké opoře v zákoně mluvíte ? Máte na mysli "statut" veřejného činitelele ? Ubezpečuji, že ten statut vás před grázly neochrání. Ti na takový statut kašlou a když například ukousnou poldovi článek malíčku, tak si může stěžovat na ten nedodržený " statut ".
2 - jezdíme na místa, jako poslední ? To tedy nevím proč tak často stojíme v místech, abychom nasměrovali hasiče nebo případně rychlou zdravotní pomoc.
3. Také tedy nevím, proč jsem již několikrát tahal před příjezdem hasičů ze zahořelého bytu ožralu, co usnul při vaření pokrmu.
4 - skutečně o tom evidentně nic nevíte, tak mluvte do toho čemu rozumíte, tam budete třeba i prospěšný.
5. Ano stres u policie je něco neznámého, neboť je to povolání klidné, bez psychické zátěže a každá ženská co si nadělí do života poldu se o tom brzo přesvědčí na vlastní kůži.
6. Až se budete chtít příště realizovat ve zkušenostech nějakého povolání. Vyberte si jiné. Je vidět na první pohled, že Vám tohle téma o policii nesedí.

pro F1: co dodat :-))))

Klik má plnou pravdu

Napsal jsi to přesně. Pro Klika - kdo myslíš, že jezdí třeba i na mrtvoly? Přál bych Ti jít do bytu, kde je nějaká už delší dobu a dělat tam ohledačku. A pak se ještě může stát, že Tě někdo z pozůstalých nařkne, že se jim něco ztratilo a začnou nakonec prověřovat tebe - to už jsem taky zažil. V zimě stojíš někde pár hodin a řídíš dopravu, popř. Ti dají noční BA... Kolegové, nenechme se rozhodit někým jako Klik, který o naší práci neví vůbec nic. Třeba nás hodnotí podle toho, že někdy viděl policisty, jak si kupují na benzíně kafe, popř. dostal nějakou pokutu a je to pro něj velká nespravedlnost.

Pracovní podmínky a strsové vypětí je u policistů mnohonásobně vyšší než v civilní sféře! Nikdo to v této zemi nevidí!

To že se v Chebu asi před rokem a půl oběsil také polda, to taky nikde nebylo řečeno. Vedení to pěkně zatajilo. A asi nebude sám... je toho nějak hodně. Jenže ty svině nahoře to nevidí.. nebo nechtějí vidět

Sebevražedné sklony českých policistů, hromádné odchody a totální demotivace hovoří o něčem nezdravém v české policii.

Máš pravdu! Už by se tím vším opravdu měl někdo od základu zabývat. Vždy se dělají opatření, když se něco stane, na to jsme si u této firmy asi zvykli všichni. Už ale nevím, co horšího by se mělo stát, aby se někdo konečně chytil za rypák. Kolegů je mi opravdu líto, ale pokud současná situace bude u policie trvat delší dobu, asi to nebudou poslední případy. Rád bych se v této prognóze mýlil, ale to ukáže až čas.

není 100 jako 100 :-)