4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Jako bývalý policista, který odešel před účinností současného služebního zákona, avšak bez renty a jakéhokoliv odchodného, jsem měl pro Vaše postavení pochopení. Bohužel v současné době, kdy si někteří z Vás počínají jak nejhorší fňukny ztrácíté mé sympatie. Vaši práci znám, vím co za práci děláte a jak kvalitně ji děláte (především trestní řízení), a proto si dovolím tvrdit, že i pro některé z Vás je současný "katastrofální plat" více než královský.

BTW zkuste se zamyslet nad tím, co děláte špatně (v mediální prezentaci), když se od Vás odvrací i bývalý příslušník PČR?

No nevím jestli jsi ten pravý na postavení se do role přísného hodnotitele policistů s odslouženými 1-5 lety ( dle nepřiznaného nároku na odchodné po 6 letech). Za sebe mluvím, že mě to rozkoukání se u Policie ČR a nabrání určitého přehledu v policii trvalo trochu déle. Rozhodně bych si nedovolil kdysi po nějakých mých odsloužených 5 letech dělat kritika. V té době jsem ještě hodně málo věděl a dnes ? Jen s pousmáním poslouchám kolegy co jsou u nás 3-4 roky jak se ještě naivně ptají vedení na věci na které se já již dávno neptám a raději si odpovídám sám, neboť odpovědi již znám.
Tak to by bylo asi všechno co jsem chtěl vyjádřit ve vší skromnosti a nemyslím to zle.

Já věděl, že se F1 ozve. :-)

Na hodnocení mé osoby chybí určité informace, a to: co mám za sebou před PČR a kde jsem v současné době. Určitě kdybych považoval za vrcholný případ své policejní práce to, že jsem babku jedoucí bez papírů na babětě po nějaký vedlejší silnici udělal ve zkracáku na 180d tr. zákona, tak bych zde výše uvedené nepsal. :-)

to F1

Pokud se Tvý kolegové ptají vedení na určité věci, tak to předpokládá, že vedení je "v obraze" nebo tváří se, že je "v obraze", anebo Tvoji kolegové sloužící 3-4 roky jsou stále ještě naivní a jako samostatně jednající policisté nepoužitelní a tudíž přeplacení. BTW před necelým měsícem jsem zjistil, že VO OOP na jednom desetitisícovém městě je člověk sloužící od cca podzimu 2005. Takže bych se přikláněl k poslední variantě. :-)

okud jste odešel bez jakéhokoliv odchodného,pak jste byl v y h o z e n.

No bohužel dávám za pravdu F1, neboť práce o které mluví se do krve dostane nejdříve po 5 - 7 letech praxe...

Policicsta se nestane policistou, když mu dají placku a průkaz, ale až po nabrání zkušeností, což je podmínka první. Podmínka druhá je, že má pollicista pro práci "cit" a "ví", kdy, jak a kam uhodit hřebíček na hlavičku.

Tak jsem kamarádovi od PČR (6 PT bez směnosti) položil otázku "Prosím Tě, kdo si vlastně na netu tak stěžuje (především na peníze)" Odpověděl, že jsou to především netáhla (ve zkratce) a poukázal na kolegu v 7 PT (bez směnosti), který je v práci cca 2-3 dny v měsíci (studijní volno, paragraf na dítě přesto, že je manželka na mateřské apod.)

Jako kdyby psal BLESK nebo AHA ty malý kritiku.

UK, sice nevím koho máš za kamaráda, ale "studijní volno" je "dost drahé", sice ho máš, ale musíš se "upsat" k dalším rokům práce u PČR, pokud nesplníš zaplatíš nemalé peníze a počet dní volna je přesně specifikován zákonem. Pokud je jeho manželka na mateřské nemá kolega kamaráda na "§" na dítě nárok, pouze v případě, že se manželka není schopna o dítě postarat (tedy většinou proto že je sama nemocná, apod,....). Takže nevěř všemu co ti kamarád napovídá, nemusí to být vždy 100% pravda,... zkus sám, berou kde koho, a uvidíš sám, hodně štěstí Vlasta

Vlasto tomu magorovi to nikdo nevysvětlí to je další IQ.

třeba pochopí, že ne každý o kom si myslí, že je kamarád, jím skutečně je a zkduí získat info i jinde, nejen od pseudokamaráda, Vlasta

to Vlasta

- Pokud budu porovnávat VŠ vystudovanou v civilu a VŠ vystudovanou v rámci služebního poměru, tak vždy vyjde výhodněji VŠ v rámci služebního poměru.
- Je velký problém si sehnat neschopenku od doktora, pro ženskou, která je na mateřský a tudíž její "nemoc"nikoho netrápí? Pokaždé, když se mluví o tom, že určitý policista má paragraf na dítě, ačkoli je jeho manželka na mateřské, tak je to doprovázeno vždy určitým úšklebkem, protože víme o co se v tomto případě jedná. Skutečně by si někdo z civilního sektoru toto dovolil? Určitě ne!

to SOS

Vaše ubohá reakce nestojí za komentář.

potom nevím proč jsi "komentoval". V původním příspěvku jsi neporovnával studium VŠ v civilu, nebo v rámci služebního poměru. Ano potom souhlasím, že studium ve služebním poměru je finančně méně náročné, ale jak jsem uvedla se závazkem ("upsáním se") na "X" roků setrvaných dále ve služebním poměru (v opačném případě, tedy pokud závazek nesplníš zaplatíš nemalé peníze) A co se týká "§" na dítě ?? Je to opět ve smyslu zákona a pokud máš zkušenost že :"Pokaždé, když se mluví o tom, že určitý policista má paragraf na dítě, ačkoli je jeho manželka na mateřské, tak je to doprovázeno vždy určitým úšklebkem, protože víme o co se v tomto případě jedná. Skutečně by si někdo z civilního sektoru toto dovolil? Určitě ne!" tak se jedná o problém policista - vedoucí. Pokud lékař uzná ženu neschopnou postarat se o dítě, musí péši o dítě zajistit otec dítěte, ale hodnocení oprávněnosti této situace nepříluší tobě ani vedoucímu policisty, ale pouze lékaři. Vedoucí pracovník však má možnost nechat rozhodnutí tohoto lékaře přezkoumat, pokud má pochybnost o tom, že lékař vystavil pro policistu "§" k ošetřování dítěte neoprávněně. Ale vzhledem k tomu, že máš informaci od kamaráda a ne svou vlastní, tak myslím, že tato komunikace je pouze v rovině "akademické" nikoliv skutečné,.... a potom není o čem konkrétně s tebou (osobou zástupnou) dále diskutovat Hezký večer. Vlasta

to SOS

Proč by vedoucí napadal postup svého podřízeného, který si vzal § na dítě, přestože je jeho manželka na mateřské (sama má neschopenku od doktora), když to samé udělal i ten vedoucí?

no potom buď je to v pořádku a potom nevím na co si ztěžuješ, nebo to v pořádku není a potom se "vzmuž jako kolegyně Petra Lhotáková" a poukaž na "lumpárny vedoucích", dotáhni je do konce a dočkáš se třeba "zadostiučinění". Nebo na to nemáš, potom se na to "vykašli" a drž obrazně řečeno "hubu a krok" a přestaň si tady ztěžovat a napadat své úspěšnější kolegy. Vlasta. A dál už nebudu reagovat, protože chytrému napověz a hloupého kopni (některému ani to nakopnutí nepomůže)

Přežít se z peněz od policie dá, ale žít jako člověk to už je problém.

Nebylo by lepší napsat? - Přežít z peněz od policie ZA VYKONANOU PRÁCI se dá, ale žít jako člověk, to už je problém. Spíš moje otázka zní: Mohl byste tuto větu vůbec napsat?

z "policejních peněz" jsem "přežívala" víc jak 30 roků a přežila jsem, dokonce posledních 14 roků sama se 2-ma dětmi, které vystudovali i VŠ a hlady jsme neumřeli a myslím, že jsme nežili "hůř než člověk" a nebyl to pro nás problém a není dodnes. Ano přiznávám, mít miliony, budeme si žít lépe, ale i tak žili jsme a žijeme slušně, pravda čím víc peněz tím lépe, ale dá se z policejního platu slušně vyžít, nejen přežít. Tak trochu skromnosti, jsou skupiny obyvatel které jsou na tom hůř (rodiny s dětmi, důchodci, učitelé, zdravotnictví, hasiči,... a další abych někoho nezapoměla) Hezké žití .Vlasta

Asi jsi nesloužila na malém okrese, ale ve větším městě, kde byla vstřícnost a ochota od vedení.

mýlíš se, nebylo to velké město, bylo to (no nemohu posoudit zda zrovna malý okres) zejména menší OOP, v poslední době vzhledem k podstavům, služba ve výjezdu o 2 policistech a to v SO,NE, noční, svátky, bohužel i hodiny "do zelených 150-ti hodin", vstřícnost a ochota vedení, nevím jak to myslíš, zejména v souvislosti s žitím či přežitím z "policejních peněz". Myslím, že na to žít či přežít z "policejních peněz" nemá vliv zda je to ve větším městě, či na menším okrese a již vůbec zde nehraje roli vstřícnost a ochota od vedení OOP (případně okresu). Ale tady a písemně možná každý máme na mysli něco jiného. Ale trvám na tom (z vlastní zkušenosti), že policejní plat je na víc než na přežití, je na slušné žití (pravda milionáři jsou na tom lépe, ale s tím musí každý policista počítat, že milionářem se jako policista "na ulici", tedy na tom nejnižším stupni policejního žebříčku nestane),... další diskuzi o tomto tématu nepovedu, protože z pár zde napsaných slov, stejně věc nemůžeme kvalifikovaně probrat. Hezký večer Vlasta

Jenom malá oprava pro Vlastu. Hasiči na tom hůře než poldové nejsou, myslím tedy finančně.
Za vše hovoří i odchody :

Na 46000 policistů chybí kolem 5.500-6.000 policistů
Na 9500 profi hasičů chybí kolem 80 hasičů v celé ČR

To jen pro správnost, nic víc. Trochu se o to zajímám a sleduji odchody a příchody.

otázkou je, jestli jsou to jen finance, zákon 361 je stejný jak pro policii tak pro hasiče,....třeba je práce u hasičů přijatelnějsí, nevím, pracovní podmínky u policie jsou mi důvěrně známé, u hasičů pracovní podmínky neznám, proto radši nehodnotím,... ale pravdou je, že hasiči, na rozdíl od policistů, si na těchto stránkách až tolik nestěžují. .--.... proč asi???? Hezký večer. Vlasta

Tak jsem kamarádovi od PČR (6 PT) položil otázku "Prosím Tě, kdo si vlastně na netu tak stěžuje (především na peníze)" Odpověděl, že jsou to především netáhla (ve zkratce).

V 6 se směnností to není na stěžování. To je to nejlepší co kariérní řád vymyslel.

Kdyby tvůj kamarád v 6PT skončil po 15 letech díky novému zákonu 361/2003Sb. ve 3PT, jistě bys koukal, jaké je i on netáhlo..........

Když si tak pročítám příspěvky v této diskusi, tak mi připadá, že je Policie ČR spolkem uplakaných dětiček, které neznají nic jiného, než jsou prachy, prachy a zase prachy. Dost mi to připomíná církve domestikované na území ČR, od nichž také stále slyšíme jen peníze, pole, lesy, baráky... Ale proč to píšu. K policii, tehdy SNB jsem nastupoval před cca 28 lety. Mnoho let jsem pracoval jen za plat, když byla odměna, šlo o několik stokorun. Pravda, byla jiná doba: Politici se nervali o koryta, jako je tomu dnes, stát si uvědomoval, že policii, tehdy sice s jiným názvem, ale se stejnými či obdobnými úkoly, potřebuje. Tak se o ni staral. Dostat byt v té době nebyl žádný problém, nájemné s ohledem na výše platů velmi přijatelné, vlastní zdravotnictví na vysoké úrovni, důchody v 55 letech, možnosti rekreací, a to i pro policejní důchodce atd. atd. Dnes? Bytů pro policisty jako šafránu a vesměs s nájemními smlouvami na dobu určitou, odchod do důchodu jako u jiných profesí, řadu rekreačních zařízení menežment stačil úspěšně zašantročit, nemocnice MV zrušena, policejní zdravotnictví hyne na úbytě a je stále oklešťováno. Ale, vážení, nic s tím neuděláte, protože takový trend je v celém státě a ve všech resortech. Jen to zkuste v jiném oboru, možná se vám bude dařit, možná ne. A tak tomu je u PČR. Státu je jedno, zda PČR je funkční či nikoliv, hlavně když momentálně vládnoucím činitelům na nic nepřijde. A o to snad jde, né? Možná se podaří dostat policajty na ulici, aby byli vidět, tudíž většina občanů zatleská. Ale ti, kteří se starají o to, aby byla zjišťována trestná činnost, která se děje mimo ulice, pomalu ale jistě odejdou. A kdo tyto lidi nahradí? Již dnes jsou vyšetřovací spisy plné urgencí od státních zástupců o podání zprávy o stavu řízení. A bude mít v blízké budoucnosti PČR tolik lidí, aby vůbec tito stačili alespoň odpovídat na dotazy SZ? Takže, lidi, policajtíci. Přestaňte brečet. Buď dělejte bez ohledu na peníze nebo si najděte nějakou lépe placenou práci mimo Titanic.

Jardo,
shrnu tvůj příspěvek jednou větou. Ty jsi ale pitomec!

Proč pitomec? Vždyť má pravdu!

Velký souhlas! Máš pravdu

Pro "mazec". Možná jsem pitomec, nic proti tvému názoru. Ale jedno vím jistě. Policie se ze současného stavu bude hrabat celou řadu let, osobně to typuji tak nejméně na pět let, spíše ale déle. A já se ptám: Co na to občan? Jsem účastníkem silničního provozu, jezdím po Praze, ale i mimo Prahu, a to dost často. Policajta není vidět, to je jasné. A pokud ano, tak ve služebním vozidle, většinou sám a s vyšším hodnostním označením, t. j. nějaký funkcionář právě cestuje na nějakou nesmyslnou poradu. To ale zcela jistě není řešení. Funkcionáři jsou úkolováni k náboru nových lidí a oni k tomu mlčí, ač vědí, že pro jimi řízené útvary by bylo daleko lepší, kdyby mohli udržet ty stávající. Ale těm nemají co nabídnout. A akce "pomáhat a chránit"? To je dost legrace, zeptejte se spoluobčanů, co si o tom myslí. Stačil článek o tom, jak si občané vybavují svá vozidla parafrázemi na tento reklamní slogan. Možná že by polici větší službu udělalo, kdyby na vozidla dávala samolepky firem, které by ji sponzorovaly. Našla by se taková firma?

jsem rád, že jsi pochopil důvod "pláče" zdejších policistů. Po každé akci následuje reakce a totéž platí i u PČR. Nový zákon lidem na ulici nepřidal, lidem ve výkonu (jak píšeš vyšetřovatelům) také příliš ne a pak se nemůžeš divit, že ti lidé odcházejí do toho nejistého soukromého sektoru a světe div se, většina se rozplývá nad chováním svých šéfů v civilu. Chápou totiž význam slova manager a nechtějí už svého bývalého diktátora bez mozku ani vidět. A urgence si mohou státní zástupci posílat na vnitro případně do Parlamentu, tam jim určitě experti poradí, jak s podstavem několika tisíc lidí zvládnout rostoucí kriminalitu a s tím spojenou stále rostoucí administrativu a byrokracii. Kupodivu jsem si nevšiml, že by se něco za ten rok a půl slibů změnilo? Ty ano? Čeho děláš méně, abys byl více v ulicích? A nezapomeň, i ten kriminalista - vyšetřovatel, který sedí celé roky v kanclu a nezná ani svůj rajon, je v tom kanclu na dvě věci, takže i on musí být mezi lidma. Hawk.

pro mazec
pitomec jseš leda ty a nejen s ohledem na poslední úlet

for Mazec: - tleskám, jásám, protože tvá reakce je vskutku na velké úrovni a hodna profesionála sboru PČR. Úsměvné a hloupé!!!

Napsáno správně. Souhlasím. Dobře už bylo. Dneska když policista děla, nebo neděla je to úplně jedno pořád stejné peníze. Proč si nemůžu u Policie ČR vydělat víc, když své spisy dokončuji v termínu a bez problému a jsem ochoten jít do práci i z volna. Ale ptám se proč, když půjdu z volna stejně budu mít pořád stejnou výplatu a nikdo mou práci neocení. Kolega má pracovní neschopnost, nebo paragraf, nebo odchází do civilu a jeho spisy se opět přelozděli mezi ostatní - práce navíc a opět za nic. Systém naprosto šílený a proto odcházím, nikdo z vedoucích nic neřeší jenom aby to nějak fungovalo, aby byl hlavně klid a nikdo nevěděl jak to vlasně běží na zákl. útvarech( OOP, DI SKPav apod.). Po třinácti letech v 5 plat. třídě po odečnetí renty dnes dělám za nějakých 15 tis. To si v civilu vydělám taky a budu aspoň s rodinou o víkendech, svátcích. Vy kteří nejste vyhořelí, nebo máte strach odejít tak se držte. Pozor na rok 2009 a 2010. I kolegové z armády jsou pekně napnutí co je čeká.

stojí to za...a bude min. stéjně, spíše hůře...raději nějaká renta, než žádná...

POLICISTÉ SE PROPADAJÍ NA PLATECH, NA OSOBNÍ NEJSOU PENÍZE, NA ODMĚNY NEJSOU PENÍZE NA NIC TU NEJSOU PENÍZE.

Jak vidíte, peníze jsou,ale zřejmě na vás. Tak s tím něco dělejte - na co máte odbory. Proč policie platí zbytečné policisty? ( OIKT,, tisk.mluvčí v plukovnických hodnostech, kontrolní chrousty ktreří taky nemusí být policisté...atd)

Myslím, že odbory by měly víc tlačit na personální politiku polic.prezidia a hledat kde se dají ušetřit a hlavně PŘELÍT peníze tak kam mají...tedy na ulici. Od toho odbory máte...anebo je vyměňte.

Odbory jsou z Langrem jedna ruka je mi z toho zle

Nevím proč policie brečí.Peněz mají víc než dost. Pokud má někdo málo, ať si to vyřídí s pol.prezidentem,který platí "policisty" nadbytečné...tzn. informační a komunikační technologii-(ppočítačové prqacovníky), a dále tiskové mluvčí-nvím na co jsou to policisté - teď ještě jedna taková HOVADINA, jako je degradace hodností...tiskoví mluvčí -cucýci v hodnostech pplk. a dokonce plk. - to je výsměch. Pokud nevíte milí policisté kam vám utíkají peníze, podívejte se na policejní prezidium

Modré recepce, modrá auta ale platy jako za cara.

Nevím proč stále brečíte, že máte málo peněz. Ještě bych Vám sebral. Stále chcete odměny, ale neuvědomujete si, že odměna je za něco navíc a ne za práci v pracovní době. Pokud stíhám dělat něco navíc v pracovní době tak bych měl přemýšlet, zda nevrátím část výplaty, protože nedělám na 100%.
A pokud jde o nadbytečné policisty v informatice, tak myslím, že jsou placeni ještě málo. Kdyby byli civilisté,tak odejdou, protože je je policie vůbec nedokáže zaplatit - porovnej si to s platy v civilním sektoru. A také s počítačovou gramotností policistů ve výkonu to není žádná sláva.
Myslí si, že když mají doma počítač tak jsou borci a umí vše. Ale jen do prvního problému.

Zákonodárci chtějí přidat. Až na 270 tisíc

18. dubna 2008 10:26

Politici připravují radikální změnu svých platů. Obě nejsilnější strany hledají způsob, jak odměnu zákonodárců pravidelně zvyšovat. A zároveň chtějí ukončit spekulace o nejrůznějších výhodách a náhradách, které k platu pobírají.
Volby, poslanecká sněmovna, parlament, poslancifoto: MAFA

Poslanci ČSSD už pověřili předsedu Sněmovny Miloslava Vlčka, aby připravil zcela novou koncepci odměňování. "Pracuji na ní, v paragrafovém znění by měla být do konce roku," řekl včera Vlček. Novinka bude zřejmě vypadat tak, že se sloučí plat a všechny náhrady na stravu, reprezentaci či cestování.

V jednom balíku bude i příspěvek na kancelář a asistenta. "Druhou variantou jsou tři hromádky: na poslance, na asistenta a na kancelář," přiblížil Vlček. I tak by v těchto penězích už byly zahrnuty všechny dnešní náhrady.

ČSSD má velkou šanci, že se na změnách dohodne s nejsilnější vládní stranou. Politici ODS mají o platech stejnou představu. "Všechny peníze na kanceláře, asistenty a podobně by se měly sloučit do jednoho platu," popsal svou vizi předseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS.
Zároveň připustil, že celková suma veřejnost zřejmě "zarazí". Jeho kolega senátor Jaroslav Kubera částku nedávno odhadl na 270 tisíc korun.

Dnes berou řadoví zákonodárci vedle šedesátitisícového platu až 35 tisíc měsíčně na dopravu, ke třiceti tisícům se blíží příspěvek na kancelář, na asistenty dostávají 36 tisíc. Náhrady se přitom nedaní.

Jeden velký plat by před zdaněním mohl vypadat skutečně astronomicky. Kubera přesto tvrdí, že by politici nebrali víc než dnes. "Skoro polovina se zdaní. Máme progresivní daň, takže by byla mnohem vyšší než u člověka, který vydělává dvacet tisíc," vysvětlil Kubera.
Podle mzdové kalkulačky by z částky 270 tisíc korun hrubého v příštím roce zbylo 223 tisíc čistého. Kubera tvrdí, že číslo je jen orientační: "Lze to nastavit tak, aby k žádnému zvyšování oproti dnešku nedocházelo."

Podle výpočtů MF DNES se plat a náhrady řadového poslance dnes blíží nejméně 169 tisícům čistého.

MODRÝ DOBYTCI NIC VÍC.

Policiste zase utrou...

No...nemáme peníze pro nemocné, invalidy a důchodce, ale máme na vyhazování miliard pro církve a nyní ještě pro poslance kteří evidentně neodvádějí požadovanou práci...tedy práci ve prospěch všech lidí žijících v ČR..pouze ve prospěch vybraných skupin a prospěch svůj!!

Koukám, že nejsem jediný, kdo se tu schovává za §. Nu což, budeme se odlišovat CAPS LOCKEM, hej?-)

...aneb jak se český policista dále propadá na platech proti minulých letům.....