1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Jako bývalý policista, který odešel před účinností současného služebního zákona, avšak bez renty a jakéhokoliv odchodného, jsem měl pro Vaše postavení pochopení. Bohužel v současné době, kdy si někteří z Vás počínají jak nejhorší fňukny ztrácíté mé sympatie. Vaši práci znám, vím co za práci děláte a jak kvalitně ji děláte (především trestní řízení), a proto si dovolím tvrdit, že i pro některé z Vás je současný "katastrofální plat" více než královský.

BTW zkuste se zamyslet nad tím, co děláte špatně (v mediální prezentaci), když se od Vás odvrací i bývalý příslušník PČR?

No nevím jestli jsi ten pravý na postavení se do role přísného hodnotitele policistů s odslouženými 1-5 lety ( dle nepřiznaného nároku na odchodné po 6 letech). Za sebe mluvím, že mě to rozkoukání se u Policie ČR a nabrání určitého přehledu v policii trvalo trochu déle. Rozhodně bych si nedovolil kdysi po nějakých mých odsloužených 5 letech dělat kritika. V té době jsem ještě hodně málo věděl a dnes ? Jen s pousmáním poslouchám kolegy co jsou u nás 3-4 roky jak se ještě naivně ptají vedení na věci na které se já již dávno neptám a raději si odpovídám sám, neboť odpovědi již znám.
Tak to by bylo asi všechno co jsem chtěl vyjádřit ve vší skromnosti a nemyslím to zle.

Já věděl, že se F1 ozve. :-)

Na hodnocení mé osoby chybí určité informace, a to: co mám za sebou před PČR a kde jsem v současné době. Určitě kdybych považoval za vrcholný případ své policejní práce to, že jsem babku jedoucí bez papírů na babětě po nějaký vedlejší silnici udělal ve zkracáku na 180d tr. zákona, tak bych zde výše uvedené nepsal. :-)

to F1

Pokud se Tvý kolegové ptají vedení na určité věci, tak to předpokládá, že vedení je "v obraze" nebo tváří se, že je "v obraze", anebo Tvoji kolegové sloužící 3-4 roky jsou stále ještě naivní a jako samostatně jednající policisté nepoužitelní a tudíž přeplacení. BTW před necelým měsícem jsem zjistil, že VO OOP na jednom desetitisícovém městě je člověk sloužící od cca podzimu 2005. Takže bych se přikláněl k poslední variantě. :-)

okud jste odešel bez jakéhokoliv odchodného,pak jste byl v y h o z e n.

No bohužel dávám za pravdu F1, neboť práce o které mluví se do krve dostane nejdříve po 5 - 7 letech praxe...

Policicsta se nestane policistou, když mu dají placku a průkaz, ale až po nabrání zkušeností, což je podmínka první. Podmínka druhá je, že má pollicista pro práci "cit" a "ví", kdy, jak a kam uhodit hřebíček na hlavičku.

Tak jsem kamarádovi od PČR (6 PT bez směnosti) položil otázku "Prosím Tě, kdo si vlastně na netu tak stěžuje (především na peníze)" Odpověděl, že jsou to především netáhla (ve zkratce) a poukázal na kolegu v 7 PT (bez směnosti), který je v práci cca 2-3 dny v měsíci (studijní volno, paragraf na dítě přesto, že je manželka na mateřské apod.)

Jako kdyby psal BLESK nebo AHA ty malý kritiku.

UK, sice nevím koho máš za kamaráda, ale "studijní volno" je "dost drahé", sice ho máš, ale musíš se "upsat" k dalším rokům práce u PČR, pokud nesplníš zaplatíš nemalé peníze a počet dní volna je přesně specifikován zákonem. Pokud je jeho manželka na mateřské nemá kolega kamaráda na "§" na dítě nárok, pouze v případě, že se manželka není schopna o dítě postarat (tedy většinou proto že je sama nemocná, apod,....). Takže nevěř všemu co ti kamarád napovídá, nemusí to být vždy 100% pravda,... zkus sám, berou kde koho, a uvidíš sám, hodně štěstí Vlasta

Vlasto tomu magorovi to nikdo nevysvětlí to je další IQ.

třeba pochopí, že ne každý o kom si myslí, že je kamarád, jím skutečně je a zkduí získat info i jinde, nejen od pseudokamaráda, Vlasta

to Vlasta

- Pokud budu porovnávat VŠ vystudovanou v civilu a VŠ vystudovanou v rámci služebního poměru, tak vždy vyjde výhodněji VŠ v rámci služebního poměru.
- Je velký problém si sehnat neschopenku od doktora, pro ženskou, která je na mateřský a tudíž její "nemoc"nikoho netrápí? Pokaždé, když se mluví o tom, že určitý policista má paragraf na dítě, ačkoli je jeho manželka na mateřské, tak je to doprovázeno vždy určitým úšklebkem, protože víme o co se v tomto případě jedná. Skutečně by si někdo z civilního sektoru toto dovolil? Určitě ne!

to SOS

Vaše ubohá reakce nestojí za komentář.

potom nevím proč jsi "komentoval". V původním příspěvku jsi neporovnával studium VŠ v civilu, nebo v rámci služebního poměru. Ano potom souhlasím, že studium ve služebním poměru je finančně méně náročné, ale jak jsem uvedla se závazkem ("upsáním se") na "X" roků setrvaných dále ve služebním poměru (v opačném případě, tedy pokud závazek nesplníš zaplatíš nemalé peníze) A co se týká "§" na dítě ?? Je to opět ve smyslu zákona a pokud máš zkušenost že :"Pokaždé, když se mluví o tom, že určitý policista má paragraf na dítě, ačkoli je jeho manželka na mateřské, tak je to doprovázeno vždy určitým úšklebkem, protože víme o co se v tomto případě jedná. Skutečně by si někdo z civilního sektoru toto dovolil? Určitě ne!" tak se jedná o problém policista - vedoucí. Pokud lékař uzná ženu neschopnou postarat se o dítě, musí péši o dítě zajistit otec dítěte, ale hodnocení oprávněnosti této situace nepříluší tobě ani vedoucímu policisty, ale pouze lékaři. Vedoucí pracovník však má možnost nechat rozhodnutí tohoto lékaře přezkoumat, pokud má pochybnost o tom, že lékař vystavil pro policistu "§" k ošetřování dítěte neoprávněně. Ale vzhledem k tomu, že máš informaci od kamaráda a ne svou vlastní, tak myslím, že tato komunikace je pouze v rovině "akademické" nikoliv skutečné,.... a potom není o čem konkrétně s tebou (osobou zástupnou) dále diskutovat Hezký večer. Vlasta

to SOS

Proč by vedoucí napadal postup svého podřízeného, který si vzal § na dítě, přestože je jeho manželka na mateřské (sama má neschopenku od doktora), když to samé udělal i ten vedoucí?

no potom buď je to v pořádku a potom nevím na co si ztěžuješ, nebo to v pořádku není a potom se "vzmuž jako kolegyně Petra Lhotáková" a poukaž na "lumpárny vedoucích", dotáhni je do konce a dočkáš se třeba "zadostiučinění". Nebo na to nemáš, potom se na to "vykašli" a drž obrazně řečeno "hubu a krok" a přestaň si tady ztěžovat a napadat své úspěšnější kolegy. Vlasta. A dál už nebudu reagovat, protože chytrému napověz a hloupého kopni (některému ani to nakopnutí nepomůže)

Přežít se z peněz od policie dá, ale žít jako člověk to už je problém.

Nebylo by lepší napsat? - Přežít z peněz od policie ZA VYKONANOU PRÁCI se dá, ale žít jako člověk, to už je problém. Spíš moje otázka zní: Mohl byste tuto větu vůbec napsat?

z "policejních peněz" jsem "přežívala" víc jak 30 roků a přežila jsem, dokonce posledních 14 roků sama se 2-ma dětmi, které vystudovali i VŠ a hlady jsme neumřeli a myslím, že jsme nežili "hůř než člověk" a nebyl to pro nás problém a není dodnes. Ano přiznávám, mít miliony, budeme si žít lépe, ale i tak žili jsme a žijeme slušně, pravda čím víc peněz tím lépe, ale dá se z policejního platu slušně vyžít, nejen přežít. Tak trochu skromnosti, jsou skupiny obyvatel které jsou na tom hůř (rodiny s dětmi, důchodci, učitelé, zdravotnictví, hasiči,... a další abych někoho nezapoměla) Hezké žití .Vlasta

Asi jsi nesloužila na malém okrese, ale ve větším městě, kde byla vstřícnost a ochota od vedení.

mýlíš se, nebylo to velké město, bylo to (no nemohu posoudit zda zrovna malý okres) zejména menší OOP, v poslední době vzhledem k podstavům, služba ve výjezdu o 2 policistech a to v SO,NE, noční, svátky, bohužel i hodiny "do zelených 150-ti hodin", vstřícnost a ochota vedení, nevím jak to myslíš, zejména v souvislosti s žitím či přežitím z "policejních peněz". Myslím, že na to žít či přežít z "policejních peněz" nemá vliv zda je to ve větším městě, či na menším okrese a již vůbec zde nehraje roli vstřícnost a ochota od vedení OOP (případně okresu). Ale tady a písemně možná každý máme na mysli něco jiného. Ale trvám na tom (z vlastní zkušenosti), že policejní plat je na víc než na přežití, je na slušné žití (pravda milionáři jsou na tom lépe, ale s tím musí každý policista počítat, že milionářem se jako policista "na ulici", tedy na tom nejnižším stupni policejního žebříčku nestane),... další diskuzi o tomto tématu nepovedu, protože z pár zde napsaných slov, stejně věc nemůžeme kvalifikovaně probrat. Hezký večer Vlasta

Jenom malá oprava pro Vlastu. Hasiči na tom hůře než poldové nejsou, myslím tedy finančně.
Za vše hovoří i odchody :

Na 46000 policistů chybí kolem 5.500-6.000 policistů
Na 9500 profi hasičů chybí kolem 80 hasičů v celé ČR

To jen pro správnost, nic víc. Trochu se o to zajímám a sleduji odchody a příchody.

otázkou je, jestli jsou to jen finance, zákon 361 je stejný jak pro policii tak pro hasiče,....třeba je práce u hasičů přijatelnějsí, nevím, pracovní podmínky u policie jsou mi důvěrně známé, u hasičů pracovní podmínky neznám, proto radši nehodnotím,... ale pravdou je, že hasiči, na rozdíl od policistů, si na těchto stránkách až tolik nestěžují. .--.... proč asi???? Hezký večer. Vlasta

Tak jsem kamarádovi od PČR (6 PT) položil otázku "Prosím Tě, kdo si vlastně na netu tak stěžuje (především na peníze)" Odpověděl, že jsou to především netáhla (ve zkratce).

V 6 se směnností to není na stěžování. To je to nejlepší co kariérní řád vymyslel.

Kdyby tvůj kamarád v 6PT skončil po 15 letech díky novému zákonu 361/2003Sb. ve 3PT, jistě bys koukal, jaké je i on netáhlo..........

Když si tak pročítám příspěvky v této diskusi, tak mi připadá, že je Policie ČR spolkem uplakaných dětiček, které neznají nic jiného, než jsou prachy, prachy a zase prachy. Dost mi to připomíná církve domestikované na území ČR, od nichž také stále slyšíme jen peníze, pole, lesy, baráky... Ale proč to píšu. K policii, tehdy SNB jsem nastupoval před cca 28 lety. Mnoho let jsem pracoval jen za plat, když byla odměna, šlo o několik stokorun. Pravda, byla jiná doba: Politici se nervali o koryta, jako je tomu dnes, stát si uvědomoval, že policii, tehdy sice s jiným názvem, ale se stejnými či obdobnými úkoly, potřebuje. Tak se o ni staral. Dostat byt v té době nebyl žádný problém, nájemné s ohledem na výše platů velmi přijatelné, vlastní zdravotnictví na vysoké úrovni, důchody v 55 letech, možnosti rekreací, a to i pro policejní důchodce atd. atd. Dnes? Bytů pro policisty jako šafránu a vesměs s nájemními smlouvami na dobu určitou, odchod do důchodu jako u jiných profesí, řadu rekreačních zařízení menežment stačil úspěšně zašantročit, nemocnice MV zrušena, policejní zdravotnictví hyne na úbytě a je stále oklešťováno. Ale, vážení, nic s tím neuděláte, protože takový trend je v celém státě a ve všech resortech. Jen to zkuste v jiném oboru, možná se vám bude dařit, možná ne. A tak tomu je u PČR. Státu je jedno, zda PČR je funkční či nikoliv, hlavně když momentálně vládnoucím činitelům na nic nepřijde. A o to snad jde, né? Možná se podaří dostat policajty na ulici, aby byli vidět, tudíž většina občanů zatleská. Ale ti, kteří se starají o to, aby byla zjišťována trestná činnost, která se děje mimo ulice, pomalu ale jistě odejdou. A kdo tyto lidi nahradí? Již dnes jsou vyšetřovací spisy plné urgencí od státních zástupců o podání zprávy o stavu řízení. A bude mít v blízké budoucnosti PČR tolik lidí, aby vůbec tito stačili alespoň odpovídat na dotazy SZ? Takže, lidi, policajtíci. Přestaňte brečet. Buď dělejte bez ohledu na peníze nebo si najděte nějakou lépe placenou práci mimo Titanic.

Jardo,
shrnu tvůj příspěvek jednou větou. Ty jsi ale pitomec!

Proč pitomec? Vždyť má pravdu!

Velký souhlas! Máš pravdu

Pro "mazec". Možná jsem pitomec, nic proti tvému názoru. Ale jedno vím jistě. Policie se ze současného stavu bude hrabat celou řadu let, osobně to typuji tak nejméně na pět let, spíše ale déle. A já se ptám: Co na to občan? Jsem účastníkem silničního provozu, jezdím po Praze, ale i mimo Prahu, a to dost často. Policajta není vidět, to je jasné. A pokud ano, tak ve služebním vozidle, většinou sám a s vyšším hodnostním označením, t. j. nějaký funkcionář právě cestuje na nějakou nesmyslnou poradu. To ale zcela jistě není řešení. Funkcionáři jsou úkolováni k náboru nových lidí a oni k tomu mlčí, ač vědí, že pro jimi řízené útvary by bylo daleko lepší, kdyby mohli udržet ty stávající. Ale těm nemají co nabídnout. A akce "pomáhat a chránit"? To je dost legrace, zeptejte se spoluobčanů, co si o tom myslí. Stačil článek o tom, jak si občané vybavují svá vozidla parafrázemi na tento reklamní slogan. Možná že by polici větší službu udělalo, kdyby na vozidla dávala samolepky firem, které by ji sponzorovaly. Našla by se taková firma?

jsem rád, že jsi pochopil důvod "pláče" zdejších policistů. Po každé akci následuje reakce a totéž platí i u PČR. Nový zákon lidem na ulici nepřidal, lidem ve výkonu (jak píšeš vyšetřovatelům) také příliš ne a pak se nemůžeš divit, že ti lidé odcházejí do toho nejistého soukromého sektoru a světe div se, většina se rozplývá nad chováním svých šéfů v civilu. Chápou totiž význam slova manager a nechtějí už svého bývalého diktátora bez mozku ani vidět. A urgence si mohou státní zástupci posílat na vnitro případně do Parlamentu, tam jim určitě experti poradí, jak s podstavem několika tisíc lidí zvládnout rostoucí kriminalitu a s tím spojenou stále rostoucí administrativu a byrokracii. Kupodivu jsem si nevšiml, že by se něco za ten rok a půl slibů změnilo? Ty ano? Čeho děláš méně, abys byl více v ulicích? A nezapomeň, i ten kriminalista - vyšetřovatel, který sedí celé roky v kanclu a nezná ani svůj rajon, je v tom kanclu na dvě věci, takže i on musí být mezi lidma. Hawk.

pro mazec
pitomec jseš leda ty a nejen s ohledem na poslední úlet

for Mazec: - tleskám, jásám, protože tvá reakce je vskutku na velké úrovni a hodna profesionála sboru PČR. Úsměvné a hloupé!!!

Napsáno správně. Souhlasím. Dobře už bylo. Dneska když policista děla, nebo neděla je to úplně jedno pořád stejné peníze. Proč si nemůžu u Policie ČR vydělat víc, když své spisy dokončuji v termínu a bez problému a jsem ochoten jít do práci i z volna. Ale ptám se proč, když půjdu z volna stejně budu mít pořád stejnou výplatu a nikdo mou práci neocení. Kolega má pracovní neschopnost, nebo paragraf, nebo odchází do civilu a jeho spisy se opět přelozděli mezi ostatní - práce navíc a opět za nic. Systém naprosto šílený a proto odcházím, nikdo z vedoucích nic neřeší jenom aby to nějak fungovalo, aby byl hlavně klid a nikdo nevěděl jak to vlasně běží na zákl. útvarech( OOP, DI SKPav apod.). Po třinácti letech v 5 plat. třídě po odečnetí renty dnes dělám za nějakých 15 tis. To si v civilu vydělám taky a budu aspoň s rodinou o víkendech, svátcích. Vy kteří nejste vyhořelí, nebo máte strach odejít tak se držte. Pozor na rok 2009 a 2010. I kolegové z armády jsou pekně napnutí co je čeká.

stojí to za...a bude min. stéjně, spíše hůře...raději nějaká renta, než žádná...

POLICISTÉ SE PROPADAJÍ NA PLATECH, NA OSOBNÍ NEJSOU PENÍZE, NA ODMĚNY NEJSOU PENÍZE NA NIC TU NEJSOU PENÍZE.

Jak vidíte, peníze jsou,ale zřejmě na vás. Tak s tím něco dělejte - na co máte odbory. Proč policie platí zbytečné policisty? ( OIKT,, tisk.mluvčí v plukovnických hodnostech, kontrolní chrousty ktreří taky nemusí být policisté...atd)

Myslím, že odbory by měly víc tlačit na personální politiku polic.prezidia a hledat kde se dají ušetřit a hlavně PŘELÍT peníze tak kam mají...tedy na ulici. Od toho odbory máte...anebo je vyměňte.

Odbory jsou z Langrem jedna ruka je mi z toho zle

Nevím proč policie brečí.Peněz mají víc než dost. Pokud má někdo málo, ať si to vyřídí s pol.prezidentem,který platí "policisty" nadbytečné...tzn. informační a komunikační technologii-(ppočítačové prqacovníky), a dále tiskové mluvčí-nvím na co jsou to policisté - teď ještě jedna taková HOVADINA, jako je degradace hodností...tiskoví mluvčí -cucýci v hodnostech pplk. a dokonce plk. - to je výsměch. Pokud nevíte milí policisté kam vám utíkají peníze, podívejte se na policejní prezidium

Modré recepce, modrá auta ale platy jako za cara.

Nevím proč stále brečíte, že máte málo peněz. Ještě bych Vám sebral. Stále chcete odměny, ale neuvědomujete si, že odměna je za něco navíc a ne za práci v pracovní době. Pokud stíhám dělat něco navíc v pracovní době tak bych měl přemýšlet, zda nevrátím část výplaty, protože nedělám na 100%.
A pokud jde o nadbytečné policisty v informatice, tak myslím, že jsou placeni ještě málo. Kdyby byli civilisté,tak odejdou, protože je je policie vůbec nedokáže zaplatit - porovnej si to s platy v civilním sektoru. A také s počítačovou gramotností policistů ve výkonu to není žádná sláva.
Myslí si, že když mají doma počítač tak jsou borci a umí vše. Ale jen do prvního problému.

Zákonodárci chtějí přidat. Až na 270 tisíc

18. dubna 2008 10:26

Politici připravují radikální změnu svých platů. Obě nejsilnější strany hledají způsob, jak odměnu zákonodárců pravidelně zvyšovat. A zároveň chtějí ukončit spekulace o nejrůznějších výhodách a náhradách, které k platu pobírají.
Volby, poslanecká sněmovna, parlament, poslancifoto: MAFA

Poslanci ČSSD už pověřili předsedu Sněmovny Miloslava Vlčka, aby připravil zcela novou koncepci odměňování. "Pracuji na ní, v paragrafovém znění by měla být do konce roku," řekl včera Vlček. Novinka bude zřejmě vypadat tak, že se sloučí plat a všechny náhrady na stravu, reprezentaci či cestování.

V jednom balíku bude i příspěvek na kancelář a asistenta. "Druhou variantou jsou tři hromádky: na poslance, na asistenta a na kancelář," přiblížil Vlček. I tak by v těchto penězích už byly zahrnuty všechny dnešní náhrady.

ČSSD má velkou šanci, že se na změnách dohodne s nejsilnější vládní stranou. Politici ODS mají o platech stejnou představu. "Všechny peníze na kanceláře, asistenty a podobně by se měly sloučit do jednoho platu," popsal svou vizi předseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS.
Zároveň připustil, že celková suma veřejnost zřejmě "zarazí". Jeho kolega senátor Jaroslav Kubera částku nedávno odhadl na 270 tisíc korun.

Dnes berou řadoví zákonodárci vedle šedesátitisícového platu až 35 tisíc měsíčně na dopravu, ke třiceti tisícům se blíží příspěvek na kancelář, na asistenty dostávají 36 tisíc. Náhrady se přitom nedaní.

Jeden velký plat by před zdaněním mohl vypadat skutečně astronomicky. Kubera přesto tvrdí, že by politici nebrali víc než dnes. "Skoro polovina se zdaní. Máme progresivní daň, takže by byla mnohem vyšší než u člověka, který vydělává dvacet tisíc," vysvětlil Kubera.
Podle mzdové kalkulačky by z částky 270 tisíc korun hrubého v příštím roce zbylo 223 tisíc čistého. Kubera tvrdí, že číslo je jen orientační: "Lze to nastavit tak, aby k žádnému zvyšování oproti dnešku nedocházelo."

Podle výpočtů MF DNES se plat a náhrady řadového poslance dnes blíží nejméně 169 tisícům čistého.

MODRÝ DOBYTCI NIC VÍC.

Policiste zase utrou...

No...nemáme peníze pro nemocné, invalidy a důchodce, ale máme na vyhazování miliard pro církve a nyní ještě pro poslance kteří evidentně neodvádějí požadovanou práci...tedy práci ve prospěch všech lidí žijících v ČR..pouze ve prospěch vybraných skupin a prospěch svůj!!

Koukám, že nejsem jediný, kdo se tu schovává za §. Nu což, budeme se odlišovat CAPS LOCKEM, hej?-)

...aneb jak se český policista dále propadá na platech proti minulých letům.....