Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Jako bývalý policista, který odešel před účinností současného služebního zákona, avšak bez renty a jakéhokoliv odchodného, jsem měl pro Vaše postavení pochopení. Bohužel v současné době, kdy si někteří z Vás počínají jak nejhorší fňukny ztrácíté mé sympatie. Vaši práci znám, vím co za práci děláte a jak kvalitně ji děláte (především trestní řízení), a proto si dovolím tvrdit, že i pro některé z Vás je současný "katastrofální plat" více než královský.

BTW zkuste se zamyslet nad tím, co děláte špatně (v mediální prezentaci), když se od Vás odvrací i bývalý příslušník PČR?

No nevím jestli jsi ten pravý na postavení se do role přísného hodnotitele policistů s odslouženými 1-5 lety ( dle nepřiznaného nároku na odchodné po 6 letech). Za sebe mluvím, že mě to rozkoukání se u Policie ČR a nabrání určitého přehledu v policii trvalo trochu déle. Rozhodně bych si nedovolil kdysi po nějakých mých odsloužených 5 letech dělat kritika. V té době jsem ještě hodně málo věděl a dnes ? Jen s pousmáním poslouchám kolegy co jsou u nás 3-4 roky jak se ještě naivně ptají vedení na věci na které se já již dávno neptám a raději si odpovídám sám, neboť odpovědi již znám.
Tak to by bylo asi všechno co jsem chtěl vyjádřit ve vší skromnosti a nemyslím to zle.

Já věděl, že se F1 ozve. :-)

Na hodnocení mé osoby chybí určité informace, a to: co mám za sebou před PČR a kde jsem v současné době. Určitě kdybych považoval za vrcholný případ své policejní práce to, že jsem babku jedoucí bez papírů na babětě po nějaký vedlejší silnici udělal ve zkracáku na 180d tr. zákona, tak bych zde výše uvedené nepsal. :-)

to F1

Pokud se Tvý kolegové ptají vedení na určité věci, tak to předpokládá, že vedení je "v obraze" nebo tváří se, že je "v obraze", anebo Tvoji kolegové sloužící 3-4 roky jsou stále ještě naivní a jako samostatně jednající policisté nepoužitelní a tudíž přeplacení. BTW před necelým měsícem jsem zjistil, že VO OOP na jednom desetitisícovém městě je člověk sloužící od cca podzimu 2005. Takže bych se přikláněl k poslední variantě. :-)

okud jste odešel bez jakéhokoliv odchodného,pak jste byl v y h o z e n.

No bohužel dávám za pravdu F1, neboť práce o které mluví se do krve dostane nejdříve po 5 - 7 letech praxe...

Policicsta se nestane policistou, když mu dají placku a průkaz, ale až po nabrání zkušeností, což je podmínka první. Podmínka druhá je, že má pollicista pro práci "cit" a "ví", kdy, jak a kam uhodit hřebíček na hlavičku.

Tak jsem kamarádovi od PČR (6 PT bez směnosti) položil otázku "Prosím Tě, kdo si vlastně na netu tak stěžuje (především na peníze)" Odpověděl, že jsou to především netáhla (ve zkratce) a poukázal na kolegu v 7 PT (bez směnosti), který je v práci cca 2-3 dny v měsíci (studijní volno, paragraf na dítě přesto, že je manželka na mateřské apod.)

Jako kdyby psal BLESK nebo AHA ty malý kritiku.

UK, sice nevím koho máš za kamaráda, ale "studijní volno" je "dost drahé", sice ho máš, ale musíš se "upsat" k dalším rokům práce u PČR, pokud nesplníš zaplatíš nemalé peníze a počet dní volna je přesně specifikován zákonem. Pokud je jeho manželka na mateřské nemá kolega kamaráda na "§" na dítě nárok, pouze v případě, že se manželka není schopna o dítě postarat (tedy většinou proto že je sama nemocná, apod,....). Takže nevěř všemu co ti kamarád napovídá, nemusí to být vždy 100% pravda,... zkus sám, berou kde koho, a uvidíš sám, hodně štěstí Vlasta

Vlasto tomu magorovi to nikdo nevysvětlí to je další IQ.

třeba pochopí, že ne každý o kom si myslí, že je kamarád, jím skutečně je a zkduí získat info i jinde, nejen od pseudokamaráda, Vlasta

to Vlasta

- Pokud budu porovnávat VŠ vystudovanou v civilu a VŠ vystudovanou v rámci služebního poměru, tak vždy vyjde výhodněji VŠ v rámci služebního poměru.
- Je velký problém si sehnat neschopenku od doktora, pro ženskou, která je na mateřský a tudíž její "nemoc"nikoho netrápí? Pokaždé, když se mluví o tom, že určitý policista má paragraf na dítě, ačkoli je jeho manželka na mateřské, tak je to doprovázeno vždy určitým úšklebkem, protože víme o co se v tomto případě jedná. Skutečně by si někdo z civilního sektoru toto dovolil? Určitě ne!

to SOS

Vaše ubohá reakce nestojí za komentář.

potom nevím proč jsi "komentoval". V původním příspěvku jsi neporovnával studium VŠ v civilu, nebo v rámci služebního poměru. Ano potom souhlasím, že studium ve služebním poměru je finančně méně náročné, ale jak jsem uvedla se závazkem ("upsáním se") na "X" roků setrvaných dále ve služebním poměru (v opačném případě, tedy pokud závazek nesplníš zaplatíš nemalé peníze) A co se týká "§" na dítě ?? Je to opět ve smyslu zákona a pokud máš zkušenost že :"Pokaždé, když se mluví o tom, že určitý policista má paragraf na dítě, ačkoli je jeho manželka na mateřské, tak je to doprovázeno vždy určitým úšklebkem, protože víme o co se v tomto případě jedná. Skutečně by si někdo z civilního sektoru toto dovolil? Určitě ne!" tak se jedná o problém policista - vedoucí. Pokud lékař uzná ženu neschopnou postarat se o dítě, musí péši o dítě zajistit otec dítěte, ale hodnocení oprávněnosti této situace nepříluší tobě ani vedoucímu policisty, ale pouze lékaři. Vedoucí pracovník však má možnost nechat rozhodnutí tohoto lékaře přezkoumat, pokud má pochybnost o tom, že lékař vystavil pro policistu "§" k ošetřování dítěte neoprávněně. Ale vzhledem k tomu, že máš informaci od kamaráda a ne svou vlastní, tak myslím, že tato komunikace je pouze v rovině "akademické" nikoliv skutečné,.... a potom není o čem konkrétně s tebou (osobou zástupnou) dále diskutovat Hezký večer. Vlasta

to SOS

Proč by vedoucí napadal postup svého podřízeného, který si vzal § na dítě, přestože je jeho manželka na mateřské (sama má neschopenku od doktora), když to samé udělal i ten vedoucí?

no potom buď je to v pořádku a potom nevím na co si ztěžuješ, nebo to v pořádku není a potom se "vzmuž jako kolegyně Petra Lhotáková" a poukaž na "lumpárny vedoucích", dotáhni je do konce a dočkáš se třeba "zadostiučinění". Nebo na to nemáš, potom se na to "vykašli" a drž obrazně řečeno "hubu a krok" a přestaň si tady ztěžovat a napadat své úspěšnější kolegy. Vlasta. A dál už nebudu reagovat, protože chytrému napověz a hloupého kopni (některému ani to nakopnutí nepomůže)

Přežít se z peněz od policie dá, ale žít jako člověk to už je problém.

Nebylo by lepší napsat? - Přežít z peněz od policie ZA VYKONANOU PRÁCI se dá, ale žít jako člověk, to už je problém. Spíš moje otázka zní: Mohl byste tuto větu vůbec napsat?

z "policejních peněz" jsem "přežívala" víc jak 30 roků a přežila jsem, dokonce posledních 14 roků sama se 2-ma dětmi, které vystudovali i VŠ a hlady jsme neumřeli a myslím, že jsme nežili "hůř než člověk" a nebyl to pro nás problém a není dodnes. Ano přiznávám, mít miliony, budeme si žít lépe, ale i tak žili jsme a žijeme slušně, pravda čím víc peněz tím lépe, ale dá se z policejního platu slušně vyžít, nejen přežít. Tak trochu skromnosti, jsou skupiny obyvatel které jsou na tom hůř (rodiny s dětmi, důchodci, učitelé, zdravotnictví, hasiči,... a další abych někoho nezapoměla) Hezké žití .Vlasta

Asi jsi nesloužila na malém okrese, ale ve větším městě, kde byla vstřícnost a ochota od vedení.

mýlíš se, nebylo to velké město, bylo to (no nemohu posoudit zda zrovna malý okres) zejména menší OOP, v poslední době vzhledem k podstavům, služba ve výjezdu o 2 policistech a to v SO,NE, noční, svátky, bohužel i hodiny "do zelených 150-ti hodin", vstřícnost a ochota vedení, nevím jak to myslíš, zejména v souvislosti s žitím či přežitím z "policejních peněz". Myslím, že na to žít či přežít z "policejních peněz" nemá vliv zda je to ve větším městě, či na menším okrese a již vůbec zde nehraje roli vstřícnost a ochota od vedení OOP (případně okresu). Ale tady a písemně možná každý máme na mysli něco jiného. Ale trvám na tom (z vlastní zkušenosti), že policejní plat je na víc než na přežití, je na slušné žití (pravda milionáři jsou na tom lépe, ale s tím musí každý policista počítat, že milionářem se jako policista "na ulici", tedy na tom nejnižším stupni policejního žebříčku nestane),... další diskuzi o tomto tématu nepovedu, protože z pár zde napsaných slov, stejně věc nemůžeme kvalifikovaně probrat. Hezký večer Vlasta

Jenom malá oprava pro Vlastu. Hasiči na tom hůře než poldové nejsou, myslím tedy finančně.
Za vše hovoří i odchody :

Na 46000 policistů chybí kolem 5.500-6.000 policistů
Na 9500 profi hasičů chybí kolem 80 hasičů v celé ČR

To jen pro správnost, nic víc. Trochu se o to zajímám a sleduji odchody a příchody.

otázkou je, jestli jsou to jen finance, zákon 361 je stejný jak pro policii tak pro hasiče,....třeba je práce u hasičů přijatelnějsí, nevím, pracovní podmínky u policie jsou mi důvěrně známé, u hasičů pracovní podmínky neznám, proto radši nehodnotím,... ale pravdou je, že hasiči, na rozdíl od policistů, si na těchto stránkách až tolik nestěžují. .--.... proč asi???? Hezký večer. Vlasta

Tak jsem kamarádovi od PČR (6 PT) položil otázku "Prosím Tě, kdo si vlastně na netu tak stěžuje (především na peníze)" Odpověděl, že jsou to především netáhla (ve zkratce).

V 6 se směnností to není na stěžování. To je to nejlepší co kariérní řád vymyslel.

Kdyby tvůj kamarád v 6PT skončil po 15 letech díky novému zákonu 361/2003Sb. ve 3PT, jistě bys koukal, jaké je i on netáhlo..........

Když si tak pročítám příspěvky v této diskusi, tak mi připadá, že je Policie ČR spolkem uplakaných dětiček, které neznají nic jiného, než jsou prachy, prachy a zase prachy. Dost mi to připomíná církve domestikované na území ČR, od nichž také stále slyšíme jen peníze, pole, lesy, baráky... Ale proč to píšu. K policii, tehdy SNB jsem nastupoval před cca 28 lety. Mnoho let jsem pracoval jen za plat, když byla odměna, šlo o několik stokorun. Pravda, byla jiná doba: Politici se nervali o koryta, jako je tomu dnes, stát si uvědomoval, že policii, tehdy sice s jiným názvem, ale se stejnými či obdobnými úkoly, potřebuje. Tak se o ni staral. Dostat byt v té době nebyl žádný problém, nájemné s ohledem na výše platů velmi přijatelné, vlastní zdravotnictví na vysoké úrovni, důchody v 55 letech, možnosti rekreací, a to i pro policejní důchodce atd. atd. Dnes? Bytů pro policisty jako šafránu a vesměs s nájemními smlouvami na dobu určitou, odchod do důchodu jako u jiných profesí, řadu rekreačních zařízení menežment stačil úspěšně zašantročit, nemocnice MV zrušena, policejní zdravotnictví hyne na úbytě a je stále oklešťováno. Ale, vážení, nic s tím neuděláte, protože takový trend je v celém státě a ve všech resortech. Jen to zkuste v jiném oboru, možná se vám bude dařit, možná ne. A tak tomu je u PČR. Státu je jedno, zda PČR je funkční či nikoliv, hlavně když momentálně vládnoucím činitelům na nic nepřijde. A o to snad jde, né? Možná se podaří dostat policajty na ulici, aby byli vidět, tudíž většina občanů zatleská. Ale ti, kteří se starají o to, aby byla zjišťována trestná činnost, která se děje mimo ulice, pomalu ale jistě odejdou. A kdo tyto lidi nahradí? Již dnes jsou vyšetřovací spisy plné urgencí od státních zástupců o podání zprávy o stavu řízení. A bude mít v blízké budoucnosti PČR tolik lidí, aby vůbec tito stačili alespoň odpovídat na dotazy SZ? Takže, lidi, policajtíci. Přestaňte brečet. Buď dělejte bez ohledu na peníze nebo si najděte nějakou lépe placenou práci mimo Titanic.

Jardo,
shrnu tvůj příspěvek jednou větou. Ty jsi ale pitomec!

Proč pitomec? Vždyť má pravdu!

Velký souhlas! Máš pravdu

Pro "mazec". Možná jsem pitomec, nic proti tvému názoru. Ale jedno vím jistě. Policie se ze současného stavu bude hrabat celou řadu let, osobně to typuji tak nejméně na pět let, spíše ale déle. A já se ptám: Co na to občan? Jsem účastníkem silničního provozu, jezdím po Praze, ale i mimo Prahu, a to dost často. Policajta není vidět, to je jasné. A pokud ano, tak ve služebním vozidle, většinou sám a s vyšším hodnostním označením, t. j. nějaký funkcionář právě cestuje na nějakou nesmyslnou poradu. To ale zcela jistě není řešení. Funkcionáři jsou úkolováni k náboru nových lidí a oni k tomu mlčí, ač vědí, že pro jimi řízené útvary by bylo daleko lepší, kdyby mohli udržet ty stávající. Ale těm nemají co nabídnout. A akce "pomáhat a chránit"? To je dost legrace, zeptejte se spoluobčanů, co si o tom myslí. Stačil článek o tom, jak si občané vybavují svá vozidla parafrázemi na tento reklamní slogan. Možná že by polici větší službu udělalo, kdyby na vozidla dávala samolepky firem, které by ji sponzorovaly. Našla by se taková firma?

jsem rád, že jsi pochopil důvod "pláče" zdejších policistů. Po každé akci následuje reakce a totéž platí i u PČR. Nový zákon lidem na ulici nepřidal, lidem ve výkonu (jak píšeš vyšetřovatelům) také příliš ne a pak se nemůžeš divit, že ti lidé odcházejí do toho nejistého soukromého sektoru a světe div se, většina se rozplývá nad chováním svých šéfů v civilu. Chápou totiž význam slova manager a nechtějí už svého bývalého diktátora bez mozku ani vidět. A urgence si mohou státní zástupci posílat na vnitro případně do Parlamentu, tam jim určitě experti poradí, jak s podstavem několika tisíc lidí zvládnout rostoucí kriminalitu a s tím spojenou stále rostoucí administrativu a byrokracii. Kupodivu jsem si nevšiml, že by se něco za ten rok a půl slibů změnilo? Ty ano? Čeho děláš méně, abys byl více v ulicích? A nezapomeň, i ten kriminalista - vyšetřovatel, který sedí celé roky v kanclu a nezná ani svůj rajon, je v tom kanclu na dvě věci, takže i on musí být mezi lidma. Hawk.

pro mazec
pitomec jseš leda ty a nejen s ohledem na poslední úlet

for Mazec: - tleskám, jásám, protože tvá reakce je vskutku na velké úrovni a hodna profesionála sboru PČR. Úsměvné a hloupé!!!

Napsáno správně. Souhlasím. Dobře už bylo. Dneska když policista děla, nebo neděla je to úplně jedno pořád stejné peníze. Proč si nemůžu u Policie ČR vydělat víc, když své spisy dokončuji v termínu a bez problému a jsem ochoten jít do práci i z volna. Ale ptám se proč, když půjdu z volna stejně budu mít pořád stejnou výplatu a nikdo mou práci neocení. Kolega má pracovní neschopnost, nebo paragraf, nebo odchází do civilu a jeho spisy se opět přelozděli mezi ostatní - práce navíc a opět za nic. Systém naprosto šílený a proto odcházím, nikdo z vedoucích nic neřeší jenom aby to nějak fungovalo, aby byl hlavně klid a nikdo nevěděl jak to vlasně běží na zákl. útvarech( OOP, DI SKPav apod.). Po třinácti letech v 5 plat. třídě po odečnetí renty dnes dělám za nějakých 15 tis. To si v civilu vydělám taky a budu aspoň s rodinou o víkendech, svátcích. Vy kteří nejste vyhořelí, nebo máte strach odejít tak se držte. Pozor na rok 2009 a 2010. I kolegové z armády jsou pekně napnutí co je čeká.

stojí to za...a bude min. stéjně, spíše hůře...raději nějaká renta, než žádná...

POLICISTÉ SE PROPADAJÍ NA PLATECH, NA OSOBNÍ NEJSOU PENÍZE, NA ODMĚNY NEJSOU PENÍZE NA NIC TU NEJSOU PENÍZE.

Jak vidíte, peníze jsou,ale zřejmě na vás. Tak s tím něco dělejte - na co máte odbory. Proč policie platí zbytečné policisty? ( OIKT,, tisk.mluvčí v plukovnických hodnostech, kontrolní chrousty ktreří taky nemusí být policisté...atd)

Myslím, že odbory by měly víc tlačit na personální politiku polic.prezidia a hledat kde se dají ušetřit a hlavně PŘELÍT peníze tak kam mají...tedy na ulici. Od toho odbory máte...anebo je vyměňte.

Odbory jsou z Langrem jedna ruka je mi z toho zle

Nevím proč policie brečí.Peněz mají víc než dost. Pokud má někdo málo, ať si to vyřídí s pol.prezidentem,který platí "policisty" nadbytečné...tzn. informační a komunikační technologii-(ppočítačové prqacovníky), a dále tiskové mluvčí-nvím na co jsou to policisté - teď ještě jedna taková HOVADINA, jako je degradace hodností...tiskoví mluvčí -cucýci v hodnostech pplk. a dokonce plk. - to je výsměch. Pokud nevíte milí policisté kam vám utíkají peníze, podívejte se na policejní prezidium

Modré recepce, modrá auta ale platy jako za cara.

Nevím proč stále brečíte, že máte málo peněz. Ještě bych Vám sebral. Stále chcete odměny, ale neuvědomujete si, že odměna je za něco navíc a ne za práci v pracovní době. Pokud stíhám dělat něco navíc v pracovní době tak bych měl přemýšlet, zda nevrátím část výplaty, protože nedělám na 100%.
A pokud jde o nadbytečné policisty v informatice, tak myslím, že jsou placeni ještě málo. Kdyby byli civilisté,tak odejdou, protože je je policie vůbec nedokáže zaplatit - porovnej si to s platy v civilním sektoru. A také s počítačovou gramotností policistů ve výkonu to není žádná sláva.
Myslí si, že když mají doma počítač tak jsou borci a umí vše. Ale jen do prvního problému.

Zákonodárci chtějí přidat. Až na 270 tisíc

18. dubna 2008 10:26

Politici připravují radikální změnu svých platů. Obě nejsilnější strany hledají způsob, jak odměnu zákonodárců pravidelně zvyšovat. A zároveň chtějí ukončit spekulace o nejrůznějších výhodách a náhradách, které k platu pobírají.
Volby, poslanecká sněmovna, parlament, poslancifoto: MAFA

Poslanci ČSSD už pověřili předsedu Sněmovny Miloslava Vlčka, aby připravil zcela novou koncepci odměňování. "Pracuji na ní, v paragrafovém znění by měla být do konce roku," řekl včera Vlček. Novinka bude zřejmě vypadat tak, že se sloučí plat a všechny náhrady na stravu, reprezentaci či cestování.

V jednom balíku bude i příspěvek na kancelář a asistenta. "Druhou variantou jsou tři hromádky: na poslance, na asistenta a na kancelář," přiblížil Vlček. I tak by v těchto penězích už byly zahrnuty všechny dnešní náhrady.

ČSSD má velkou šanci, že se na změnách dohodne s nejsilnější vládní stranou. Politici ODS mají o platech stejnou představu. "Všechny peníze na kanceláře, asistenty a podobně by se měly sloučit do jednoho platu," popsal svou vizi předseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS.
Zároveň připustil, že celková suma veřejnost zřejmě "zarazí". Jeho kolega senátor Jaroslav Kubera částku nedávno odhadl na 270 tisíc korun.

Dnes berou řadoví zákonodárci vedle šedesátitisícového platu až 35 tisíc měsíčně na dopravu, ke třiceti tisícům se blíží příspěvek na kancelář, na asistenty dostávají 36 tisíc. Náhrady se přitom nedaní.

Jeden velký plat by před zdaněním mohl vypadat skutečně astronomicky. Kubera přesto tvrdí, že by politici nebrali víc než dnes. "Skoro polovina se zdaní. Máme progresivní daň, takže by byla mnohem vyšší než u člověka, který vydělává dvacet tisíc," vysvětlil Kubera.
Podle mzdové kalkulačky by z částky 270 tisíc korun hrubého v příštím roce zbylo 223 tisíc čistého. Kubera tvrdí, že číslo je jen orientační: "Lze to nastavit tak, aby k žádnému zvyšování oproti dnešku nedocházelo."

Podle výpočtů MF DNES se plat a náhrady řadového poslance dnes blíží nejméně 169 tisícům čistého.

MODRÝ DOBYTCI NIC VÍC.

Policiste zase utrou...

No...nemáme peníze pro nemocné, invalidy a důchodce, ale máme na vyhazování miliard pro církve a nyní ještě pro poslance kteří evidentně neodvádějí požadovanou práci...tedy práci ve prospěch všech lidí žijících v ČR..pouze ve prospěch vybraných skupin a prospěch svůj!!

Koukám, že nejsem jediný, kdo se tu schovává za §. Nu což, budeme se odlišovat CAPS LOCKEM, hej?-)

...aneb jak se český policista dále propadá na platech proti minulých letům.....