Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

ČTVRTLETNÍ ODMĚNY 500,- Kč JSOU ASI VELMI ČASTÉ ČÁSTKY PRO ODMĚNU POLICISTY ZA VYKONANOU PRÁCI V TÉTO ZEMI. JE TO VELKÁ FACKA NEJVĚTŠÍ FIRMĚ V ČR.

a sakra, jste na tom ještě dobře. Hmm.... u nás 300,-Kč. Né, že bych chtěl ohrnovat nos, ale co i mě málem skolilo. Prchám od této firmy...

PP

Nevím proč stále brečíte, že máte málo peněz. Ještě bych Vám sebral. Stále chcete odměny, ale neuvědomujete si, že odměna je za něco navíc a ne za práci v pracovní době. Pokud stíhám dělat něco navíc v pracovní době tak bych měl přemýšlet, zda nevrátím část výplaty, protože nedělám na 100%.
A pokud jde o nadbytečné policisty v informatice, tak myslím, že jsou placeni ještě málo. Kdyby byli civilisté,tak odejdou, protože je je policie vůbec nedokáže zaplatit - porovnej si to s platy v civilním sektoru. A také s počítačovou gramotností policistů ve výkonu to není žádná sláva.
Myslí si, že když mají doma počítač tak jsou borci a umí vše. Ale jen do prvního problému.

jeste ze firma nabizi dalsi vzdelavani v oblasti informacnich technologii, jinak bychom nezapli pocitac ani doma a museli se ptat tebe.....

celníci všichni 2500, jako dorovnání platu

Pro XXX
Je vidět, že o počítačové gramotnosti u PČR nic nevíš a jenom tady hloupě urážíš. Pro tvojí informovanost u policistů a vojáků z povolání je počítačová gramotnost dle průzkumu vyšší jak u učitelů a úředníků. Dále tady nelži, že si neumíme poradit s banálními poruchami, protože my nemůžeme. Bez oprávnění, které mají pouze na SIKTU u PČR není možné ani nainstalovat tiskárnu.

Souvislosti - vyhledávač ---Kto manipuluje svět---

Řadový policista nemůže do ničeho zasahovat ani řešit problém s počítačem ( jen vyplňuje kolonky a píše skutkový děj) , maximálně "resetuje". Jen uvedu příklad při zpracování TČ v ETŘ byl poškozený vysokoškolák, programátor a když to slavné ETŘ viděl, tak jen řekl, že jestli takové programy má celá státní spáva, tak se nediví jak to v tomto státě funguje a už se nediví, že slyší, že počítače práci přidávají a komplikují.

Josef Novák

Dobrý den všem. Musím se s vámi podělit o zážitek. Dostal jsem limit na odměny.Když odhlédnu od toho, že je už asi pět let stejný ( a už tehdy jsem se z pozice řadového smál, když se rozdávaly čtvrletní odměny 500,- Kč zdůvodněné nějakými vzletnými slovy ), tak teď byl ještě ponížen o nepřítomné policisty, i když logický by byl asi opak, na méně lidí více práce... Prostě přepočteno na jednotlivce a měsíc činí průměr 400 Kč. To je ta jediná motivační složka - pamatujeme si Vaše slova pane ministře. Zároveň jsem se ve stejné době dozvěděl, jaké mají odměny strážníci městské polïcie v našem menším městě. Činí 5.000,- až 10.000,- Kč každé čtvrtletí u řadového a co je nejlegračnější, celkově už se dostali nad naši platovou úroveň, což bylo dříve nemyslitelné. Za nesrovnatelnou práci a bez měsíce služby zdarma.
A prosím, pokud budete zase argumentovat poměrem u policie a ve veřejné správě, odečtěte ( klidně dle vlastního uvážení ) od průměru u policie měsíc práce zadarmo, příplatek za nepodnikání, příplatek za směnnost, rizikový příplatek a další specifika naší práce. Kam se dostanete? Respektive z opačné strany - vemte si hypotetického státního úředníka s oním průměrem a řeknětu mu, že bude místo sezení za stolem podstupovat riziko a bojovat se zločinci, jejich zbraněmi, nakažlivými chorobami a podobně - příplatek... X. Řekněte mu, že bude chodit do práce o víkendech, nocích, svátcích ... příplatek... XX. Dále mu řekněte, že prakticky mimo dovolené nebude mít volný víkend protože při současných stavech a neproplácení příplatků se slouží odnevidím donevidím a jeden okres se předhání s druhým, kdo udělá víc dopravních akcí, samozřejmě v pátek nebo sobotu v noci. Nezapomeňte na to, že když mu někdo třeba v sobotu odpoledne zavolá, že večer jde do práce, nemůže říct ne ( to se sice tak často nestává, ale semtam třeba při pohřešováních a podobně ano ) - příplatek XXX. Řekněte mu, že se nebude moci politicky angažovat a nebude si moci přivydělat - zkromě specifických činností jako např. učitelství to bude mít zakázáno, řekněte mu, že bude vyhozen za přestupek, o kterém by se jeho současný zaměstnavatel vůbec nedozvěděl, že na něj bude pohlíženo mnohem přísněji a jak někteří občané, tak novináři budou dělat vše proto, aby jej zesměšnili nebo pošpinili - příplatek XXXX. V neposlední řadě přidejte 150 hodin zdarma, ale ve skutečnosti je to víc, protože každý policista musí být ve službě dřív a odchází později, do prac. doby se mu nezapočítávají přestávky, i když je na rajón dvojčlenná hlídka a o nějakém naplánování přestávky nemůže být ani řeči, protože to by na tu půlhodinu musel vypnout telefon a vysílačku nebo oznámit občanovi, že jeho výslech přerušuje - příplatek XXXXX. Poctivě si odpovězte, kolik byste musel onomu hypotetickému úředníkovi, pokud byste po něm chtěl vynikající zdravotní stav, duševní i fyzickou vyspělost a všeobecnou úroveň, nabídnout, aby Vám kývnul. Pak teprve operujte s Vašimi oblíbenými procenty. Děkuji za Váš čas.

Zatím žádná odpověď...

Pane Novák, toto jsou určeny stránky pro diskutující dotaz vzneste prosím na sekci Názory, karta - volné ..

Podmínky jsou jasné, do skončení přechodného období se to moc měnit nebude, až budou odchodové náležitosti a kariéra jenom podle nového zákona, tak se to bude postupně zlepšovat. Jinak město může dávat svým zaměstnancům jaké chce odměny, pokud na ně má:) To je současná politika. Komu se to nelíbí tak si může najít lépe placenou práci. Veškerou uniformovanou práci budou do budoucna přebírat strážníci, tak to prostě je :))

princip, princip hledej. Chceš-li profesionalitu, musíš mít čím motivovat a odborníky zaplatit. Nemáš-li čím motivovat, nemáš výsledky ani prestiž a nevím, čím budou měšťáci levnější pro stát, když už nyní k nim s rentou odchází stovky, ne-li tisíce státních..... přemýšlet by to chtělo a ekonomicky

Je to jednoduché, jednoho dne zrušej rentu pro ty, co slouží u ozbrojené složky mimo služební poměr a možná i pro ty ve st. správě. Jak prosté!

rušit umí každý dement, ale udělat to tak, aby ti firma neklekla. Chtěl bych vidět ty nadšence, kteří by pak nastupovali.....

Doporučuji ti toto dát do sekce "názory, PČR, hasiči". Tam občas jeho jasnost Ivan I. odpovídá. Ale jen sporadicky, teď, myslím, že to bude tak těsně před letními dovolenými.

v žádosti o ukončení služebního poměru důvod, předpokládaný propad mzdy až na rok 2005 i níže? Ani já nechci přijít až o 2500,- na výsl. příspěvku. Zdar.

Já bych přišel na rentě "jen" o 800Kč, ale na to jim kašlu.Hledám si práci a na 100% končím.

Případ policisty z OOP Kolín

Sice jsem se dotazoval na to, jak to bylo a je skutkově, a zde se rozvířila polemika o právní stránce, tedy policista nemůže být propuštěn, jelikož jediné odpovídající ustanovení služebního zákona v § 42 odst. 1 písm. d) zní: Příslušník musí být propuštěn, jestliže porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru.

Vysvětlení: Protože nedýchal, tak se mu ani náhodou neprokáže, že se dopustil jednání, které má znaky trestného činu.

Závěr: Je tedy nutno tlačit na zákonodárce, aby služební zákon byl novelizován tak, aby postihoval podobné jednání policistů (Příslušník musí být propuštěn, jestliže porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky PŘESTUPKU a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru), anebo se po vzoru PL nebohého policisty z OOP Kolín zastat (v souladu se zákonem nemůže být propuštěn, on se dopustil pouze přestupku), jelikož on je z hlediska zákona o služebním poměru za své přestupkové jednání nevyhoditelný a požadavek - doporučení - na jeho odchod od PČR ze strany vedení je možno brát jako protiprávní (ÚTISK ?).

novelizovat zákon je nejen vůči policistům, ale vůči všem, kteří chlastají za volantem a odmítají dechovou zkoušku a lékař.vyšetření s odběrem krve. Nevidím jediný důvod, proč by ožralý polda byl pro mé dítě více nebezpečný, než ožralý civilista jakéhokoliv zaměstnání, který se z tohoto vyvleče a za týden jezdí ožralý zase.
UK, ty si dej po rypáku, nebo už to nechlastej. Jestli tys byl někdy poldou, tak já jsem byl prezidentem.....

Hlavně se při tom tlačení nepos.r.....

Vážení páni policisté - Myslíte si,že je normální dát pokutu za překročení (dle tach.kotoučku) rychlosti o cca8 km ve výši 1000 Kč ?--(jízda z Hamburku odtahovkou s dvěma vozidly)-tudiž s vlekem po dálnici rychlost 88km/hod - vyšší pouze proto,že následuje stoupání.Tomuto neříkám pomáhání a chránění ale čiročirá buzerace.Podotýkám,že jsem řidič důchodce s celoživotními zkušenostmi jako řidič autobusu.Myslím,že daleko větší pozornost by se měla věnovat bezhlavě se řítícím vozidlům vynucujícím si volno blikáním a trouběním a samozřejmě daleko překračujícími povolenou rychlost. Takže pomáhejte a chraňte i nadále - ale přemýšlejte u toho !!!

když máte celoživotní zkušenosti, napiště prosím, o kolik se u odtahového vozu se 2 automobily prodlouží brzdná dráha, jedete-li o 8km/hod. rychleji. Pak mi napište, jestli při Vašem porušení zákonů vždy reagujete tím způsobem, že poučujete policisty, jak mají přemýšlet. Děkuji. P.S.: povinností policisty je přestupek vyřešit a zákon ve většině případů u překročení rychlosti stanoví fixní (neměnnou) výši pokuty dle překročení rychlosti. A ještě dotaz, uvědomil jste si, že jste překročil rychlost a příště místo toho pojedete raději stanovených 80km/hod.a večer pozvete rodinu na oběd do restaurace, nebo budete opět překračovat rychlost a rozhodovat si o tom, zda je to moc, málo, před kopcem nebo za kopcem, sám a kašlat na zákony?

Nezbývá,než s Vámi souhlasit.

Pane Františku, to se musíte obrátit na Parlament ČR. Tam byl příslušná zákon schválen, zákon stanoví nejvyšší povolené rychlosti a sankce za jejich překročení. Takže, pokud překročíte byť jen o 1 km, dopustil jste se přestupku a je na místě, abyste pokutu dostal. Tak hovoří zákon. Vzhledem k tomu, jak jsou policisté často a přísně sledováni kontrolními orgány z různých úrovní, tak se nedivím, že pokuty ukládají i za takto nízké překročení. Opakuji vám tedy, že se se svojí stížností musíte obrátit na zákonodárce, policisté jsou tu proto, aby vymáhali dodržování zákona, a to nejen tohoto. Obhajoba typu "vždyť jsem překročil povolenou rychlost jen o 8 km" je za současné dikce zákona stejně trapná, jako obhajoba "jaképak znásilnění, když jsem jí bral zezadu a ona mohla kdykoliv odejít" nebo "vždyť jsem ho zabil jen trochu". takže na policajty to nesvádějte, ti jen aplikují zákona.

Důchodci jsou vesměs problémoví a hádaví lidé co se týče svého sebekritického přístupu k přestupku.

Váž. pane ministře,
před delší dobou jsem se Vás dotazoval jak je možné, že do dnešního dne slouží v této složce stále lidé s minulostí sloužících u útvaru (stb) nebo tzv.politruk. Sliboval jste, že to změníte a nastane generační obměna. Uvedená obměna nenastala a místo těchto lidí (někteří mají opravdu Moskevské školy) začal odchod těch, kteří jsou věkem generační obměny perspektivní. Tak mě napadá pouze napsat, že Vám již nevěřím. Uvedené zveřejním v některém opravdu demokratickém tisku

Zde jsou stránky určené ke kritice, napadání a osočování mezi kolegy a provokatéry.

Jak vidíš u firmy Policie ČR je možné úplně všechno, bolševici ve velících funkcích před revolucí jsou stále ve vedení ( ještě lepší fleky než měli) a nikdo s tím nic nedělá. Ty soudruhy měli po 89. nakopat do prdele. Dneska už je pozdě.

Pracovat za plat a za důchod je špičková věc!

Nakopat do prdele a hlavně do hlavičky ti blbe natlouci, ŽE PRACUJEŠ A ŽE JSI ZA PRÁCI PLACEN. POKUD STOJÍŠ ZA HOVNO, TAK AŤ TĚ VYHODĚJ A POKUD JSI DOBREJ AŤ TĚ POVÝŠEJ. A JESTLI JSI PŘED 19-TI LETY DĚLAT TO ČI TOHLE, TO JE DNES KAŽDÉMU NORMÁLNÍMU ČLOVĚKU JEDNO, ALE NE JESTLI UMÍŠ ČI NEUMÍŠ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Hele, že ty jsi z těch, kteří si brousili zuby na nějakou funkci, nedostali ji pro neschopnost, takže teď otravují s takovými kravinami. Třeba by na ně nějaké to místečko zbylo, když jim jejich kverulantství vydrží. Tak se, hošíčku, snaž, stejně nic nedostaneš. Takové lidi, jako jsi ty, nejsou u PČR moc oblíbení, protože jim nejde o věc, ale o to škodit. Jo, a zveřejni si to kde chceš, třeba ve vývěsce obecního úřadu. Pojem "demokratický tisk" mi totiž nepřipomíná žádnou tiskovinu vycházející v české kotlině.

přesně tak. Proto to dopadlo jak dopadlo s policistou Čermákem a Lhotákovou. Ti co mají škraloup se bojí jakkoliv rozhodnout, aby jim někdo náhodou nepřipomenul minulost. Hold renta je renta a tak se pálit (ač jsem za to placen) za vlastní lidi přeci nebudu. Taková je současná policie...bohužel

Je to hrozný,ale je to tak !

Někteří mají funkci,drží se zuby nechty dělají už 4 vysokou školu, aby zustali na funkci přečíst po nich zprávu je fakt zážitek,na který se nazapomíná.5-6třída ZŠ no hlavně,že jim bylo schváleno a nabídnuto dělat s požehnáním VŠ.Chlubení se,že to je v kapse a podobně.Švindl kurzy jak jinak to nazvat?Je to Degradace VŠ.

Vzhledem k tomu, že na tomto webu se vyskytují i lidé z Kolína, tak by mě zajímal jejich názor, a nejenom jejich, na tento dotaz Langerovi ze dne 19.4.2008. Na případnou námitku, že je to drb a nemohu přeci věřit internetovému plácání, podotýkám, že zhruba v lednu 2008 jsem byl naprosto šokován něčím co provedl policista z Kolína, a proto i tento případ je k uvěření.

šílený motorkář

Pane ministře mohl byste se podívat na případ policisty OOP Kolín, který letošního roku v ranních hodinách, pravděpodobně pod vlivem alkoholu rozbil svým vozidlem kruhový objezd v Kolíně V. a po této dopravní nehodě odmítl dechovou zkoušku i odběr krve. Nyní se jedná o tom, jak bude potrestán, ale vypadá to, že nebude propuštěn, jak by to mělo být, protože mu prý bylo nabídnuto, aby odešel sám. Co je to za jednání, když policista udělá věc, kterou má sám u jiných řidičů stíhat. Dost na tom, že tím, že se u něho nedal zjistit alkohol mu nemůže být prokázán trestný čin. Neměl by být takový policista okamžitě propuštěn, jak tomu bylo dosud ve všech případech, nebo je nedostatek policistů již opravdu tak hrozivý, že mohou dělat cokoliv a propuštěni nebudou.

Tady se diskutuje a probírá problematika PČR tohle není stránka inspekce MV ani sekce určená pro ministra!

Pokud je to tak jak to uvádíte, tak by měl být tento policista propuštěn.

nejen to,ale k policii se berou prý i lidi se škraloupem

Policista musí být propuštěn - verse A. Pokud nebude propuštěn po prověření inspekcí bude propuštěn i se svým velitelem s personální pravomocí, případně vyšetřujícími policisty - verse B.
okud o tom cokoli víte, oznamte to i se svým jménem s požadavkem, aby jste nebyl uváděn, na IMV (Inspekce ministra vnitra).

jako civil raději tlačil a vyčítal zákonodárcům, že existuje vůbec ta možnost. Tvoje pravděpodobně si strč za klobouk. Zákony jsou takové a prostě to lze. Až si vrchnost nabije ústa sama o nějakého opilce za volantem, pak se něco možná změní. A jestli to bude popelář, instalatér, ředitel banky nebo polda je jedno.

Sice jsem se dotazoval na to, jak to bylo a je skutkově, a zde se rozvířila polemika o právní stránce, tedy policista nemůže být propuštěn, jelikož jediné odpovídající ustanovení služebního zákona v § 42 odst. 1 písm. d) zní: Příslušník musí být propuštěn, jestliže porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru.

Vysvětlení: Protože nedýchal, tak se mu ani náhodou neprokáže, že se dopustil jednání, které má znaky trestného činu.

Závěr: Je tedy nutno tlačit na zákonodárce, aby služební zákon byl novelizován tak, aby postihoval podobné jednání policistů (Příslušník musí být propuštěn, jestliže porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky PŘESTUPKU a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru), anebo se po vzoru PL nebohého policisty z OOP Kolín zastat (v souladu se zákonem nemůže být propuštěn, on se dopustil pouze přestupku), jelikož on je z hlediska zákona o služebním poměru za své přestupkové jednání nevyhoditelný a požadavek - doporučení - na jeho odchod od PČR ze strany vedení je možno brát jako protiprávní (ÚTISK ?).

to F1

Díky za upozornění, je to moje chyba.

Jste jeden z mála na tomto webu, jehož příspěvky je radost číst. Na jednu stranu zhodnotíte svůj přínos jako policisty pro společnost, a na druhou stranu uvedete problémy se kterými se potýkáte. Nikoli pouze jenom prachy, chceme prachy, prachy. Díky Vám za konstruktivní kritiku.

Jo, ozval jsem se. Pokud nesloužím, ta to zde téměř každý den pročítám ( ve službě nemám čas, jsem na zatíženém oddělení, kde by to bylo mrháním časem na úkor potřebného - oznámení za oznámením a palice je na konci směny vymytá ). Něco mě zde občas udiví, něco mě i poučí a něco mě i nasere, když je to už natolik stupidní.
Pozor na " Tvý " kolegové ( Ti ). Dnes končím.

Myslím, že pravopis nebude jeho největší problém. Ten člověk potřebuje obejmout.

4 F1
To, že nemáš čas na prohlížení příspěvků na tomto DF docela chápu. Ovšem i kdyby jsi ten čas měl, tak při rychlosti internetu, která je na počítačích u policie bys potřeboval celou směnu, aby jsi si přečetl jeden příspěvek. Přeji pěkný den.

UK prosímtě tady policisté vyjadřují své názory a každý své poslání nese trochu jinak a jinak se k němu staví. Podmínky k práci za poslední měsíce skutečně nejsou záviděníhodné a kariérní řád není tak dokonalý jak se zdál být.
Jsi-li v civilu pak máš jiné starosti a nevím proč se vracíš do řeky podruhé a kritizuješ.

Milý SOS, jak vidíš, nemám jiné starosti. Jednou z funkcí státu je zajistit moji bezpečnost, a tak mám jako daňový poplatník právo kritizovat.

Uvádíš, že nemáš jiné starosti, tedy jsi pravděpodobně dosud policistou. Právo kritizovat sice máš, ale k čemu myslíš, že tvá kritika na těchto stránkách je? Myslíš, že kritikou zde, na těchto stránkách, ti "stát zajistí tvou bezpečnost"" pokud si to opravdu myslíš, potom je mi líto, ale musím konstatovat, že jsi idealista. Pokud tvou bezpečnost nezajistí složka, jejímž jedním článkem jsi pravděpodobně i ty, tak se jí nedočkáš. Proto jako policista se snaž, aby daňový poplatník, který není policistou, se své bezpečnosti, za své peníze (daně) dočkal v maximálně možném rozsahu (a není nejmenší), a potom zajisti bezpečnost daňového poplatníka a jeho bezpečnost i ty, jako policista placený z jehi daní.