4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

ČTVRTLETNÍ ODMĚNY 500,- Kč JSOU ASI VELMI ČASTÉ ČÁSTKY PRO ODMĚNU POLICISTY ZA VYKONANOU PRÁCI V TÉTO ZEMI. JE TO VELKÁ FACKA NEJVĚTŠÍ FIRMĚ V ČR.

a sakra, jste na tom ještě dobře. Hmm.... u nás 300,-Kč. Né, že bych chtěl ohrnovat nos, ale co i mě málem skolilo. Prchám od této firmy...

PP

Nevím proč stále brečíte, že máte málo peněz. Ještě bych Vám sebral. Stále chcete odměny, ale neuvědomujete si, že odměna je za něco navíc a ne za práci v pracovní době. Pokud stíhám dělat něco navíc v pracovní době tak bych měl přemýšlet, zda nevrátím část výplaty, protože nedělám na 100%.
A pokud jde o nadbytečné policisty v informatice, tak myslím, že jsou placeni ještě málo. Kdyby byli civilisté,tak odejdou, protože je je policie vůbec nedokáže zaplatit - porovnej si to s platy v civilním sektoru. A také s počítačovou gramotností policistů ve výkonu to není žádná sláva.
Myslí si, že když mají doma počítač tak jsou borci a umí vše. Ale jen do prvního problému.

jeste ze firma nabizi dalsi vzdelavani v oblasti informacnich technologii, jinak bychom nezapli pocitac ani doma a museli se ptat tebe.....

celníci všichni 2500, jako dorovnání platu

Pro XXX
Je vidět, že o počítačové gramotnosti u PČR nic nevíš a jenom tady hloupě urážíš. Pro tvojí informovanost u policistů a vojáků z povolání je počítačová gramotnost dle průzkumu vyšší jak u učitelů a úředníků. Dále tady nelži, že si neumíme poradit s banálními poruchami, protože my nemůžeme. Bez oprávnění, které mají pouze na SIKTU u PČR není možné ani nainstalovat tiskárnu.

Souvislosti - vyhledávač ---Kto manipuluje svět---

Řadový policista nemůže do ničeho zasahovat ani řešit problém s počítačem ( jen vyplňuje kolonky a píše skutkový děj) , maximálně "resetuje". Jen uvedu příklad při zpracování TČ v ETŘ byl poškozený vysokoškolák, programátor a když to slavné ETŘ viděl, tak jen řekl, že jestli takové programy má celá státní spáva, tak se nediví jak to v tomto státě funguje a už se nediví, že slyší, že počítače práci přidávají a komplikují.

Josef Novák

Dobrý den všem. Musím se s vámi podělit o zážitek. Dostal jsem limit na odměny.Když odhlédnu od toho, že je už asi pět let stejný ( a už tehdy jsem se z pozice řadového smál, když se rozdávaly čtvrletní odměny 500,- Kč zdůvodněné nějakými vzletnými slovy ), tak teď byl ještě ponížen o nepřítomné policisty, i když logický by byl asi opak, na méně lidí více práce... Prostě přepočteno na jednotlivce a měsíc činí průměr 400 Kč. To je ta jediná motivační složka - pamatujeme si Vaše slova pane ministře. Zároveň jsem se ve stejné době dozvěděl, jaké mají odměny strážníci městské polïcie v našem menším městě. Činí 5.000,- až 10.000,- Kč každé čtvrtletí u řadového a co je nejlegračnější, celkově už se dostali nad naši platovou úroveň, což bylo dříve nemyslitelné. Za nesrovnatelnou práci a bez měsíce služby zdarma.
A prosím, pokud budete zase argumentovat poměrem u policie a ve veřejné správě, odečtěte ( klidně dle vlastního uvážení ) od průměru u policie měsíc práce zadarmo, příplatek za nepodnikání, příplatek za směnnost, rizikový příplatek a další specifika naší práce. Kam se dostanete? Respektive z opačné strany - vemte si hypotetického státního úředníka s oním průměrem a řeknětu mu, že bude místo sezení za stolem podstupovat riziko a bojovat se zločinci, jejich zbraněmi, nakažlivými chorobami a podobně - příplatek... X. Řekněte mu, že bude chodit do práce o víkendech, nocích, svátcích ... příplatek... XX. Dále mu řekněte, že prakticky mimo dovolené nebude mít volný víkend protože při současných stavech a neproplácení příplatků se slouží odnevidím donevidím a jeden okres se předhání s druhým, kdo udělá víc dopravních akcí, samozřejmě v pátek nebo sobotu v noci. Nezapomeňte na to, že když mu někdo třeba v sobotu odpoledne zavolá, že večer jde do práce, nemůže říct ne ( to se sice tak často nestává, ale semtam třeba při pohřešováních a podobně ano ) - příplatek XXX. Řekněte mu, že se nebude moci politicky angažovat a nebude si moci přivydělat - zkromě specifických činností jako např. učitelství to bude mít zakázáno, řekněte mu, že bude vyhozen za přestupek, o kterém by se jeho současný zaměstnavatel vůbec nedozvěděl, že na něj bude pohlíženo mnohem přísněji a jak někteří občané, tak novináři budou dělat vše proto, aby jej zesměšnili nebo pošpinili - příplatek XXXX. V neposlední řadě přidejte 150 hodin zdarma, ale ve skutečnosti je to víc, protože každý policista musí být ve službě dřív a odchází později, do prac. doby se mu nezapočítávají přestávky, i když je na rajón dvojčlenná hlídka a o nějakém naplánování přestávky nemůže být ani řeči, protože to by na tu půlhodinu musel vypnout telefon a vysílačku nebo oznámit občanovi, že jeho výslech přerušuje - příplatek XXXXX. Poctivě si odpovězte, kolik byste musel onomu hypotetickému úředníkovi, pokud byste po něm chtěl vynikající zdravotní stav, duševní i fyzickou vyspělost a všeobecnou úroveň, nabídnout, aby Vám kývnul. Pak teprve operujte s Vašimi oblíbenými procenty. Děkuji za Váš čas.

Zatím žádná odpověď...

Pane Novák, toto jsou určeny stránky pro diskutující dotaz vzneste prosím na sekci Názory, karta - volné ..

Podmínky jsou jasné, do skončení přechodného období se to moc měnit nebude, až budou odchodové náležitosti a kariéra jenom podle nového zákona, tak se to bude postupně zlepšovat. Jinak město může dávat svým zaměstnancům jaké chce odměny, pokud na ně má:) To je současná politika. Komu se to nelíbí tak si může najít lépe placenou práci. Veškerou uniformovanou práci budou do budoucna přebírat strážníci, tak to prostě je :))

princip, princip hledej. Chceš-li profesionalitu, musíš mít čím motivovat a odborníky zaplatit. Nemáš-li čím motivovat, nemáš výsledky ani prestiž a nevím, čím budou měšťáci levnější pro stát, když už nyní k nim s rentou odchází stovky, ne-li tisíce státních..... přemýšlet by to chtělo a ekonomicky

Je to jednoduché, jednoho dne zrušej rentu pro ty, co slouží u ozbrojené složky mimo služební poměr a možná i pro ty ve st. správě. Jak prosté!

rušit umí každý dement, ale udělat to tak, aby ti firma neklekla. Chtěl bych vidět ty nadšence, kteří by pak nastupovali.....

Doporučuji ti toto dát do sekce "názory, PČR, hasiči". Tam občas jeho jasnost Ivan I. odpovídá. Ale jen sporadicky, teď, myslím, že to bude tak těsně před letními dovolenými.

v žádosti o ukončení služebního poměru důvod, předpokládaný propad mzdy až na rok 2005 i níže? Ani já nechci přijít až o 2500,- na výsl. příspěvku. Zdar.

Já bych přišel na rentě "jen" o 800Kč, ale na to jim kašlu.Hledám si práci a na 100% končím.

Případ policisty z OOP Kolín

Sice jsem se dotazoval na to, jak to bylo a je skutkově, a zde se rozvířila polemika o právní stránce, tedy policista nemůže být propuštěn, jelikož jediné odpovídající ustanovení služebního zákona v § 42 odst. 1 písm. d) zní: Příslušník musí být propuštěn, jestliže porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru.

Vysvětlení: Protože nedýchal, tak se mu ani náhodou neprokáže, že se dopustil jednání, které má znaky trestného činu.

Závěr: Je tedy nutno tlačit na zákonodárce, aby služební zákon byl novelizován tak, aby postihoval podobné jednání policistů (Příslušník musí být propuštěn, jestliže porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky PŘESTUPKU a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru), anebo se po vzoru PL nebohého policisty z OOP Kolín zastat (v souladu se zákonem nemůže být propuštěn, on se dopustil pouze přestupku), jelikož on je z hlediska zákona o služebním poměru za své přestupkové jednání nevyhoditelný a požadavek - doporučení - na jeho odchod od PČR ze strany vedení je možno brát jako protiprávní (ÚTISK ?).

novelizovat zákon je nejen vůči policistům, ale vůči všem, kteří chlastají za volantem a odmítají dechovou zkoušku a lékař.vyšetření s odběrem krve. Nevidím jediný důvod, proč by ožralý polda byl pro mé dítě více nebezpečný, než ožralý civilista jakéhokoliv zaměstnání, který se z tohoto vyvleče a za týden jezdí ožralý zase.
UK, ty si dej po rypáku, nebo už to nechlastej. Jestli tys byl někdy poldou, tak já jsem byl prezidentem.....

Hlavně se při tom tlačení nepos.r.....

Vážení páni policisté - Myslíte si,že je normální dát pokutu za překročení (dle tach.kotoučku) rychlosti o cca8 km ve výši 1000 Kč ?--(jízda z Hamburku odtahovkou s dvěma vozidly)-tudiž s vlekem po dálnici rychlost 88km/hod - vyšší pouze proto,že následuje stoupání.Tomuto neříkám pomáhání a chránění ale čiročirá buzerace.Podotýkám,že jsem řidič důchodce s celoživotními zkušenostmi jako řidič autobusu.Myslím,že daleko větší pozornost by se měla věnovat bezhlavě se řítícím vozidlům vynucujícím si volno blikáním a trouběním a samozřejmě daleko překračujícími povolenou rychlost. Takže pomáhejte a chraňte i nadále - ale přemýšlejte u toho !!!

když máte celoživotní zkušenosti, napiště prosím, o kolik se u odtahového vozu se 2 automobily prodlouží brzdná dráha, jedete-li o 8km/hod. rychleji. Pak mi napište, jestli při Vašem porušení zákonů vždy reagujete tím způsobem, že poučujete policisty, jak mají přemýšlet. Děkuji. P.S.: povinností policisty je přestupek vyřešit a zákon ve většině případů u překročení rychlosti stanoví fixní (neměnnou) výši pokuty dle překročení rychlosti. A ještě dotaz, uvědomil jste si, že jste překročil rychlost a příště místo toho pojedete raději stanovených 80km/hod.a večer pozvete rodinu na oběd do restaurace, nebo budete opět překračovat rychlost a rozhodovat si o tom, zda je to moc, málo, před kopcem nebo za kopcem, sám a kašlat na zákony?

Nezbývá,než s Vámi souhlasit.

Pane Františku, to se musíte obrátit na Parlament ČR. Tam byl příslušná zákon schválen, zákon stanoví nejvyšší povolené rychlosti a sankce za jejich překročení. Takže, pokud překročíte byť jen o 1 km, dopustil jste se přestupku a je na místě, abyste pokutu dostal. Tak hovoří zákon. Vzhledem k tomu, jak jsou policisté často a přísně sledováni kontrolními orgány z různých úrovní, tak se nedivím, že pokuty ukládají i za takto nízké překročení. Opakuji vám tedy, že se se svojí stížností musíte obrátit na zákonodárce, policisté jsou tu proto, aby vymáhali dodržování zákona, a to nejen tohoto. Obhajoba typu "vždyť jsem překročil povolenou rychlost jen o 8 km" je za současné dikce zákona stejně trapná, jako obhajoba "jaképak znásilnění, když jsem jí bral zezadu a ona mohla kdykoliv odejít" nebo "vždyť jsem ho zabil jen trochu". takže na policajty to nesvádějte, ti jen aplikují zákona.

Důchodci jsou vesměs problémoví a hádaví lidé co se týče svého sebekritického přístupu k přestupku.

Váž. pane ministře,
před delší dobou jsem se Vás dotazoval jak je možné, že do dnešního dne slouží v této složce stále lidé s minulostí sloužících u útvaru (stb) nebo tzv.politruk. Sliboval jste, že to změníte a nastane generační obměna. Uvedená obměna nenastala a místo těchto lidí (někteří mají opravdu Moskevské školy) začal odchod těch, kteří jsou věkem generační obměny perspektivní. Tak mě napadá pouze napsat, že Vám již nevěřím. Uvedené zveřejním v některém opravdu demokratickém tisku

Zde jsou stránky určené ke kritice, napadání a osočování mezi kolegy a provokatéry.

Jak vidíš u firmy Policie ČR je možné úplně všechno, bolševici ve velících funkcích před revolucí jsou stále ve vedení ( ještě lepší fleky než měli) a nikdo s tím nic nedělá. Ty soudruhy měli po 89. nakopat do prdele. Dneska už je pozdě.

Pracovat za plat a za důchod je špičková věc!

Nakopat do prdele a hlavně do hlavičky ti blbe natlouci, ŽE PRACUJEŠ A ŽE JSI ZA PRÁCI PLACEN. POKUD STOJÍŠ ZA HOVNO, TAK AŤ TĚ VYHODĚJ A POKUD JSI DOBREJ AŤ TĚ POVÝŠEJ. A JESTLI JSI PŘED 19-TI LETY DĚLAT TO ČI TOHLE, TO JE DNES KAŽDÉMU NORMÁLNÍMU ČLOVĚKU JEDNO, ALE NE JESTLI UMÍŠ ČI NEUMÍŠ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Hele, že ty jsi z těch, kteří si brousili zuby na nějakou funkci, nedostali ji pro neschopnost, takže teď otravují s takovými kravinami. Třeba by na ně nějaké to místečko zbylo, když jim jejich kverulantství vydrží. Tak se, hošíčku, snaž, stejně nic nedostaneš. Takové lidi, jako jsi ty, nejsou u PČR moc oblíbení, protože jim nejde o věc, ale o to škodit. Jo, a zveřejni si to kde chceš, třeba ve vývěsce obecního úřadu. Pojem "demokratický tisk" mi totiž nepřipomíná žádnou tiskovinu vycházející v české kotlině.

přesně tak. Proto to dopadlo jak dopadlo s policistou Čermákem a Lhotákovou. Ti co mají škraloup se bojí jakkoliv rozhodnout, aby jim někdo náhodou nepřipomenul minulost. Hold renta je renta a tak se pálit (ač jsem za to placen) za vlastní lidi přeci nebudu. Taková je současná policie...bohužel

Je to hrozný,ale je to tak !

Někteří mají funkci,drží se zuby nechty dělají už 4 vysokou školu, aby zustali na funkci přečíst po nich zprávu je fakt zážitek,na který se nazapomíná.5-6třída ZŠ no hlavně,že jim bylo schváleno a nabídnuto dělat s požehnáním VŠ.Chlubení se,že to je v kapse a podobně.Švindl kurzy jak jinak to nazvat?Je to Degradace VŠ.

Vzhledem k tomu, že na tomto webu se vyskytují i lidé z Kolína, tak by mě zajímal jejich názor, a nejenom jejich, na tento dotaz Langerovi ze dne 19.4.2008. Na případnou námitku, že je to drb a nemohu přeci věřit internetovému plácání, podotýkám, že zhruba v lednu 2008 jsem byl naprosto šokován něčím co provedl policista z Kolína, a proto i tento případ je k uvěření.

šílený motorkář

Pane ministře mohl byste se podívat na případ policisty OOP Kolín, který letošního roku v ranních hodinách, pravděpodobně pod vlivem alkoholu rozbil svým vozidlem kruhový objezd v Kolíně V. a po této dopravní nehodě odmítl dechovou zkoušku i odběr krve. Nyní se jedná o tom, jak bude potrestán, ale vypadá to, že nebude propuštěn, jak by to mělo být, protože mu prý bylo nabídnuto, aby odešel sám. Co je to za jednání, když policista udělá věc, kterou má sám u jiných řidičů stíhat. Dost na tom, že tím, že se u něho nedal zjistit alkohol mu nemůže být prokázán trestný čin. Neměl by být takový policista okamžitě propuštěn, jak tomu bylo dosud ve všech případech, nebo je nedostatek policistů již opravdu tak hrozivý, že mohou dělat cokoliv a propuštěni nebudou.

Tady se diskutuje a probírá problematika PČR tohle není stránka inspekce MV ani sekce určená pro ministra!

Pokud je to tak jak to uvádíte, tak by měl být tento policista propuštěn.

nejen to,ale k policii se berou prý i lidi se škraloupem

Policista musí být propuštěn - verse A. Pokud nebude propuštěn po prověření inspekcí bude propuštěn i se svým velitelem s personální pravomocí, případně vyšetřujícími policisty - verse B.
okud o tom cokoli víte, oznamte to i se svým jménem s požadavkem, aby jste nebyl uváděn, na IMV (Inspekce ministra vnitra).

jako civil raději tlačil a vyčítal zákonodárcům, že existuje vůbec ta možnost. Tvoje pravděpodobně si strč za klobouk. Zákony jsou takové a prostě to lze. Až si vrchnost nabije ústa sama o nějakého opilce za volantem, pak se něco možná změní. A jestli to bude popelář, instalatér, ředitel banky nebo polda je jedno.

Sice jsem se dotazoval na to, jak to bylo a je skutkově, a zde se rozvířila polemika o právní stránce, tedy policista nemůže být propuštěn, jelikož jediné odpovídající ustanovení služebního zákona v § 42 odst. 1 písm. d) zní: Příslušník musí být propuštěn, jestliže porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru.

Vysvětlení: Protože nedýchal, tak se mu ani náhodou neprokáže, že se dopustil jednání, které má znaky trestného činu.

Závěr: Je tedy nutno tlačit na zákonodárce, aby služební zákon byl novelizován tak, aby postihoval podobné jednání policistů (Příslušník musí být propuštěn, jestliže porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky PŘESTUPKU a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru), anebo se po vzoru PL nebohého policisty z OOP Kolín zastat (v souladu se zákonem nemůže být propuštěn, on se dopustil pouze přestupku), jelikož on je z hlediska zákona o služebním poměru za své přestupkové jednání nevyhoditelný a požadavek - doporučení - na jeho odchod od PČR ze strany vedení je možno brát jako protiprávní (ÚTISK ?).

to F1

Díky za upozornění, je to moje chyba.

Jste jeden z mála na tomto webu, jehož příspěvky je radost číst. Na jednu stranu zhodnotíte svůj přínos jako policisty pro společnost, a na druhou stranu uvedete problémy se kterými se potýkáte. Nikoli pouze jenom prachy, chceme prachy, prachy. Díky Vám za konstruktivní kritiku.

Jo, ozval jsem se. Pokud nesloužím, ta to zde téměř každý den pročítám ( ve službě nemám čas, jsem na zatíženém oddělení, kde by to bylo mrháním časem na úkor potřebného - oznámení za oznámením a palice je na konci směny vymytá ). Něco mě zde občas udiví, něco mě i poučí a něco mě i nasere, když je to už natolik stupidní.
Pozor na " Tvý " kolegové ( Ti ). Dnes končím.

Myslím, že pravopis nebude jeho největší problém. Ten člověk potřebuje obejmout.

4 F1
To, že nemáš čas na prohlížení příspěvků na tomto DF docela chápu. Ovšem i kdyby jsi ten čas měl, tak při rychlosti internetu, která je na počítačích u policie bys potřeboval celou směnu, aby jsi si přečetl jeden příspěvek. Přeji pěkný den.

UK prosímtě tady policisté vyjadřují své názory a každý své poslání nese trochu jinak a jinak se k němu staví. Podmínky k práci za poslední měsíce skutečně nejsou záviděníhodné a kariérní řád není tak dokonalý jak se zdál být.
Jsi-li v civilu pak máš jiné starosti a nevím proč se vracíš do řeky podruhé a kritizuješ.

Milý SOS, jak vidíš, nemám jiné starosti. Jednou z funkcí státu je zajistit moji bezpečnost, a tak mám jako daňový poplatník právo kritizovat.

Uvádíš, že nemáš jiné starosti, tedy jsi pravděpodobně dosud policistou. Právo kritizovat sice máš, ale k čemu myslíš, že tvá kritika na těchto stránkách je? Myslíš, že kritikou zde, na těchto stránkách, ti "stát zajistí tvou bezpečnost"" pokud si to opravdu myslíš, potom je mi líto, ale musím konstatovat, že jsi idealista. Pokud tvou bezpečnost nezajistí složka, jejímž jedním článkem jsi pravděpodobně i ty, tak se jí nedočkáš. Proto jako policista se snaž, aby daňový poplatník, který není policistou, se své bezpečnosti, za své peníze (daně) dočkal v maximálně možném rozsahu (a není nejmenší), a potom zajisti bezpečnost daňového poplatníka a jeho bezpečnost i ty, jako policista placený z jehi daní.