Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Nevíte někdo prosím, zdali je něco nového, jak se v minulosti vybíraly peníze na právníka (ohledně zákonu 361), jestli podal nějakou žalobu, nebo jestli to šlo k vodě. Příjde mi to totiž absolutní člověka nalákat k PČR za stanovených podmínek a pak mu je jen tak po šesti letech změnit.

Přijde ti to totiž absolutní? Opravdu absolutní? Tak to nám tu, prosím, vysvětli.

Zeptej se na www.ubs-mv.eu To je jejich diskuzní fórum. Něco se tam o tom psalo, ale již nevím.

Nikomu rejpavýmu tady nic vysvětlovat nepotřebuju každej normální člověk to chape, ale ty jsi asi z té druhé skupiny

díky za odpověď

Vím, že hasiči v " součinnosti " s NOSP nechávali k zákonu 361 zpracovat nějakou renomovanou právní kancelář právní rozbor, kdy toto bylo zpracováno, ale již nikde nebylo prezentováno s jakým výsledkem, jen bylo naznačeno, že právní rozbor dal za pravdu vlastnímu právnímu rozboru sporných ustanovení zákona ( 150 hodin a nerovnoměrnost v aplikaci a tím pádem i narušení zásady spravedlivého odměňování za vykonanou práci - službu / někdo za stejné peníze 150 hodin odslouží a někdo za stejné peníze nikoliv / ).
Na UBS jsem se ale dočetl, že NOSP ústavní stížnost nakonec nepodal ( ačkoliv to měl v plánu ) a naopak ji měl podat USB, kdy vysvětloval, že k tomuto kroku potřeboval i přehledy o nerovnoměrnosti čerpání 150 hodin. Některé podání ústavních stížností ale leží na ÚS ČR i třeba 1,5 roku, takže kdy se to může dostat k projednání a zda se tím bude vůbec zabývat, je ve hvězdách. Toť vše co o tom vím jako nečlen UBS.

Blahopřeji kolegovi Čermákovi k osvobozujícímu rozsudku. Politické zneužití tohoto policisty ke kariéře a jeho rychlé propuštění od PČR je ukázkou zvůle v této republice a vlezdoprdelismu jeho nadřízených služebních funkcionářů. Pokud se policisté budou bát zakročit, použít MP, vystřelit nemají v ulicích co dělat!

Expolicista Čermák definitivně "očistěn"

http://www.novinky.cz/clanek/137774-expolicista-cermak-ktery-zbi l-jacques-je-definitivne-ocisten.html

Hlavně, že ho ihned bývalý pol. prezident označil po zákroku za "horlivého troubu" aniž by věděl všechny skutečnosti k incidentu. Bohužel i takhle to chodí u policie. Pro policisty presumce neviny nepatří. Ten je ihned vinen bez soudu. Ale nejlepší je usmívající se pan Langer, který se tváří, jako by se vůbec nic u policie nedělo. U nás na okrese odcházejí další a další policisté a to co přichází je děs a hrůza. Tohle jste chtěl pane Langer? Zlikvidovat úplně policii?

Omlouvám se za překlep, né presumce neviny nepatří, ale neplatí

Být na Čermákově místě, tak bych teď na policii a ministerstvu vnitra vysoudil miliony za urážku osobnosti, poškození společenského uplatnění, ušlou mzdu, .....atd. A že bych si na to vzal fakt dobrého právníka, tak na to vemte jed.

Taky blahopřeji

Je to ukázka jakou asi chtějí mít policii, tedy vědomou si toho, že není dne, aby si byl polda jistý zákrokem s dalším setrváním u Policie ČR.
Padni komu padni ? Tohle heslo nemůže v současné době u Policie ČR fungovat. Ukřižovaní poldové viz. Šošovička ( Čunek ), Čermák a jiní i třeba neznámí dávají jasný signál pro ostatní jak se " chovat " a " neobtěžovat " .

"HORLIVEJ TROUBA"
byl bývalý policejní ředitel a to opravdu. Vždy chtěl jen prdelit a za H.... vyhazovat policisty, jako se mu to povedlo za živňosťáky. Doufám, že mu to osud vrátí i s úroky, hajzlíkovi.

Hrozné!

VELMI SMUTNÉ

Další sebevrah v řadách policie: člen ochranky skočil z okna

Skokem z okna svého bytu ve dvanáctém patře paneláku v pražských Letňanech ukončil podle informací Práva v pátek ráno svůj život policista z ochranné služby. Na starosti měl ostrahu objektů, nešlo tedy o policejního bodyguarda vysokých ústavních činitelů.
7. 4. 2008 14:06 - PRAHA

Důvod jeho činu jsou zatím nejasné. „Je to v šetření odboru vnitřní kontroly policejního prezidia,“ řekl k tomu policistův nadřízený a šéf ochranné služby Lubomír Kvíčala s tím, že je takřka jisté, že šlo o sebevraždu.

„Nechal po sobě dopis na rozloučenou, jeho obsah ale v tuto chvíli neznám. Žádné náznaky toho, že je něco v nepořádku, jsme u něj v poslední době nezaznamenali,“ poznamenal bez dalších podrobností Kvíčala.

Podle zjištění Práva byl policista svobodný a bezdětný, bylo mu přes 40 let. Ve středu nepřišel bez omluvení do práce, v pátek ho pak našli mrtvého. Před skokem z okna svého bytu si údajně podřezal i žíly.

„Byl to skromný člověk, který se zajímal o asijské bojové umění. Nevím o tom, že by měl nějaké problémy. V poslední době mluvil o tom, že by se chtěl pokusit o přijetí na vysokou školu,“ řekl k tomu jeden z kolegů mrtvého policisty, který si nepřál být jmenován.

Zároveň naznačil, že vedení útvaru možná podle něj mohlo sebevraždě zabránit.

„Když nepřišel do práce, tak za ním byli doma. Prý ale jenom zkusili zaťukat a když nikdo neotvíral, tak zase odešli. Proč třeba nevyrazili dveře bytu, vždyť se mu mohlo něco stát?“ nechal se slyšet policistův kolega a kamarád.

Kvíčala ale kritiku odmítá. „Zpočátku jsme si mysleli, že prostě jen zapomněl na to, že má službu. Udělali jsme ale každopádně maximum, co jsme mohli. Snažili jsme se ho kontaktovat i přes rodinu, nechávali jsme mu písemné vzkazy, ale nepodařilo se nám ho sehnat,“ vysvětlil Kvíčala.
reagovat
07.04.2008 16:10 René

Generál Kvíčala mlží, celé vedení včetně jeho vědělo 48 hodin o tom, že nepřišel do služby. Přesto za celou dlouhou dobu, kdy bylo možno tragédii zabránit, nebyl nikdo z managementu schopen alespoň rozhodnout o vyražení dveří jeho bytu. Tím by vše bylo zachráněno. Měl by odstoupit.
07.04.2008 17:24 tragédie

To budou statistiky-někdo odešel dobrovolně, někdo zvolil sebevraždu nikdo ale nechce čekat na konec u policie!
07.04.2008 17:56 xyz

Pro Reného, myslíte si, že když policista, nebo i v civilu občan, nepřide bez omluvy do práce, tak se mu mají vyrazit
dveře od bytu nebo domu ??? Jste se asi zbláznil, a kdo bude vyrážet dveře od bytů od kolegů z Moravy, kteří dojíždí do Prahy a uvízli na dálnici a mobil je zrovna vybitý....
07.04.2008 22:21 Pro xyz

XZY nebo též jeden z managementu OS, dosaď si např. gěn. Kví Kví, plak. Podpodloňskýho či npar. Matesoviče. Prostě to někdo pokurvil. Asi z vás, ale to nevím určitě, snad IMV vyšetří kdo a proč. Anebo to dopadne jako s pobodaným a oběšený J. samo sebevražedně. I to se holt někdy stává.
reagovat
09.04.2008 13:07 Škoda

Škoda, že vás více nezajímá smutný osud, kolegu již s tím nevzkřísíte, ale alespoň se podívejte na ty, kteří měli konat, nekonali a tak tragicky to dopadlo!
09.04.2008 20:38 Mára

Jak má Kví Kví něco včas rozhodnout, když za totáče vystudoval VUML (vysoké učení Marxismu-Leninismu) a za kapitalismu mu veškerý čas bral šplh na generála.
09.04.2008 21:38 XXX-pravý

4 Škoda a Mára.
Kolegové vyrazit někomu dveře od bytu si nevezme na triko ani generál. Není tzo zase až tak jednoduché jak to vypadá.
Já osobně považuji sebevraždu za zbabělost, protože problémy ať jsou jakékoliv, tak se vždy dají nějakým způsobem řešit a nikdo mě nepřesvědčí o opaku.

Ať to již bylo jak bylo, život to nevrátí a proto bych navrhoval tento případ tady již nerozebírat především kvůli nejbližší rodině a dalším příbuzným.

Děkuji všem za ně, i když je neznám.
10.04.2008 23:45 Levému

Generál jistě ne, ten nerozumí ničemu cožpak tomuto, ale obyčejná (zkušená) stálá služba ano. A o tom to je.
reagovat
12.04.2008 08:51 Honza

Spíš je to o tom, že Honza B. nemá rodinu žádnou, měl jen tu policejní a ta na něj, alespoň v podobě nadřízených, kašle a do současnosti ani nebyla schopna sdělit, kdy bude mít pohřeb.
13.04.2008 04:12 jarda

Na těchto okopírovaných řádkách je patrno, že se zde snaží policisté hodit vinu za sebevraždu svého kolegy na jeho nadřízené. A, vážení, mohou skutečně jen ti nadřízení? Co vy, jeho kolegové, nikdo jste si nevšimli, že by měl nějaký problém? Jak si toho pak měli všimnout nadřízení, kteří s ním zcela jistě nejsou v každodenním styku? To byste odvolávali vedení, co? Ale co "odvolat" sebe, protože jste nepomohli kamarádovi? To vás nenapadlo?
14.04.2008 22:05 Eřeba teď v pátek na střelbách si "kamarádi dělali !gon

Ale napadlo, třeba teď v pátek. na sl. střelbách si "kamarádi" dělali ! legraci při kontrole na otázku "kdo chybí" odpověděl VSK, že "B...." a ti skurvení kolegové se ještě smáli. Ale to je obrázek i vedení!! A to velmi, jestli i tohle trpí!! A nic s tím hned a tvrdě neudělá!!

Ale napadlo, třeba teď v pátek. na sl. střelbách si "kamarádi" dělali ! legraci při kontrole na otázku "kdo chybí" odpověděl VSK, že "B...." a ti skurvení kolegové se ještě smáli. Ale to je obrázek i vedení!! A to velmi, jestli i tohle trpí!! A nic s tím hned a tvrdě neudělá!!

???????????????????????????????????????????????????????????????? ????????????????????????????????

Hrozné!

Nechte už Kvíčelu, ale především toho mrtvého na pokoji. Myslím, že si to zaslouží alespoň pozůstalí. Tento internet je veřejný.

Bohužel těm co zůstali není jedno jak a proč to došlo až do úplného konce, vinou managementu správy, pane XXX z managementu!

Honza Benda již má pokoj a nebude to jinak. Ale ti co mu nepomohli ab yjej mít neměli.

SDN se mají redukovat a stavy rapidně snižovat.

Odcházím a nezávidím těm co tu za tohoto cirkusu a za tyto peníze zůstávají.

Brzy procitneš.

všude chleba o dvou kůrkách

Jo a proto se všichni "hrnou" k PČR :-)

k PČR nebo někam jinam, jak je už jednou psáno, všude chleba o dvou kůrkách, některé jsou tvrdší....

jdi už do pr.dele s těma kůrkama

se divím, že tě pravda až tak irituje, že to zanechalo pozůstatky na tvém "slušném" vyjadřování, které se dá srovnat s vyjadřováním ministra vnitra při volbě presidenta, no však platí: vrána k vráně sedá, že?? no tak sis k té své vráně sedl.

pro XXX: ano přesně to vyjadřuje tvou připosranost, budu raději XXX a všechno za mě zařiďte a já pak slíznu smetánku. Běž se stydět nulo !!!!!

asi to tady u PČR bude stále horší...časem bude líp..asi, ale v horizontu 15-20 let to vidím...

Na to já jim taky z vysoka s... roky utíkají a až budeš starší,tak tě v civilu nikde nevezmou

raději něco než nic-renta...co bude dál?

DOPRAVNÍ NEHODY SI BUDOU DĚLAT POJIŠŤOVNY SAMY.

Ale nebudou.Účastníci nehody vyfasují formuláře a budou běhat,jak motorové myši.Co si národ zvolil to tam má.

je to smutné, ale poškozený při DN bude "běhat jak motorová myš" (používám přirovnámí Petra) a pachatel DN bude vysmátý, protože vlastně nebude nijak sankcionován, tedy potažmo nic neporušil, ničeho se nedopustil, svou škodu si zaplatí sám, ale zůstane BEZ POKUTY A BEZ ZTRÁTY KYTIČKY (rozuměj bodů) a to i v případě, že před jízdou požil alkohol. Co na to občan, který zaplatí "tučnou pokutu" za to, že nerozsvítil ve dne světla, zapoměl doma doklady, nebo se nepřipoutal, ale nikoho dalšího tímto jednáním neohrozil. Kam ta současná "kvalitní policie" pod vedením pana MUDr.Mgr.Langera spěje to je pro občana, který policii financuje (tedy z daní sponzoruje) děs a hrůza. Lidičky vzpamatujte se a nenechte tuto zvůli nekompetentního, sebestředného a samolibého NEministra vnitra spatřit světlo světa, doplatíte na jeho experimenty VY VŠICHNI,....

NEHODY - NO CO JSEM ŘÍKAL?

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/14.04.2008/208411058250413- 00:45-1-168-hodin-nevery-vaclava-klause-ceska-na-severnim-polu.h tml?streamtype=RH

Skupiny dopravních nehod budou tedy po učinnosti škody 100 000,- dělat jakou práci? Půjdou do civilu jako všichni.

By mě zajímalo, kdo bude řídit dopravu u DN? Účastníci nehody, pojišťováci?

SDN bude suplovat silniční dohled, právě proto aby byla vidět policie na silnicích a tím zajistila BESIP, tak to přeci vymyslel pan ministr a tím opět získá "bodíky"na oblibě u občanů, u policie asi nikoliv. A kdože bude řífit dopravu u DN, no jako dosud policisté z OOP, v Praze z MOP.

Od kdy řídila dopravu u nehody hlídka SDN? Když díky papírování a všem možným úkonům nestíhají ani nehodu ukončit na místě a dodělávají ji na baráku.

jako vždy 99% (skoro vždy :-))..to budou hídky OOP (MOP) nabo OHS

Myslím, že tato otázka by spíše měla směřovat na Červíčka, jako ředitele dopravní policie. Kašpárek Langer, pravda, tahá za nitky. Ale ty nitky sám nevymýšlí, na to nemá příslušní myšlenkový potenciál. To mu musí dohodit někdo z PP, t. j. od lidí, kteří šli onehdá spát bez koncepce a ráno se probudili a koncepce jim ležela na nočním stolku.