Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství

Levice vždy trpěla jedním neduhem: pevnou, či snad dokonce slepou vírou v etickou podstatu lidství, vírou, že člověk je v jádru dobrý. Při pokusu aplikovat tuto víru ve společenské realitě se však objevil problém: náboženský pojem "prvotního hříchu" vystoupil ve vší své hrůznosti.

Ukázalo se, že v člověku pořád ještě zůstává příliš mnoho z krutého zvířete, ze kterého se evolučním procesem vyvinul. Přežití silnějšího a bezohledná, individualistická konkurence - onen ve své podstatě hluboce amorální, základní mechanismus evoluce - je právě oním prvotním hříchem, se kterým se humanita musí nějak vypořádat. Jeho vliv na každodenní lidské rozhodování levice hluboce podcenila.

Nakonec i stará levicová představa o osvícené elitní avantgardě, která po získání absolutní moci dovede masy do ráje, byla vývojem odkázána na smetiště dějin: ukázalo se, že ony osvícené elity byly ve skutečnosti také jen nelidskými zvířaty, možná ještě horšími než ovládaní plebejci.

Levice v tomto historickém případě neváhala přijmout taktiku svých fašistických oponentů, ideu velkých vůdců jako stvořených pro ideologické uctívání a následnou mumifikaci v mauzoleu. Obdobně by se v dnešní době mohla něčemu přiučit od amerických neokonzervativců nebo Bin Ládinových islamistů.

Tyto dvě skupiny autoritářů, odlišující se od sebe prakticky pouze reálnou mocí, mají stejné záměry i konzervativní vize, a stejný, efektivní nástroj pro prosazování těchto cílů: náboženství.

Náboženství není dobré ani špatné samo o sobě, z politického hlediska je nástrojem ideologické kontroly: záleží na tom, pro jaké účely je jím poskytovaná moc využita. Každá politická ideologie je ve své podstatě náboženstvím: předepisuje či zavrhuje hodnoty a podává nějakým způsobem zredukovaný, schematický pohled na svět, který je největším společným jmenovatelem toho, na čem se ještě dokáží lidé ve vší své rozdílnosti shodnout.

Politické ideologie i náboženství jsou tak v první řadě nástrojem sociální soudržnosti: obě slouží k vytvoření společného myšlenkového a hodnotového prostoru, který poskytuje společnosti ochranu před individualistickým rozkladem a anomií. Levice by se měla přestat náboženství vyhýbat, představuje totiž možnost, jak prosadit levicové ideje bez pádu do pasti centralizované totality.

Jsou špatná náboženství a dobrá náboženství. Z politického hlediska se liší především tím, jak dobře jsou zneužitelná k vytvoření státně-církevních, tj. totalitních a přísně hierarchických společenských struktur.

Dobře navržené náboženství dokáže svou hlavní funkci - udržování sociální soudržnosti - plnit decentralizovaným způsobem. Předepisuje hodnoty, ale nevytváří centralizované struktury pro jejich prosazování. Moc tak zůstává rozložena mezi jedince, kteří toto náboženství vyznávají.

Některá původní čínská náboženství takto dokázala dlouhodobě fungovat v rámci starověké Číny, která měla na dnešní poměry velmi malou míru byrokracie a systémů k prosazování centrální moci a dohledu.

Křesťanství takto fungovat nedokázalo, možná v důsledku svého přílišného zaměření na fenomén jediného Boha jako na symbol omnipotentní, centralizované moci, sídlící v jakési externí entitě, a nikoliv v lidech samotných. Takový koncept je až příliš snadno možné převést na svůdnou představu osvícené, centralizované moci lidské.

Z hlediska centralizace jde o obdobný rozdíl jako mezi "volným trhem" a centrální kontrolou ekonomiky: volný trh dokáže do určité míry využít - jistě omezený - samoorganizační potenciál společnosti a vytvořit tak základy pro decentralizaci moci.

Skutečná levice by neměla volný trh zavrhovat, naopak by ho měla bedlivě studovat, protože je funkčním příkladem toho, čemu anarchisté věří už od počátku: že společnost jako komplexní system má značnou schopnost samoorganizace, že v ní dokáží spontánně vzniknout struktury pro přenášení informací a decentralizovanou koordinaci velmi komplexních procesů.

Bohužel i dnešní "moderní" socialisté si tento fascinující aspekt trhu neuvědomují, vidí v něm jenom ideologický nástroj kapitalistů pro zotročování nemajetné většiny populace a ve vší vážnosti prosazují jakési vize ekonomiky (a tudíž společnosti) řízené výkonným centrálním počítačem.

A stejně tak si neuvědomují samoorganizační potenciál náboženství. Společnost bez náboženství, bez sdílené, v principu náboženské představy reality, je nutné ovládat centrálně, donucováním, autoritářskými metodami, jelikož bez této sdílené představy lidé nedokáží aplikovat své etické principy v praxi a společnost má pak tendenci se rozložit.

Nicméně většinou se nerozloží: mocní a schopní si uvědomí situaci a začnou sociální soudržnost rekonstruovat po svém, tak jako to dělají američtí neokonzervativci a arabští islamisté. A využijí k tomu fašistické ideje a odpovídající centralistické variace náboženské víry. Společnost individualismem zaslepených liberálů tak nevědomky vytvoří fašismus.

Levičáci by si měli přestat hrát na atheisty. Ve skutečnosti nic takového jako pozitivní atheismus neexistuje, jedinou alternativou k theismu je v životní praxi destruktivní nihilismus. Oddělovat politické a osobní ideje a hodnoty od náboženství nemá žádný význam.

Náboženství není o obrazu vousatého starce vznášejícího se na oblaku ani o doslovně interpretovaném souboru přidružených výchovných mýtů, ale o sdílených etických hodnotách a vytvoření sdílené, nezrelativizované představy světa, jejíž existence je podmínkou pro reálnou životní aplikaci hodnot a etických principů, a tím i pro existenci svobody v jakémkoliv smysluplném významu.

Dobré náboženství by mělo být upřímné: nemělo by lidem tvrdit, že předkládaný výklad světa je nějak "pravdivý", mělo by jim přiznat, že ve výkladu reality se už z podstaty lidského myšlení žádné pravdy dobrat nelze. Mělo by přiznat, že předkládaný výklad je mýtus, sice uměle vytvořený, ale zároveň pozitivní, jehož přijetím lze vykompenzovat omezenou schopnost lidského pochopení reality, a tím vytvořit základy světa, ve kterém lidská svoboda není zredukována na svou individualistickou, osamělou parodii.

Toto století bude velmi vhodnou dobou pro vytvoření nového, levicového náboženství, zvláště díky slábnoucí síle náboženství současného, totiž lidské víry ve vědu, "racionalitu" a technologicko-ekonomický pokrok. I filozofie je již odumřelá a neduživá, filozofové narazili na hranice možností sdíleného lidského pochopení a myšlenkového výkladu reality.

Věda se stala příliš složitou a příliš zneužitelnou: normálnímu člověku žádnou oporu při výkladu světa neposkytuje, protože je prostě příliš složitá. Věda jako systém výkladu reality se svou nepraktičností z hlediska lidského uvažování přiblížila ve své složitosti samotné realitě, jejíž pochopení měla pomocí systematizování usnadnit.

K tomu nedošlo. Naopak došlo k tomu, že lidé jsou obklopeni a čím dál více závislými na magických technologických černých skřínkách, jejichž fungování nerozumí a jež tak nabývají podoby magického amuletu z šamanských rituálů.

Na druhou stranu evolucí vytvořená lidská schopnost víry je tu pořád v neztenčené míře, pouze byla zahnána do podvědomí a klece individualistické pseudoracionality. Manipuluje tak s lidmi freudovským způsobem bez jejich vědomí, z čehož vyrůstá konzumerismus, komoditní fetišismus (máte rádi svůj mobil s individuálně vyměnitelným krytem, vyjadřujícím vaši osobnost?), sexuálně-redukcionistický pohled na lidskou existenci (a co takhle magické pilulky na zvětšení penisu nebo prsou?) a další legrace příznačné pro dnešní dobu.

Věda či její pseudovědecká interpretace by mohly být dobrým základem tohoto nového náboženství. Zaprvé jsou pseudovědecké myšlenky už ve společnosti rozšířené a zadruhé některé vědecké teorie přímo volají o přeměnu v pohádkové, výchovné mýty.

Třeba taková evoluční teorie, která nám, třeba ve fascinujícím podání Richarda Dawkinse, ve vší vědecké vážnosti tvrdí, že veškerý život a my sami jsme vznikli z kousků slizu či z mazlavých jílů s různou přilnavostí.

A nejen to, tvrdí nám dokonce, že celý tento vývoj či prostředí, které mu svými charakteristikami umožňuje průběh, nemá žádnou vnitřní entelechii ani teleologické směřování. Obě možnosti jsou stejně fascinující a nepředstavitelné: představa, že onen vývoj teleologický je, i představa, že takový není.

Průměrný člověk se vědě učí stejně, jako se dříve vyučovalo náboženství. Neučí se experiment a myšlenkový proces, místo toho jsou ve školách autoritářským způsobem memorovány apodiktické pravdy. Jak takové množství znalostí také jinak chcete populaci učit? A to množství bude jenom narůstat, exponenciálně.

Dalším příkladem budiž třeba kvantová mechanika, nebo jakákoliv složitější oblast matematiky, pro většinu lidí nepochopitelná a neověřitelná. Z takové vědy lidé vidí skutečně pouze její magické výsledky, různá technologická zařízení, neposkytuje jim tolik potřebný výklad reality a smyslu čehokoliv.

Celá kultura racionality jako vůdčího principu lidského uvažování, založená právě na vědeckém pokroku a materiálních výdobytcích, které lidem poskytla, přerostla lidské duševní schopnosti a stala se sama o sobě iracionální modlou.

Taková situace vytváří prostředí pro rekonstrukci víry a vznik nových náboženství. Náboženství a víra jsou ve své podstatě nesmírně racionální: rozumí totiž omezenosti lidského myšlení a umožňují tak člověku smysluplnou existenci v příliš komplexní realitě, kterou nelze pochopit.

Levice by měla věnovat víc filozofického úsilí této oblasti, uznat omezenost své víry v racionalitu a dobrou lidskou podstatu, a nabídnout lidem racionálně přijatelný, decentralizaci podporující, optimistický, humánní a nábožensky shrnující výklad světa, zahrnující socialistické politické principy. V dnešním světě "racionálního" nihilismu a masové deziluze s ním může uspět a získat tak základ pro demokratické prosazení svých myšlenek.

A ještě ohledně revoluce, tématu, kterému se v souvislosti s levicí lze jen těžko vyhnout.

Žádná revoluce nebude potřeba. Stejně tak jako žádná revoluce nebyla potřeba ke svržení tyranského "socialismu", nebude potřeba ani ke svržení globálně-amerického kapitalismu. Lidé se mohou se současným systémem vypořádat stejně, jako se vypořádali se systémy v zemích Sovětského bloku: prostě počkat a nechat je zcela vyhnít, nechat je rozložit se v důsledku jejich vlastní sebedestruktivní vnitřní podstaty.

Pokud se kapitalistický systém rozloží, jak Marx a jeho stoupenci předvídají, můžeme pouze doufat, že tentokrát bude připravena skupina ideologů méně asociálních, než byli ti, kteří převzali moc po pádu "komunismu". Úkolem levice je tyto ideology připravit. Historie chiliastických hnutí a náboženství, především těch východních, může poskytnout inspiraci.

Expolicista Čermák, který zbil Jacques, je definitivně očištěn


Odvolací soud ve středu potvrdil verdikt obvodního soudu a zprostil obžaloby policistu Tomáše Čermáka. Toho žalobce vinil z napadení Kateřiny Jacques. Soudy tak definitivně potvrdily, že se Čermák svým jednáním trestného činu nedopustil.

"Jednání obžalovaného nebylo sice taktické, ale nebylo ani nezákonné,“ řekl předseda senátu Luboš Vlasák.

Podle něj jednal Čermák v souladu se zákonem a na základě rozkazu. Nynější poslankyně Jacques se dopustila jasného přestupku, když odmítla poslechnout výzvy policisty, aby vyklidila prostor, kde stála, uvedl Vlasák.

"Za svá zranění je prý odpovědná sama. Pokud by nedělala to, co dělala, nic takového by se nestalo," dodal.


Čermák byl od policie propuštěn. Nyní po svém očištění by se rád vrátil. Chtěl by pracovat jako operační důstojník. Bude také požadovat náhradu ušlé mzdy.

Ředitel pražské policie Petr Želásko připustil, že by se Čermák mohl vrátit, jelikož byl očištěn.

Podle obžaloby zbil Čermák Jacques v roce 2006 při protestu proti prvomájové demonstraci neonacistů v Praze na Palackého náměstí. Ta v té době zastávala post ředitelky sekce lidských práv úřadu vlády.

Po incidentu, který byl mediálně velmi sledovaný, byl Čermák propuštěn z řad policie a byl obviněn ze zneužití pravomoci veřejného činitele, ublížení na zdraví a omezování osobní svobody.

Státní zástupce Martin Omelka spolu s Kateřinou Jacques tvrdili, že Čermák ženu několikrát udeřil do hrudníku, smýkl s ní na zem, klekl si na ni a při nasazování pout ji pak bil. Při snaze dostat Jacques do služebního vozu ji podle žaloby mimo jiné udeřil do rozkroku.

Obvodní soud osvobodil Čermáka, který zbil Kateřinu Jacques, už v únoru. Zdroj: ČTK



Podle rozhodnutí soudců obvodního soudu se ale Čermák trestného činu nedopustil. Podle Obvodního soudu příznivci Strany zelených, včetně Jacques, porušili zákon o shromažďování a dopustili se přestupku.

Navíc měli chtít provokovat pravicové extremisty. Policista proto podle soudu naprosto správně všechny vyzval, aby se vydali jinou cestou, což odmítli. Následný Čermákův zákrok podle soudu nebyl trestným činem.

Jo jo, to bylo aktivit i od samotného pol. prezidenta Čermáka odstřelit před verdiktem soudu a i před začátkem vyšetřování. Prý horlivý trouba. Tak smýšlí vrcholný policejní menežment o řadových policistech. Jo to se stát někomu z vedení. To by se přece do rozsudku nemohl propustit a pro jistotu by se uklidil na vyšší post. Je to hnus. Doufám, že jim to Čermák s právníkama dá pořádně vyžrat včetně JAU JAU squoterky a feťačky - prominentního smrada.

Být na Čermákově místě, tak bych teď na policii a ministerstvu vnitra vysoudil miliony za urážku osobnosti, poškození společenského uplatnění, ušlou mzdu, .....atd. A že bych si na to vzal fakt dobrého právníka, tak na to vemte jed. Rozhodně bych se nezapoměl i s právníkem připomenout i bývalému PP.

Čermáka neznám a je mi volnej. Jen bych se pozastavil nad prací inspekce,která aktivně obvinila Čermáka z tr. činů} jinak to už ani neumí]- nadřízení odvolali ředitele Prahy 2 z funkce a jeho zástupce také...Na jejich místě bych se soudil s policií. To je celá inspekce. Sami na nic nepřijdou a nic nevyšetří. Reagují jen na podněty a veleaktivně podle rčení kam vítr tam plášť - vyšetřují.St.zástupce je potěšen že může soudu předložit jakoukoliv kauzu. Výsledky jsou však mizivé,protože se jedná jen o vylepšování statistiky.

Jasně, inspekce je bezzubá a dělá jasně "propadající" případy. Kdy budou i tyto žluté tašky zodpovědné za svou prácí a zničené kariéry a životy , hlavně řadových nevinných policistů??? Kdo jejich "práci" hodnotí a vyvozuje důsledky??? To jsou takoví bozi, že jsou nepostižitelní??? Pokud dělají práci "napůl" tak taky " z hrušky dolů" a trestat.

Modrý ministr se zřejmě rozhodl zdecimovat policejní sbor do samého kořene a ve všech aspektech.
Už začínají dávat výpovědi nehodáři.

Zajímal by mně názor obyčejných dopraváků na skutečnost, že moje auto rostřelí nějaký debílek, vylítaj pytle apod., škoda cca 75 tis. a já nebudu volat 158?? To mám jako zastavit provoz trojůhelníkem, zamést střepy, naložit car na odtahovku atd.?
Trochu ujetý, ne.

Nejdřív se nauč česky, pak se zeptej pana Červíčka, brachu.

trojúhelník dáváš i v současné době, odtahovku si voláš také sám (policie má dokonce přísný zákaz kohokoliv vyrozumívat, aby nešlo o zakázanou reklamu či upřednostňování vybraných firem) a na střepy můžeš anonymně zavolat správu komunikací, že jsi při průjezdu málem přišel o všechny pneu díky střepům ze staré nehody a oni jsou povinni to uklidit. Co chceš slyšet přesně?

Jde asi jenom o to, že se posune výše škody na 100 tis.Kč a v tento monent, může každopádně zavolat policii každý účstník dopravní nehody jako doposavad. Jde tady zásadně o to, že když nebude na místě dopravní nehody alkohol a nebo zranění, lze dopravní nehodu uzavřít blokově a né ji jeden měsís zbytečně šetřit jenom z důvodu vyskové škody.

Jak přinutím druhého účastníka střetu-srážky- nehody, aby mě dal svůj doklad, jak jej přinutím dýchnout pro zjištění možného alkoholu. Bude povinnou výbavou přístroj pro zjištění alkoholu při dopravní nehodě, kdo je bude lidem seřizovat a za jakou cenu? Děkuji za odpověď. Nebude npř. povinost odebrání krve účastníků nehody mezi sebou do ešusu?

v alkoholu bych problém neviděl, protože ten kdo pil, tak si je toho vědom a raději řeší nehodu bez policie a to i teď, protože je to pro něj výhodněj a bude se snažit dohodnout a řekl bych, že i u nejasného zaviněn nehody raději přizná vinu, to je můj názor.

s platama to je FAKT špatný, nejen inflace, ale hlavně to zmrazení platů do r. 2009, to je dost ponižující. Pobízí to k jedinému. Jít do hajzlu... Být u JS po 13-ti letech ve 3. plat. třídě jezdit po exekucích a nasazovat krk sám v poli s vykonavatelem v tmavých prostorách chatrčí darebáků...a vůbec všude tam, kde nevíš od kud přiletí pes nebo bejzbolka, to je pro GŘ VS normální... Za ty prachy nic moc... Zbytečný se rozepisovat... Svrab, bída a neštovice!!!

BTW: A za kolik dělá vykonavatel? Určitě se Vám pochlubil.

...aneb jak se český policista propadá na reálném platu proti roku 2007!

Tak jsem koukal včera na TV Nova a řeknu vám, že mám ze sl. Lhotákové jediný dojem, že to hraje na pracovní úraz s trvalými následky a na invalidní důchod.

Může policista ve 4 TT sloužit DS (není to nezákonné)

Určitě není je to v souladu s katalogem prací, které se vykonávají ve 4. platové třídě.

PENÍZE NA MODERNIZACI SLUŽEBEN P1000 JSOU V OHROŽENÍ JAKO CELÁ POLICIE , KTERÁ SE POMALU ROZPADÁ.

že by nový krajský? :) ... bohužel se ukazuje na uvedeném případě managerské selhaní nejvyššího řádu, komunikace se zaměstnanci je to nejdůležitější, co musí zvládat každý kvalifikovaný manager, pokud ne, tak to bude i ve státní firmě znamenat obsazení místa opravdu kvalifikovaným člověkem... držím také palce

http://www.policista.cz/clanky/reportaz/vlasimska-kauza-padl-roz sudek-noviny-pisi-nova-toci-214/#comments