Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Jako bývalý policista, který odešel před účinností současného služebního zákona, avšak bez renty a jakéhokoliv odchodného, jsem měl pro Vaše postavení pochopení. Bohužel v současné době, kdy si někteří z Vás počínají jak nejhorší fňukny ztrácíté mé sympatie. Vaši práci znám, vím co za práci děláte a jak kvalitně ji děláte (především trestní řízení), a proto si dovolím tvrdit, že i pro některé z Vás je současný "katastrofální plat" více než královský.

BTW zkuste se zamyslet nad tím, co děláte špatně (v mediální prezentaci), když se od Vás odvrací i bývalý příslušník PČR?

No nevím jestli jsi ten pravý na postavení se do role přísného hodnotitele policistů s odslouženými 1-5 lety ( dle nepřiznaného nároku na odchodné po 6 letech). Za sebe mluvím, že mě to rozkoukání se u Policie ČR a nabrání určitého přehledu v policii trvalo trochu déle. Rozhodně bych si nedovolil kdysi po nějakých mých odsloužených 5 letech dělat kritika. V té době jsem ještě hodně málo věděl a dnes ? Jen s pousmáním poslouchám kolegy co jsou u nás 3-4 roky jak se ještě naivně ptají vedení na věci na které se já již dávno neptám a raději si odpovídám sám, neboť odpovědi již znám.
Tak to by bylo asi všechno co jsem chtěl vyjádřit ve vší skromnosti a nemyslím to zle.

Já věděl, že se F1 ozve. :-)

Na hodnocení mé osoby chybí určité informace, a to: co mám za sebou před PČR a kde jsem v současné době. Určitě kdybych považoval za vrcholný případ své policejní práce to, že jsem babku jedoucí bez papírů na babětě po nějaký vedlejší silnici udělal ve zkracáku na 180d tr. zákona, tak bych zde výše uvedené nepsal. :-)

to F1

Pokud se Tvý kolegové ptají vedení na určité věci, tak to předpokládá, že vedení je "v obraze" nebo tváří se, že je "v obraze", anebo Tvoji kolegové sloužící 3-4 roky jsou stále ještě naivní a jako samostatně jednající policisté nepoužitelní a tudíž přeplacení. BTW před necelým měsícem jsem zjistil, že VO OOP na jednom desetitisícovém městě je člověk sloužící od cca podzimu 2005. Takže bych se přikláněl k poslední variantě. :-)

okud jste odešel bez jakéhokoliv odchodného,pak jste byl v y h o z e n.

No bohužel dávám za pravdu F1, neboť práce o které mluví se do krve dostane nejdříve po 5 - 7 letech praxe...

Policicsta se nestane policistou, když mu dají placku a průkaz, ale až po nabrání zkušeností, což je podmínka první. Podmínka druhá je, že má pollicista pro práci "cit" a "ví", kdy, jak a kam uhodit hřebíček na hlavičku.

Tak jsem kamarádovi od PČR (6 PT bez směnosti) položil otázku "Prosím Tě, kdo si vlastně na netu tak stěžuje (především na peníze)" Odpověděl, že jsou to především netáhla (ve zkratce) a poukázal na kolegu v 7 PT (bez směnosti), který je v práci cca 2-3 dny v měsíci (studijní volno, paragraf na dítě přesto, že je manželka na mateřské apod.)

Jako kdyby psal BLESK nebo AHA ty malý kritiku.

UK, sice nevím koho máš za kamaráda, ale "studijní volno" je "dost drahé", sice ho máš, ale musíš se "upsat" k dalším rokům práce u PČR, pokud nesplníš zaplatíš nemalé peníze a počet dní volna je přesně specifikován zákonem. Pokud je jeho manželka na mateřské nemá kolega kamaráda na "§" na dítě nárok, pouze v případě, že se manželka není schopna o dítě postarat (tedy většinou proto že je sama nemocná, apod,....). Takže nevěř všemu co ti kamarád napovídá, nemusí to být vždy 100% pravda,... zkus sám, berou kde koho, a uvidíš sám, hodně štěstí Vlasta

Vlasto tomu magorovi to nikdo nevysvětlí to je další IQ.

třeba pochopí, že ne každý o kom si myslí, že je kamarád, jím skutečně je a zkduí získat info i jinde, nejen od pseudokamaráda, Vlasta

to Vlasta

- Pokud budu porovnávat VŠ vystudovanou v civilu a VŠ vystudovanou v rámci služebního poměru, tak vždy vyjde výhodněji VŠ v rámci služebního poměru.
- Je velký problém si sehnat neschopenku od doktora, pro ženskou, která je na mateřský a tudíž její "nemoc"nikoho netrápí? Pokaždé, když se mluví o tom, že určitý policista má paragraf na dítě, ačkoli je jeho manželka na mateřské, tak je to doprovázeno vždy určitým úšklebkem, protože víme o co se v tomto případě jedná. Skutečně by si někdo z civilního sektoru toto dovolil? Určitě ne!

to SOS

Vaše ubohá reakce nestojí za komentář.

potom nevím proč jsi "komentoval". V původním příspěvku jsi neporovnával studium VŠ v civilu, nebo v rámci služebního poměru. Ano potom souhlasím, že studium ve služebním poměru je finančně méně náročné, ale jak jsem uvedla se závazkem ("upsáním se") na "X" roků setrvaných dále ve služebním poměru (v opačném případě, tedy pokud závazek nesplníš zaplatíš nemalé peníze) A co se týká "§" na dítě ?? Je to opět ve smyslu zákona a pokud máš zkušenost že :"Pokaždé, když se mluví o tom, že určitý policista má paragraf na dítě, ačkoli je jeho manželka na mateřské, tak je to doprovázeno vždy určitým úšklebkem, protože víme o co se v tomto případě jedná. Skutečně by si někdo z civilního sektoru toto dovolil? Určitě ne!" tak se jedná o problém policista - vedoucí. Pokud lékař uzná ženu neschopnou postarat se o dítě, musí péši o dítě zajistit otec dítěte, ale hodnocení oprávněnosti této situace nepříluší tobě ani vedoucímu policisty, ale pouze lékaři. Vedoucí pracovník však má možnost nechat rozhodnutí tohoto lékaře přezkoumat, pokud má pochybnost o tom, že lékař vystavil pro policistu "§" k ošetřování dítěte neoprávněně. Ale vzhledem k tomu, že máš informaci od kamaráda a ne svou vlastní, tak myslím, že tato komunikace je pouze v rovině "akademické" nikoliv skutečné,.... a potom není o čem konkrétně s tebou (osobou zástupnou) dále diskutovat Hezký večer. Vlasta

to SOS

Proč by vedoucí napadal postup svého podřízeného, který si vzal § na dítě, přestože je jeho manželka na mateřské (sama má neschopenku od doktora), když to samé udělal i ten vedoucí?

no potom buď je to v pořádku a potom nevím na co si ztěžuješ, nebo to v pořádku není a potom se "vzmuž jako kolegyně Petra Lhotáková" a poukaž na "lumpárny vedoucích", dotáhni je do konce a dočkáš se třeba "zadostiučinění". Nebo na to nemáš, potom se na to "vykašli" a drž obrazně řečeno "hubu a krok" a přestaň si tady ztěžovat a napadat své úspěšnější kolegy. Vlasta. A dál už nebudu reagovat, protože chytrému napověz a hloupého kopni (některému ani to nakopnutí nepomůže)

Přežít se z peněz od policie dá, ale žít jako člověk to už je problém.

Nebylo by lepší napsat? - Přežít z peněz od policie ZA VYKONANOU PRÁCI se dá, ale žít jako člověk, to už je problém. Spíš moje otázka zní: Mohl byste tuto větu vůbec napsat?

z "policejních peněz" jsem "přežívala" víc jak 30 roků a přežila jsem, dokonce posledních 14 roků sama se 2-ma dětmi, které vystudovali i VŠ a hlady jsme neumřeli a myslím, že jsme nežili "hůř než člověk" a nebyl to pro nás problém a není dodnes. Ano přiznávám, mít miliony, budeme si žít lépe, ale i tak žili jsme a žijeme slušně, pravda čím víc peněz tím lépe, ale dá se z policejního platu slušně vyžít, nejen přežít. Tak trochu skromnosti, jsou skupiny obyvatel které jsou na tom hůř (rodiny s dětmi, důchodci, učitelé, zdravotnictví, hasiči,... a další abych někoho nezapoměla) Hezké žití .Vlasta

Asi jsi nesloužila na malém okrese, ale ve větším městě, kde byla vstřícnost a ochota od vedení.

mýlíš se, nebylo to velké město, bylo to (no nemohu posoudit zda zrovna malý okres) zejména menší OOP, v poslední době vzhledem k podstavům, služba ve výjezdu o 2 policistech a to v SO,NE, noční, svátky, bohužel i hodiny "do zelených 150-ti hodin", vstřícnost a ochota vedení, nevím jak to myslíš, zejména v souvislosti s žitím či přežitím z "policejních peněz". Myslím, že na to žít či přežít z "policejních peněz" nemá vliv zda je to ve větším městě, či na menším okrese a již vůbec zde nehraje roli vstřícnost a ochota od vedení OOP (případně okresu). Ale tady a písemně možná každý máme na mysli něco jiného. Ale trvám na tom (z vlastní zkušenosti), že policejní plat je na víc než na přežití, je na slušné žití (pravda milionáři jsou na tom lépe, ale s tím musí každý policista počítat, že milionářem se jako policista "na ulici", tedy na tom nejnižším stupni policejního žebříčku nestane),... další diskuzi o tomto tématu nepovedu, protože z pár zde napsaných slov, stejně věc nemůžeme kvalifikovaně probrat. Hezký večer Vlasta

Jenom malá oprava pro Vlastu. Hasiči na tom hůře než poldové nejsou, myslím tedy finančně.
Za vše hovoří i odchody :

Na 46000 policistů chybí kolem 5.500-6.000 policistů
Na 9500 profi hasičů chybí kolem 80 hasičů v celé ČR

To jen pro správnost, nic víc. Trochu se o to zajímám a sleduji odchody a příchody.

otázkou je, jestli jsou to jen finance, zákon 361 je stejný jak pro policii tak pro hasiče,....třeba je práce u hasičů přijatelnějsí, nevím, pracovní podmínky u policie jsou mi důvěrně známé, u hasičů pracovní podmínky neznám, proto radši nehodnotím,... ale pravdou je, že hasiči, na rozdíl od policistů, si na těchto stránkách až tolik nestěžují. .--.... proč asi???? Hezký večer. Vlasta

Tak jsem kamarádovi od PČR (6 PT) položil otázku "Prosím Tě, kdo si vlastně na netu tak stěžuje (především na peníze)" Odpověděl, že jsou to především netáhla (ve zkratce).

V 6 se směnností to není na stěžování. To je to nejlepší co kariérní řád vymyslel.

Kdyby tvůj kamarád v 6PT skončil po 15 letech díky novému zákonu 361/2003Sb. ve 3PT, jistě bys koukal, jaké je i on netáhlo..........

Když si tak pročítám příspěvky v této diskusi, tak mi připadá, že je Policie ČR spolkem uplakaných dětiček, které neznají nic jiného, než jsou prachy, prachy a zase prachy. Dost mi to připomíná církve domestikované na území ČR, od nichž také stále slyšíme jen peníze, pole, lesy, baráky... Ale proč to píšu. K policii, tehdy SNB jsem nastupoval před cca 28 lety. Mnoho let jsem pracoval jen za plat, když byla odměna, šlo o několik stokorun. Pravda, byla jiná doba: Politici se nervali o koryta, jako je tomu dnes, stát si uvědomoval, že policii, tehdy sice s jiným názvem, ale se stejnými či obdobnými úkoly, potřebuje. Tak se o ni staral. Dostat byt v té době nebyl žádný problém, nájemné s ohledem na výše platů velmi přijatelné, vlastní zdravotnictví na vysoké úrovni, důchody v 55 letech, možnosti rekreací, a to i pro policejní důchodce atd. atd. Dnes? Bytů pro policisty jako šafránu a vesměs s nájemními smlouvami na dobu určitou, odchod do důchodu jako u jiných profesí, řadu rekreačních zařízení menežment stačil úspěšně zašantročit, nemocnice MV zrušena, policejní zdravotnictví hyne na úbytě a je stále oklešťováno. Ale, vážení, nic s tím neuděláte, protože takový trend je v celém státě a ve všech resortech. Jen to zkuste v jiném oboru, možná se vám bude dařit, možná ne. A tak tomu je u PČR. Státu je jedno, zda PČR je funkční či nikoliv, hlavně když momentálně vládnoucím činitelům na nic nepřijde. A o to snad jde, né? Možná se podaří dostat policajty na ulici, aby byli vidět, tudíž většina občanů zatleská. Ale ti, kteří se starají o to, aby byla zjišťována trestná činnost, která se děje mimo ulice, pomalu ale jistě odejdou. A kdo tyto lidi nahradí? Již dnes jsou vyšetřovací spisy plné urgencí od státních zástupců o podání zprávy o stavu řízení. A bude mít v blízké budoucnosti PČR tolik lidí, aby vůbec tito stačili alespoň odpovídat na dotazy SZ? Takže, lidi, policajtíci. Přestaňte brečet. Buď dělejte bez ohledu na peníze nebo si najděte nějakou lépe placenou práci mimo Titanic.

Jardo,
shrnu tvůj příspěvek jednou větou. Ty jsi ale pitomec!

Proč pitomec? Vždyť má pravdu!

Velký souhlas! Máš pravdu

Pro "mazec". Možná jsem pitomec, nic proti tvému názoru. Ale jedno vím jistě. Policie se ze současného stavu bude hrabat celou řadu let, osobně to typuji tak nejméně na pět let, spíše ale déle. A já se ptám: Co na to občan? Jsem účastníkem silničního provozu, jezdím po Praze, ale i mimo Prahu, a to dost často. Policajta není vidět, to je jasné. A pokud ano, tak ve služebním vozidle, většinou sám a s vyšším hodnostním označením, t. j. nějaký funkcionář právě cestuje na nějakou nesmyslnou poradu. To ale zcela jistě není řešení. Funkcionáři jsou úkolováni k náboru nových lidí a oni k tomu mlčí, ač vědí, že pro jimi řízené útvary by bylo daleko lepší, kdyby mohli udržet ty stávající. Ale těm nemají co nabídnout. A akce "pomáhat a chránit"? To je dost legrace, zeptejte se spoluobčanů, co si o tom myslí. Stačil článek o tom, jak si občané vybavují svá vozidla parafrázemi na tento reklamní slogan. Možná že by polici větší službu udělalo, kdyby na vozidla dávala samolepky firem, které by ji sponzorovaly. Našla by se taková firma?

jsem rád, že jsi pochopil důvod "pláče" zdejších policistů. Po každé akci následuje reakce a totéž platí i u PČR. Nový zákon lidem na ulici nepřidal, lidem ve výkonu (jak píšeš vyšetřovatelům) také příliš ne a pak se nemůžeš divit, že ti lidé odcházejí do toho nejistého soukromého sektoru a světe div se, většina se rozplývá nad chováním svých šéfů v civilu. Chápou totiž význam slova manager a nechtějí už svého bývalého diktátora bez mozku ani vidět. A urgence si mohou státní zástupci posílat na vnitro případně do Parlamentu, tam jim určitě experti poradí, jak s podstavem několika tisíc lidí zvládnout rostoucí kriminalitu a s tím spojenou stále rostoucí administrativu a byrokracii. Kupodivu jsem si nevšiml, že by se něco za ten rok a půl slibů změnilo? Ty ano? Čeho děláš méně, abys byl více v ulicích? A nezapomeň, i ten kriminalista - vyšetřovatel, který sedí celé roky v kanclu a nezná ani svůj rajon, je v tom kanclu na dvě věci, takže i on musí být mezi lidma. Hawk.

pro mazec
pitomec jseš leda ty a nejen s ohledem na poslední úlet

for Mazec: - tleskám, jásám, protože tvá reakce je vskutku na velké úrovni a hodna profesionála sboru PČR. Úsměvné a hloupé!!!

Napsáno správně. Souhlasím. Dobře už bylo. Dneska když policista děla, nebo neděla je to úplně jedno pořád stejné peníze. Proč si nemůžu u Policie ČR vydělat víc, když své spisy dokončuji v termínu a bez problému a jsem ochoten jít do práci i z volna. Ale ptám se proč, když půjdu z volna stejně budu mít pořád stejnou výplatu a nikdo mou práci neocení. Kolega má pracovní neschopnost, nebo paragraf, nebo odchází do civilu a jeho spisy se opět přelozděli mezi ostatní - práce navíc a opět za nic. Systém naprosto šílený a proto odcházím, nikdo z vedoucích nic neřeší jenom aby to nějak fungovalo, aby byl hlavně klid a nikdo nevěděl jak to vlasně běží na zákl. útvarech( OOP, DI SKPav apod.). Po třinácti letech v 5 plat. třídě po odečnetí renty dnes dělám za nějakých 15 tis. To si v civilu vydělám taky a budu aspoň s rodinou o víkendech, svátcích. Vy kteří nejste vyhořelí, nebo máte strach odejít tak se držte. Pozor na rok 2009 a 2010. I kolegové z armády jsou pekně napnutí co je čeká.

stojí to za...a bude min. stéjně, spíše hůře...raději nějaká renta, než žádná...

POLICISTÉ SE PROPADAJÍ NA PLATECH, NA OSOBNÍ NEJSOU PENÍZE, NA ODMĚNY NEJSOU PENÍZE NA NIC TU NEJSOU PENÍZE.

Jak vidíte, peníze jsou,ale zřejmě na vás. Tak s tím něco dělejte - na co máte odbory. Proč policie platí zbytečné policisty? ( OIKT,, tisk.mluvčí v plukovnických hodnostech, kontrolní chrousty ktreří taky nemusí být policisté...atd)

Myslím, že odbory by měly víc tlačit na personální politiku polic.prezidia a hledat kde se dají ušetřit a hlavně PŘELÍT peníze tak kam mají...tedy na ulici. Od toho odbory máte...anebo je vyměňte.

Odbory jsou z Langrem jedna ruka je mi z toho zle

Nevím proč policie brečí.Peněz mají víc než dost. Pokud má někdo málo, ať si to vyřídí s pol.prezidentem,který platí "policisty" nadbytečné...tzn. informační a komunikační technologii-(ppočítačové prqacovníky), a dále tiskové mluvčí-nvím na co jsou to policisté - teď ještě jedna taková HOVADINA, jako je degradace hodností...tiskoví mluvčí -cucýci v hodnostech pplk. a dokonce plk. - to je výsměch. Pokud nevíte milí policisté kam vám utíkají peníze, podívejte se na policejní prezidium

Modré recepce, modrá auta ale platy jako za cara.

Nevím proč stále brečíte, že máte málo peněz. Ještě bych Vám sebral. Stále chcete odměny, ale neuvědomujete si, že odměna je za něco navíc a ne za práci v pracovní době. Pokud stíhám dělat něco navíc v pracovní době tak bych měl přemýšlet, zda nevrátím část výplaty, protože nedělám na 100%.
A pokud jde o nadbytečné policisty v informatice, tak myslím, že jsou placeni ještě málo. Kdyby byli civilisté,tak odejdou, protože je je policie vůbec nedokáže zaplatit - porovnej si to s platy v civilním sektoru. A také s počítačovou gramotností policistů ve výkonu to není žádná sláva.
Myslí si, že když mají doma počítač tak jsou borci a umí vše. Ale jen do prvního problému.

Zákonodárci chtějí přidat. Až na 270 tisíc

18. dubna 2008 10:26

Politici připravují radikální změnu svých platů. Obě nejsilnější strany hledají způsob, jak odměnu zákonodárců pravidelně zvyšovat. A zároveň chtějí ukončit spekulace o nejrůznějších výhodách a náhradách, které k platu pobírají.
Volby, poslanecká sněmovna, parlament, poslancifoto: MAFA

Poslanci ČSSD už pověřili předsedu Sněmovny Miloslava Vlčka, aby připravil zcela novou koncepci odměňování. "Pracuji na ní, v paragrafovém znění by měla být do konce roku," řekl včera Vlček. Novinka bude zřejmě vypadat tak, že se sloučí plat a všechny náhrady na stravu, reprezentaci či cestování.

V jednom balíku bude i příspěvek na kancelář a asistenta. "Druhou variantou jsou tři hromádky: na poslance, na asistenta a na kancelář," přiblížil Vlček. I tak by v těchto penězích už byly zahrnuty všechny dnešní náhrady.

ČSSD má velkou šanci, že se na změnách dohodne s nejsilnější vládní stranou. Politici ODS mají o platech stejnou představu. "Všechny peníze na kanceláře, asistenty a podobně by se měly sloučit do jednoho platu," popsal svou vizi předseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS.
Zároveň připustil, že celková suma veřejnost zřejmě "zarazí". Jeho kolega senátor Jaroslav Kubera částku nedávno odhadl na 270 tisíc korun.

Dnes berou řadoví zákonodárci vedle šedesátitisícového platu až 35 tisíc měsíčně na dopravu, ke třiceti tisícům se blíží příspěvek na kancelář, na asistenty dostávají 36 tisíc. Náhrady se přitom nedaní.

Jeden velký plat by před zdaněním mohl vypadat skutečně astronomicky. Kubera přesto tvrdí, že by politici nebrali víc než dnes. "Skoro polovina se zdaní. Máme progresivní daň, takže by byla mnohem vyšší než u člověka, který vydělává dvacet tisíc," vysvětlil Kubera.
Podle mzdové kalkulačky by z částky 270 tisíc korun hrubého v příštím roce zbylo 223 tisíc čistého. Kubera tvrdí, že číslo je jen orientační: "Lze to nastavit tak, aby k žádnému zvyšování oproti dnešku nedocházelo."

Podle výpočtů MF DNES se plat a náhrady řadového poslance dnes blíží nejméně 169 tisícům čistého.

MODRÝ DOBYTCI NIC VÍC.

Policiste zase utrou...

No...nemáme peníze pro nemocné, invalidy a důchodce, ale máme na vyhazování miliard pro církve a nyní ještě pro poslance kteří evidentně neodvádějí požadovanou práci...tedy práci ve prospěch všech lidí žijících v ČR..pouze ve prospěch vybraných skupin a prospěch svůj!!

Koukám, že nejsem jediný, kdo se tu schovává za §. Nu což, budeme se odlišovat CAPS LOCKEM, hej?-)

...aneb jak se český policista dále propadá na platech proti minulých letům.....