1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

ČTVRTLETNÍ ODMĚNY 500,- Kč JSOU ASI VELMI ČASTÉ ČÁSTKY PRO ODMĚNU POLICISTY ZA VYKONANOU PRÁCI V TÉTO ZEMI. JE TO VELKÁ FACKA NEJVĚTŠÍ FIRMĚ V ČR.

a sakra, jste na tom ještě dobře. Hmm.... u nás 300,-Kč. Né, že bych chtěl ohrnovat nos, ale co i mě málem skolilo. Prchám od této firmy...

PP

Nevím proč stále brečíte, že máte málo peněz. Ještě bych Vám sebral. Stále chcete odměny, ale neuvědomujete si, že odměna je za něco navíc a ne za práci v pracovní době. Pokud stíhám dělat něco navíc v pracovní době tak bych měl přemýšlet, zda nevrátím část výplaty, protože nedělám na 100%.
A pokud jde o nadbytečné policisty v informatice, tak myslím, že jsou placeni ještě málo. Kdyby byli civilisté,tak odejdou, protože je je policie vůbec nedokáže zaplatit - porovnej si to s platy v civilním sektoru. A také s počítačovou gramotností policistů ve výkonu to není žádná sláva.
Myslí si, že když mají doma počítač tak jsou borci a umí vše. Ale jen do prvního problému.

jeste ze firma nabizi dalsi vzdelavani v oblasti informacnich technologii, jinak bychom nezapli pocitac ani doma a museli se ptat tebe.....

celníci všichni 2500, jako dorovnání platu

Pro XXX
Je vidět, že o počítačové gramotnosti u PČR nic nevíš a jenom tady hloupě urážíš. Pro tvojí informovanost u policistů a vojáků z povolání je počítačová gramotnost dle průzkumu vyšší jak u učitelů a úředníků. Dále tady nelži, že si neumíme poradit s banálními poruchami, protože my nemůžeme. Bez oprávnění, které mají pouze na SIKTU u PČR není možné ani nainstalovat tiskárnu.

Souvislosti - vyhledávač ---Kto manipuluje svět---

Řadový policista nemůže do ničeho zasahovat ani řešit problém s počítačem ( jen vyplňuje kolonky a píše skutkový děj) , maximálně "resetuje". Jen uvedu příklad při zpracování TČ v ETŘ byl poškozený vysokoškolák, programátor a když to slavné ETŘ viděl, tak jen řekl, že jestli takové programy má celá státní spáva, tak se nediví jak to v tomto státě funguje a už se nediví, že slyší, že počítače práci přidávají a komplikují.

Josef Novák

Dobrý den všem. Musím se s vámi podělit o zážitek. Dostal jsem limit na odměny.Když odhlédnu od toho, že je už asi pět let stejný ( a už tehdy jsem se z pozice řadového smál, když se rozdávaly čtvrletní odměny 500,- Kč zdůvodněné nějakými vzletnými slovy ), tak teď byl ještě ponížen o nepřítomné policisty, i když logický by byl asi opak, na méně lidí více práce... Prostě přepočteno na jednotlivce a měsíc činí průměr 400 Kč. To je ta jediná motivační složka - pamatujeme si Vaše slova pane ministře. Zároveň jsem se ve stejné době dozvěděl, jaké mají odměny strážníci městské polïcie v našem menším městě. Činí 5.000,- až 10.000,- Kč každé čtvrtletí u řadového a co je nejlegračnější, celkově už se dostali nad naši platovou úroveň, což bylo dříve nemyslitelné. Za nesrovnatelnou práci a bez měsíce služby zdarma.
A prosím, pokud budete zase argumentovat poměrem u policie a ve veřejné správě, odečtěte ( klidně dle vlastního uvážení ) od průměru u policie měsíc práce zadarmo, příplatek za nepodnikání, příplatek za směnnost, rizikový příplatek a další specifika naší práce. Kam se dostanete? Respektive z opačné strany - vemte si hypotetického státního úředníka s oním průměrem a řeknětu mu, že bude místo sezení za stolem podstupovat riziko a bojovat se zločinci, jejich zbraněmi, nakažlivými chorobami a podobně - příplatek... X. Řekněte mu, že bude chodit do práce o víkendech, nocích, svátcích ... příplatek... XX. Dále mu řekněte, že prakticky mimo dovolené nebude mít volný víkend protože při současných stavech a neproplácení příplatků se slouží odnevidím donevidím a jeden okres se předhání s druhým, kdo udělá víc dopravních akcí, samozřejmě v pátek nebo sobotu v noci. Nezapomeňte na to, že když mu někdo třeba v sobotu odpoledne zavolá, že večer jde do práce, nemůže říct ne ( to se sice tak často nestává, ale semtam třeba při pohřešováních a podobně ano ) - příplatek XXX. Řekněte mu, že se nebude moci politicky angažovat a nebude si moci přivydělat - zkromě specifických činností jako např. učitelství to bude mít zakázáno, řekněte mu, že bude vyhozen za přestupek, o kterém by se jeho současný zaměstnavatel vůbec nedozvěděl, že na něj bude pohlíženo mnohem přísněji a jak někteří občané, tak novináři budou dělat vše proto, aby jej zesměšnili nebo pošpinili - příplatek XXXX. V neposlední řadě přidejte 150 hodin zdarma, ale ve skutečnosti je to víc, protože každý policista musí být ve službě dřív a odchází později, do prac. doby se mu nezapočítávají přestávky, i když je na rajón dvojčlenná hlídka a o nějakém naplánování přestávky nemůže být ani řeči, protože to by na tu půlhodinu musel vypnout telefon a vysílačku nebo oznámit občanovi, že jeho výslech přerušuje - příplatek XXXXX. Poctivě si odpovězte, kolik byste musel onomu hypotetickému úředníkovi, pokud byste po něm chtěl vynikající zdravotní stav, duševní i fyzickou vyspělost a všeobecnou úroveň, nabídnout, aby Vám kývnul. Pak teprve operujte s Vašimi oblíbenými procenty. Děkuji za Váš čas.

Zatím žádná odpověď...

Pane Novák, toto jsou určeny stránky pro diskutující dotaz vzneste prosím na sekci Názory, karta - volné ..

Podmínky jsou jasné, do skončení přechodného období se to moc měnit nebude, až budou odchodové náležitosti a kariéra jenom podle nového zákona, tak se to bude postupně zlepšovat. Jinak město může dávat svým zaměstnancům jaké chce odměny, pokud na ně má:) To je současná politika. Komu se to nelíbí tak si může najít lépe placenou práci. Veškerou uniformovanou práci budou do budoucna přebírat strážníci, tak to prostě je :))

princip, princip hledej. Chceš-li profesionalitu, musíš mít čím motivovat a odborníky zaplatit. Nemáš-li čím motivovat, nemáš výsledky ani prestiž a nevím, čím budou měšťáci levnější pro stát, když už nyní k nim s rentou odchází stovky, ne-li tisíce státních..... přemýšlet by to chtělo a ekonomicky

Je to jednoduché, jednoho dne zrušej rentu pro ty, co slouží u ozbrojené složky mimo služební poměr a možná i pro ty ve st. správě. Jak prosté!

rušit umí každý dement, ale udělat to tak, aby ti firma neklekla. Chtěl bych vidět ty nadšence, kteří by pak nastupovali.....

Doporučuji ti toto dát do sekce "názory, PČR, hasiči". Tam občas jeho jasnost Ivan I. odpovídá. Ale jen sporadicky, teď, myslím, že to bude tak těsně před letními dovolenými.

v žádosti o ukončení služebního poměru důvod, předpokládaný propad mzdy až na rok 2005 i níže? Ani já nechci přijít až o 2500,- na výsl. příspěvku. Zdar.

Já bych přišel na rentě "jen" o 800Kč, ale na to jim kašlu.Hledám si práci a na 100% končím.

Případ policisty z OOP Kolín

Sice jsem se dotazoval na to, jak to bylo a je skutkově, a zde se rozvířila polemika o právní stránce, tedy policista nemůže být propuštěn, jelikož jediné odpovídající ustanovení služebního zákona v § 42 odst. 1 písm. d) zní: Příslušník musí být propuštěn, jestliže porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru.

Vysvětlení: Protože nedýchal, tak se mu ani náhodou neprokáže, že se dopustil jednání, které má znaky trestného činu.

Závěr: Je tedy nutno tlačit na zákonodárce, aby služební zákon byl novelizován tak, aby postihoval podobné jednání policistů (Příslušník musí být propuštěn, jestliže porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky PŘESTUPKU a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru), anebo se po vzoru PL nebohého policisty z OOP Kolín zastat (v souladu se zákonem nemůže být propuštěn, on se dopustil pouze přestupku), jelikož on je z hlediska zákona o služebním poměru za své přestupkové jednání nevyhoditelný a požadavek - doporučení - na jeho odchod od PČR ze strany vedení je možno brát jako protiprávní (ÚTISK ?).

novelizovat zákon je nejen vůči policistům, ale vůči všem, kteří chlastají za volantem a odmítají dechovou zkoušku a lékař.vyšetření s odběrem krve. Nevidím jediný důvod, proč by ožralý polda byl pro mé dítě více nebezpečný, než ožralý civilista jakéhokoliv zaměstnání, který se z tohoto vyvleče a za týden jezdí ožralý zase.
UK, ty si dej po rypáku, nebo už to nechlastej. Jestli tys byl někdy poldou, tak já jsem byl prezidentem.....

Hlavně se při tom tlačení nepos.r.....

Vážení páni policisté - Myslíte si,že je normální dát pokutu za překročení (dle tach.kotoučku) rychlosti o cca8 km ve výši 1000 Kč ?--(jízda z Hamburku odtahovkou s dvěma vozidly)-tudiž s vlekem po dálnici rychlost 88km/hod - vyšší pouze proto,že následuje stoupání.Tomuto neříkám pomáhání a chránění ale čiročirá buzerace.Podotýkám,že jsem řidič důchodce s celoživotními zkušenostmi jako řidič autobusu.Myslím,že daleko větší pozornost by se měla věnovat bezhlavě se řítícím vozidlům vynucujícím si volno blikáním a trouběním a samozřejmě daleko překračujícími povolenou rychlost. Takže pomáhejte a chraňte i nadále - ale přemýšlejte u toho !!!

když máte celoživotní zkušenosti, napiště prosím, o kolik se u odtahového vozu se 2 automobily prodlouží brzdná dráha, jedete-li o 8km/hod. rychleji. Pak mi napište, jestli při Vašem porušení zákonů vždy reagujete tím způsobem, že poučujete policisty, jak mají přemýšlet. Děkuji. P.S.: povinností policisty je přestupek vyřešit a zákon ve většině případů u překročení rychlosti stanoví fixní (neměnnou) výši pokuty dle překročení rychlosti. A ještě dotaz, uvědomil jste si, že jste překročil rychlost a příště místo toho pojedete raději stanovených 80km/hod.a večer pozvete rodinu na oběd do restaurace, nebo budete opět překračovat rychlost a rozhodovat si o tom, zda je to moc, málo, před kopcem nebo za kopcem, sám a kašlat na zákony?

Nezbývá,než s Vámi souhlasit.

Pane Františku, to se musíte obrátit na Parlament ČR. Tam byl příslušná zákon schválen, zákon stanoví nejvyšší povolené rychlosti a sankce za jejich překročení. Takže, pokud překročíte byť jen o 1 km, dopustil jste se přestupku a je na místě, abyste pokutu dostal. Tak hovoří zákon. Vzhledem k tomu, jak jsou policisté často a přísně sledováni kontrolními orgány z různých úrovní, tak se nedivím, že pokuty ukládají i za takto nízké překročení. Opakuji vám tedy, že se se svojí stížností musíte obrátit na zákonodárce, policisté jsou tu proto, aby vymáhali dodržování zákona, a to nejen tohoto. Obhajoba typu "vždyť jsem překročil povolenou rychlost jen o 8 km" je za současné dikce zákona stejně trapná, jako obhajoba "jaképak znásilnění, když jsem jí bral zezadu a ona mohla kdykoliv odejít" nebo "vždyť jsem ho zabil jen trochu". takže na policajty to nesvádějte, ti jen aplikují zákona.

Důchodci jsou vesměs problémoví a hádaví lidé co se týče svého sebekritického přístupu k přestupku.

Váž. pane ministře,
před delší dobou jsem se Vás dotazoval jak je možné, že do dnešního dne slouží v této složce stále lidé s minulostí sloužících u útvaru (stb) nebo tzv.politruk. Sliboval jste, že to změníte a nastane generační obměna. Uvedená obměna nenastala a místo těchto lidí (někteří mají opravdu Moskevské školy) začal odchod těch, kteří jsou věkem generační obměny perspektivní. Tak mě napadá pouze napsat, že Vám již nevěřím. Uvedené zveřejním v některém opravdu demokratickém tisku

Zde jsou stránky určené ke kritice, napadání a osočování mezi kolegy a provokatéry.

Jak vidíš u firmy Policie ČR je možné úplně všechno, bolševici ve velících funkcích před revolucí jsou stále ve vedení ( ještě lepší fleky než měli) a nikdo s tím nic nedělá. Ty soudruhy měli po 89. nakopat do prdele. Dneska už je pozdě.

Pracovat za plat a za důchod je špičková věc!

Nakopat do prdele a hlavně do hlavičky ti blbe natlouci, ŽE PRACUJEŠ A ŽE JSI ZA PRÁCI PLACEN. POKUD STOJÍŠ ZA HOVNO, TAK AŤ TĚ VYHODĚJ A POKUD JSI DOBREJ AŤ TĚ POVÝŠEJ. A JESTLI JSI PŘED 19-TI LETY DĚLAT TO ČI TOHLE, TO JE DNES KAŽDÉMU NORMÁLNÍMU ČLOVĚKU JEDNO, ALE NE JESTLI UMÍŠ ČI NEUMÍŠ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Hele, že ty jsi z těch, kteří si brousili zuby na nějakou funkci, nedostali ji pro neschopnost, takže teď otravují s takovými kravinami. Třeba by na ně nějaké to místečko zbylo, když jim jejich kverulantství vydrží. Tak se, hošíčku, snaž, stejně nic nedostaneš. Takové lidi, jako jsi ty, nejsou u PČR moc oblíbení, protože jim nejde o věc, ale o to škodit. Jo, a zveřejni si to kde chceš, třeba ve vývěsce obecního úřadu. Pojem "demokratický tisk" mi totiž nepřipomíná žádnou tiskovinu vycházející v české kotlině.

přesně tak. Proto to dopadlo jak dopadlo s policistou Čermákem a Lhotákovou. Ti co mají škraloup se bojí jakkoliv rozhodnout, aby jim někdo náhodou nepřipomenul minulost. Hold renta je renta a tak se pálit (ač jsem za to placen) za vlastní lidi přeci nebudu. Taková je současná policie...bohužel

Je to hrozný,ale je to tak !

Někteří mají funkci,drží se zuby nechty dělají už 4 vysokou školu, aby zustali na funkci přečíst po nich zprávu je fakt zážitek,na který se nazapomíná.5-6třída ZŠ no hlavně,že jim bylo schváleno a nabídnuto dělat s požehnáním VŠ.Chlubení se,že to je v kapse a podobně.Švindl kurzy jak jinak to nazvat?Je to Degradace VŠ.

Vzhledem k tomu, že na tomto webu se vyskytují i lidé z Kolína, tak by mě zajímal jejich názor, a nejenom jejich, na tento dotaz Langerovi ze dne 19.4.2008. Na případnou námitku, že je to drb a nemohu přeci věřit internetovému plácání, podotýkám, že zhruba v lednu 2008 jsem byl naprosto šokován něčím co provedl policista z Kolína, a proto i tento případ je k uvěření.

šílený motorkář

Pane ministře mohl byste se podívat na případ policisty OOP Kolín, který letošního roku v ranních hodinách, pravděpodobně pod vlivem alkoholu rozbil svým vozidlem kruhový objezd v Kolíně V. a po této dopravní nehodě odmítl dechovou zkoušku i odběr krve. Nyní se jedná o tom, jak bude potrestán, ale vypadá to, že nebude propuštěn, jak by to mělo být, protože mu prý bylo nabídnuto, aby odešel sám. Co je to za jednání, když policista udělá věc, kterou má sám u jiných řidičů stíhat. Dost na tom, že tím, že se u něho nedal zjistit alkohol mu nemůže být prokázán trestný čin. Neměl by být takový policista okamžitě propuštěn, jak tomu bylo dosud ve všech případech, nebo je nedostatek policistů již opravdu tak hrozivý, že mohou dělat cokoliv a propuštěni nebudou.

Tady se diskutuje a probírá problematika PČR tohle není stránka inspekce MV ani sekce určená pro ministra!

Pokud je to tak jak to uvádíte, tak by měl být tento policista propuštěn.

nejen to,ale k policii se berou prý i lidi se škraloupem

Policista musí být propuštěn - verse A. Pokud nebude propuštěn po prověření inspekcí bude propuštěn i se svým velitelem s personální pravomocí, případně vyšetřujícími policisty - verse B.
okud o tom cokoli víte, oznamte to i se svým jménem s požadavkem, aby jste nebyl uváděn, na IMV (Inspekce ministra vnitra).

jako civil raději tlačil a vyčítal zákonodárcům, že existuje vůbec ta možnost. Tvoje pravděpodobně si strč za klobouk. Zákony jsou takové a prostě to lze. Až si vrchnost nabije ústa sama o nějakého opilce za volantem, pak se něco možná změní. A jestli to bude popelář, instalatér, ředitel banky nebo polda je jedno.

Sice jsem se dotazoval na to, jak to bylo a je skutkově, a zde se rozvířila polemika o právní stránce, tedy policista nemůže být propuštěn, jelikož jediné odpovídající ustanovení služebního zákona v § 42 odst. 1 písm. d) zní: Příslušník musí být propuštěn, jestliže porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru.

Vysvětlení: Protože nedýchal, tak se mu ani náhodou neprokáže, že se dopustil jednání, které má znaky trestného činu.

Závěr: Je tedy nutno tlačit na zákonodárce, aby služební zákon byl novelizován tak, aby postihoval podobné jednání policistů (Příslušník musí být propuštěn, jestliže porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky PŘESTUPKU a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru), anebo se po vzoru PL nebohého policisty z OOP Kolín zastat (v souladu se zákonem nemůže být propuštěn, on se dopustil pouze přestupku), jelikož on je z hlediska zákona o služebním poměru za své přestupkové jednání nevyhoditelný a požadavek - doporučení - na jeho odchod od PČR ze strany vedení je možno brát jako protiprávní (ÚTISK ?).

to F1

Díky za upozornění, je to moje chyba.

Jste jeden z mála na tomto webu, jehož příspěvky je radost číst. Na jednu stranu zhodnotíte svůj přínos jako policisty pro společnost, a na druhou stranu uvedete problémy se kterými se potýkáte. Nikoli pouze jenom prachy, chceme prachy, prachy. Díky Vám za konstruktivní kritiku.

Jo, ozval jsem se. Pokud nesloužím, ta to zde téměř každý den pročítám ( ve službě nemám čas, jsem na zatíženém oddělení, kde by to bylo mrháním časem na úkor potřebného - oznámení za oznámením a palice je na konci směny vymytá ). Něco mě zde občas udiví, něco mě i poučí a něco mě i nasere, když je to už natolik stupidní.
Pozor na " Tvý " kolegové ( Ti ). Dnes končím.

Myslím, že pravopis nebude jeho největší problém. Ten člověk potřebuje obejmout.

4 F1
To, že nemáš čas na prohlížení příspěvků na tomto DF docela chápu. Ovšem i kdyby jsi ten čas měl, tak při rychlosti internetu, která je na počítačích u policie bys potřeboval celou směnu, aby jsi si přečetl jeden příspěvek. Přeji pěkný den.

UK prosímtě tady policisté vyjadřují své názory a každý své poslání nese trochu jinak a jinak se k němu staví. Podmínky k práci za poslední měsíce skutečně nejsou záviděníhodné a kariérní řád není tak dokonalý jak se zdál být.
Jsi-li v civilu pak máš jiné starosti a nevím proč se vracíš do řeky podruhé a kritizuješ.

Milý SOS, jak vidíš, nemám jiné starosti. Jednou z funkcí státu je zajistit moji bezpečnost, a tak mám jako daňový poplatník právo kritizovat.

Uvádíš, že nemáš jiné starosti, tedy jsi pravděpodobně dosud policistou. Právo kritizovat sice máš, ale k čemu myslíš, že tvá kritika na těchto stránkách je? Myslíš, že kritikou zde, na těchto stránkách, ti "stát zajistí tvou bezpečnost"" pokud si to opravdu myslíš, potom je mi líto, ale musím konstatovat, že jsi idealista. Pokud tvou bezpečnost nezajistí složka, jejímž jedním článkem jsi pravděpodobně i ty, tak se jí nedočkáš. Proto jako policista se snaž, aby daňový poplatník, který není policistou, se své bezpečnosti, za své peníze (daně) dočkal v maximálně možném rozsahu (a není nejmenší), a potom zajisti bezpečnost daňového poplatníka a jeho bezpečnost i ty, jako policista placený z jehi daní.